Komentář Xaverovy patálie zveřejnil Zdeněk Jemelík na svém blogu a na serveru Chamurappi.eu 25. května 2024

Luboš Xaver Veselý přebíra cenu Egona Ervína Kische (17. září 2008)
Wikimedia Commons / Studio F13

Před několika dny začalo ve veřejném prostoru rezonovat jméno Luboše Xavera Veselého (dále jen LXV), novináře, hlavní tváře hojně sledované nezávislé internetové televize Xaver Live, navíc člena Rady ČT. Vyvolal poprask hulvátským vyjádřením o bývalé diplomatce Magdě Vašáryové kvůli jejímu problematickému výroku o voličích slovenského premiéra Roberta Fica. Hulvátství je jedním z příznačných znaků příslušníků spodiny.

Ostrými slovy na adresu Magdy Vašáryové si LXV vysloužil odsouzení řadou veřejných činitelů, z nichž někteří volají po jeho odvolání z Rady ČT, protože dle jejich názoru je jeho hulvátství  neslučitelné s důstojností člena Rady ČT. Našel ovšem  i zastánce, kteří by odvolání z Rady ČT považovali za nepřiměřené jeho provinění, ale většina z nich přesto nepopírá nevhodnost jeho slov. Sám se za ně  nakonec omluvil. Pokud se týká Magdy Vašáryové, dá se říci, že je nad věcí. Jeho hrubosti nevzala na vědomí.

Nicméně slova již jednou odezněla, nedají se vzít zpět a o osudu LXV jako člena Rady ČT bude jednat Poslanecká sněmovna, jež má právo jej odvolat. Pobouření jeho kritiků chápu.  Nicméně soudím, že odvolání z Rady ČT kvůli osamělému výstřelku by bylo přehnaným opatřením. Domnívám se však,  že by  poslanci měli zkoumat jeho působení na  veřejné mínění ve větší šíři.

V poměrně nedávné minulosti jsem jej kritizoval za projevy odklonu od nezávislosti televize Xaver Live k závislosti na přáních podnikatele Pavla Buráně, kterého podpořil ve veřejném  ostouzení obětí jeho křivého obvinění a ve vyvolávání dojmu o zkorumpovanosti moravské justice, zejména Vrchního soudu v Olomouci.

Jde o případ, o němž jsem počínaje rokem 2017 jako přímý účastník soudních jednání napsal řadu článků a nakonec jsem souhrnně kauzu popsal v kapitole Zlínský horor v knize Škůdci v taláru 2. Zopakuji  zde  nejnutnější údaje.

Pavel Buráň kdysi koupil od svého společníka Jaroslava Novotného jeho polovinu firmy. Smluvní cenu nedoplatil. Podal pak 8. října 2013 trestní oznámení na věřitele a jeho manželku z vydírání, kvůli němuž jej prý nechali unést do jejich vily.   O „únoscích“ kromě něj nikdo nemluvil, ani je nikdo jiný neviděl.

Vyvoláním trestního řízení získal Pavel Buráň dočasnou výhodu: po dobu trestního stíhání nemohlo probíhat občanskoprávní řízení o vymožení stamilionové pohledávky. Oznámením vyvolal bolestné nepříjemnosti jak věřiteli a jeho manželce, tak trojici údajných únosců. Před pravomocným zproštěním si vyslechli nepravomocné rozsudky s vysokými tresty odnětí svobody, z čehož se určitě netěšili. Pro Novotné skončilo stíhání pravomocně až 14.prosince 2022 usnesením Vrchního soudu v Olomouci. „Únosci“ se ukončení dočkali již dříve pravomocnými rozsudky zlínské pobočky Krajského soudu Brno.

Pavel Buráň se nedomohl dovolání nejvyššího státního zástupce proti zproštění Novotných a neuspěl s námitkami ani u Ústavního soudu. Právní situace kauzy je prakticky nezvratná.

Po víceletém trestním stíhání se Novotní těšili na klid. Nedočkali se ho, protože Pavel Buráň zorganizoval skupinu úplatných novinářů a zčásti osobně, zčásti jejich prostřednictvím začal veřejně zpochybňovat oprávněnost zproštění Novotných a snažil se vyvolat podezření ze zkorumpovanosti moravské justice. „Únosci“ ale zůstali stranou jeho zájmu. Svým pomocníkům poskytl jednostranné, zkreslené a zčásti zcela nepravdivé informace. Dostali zřejmě zaplaceno tak dobře, že je nezkoumali. Nikdo se ho neptal, kdo ho vlastně unesl, když policií předvedení a jím při  rekognicích „poznaní“ „únosci“ se domohli pravomocného zproštění se souhlasem státního zástupce. Předstíral, že vlastně nic nedluží. V té době již jej Národní centrála proti organizovanému zločinu stíhala kvůli podvodu se škodou 140  mil. Kč, ale význam tohoto řízení bagatelizoval.

LXV sehrál v ostouzení Novotných a justice významnou úlohu. Věnoval tomu několik relací Xaver Live, v nichž spolu s dalšími kumpány v oblacích cigaretového kouře zpochybňoval závěry trestního řízení a vedl úvahy o zkorumpovanosti justice. Vedl si neodpovědně. Neprojevil nikdy ani nejmenší pochybnost o pravdivosti tvrzení Pavla Buráně. Nikdy se ho nezeptal, kdo ho vlastně unesl, když soud pravomocně zprostil obžaloby jím „poznané“ obžalované. Neuvědomil si, nebo možná nechtěl vzít na vědomí, že únos bez únosců je nesmysl. Morální škody, jež spáchal, jsou značné, neboť pořady sledovaly tisíce diváků a díky uvádění zkreslených informací aspoň část z nich uvěřila, že Novotní jsou sprostí zločinci.

Rada ČT má vykonávat dohled v obecném smyslu nad dobrými mravy České televize. Vykonává jej prostřednictvím svých členů, kteří by měli být bezúhonní. Je možné, že LXV jinak bezúhonný je, ale na pozadí jeho služby Pavlu Buráňovi se mi vybavuje přísloví o kozlu zahradníkem.

Nebudu se divit, pokud na mne LXV v nějaké blízké relaci pořadu Xaver Live vylije kýbl hnojůvky. Někteří z jeho kumpánů mu možná budou rádi asistovat. Nedopustil jsem se pomluvy a jejich útoků si nebudu všímat. Proti zlu se má bojovat vždy a všude.


V knihkupectvích jsou ještě zbytky prvního knižního vydání mé knihy Škůdci v taláru. Na webu https://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=1573 jsem uveřejnil druhý díl.

Ten již ale vyšel i v „papírové“ formě a je dostupný v knihkupectvích.Upozorňuji na zajímavé filozoficko-právnické články na webu spolku Chamurappi www.chamurappi.eu v sekci Texty JUDr. Oldřicha Heina. Zvláště upozorňuji na příručku Přehled antické filozofie. Autor je mimořádně vzdělaný právník s praxí prokurátora, státního zástupce, bankovního právníka.


Zdeněk Jemelík (*1935) pracoval na Federálním ministerstvu zemědělství a výživy v sekretariátu ministra jako vedoucí sekretariátu náměstka ministra řídícího petrochemickou výrobu a sektor zemědělství a výživy. V roce 1990 odjel studovat do Španělska, odkud prostřednictvím své společnosti Hisparga dovážel potravinářské výrobky. Již téměř 20 let se věnuje sledování trestních procesů, u nichž je podezření, že nejsou férové. Sledoval medializované kauzy, např. od r. 2013 provází její trestní kalvárií bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, ale většinou se zabývá lidmi, které nikdo nezná a nepodporuje. Nemá právnické vzdělání, na což upozorňuje. Působil řadu let ve spolku Šalamoun, v listopadu 2017 založil spolek Chamurappi z. s. V roce 2020 vydal knihu Škůdci v taláru a v roce 2023 její druhý díl.