Názor Western media can be held legally accountable for its role in the Gaza genocide zveřejnil server Mondoweiss 24. srpna 2024

Západní mediální společnosti se staly součástí mechanismu genocidy v Palestině a existují historické precedenty, jak je pohnat k odpovědnosti.

Bezohlednost izraelské mašinérie při genocidě v Palestině a přímá spoluúčast USA, Spojeného království a dalších západních vlád jsou dva klíčové pilíře hrůz páchaných na palestinském lidu (a v útocích na obránce lidských práv po celém světě).

Existuje však základní třetí pilíř: role spolupachatelů západních mediálních korporací vědomě šířících izraelské dezinformace a propagandu, ospravedlňujících válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, dehumanizující Palestince a zatemňující informace o genocidě na Západě. Z hlediska mezinárodního práva v oblasti lidských práv by takové akce mohly a měly podléhat sankcím. A existují historické precedenty.

Když se před 76 lety sešli delegáti v nově založené Organizaci spojených národů, aby vypracovali Všeobecnou deklaraci lidských práv (UDHR), důležitost ochrany svobody projevu byla v popředí zájmu. Prohlásili, že

Každý má právo na svobodu názoru a projevu; toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory bez zasahování a vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky prostřednictvím jakýchkoli médií a bez ohledu na hranice.

Ale po půlstoletí strašlivých zvěrstev, řízených z velké části dehumanizací milionů na základě jejich rasy, etnického původu, náboženství nebo jiného postavení, si byli všichni příliš dobře vědomi, že i řeč lze použít jako mocnou zbraň k ničení práv druhých, včetně práva na život samotný. Ve stejném dokumentu tedy OSN jasně uvedla, že svoboda projevu nepřiznává mediálním korporacím ani nikomu jinému právo „vyvíjet jakoukoli činnost nebo vykonávat jakékoli činy směřující ke zničení kteréhokoli z ostatních práv a svobod“.

V další konferenční místnosti OSN se zároveň sešli delegáti, aby vytvořili novou Úmluvu o prevenci a trestání zločinu genocidy. I tam si tvůrci byli vědomi nebezpečí řeči, která dehumanizuje a podněcuje. Konečná úmluva kriminalizovala nejen genocidu, ale také podněcování ke genocidě a spoluúčast na genocidě – zákazy, které se vztahují nejen na státy, ale i na soukromé subjekty.

Tvůrci obou dokumentů si byli vědomi odsouzení vydavatele Julia Streichera v Norimberském tribunálu pouhé dva roky předtím za podněcování a „pronásledování z politických a rasových důvodů“. Soud shledal, že Streicherova mediální publikace Der Sturmer publikovala články, které obsahovaly „podněcování k vraždě a vyhlazování“, přestože si byl vědom hrůz, které na evropských Židech nacistické Německo páchalo.

O padesát let později odsoudil Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR) tři mediální osobnosti za jejich roli při podněcování genocidy ve Rwandě. Dva pracovali pro televizní a rozhlasovou společnost Mille Collines a jeden pro noviny Kangura. Všichni tři byli shledáni vinnými (mimo jiných zločinů) z podněcování ke genocidě. Během vynesení rozsudku soudkyně ICTR Navi Pillay (nyní komisařka Mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro vyšetřování izraelských zločinů) pachatele napomenula:

Byli jste si plně vědomi síly slov a použili jste … médium komunikace s nejširším dosahem veřejnosti k šíření nenávisti a násilí … Bez střelné zbraně, mačety nebo jakékoli fyzické zbraně jste způsobili smrt tisíců nevinných civilistů.

Der Sturmer věděl, co dělají. Mille Collines věděla, co dělají. A dnes CNN, Fox, BBC, New York Times a Wall Street Journal vědí, co dělají. To neznamená, že tato západní média jsou v každém smyslu moderními ekvivalenty Der Sturmer a Milles Collines (nejsou). Ale stejně jako v těchto historických příkladech, bezohledně překročily hranice etické žurnalistiky a v některých případech mohou být také právně stíhány.

Tváří v tvář první živě přenášené genocidě v historii, která se odehrává na obrazovkách lidí od Bostonu po Botswanu, je prostě nevěrohodné předpokládat, že by si západní mediální společnosti neuvědomovala realitu na místě a to, co dělají, aby ji zatemnili. Nesporně učinili vědomá rozhodnutí genocidu před svým publikem skrýt, palestinské oběti systematicky dehumanizovat a izraelské pachatele izolovat od odpovědnosti.

V návaznosti na zjištění Světového soudu, že obvinění z genocidy jsou věrohodná, jeho nařízení prozatímních opatření, žádost žalobce Mezinárodního trestního soudu o vydání zatykače a vydání postupných odsuzujících zpráv o jednání Izraele nezávislými mezinárodními lidskoprávními orgány, západní mediální společnosti namísto aby o nich plně informovaly informace potlačily a krytí Izraele zdvojnásobily.

Stejně důležité je, že cílové publikum mediálních společností není omezeno na nezúčastněné přihlížející. Zahrnuje také západní vládní úředníky a politiky, kteří se na genocidě přímo podílejí poskytováním vojenské, ekonomické, zpravodajské a diplomatické podpory Izraeli, stejně jako voličskou veřejnost, která tuto podporu umožňuje. A zahrnuje značný počet dvojích izraelských státních příslušníků, kteří pendlují sem a tam, aby se na zabíjení podíleli. Spojení mezi mediálním podněcováním a zločinným jednáním je přímější, než by si mediální společnosti mohly chtít připustit.

Skutečně, pokud jsou vaším jediným zdrojem informací mainstreamová západní média, možná nemáte ponětí, že Izrael je souzen za genocidu u Světového soudu nebo že na izraelské vůdce jsou u Mezinárodního trestního soudu vydány zatykače pro zločiny proti lidskosti. Je pravděpodobné, že jste nikdy neslyšeli četná prohlášení o genocidních záměrech z úst izraelského prezidenta, premiéra, kabinetních ministrů a vojenských velitelů.

Pravděpodobně stále budete věřit příběhům o sťatých izraelských nemluvňatech (dávno se prokázalo, že vymyšlené) a nebudete si vědomi mnoha palestinských nemluvňat, která skutečně byla sťata. Téměř jistě nebudete vědět o systematickém zabíjení palestinských civilistů, dětí, kojenců, žen, starších osob, osob se zdravotním postižením a dalších. Nebudete si vědomi mučících táborů, systematického znásilňování zadržovaných a izraelských odstřelovačů cílících na malé děti v Gaze. A možná ani nevíte, že Izrael nyní drží světové rekordy ve vraždách novinářů, humanitárních pracovníků, úředníků OSN a zdravotníků.

Místo toho jsou v západních médiích pravidelně a nekriticky zveřejňovány transparentně lživé izraelské dezinformace a propaganda, aby ospravedlnily válečné zločiny, dehumanizovaly Palestince a odvedly pozornost veřejnosti od každodenních zvěrstev páchaných v izraelské vyhlazovací kampani. Příběhy o genocidě jsou cenzurovány. Hlasy Palestinců a ochránců lidských práv jsou potlačovány.

Reportéři jsou instruováni, aby nezmiňovali „okupované území“, „Palestince“ nebo „uprchlické tábory“. Ty palestinské civilní oběti, které nejsou zcela utajené, jsou v lepším případě zredukovány na „kolaterální ztráty“ nebo „lidské štíty“ nebo v horším případě na „teroristy“. V masakru za masakrem nejsou Palestinci v titulcích Izraelem zabiti, oni prostě „umírají“.

V pravidlech západních korporátních médií neexistuje žádná genocida, pouze sebeobranná válka. A historie začala 7. října. Chybí jakékoli pokrytí kontextu 76 let etnických čistek, pronásledování, masového věznění, hrubého porušování lidských práv a apartheidu.

Stručně řečeno, západní mediální společnosti se staly součástí mechanismu genocidy v Palestině. Pří absenci odpovědnosti budou tito vlivní aktéři svou moc nadále zneužívat, čímž pošlapávají lidská práva všech lidí, kteří se ocitnou na špatné straně hranice mezi těmi, koho tyto společnosti podporují, a těmi, koho se rozhodnou očernit a dehumanizovat.

Obránci palestinských lidských práv na Západě, kteří jsou proti izraelské genocidě a apartheidu, samozřejmě vědí lépe než kdokoli jiný, jak důležité je uchovat právo na svobodu slova. Žádná skupina v moderní historii nečelila většímu oficiálnímu a korporátnímu umlčování či její projevy nebyly západními vládami více kriminalizovány. Omezení řeči nejsou nikdy uvalována na ty, kteří mají největší moc, ale vždy se zaměřují na ty, jimiž moc nejvíce opovrhuje. Je čas posílit ochranu svobody projevu, nikoli ji rušit.

Záruky svobody projevu však nechrání podněcování k válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a genocidě. Tyto činy mohou a musí podléhat trestní odpovědnosti. Pomluva i podněcování mohou vyvolat také odpovědnost před civilními soudy. Procesy kvůli izraelským zločinům proti lidskosti a genocidě v Palestině u mezinárodních tribunálů již začaly a další budou jistě následovat. Není nepředstavitelné, že stejně jako v případě norimberských a rwandských tribunálů budou některé mediální společnosti nebo jednotlivci v nadcházejících měsících a letech čelit skutečné právní odpovědnosti.

Bez ohledu na to, co se děje v soudních síních, je jisté, že se tato média nakonec budou zodpovídat před soudem veřejného mínění. Pro ochránce lidských práv a lidi na celém světě, kterým záleží na tom, aby se moc zodpovídala, je tento proces naléhavý. A vlastně už začal. Prudká vlna veřejné kritiky nestydaté zaujatosti, kterou během této genocidy západní média prokázala, některé společnosti donutila, aby své zpravodajství začaly upravovat, byť nepatrně. To ukazuje, že ke změně může dojít, pokud jsou zmobilizováni činitelé změny. Síla je v projevu, v podpoře nezávislých médií a v bojkotu. Jako první krok by měli všichni, kdo si to uvědomují, odběr takových tištěných i vysílaných médií odhlásit, přejít na nezávislé mediální zdroje a ostatní povzbudit, aby učinili totéž.

Znovu cituji soudkyni Pillayovou v rozhodnutí Rwandy:

Síla médií vytvářet a ničit základní lidské hodnoty s sebou nese velkou odpovědnost. Ti, kdo taková média ovládají, jsou za jejich důsledky odpovědní.

Úkol zajistit, aby odpovědnost padla nakonec na nás všechny.


Craig MokhiberČesky (*1960) je bývalý americký úředník OSN pro lidská práva a specialista na mezinárodní právo, politiku a metodologii lidských práv. 28. října 2023 odstoupil z funkceČesky ředitele newyorské kanceláře Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), čtyři dny předtím, než měl odejít do důchodu. Ve svém posledním dopiseČesky vysokému komisaři Volkeru Türkovi ostře kritizoval reakci organizace na válku v Gaze, označil izraelskou vojenskou intervenci za „učebnicovou genocidu“ a obvinil OSN z nečinnosti. Své příspěvky publikuje na serverech MondoweissČesky, ZNetworkČesky, Global ResearchČesky a dalších.