Glosa Zdeněk Jemelík, Ženu neuhodíš ani květem vyšla na serveru Chamurappi a na autorovu blogu 8. února 2025

Několik posledních dní zaměstnává média šikana hodonínské školačky. Je to jeden ze stále četnějších projevů sklonu  dětí k násilnému jednání. Je hrůzný tím, že šikanování trvalo delší dobu a podílelo se na něm více osob. Když jsem byl ve věku hodonínských násilníků, rodiče nám vštěpovali zásadu „ženu neuhodíš ani květem“. Samozřejmě jsme nebyli andělé a docházelo k různým pranicím, ale hrubé násilí vůči dívkám bychom si nedovolili.

Dnes je všechno jinak a výše zmíněnou zásadu někdy nectí ani policisté a státní zástupci. Právě sleduji případ, podobný hodonínskému, jen jde o jednorázový projev surovosti s menším počtem účastníků.

Dvě dívenky si zahrály fotbal s trojicí chlapců. Zápas prohrály. Drobnou dvanáctiletou Alenku prohra hnětla. Začala se s chlapci hádat. Hádka přerostla v oboustranné pošťuchování, v němž stála sama proti čtveřici kamarádů. Jeden se ji pokusil kopnout do hlavy, ale nezasáhl. Povzbudilo ji to k neženskému chování: také kopla, ale hlavu zasáhla. Pak se náhle ocitla na zemi, aniž by věděla, jak se to stalo. Chlapci začali ležící dívku kopat do břicha a zad. Skrčila se a kryla si hlavu. Rozplakala se, křičela a patrně na chvíli ztratila vědomí. Ujala se jí náhodná kolemjdoucí neznámá dospělá žena.  Vložila jí do úst cukr a přivolala záchranku, která ji odvezla do nemocnice. Tam za ní dorazila přivolaná matka a babička. Při lékařském vyšetření se naštěstí ukázalo, že vnitřní orgány neutrpěly újmu. Odneslo to vnitřním zraněním pouze koleno, které ji bolelo několik týdnů. Musela nějaký čas chodit o berlích a nosit ortézu.

Žije sama s matkou a dvěma sourozenci. Matce chvíli trvalo, než ji přiměla, aby s ní šla na policii, protože se policie dětsky bála. Ostatně se nějaký čas bála i chodit na hřiště. Navzdory zpoždění oznámení policie událost prošetřila. Spokojila se ale se zjištěním, že dívka neutrpěla vážnější zranění. Zjistila totožnost chlapců. Vyslechla nejen je, ale dokonce i někoho z rodičů, kterého surovci přivolali na místo. Nepídila se po osobě, která přivolala záchranku. A případ odložila.

Policejní komisař se  vyjádřil, že na incident nahlíží jako na nevinnou potyčku mezi dětmi. Ke zranění Alenky došlo podle něj v podstatě neúmyslně, náhodou, jak se děti různě strkaly. Nad kopáním do ležící se nepohoršil.

Podle mého názoru skutečně vše začalo nevinnou dětskou potyčkou, kterou možná i Alenka vyprovokovala. Ale nahlížet takto na kopání do dívky, ležící na zemi a křičící bolestí považuji za nepřípustné. Platí to i v případě, že není úplně jasné, kdo ubližoval: pokud do poškozené kopali jen dva chlapci, druzí dva tomu nezabránili. Přihlíželi a stali se tak spolupachateli.

Policejní usnesení přezkoumala státní zástupkyně, která se s jeho závěry ztotožnila. Obohatila je dokonce v Alenčin neprospěch o tvrzení, že sanitku nepřivolala náhodná dospělá kolemjdoucí, ale mladší kamarádka, o které nehovořila poškozená při podání vysvětlení ani nikdy jindy a její jméno a zásluha za přivolání sanitky se nevyskytují  ani v policejním usnesení. Z dostupné dokumentace není jasné, zda ji policie vyslechla.

V každém případě policie a státní zastupitelství takto vzkázali dětem, že kopat do ležící plačící dívky se smí a je beztrestné. Hodnotím  to jako svérázné výchovné působení na mládež.

Až dosud se nikdo ze surovců poškozené neomluvil, ani nikdo z rodičů se neomluvil její matce za surové chování svého syna.


Ing. Zdeněk Jemelík (*1935) promoval v roce 1958 na Agronomické fakultě a 35 let působil v resortu zemědělství a výživy. Od roku 1989 byl ředitelem sekretariátu Federálního ministra zemědělství a výživy ve Vládě národního porozumění a od roku 1990 vedoucím sekretariátu náměstka, řídícího petrochemickou výrobu a zemědělství na Federálním ministerstvu hospodářství. V roce 1990 odjel do Španělska studovat zahraniční obchod, odkud prostřednictvím své společnosti Hisparga dovážel potravinářské výrobky. Již téměř 20 let se věnuje sledování trestních procesů, u nichž je podezření, že nejsou férové. Sledoval medializované kauzy, např. od r. 2013 provází její trestní kalvárií bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, ale většinou se zabývá lidmi, které nikdo nezná a nepodporuje. Nemá právnické vzdělání, na což upozorňuje. Působil řadu let ve spolku Šalamoun, v listopadu 2017 založil spolek Chamurappi z. s. V roce 2020 vydal knihu Škůdci v taláru a v roce 2023 její druhý díl.