Výlety, Mahathir a lekce života (4)

Jan Campbel

Dr. Mahathir odsoudil teroristické útoky v USA z 11. září 2001, ale později, v roce 2003, se postavil proti vstupu amerických vojsk do Iráku a řekl: Dnes se zabýváme invazí do Iráku, okupací Afghánistánu jen proto, že tam kdysi byl Usáma bin Ládin. Evropa a Amerika se snaží vnutit demokracii jiným zemím, i když samy mají obrovské dluhy kvůli válkám, které rozpoutaly.

Po celá léta u moci si Dr. Mahathir zachoval rysy mladistvého obchodníka, politika, oblíbeného lékaře a pokorného člověka. Například upustil od podpisu Mahathir Bin Mohamad k jedinému písmenu „M“ – v celé zemi je nyní znám jako Dr. M. Ignoroval golf, oblíbenou hru mnoha politiků, zbohatlíků a ješitných, neodkládal přijímání důležitých rozhodnutí, aby něco nepropásl, protože měl spoustu plánů. Nejvíce litoval toho, že s vedením země začal pozdě – v 56 letech. Neustále bojoval s vnitropolitickými soupeři a oponenty, a to i z vlastní strany. Ti podle něj bránili plánům na zvelebení Malajsie. V roce 1993 se mu podařilo prosadit v parlamentu ústavní změny, které omezily pravomoci sultánů a zbavily je (a jejich rodinné příslušníky) imunity před trestním stíháním.

Dodatek přijatý v roce 1994 zbavil nejvyššího vládce Malajsie, vykonávajícího ceremoniální funkce, práva veta při schvalování zákonů.

Když byl v roce 1998 odvolán místopředseda vlády Anwar Ibrahim a poté odsouzen k 15 letům vězení za korupci, homosexualitu a znásilnění podřízeného, zvedla se v zemi vlna protivládních demonstrací. Pátá kolona se probudila a konflikt ve vládě ovlivnil důvěryhodnost vládnoucí strany. Dr. Mahathir byl oblíbeným politikem, ale někteří jeho spolustraníci se domnívali, že premiérova rezignace vyšle pozitivní zprávu společnosti a uklidní vášně. Přesto se nikdo neodvážil požádat ho o odstoupení. Byl to Dr. Mahathir, kdo se nebál převzít odpovědnost za krizi v letech 1998-1999, kdo se zasloužil o hospodářský zázrak a kdo byl oporou strany.

Sám premiér ale nemohl ignorovat rostoucí napětí. Proto v roce 2002 učinil krok, který nikdo nečekal: v přímém přenosu oznámil, že podává demisi. Jak jsem se již zmínil, během svého projevu se premiér rozplakal a jeho příznivci, rovněž v slzách, obklopili pódium a prosili ho, aby zůstal ve funkci. Mahathir se nakonec nechal přemluvit, aby ještě rok sloužil a připravil Abdullaha Badawiho jako svého nástupce. Hladký průběh výměny premiéra vyvolal spokojenost u občanů a potvrdil tak stabilitu systému, který Dr. Mahathir zavedl.

Po volbách v roce 2008 nahradil Badawiho v čele vlády jeho náměstek Najib Razak (1953), celým jménem Dato‘ Sri Haji Mohammad Najib bin Tun Haji Abdul Razak. Tento malajsijský politik byl v letech 2009–2018 šestým předsedou vlády Malajsie. 28. července 2020 ho soud v Malajsii odsoudil ke 12 letům za mřížemi a pokutě 210 milionů ringitů za zneužití úřadu.

Znal jsem Dato´ Razaka osobně z doby, kdy byl ministrem obrany a sousedem mého malajského kolegy. Nikdy jsem neměl dobrý pocit z rozhovorů s ním. To potvrdil pravděpodobně největší korupční skandál v dějinách Malajsie. Nebudu ho podrobně popisovat. Připomínám pouze, že v roce 2015 bylo malajsijské vedení a zejména premiér Razak obviněni ze zpronevěry finančních prostředků z veřejného investičního fondu 1Malaysia Development Berhad (1MDB). Fond byl zřízen za účelem financování infrastrukturních projektů. Podle veřejně dostupných zpráv činila finanční díra v 1MDB do roku 2015 téměř 42 miliard ringgitů – 11,73 miliardy dolarů podle tehdejšího kurzu. Vyšetřování však bylo navzdory protestům veřejnosti – a jak je tomu ve všech zkorumpovaných demokratických státech zvykem, brzy pozastaveno.

V roce 2016, po korupčním skandálu, si Dr. Mahathir – lékař a politik uvědomil, že stát potřebuje naléhavou pomoc, a rozhodl se znovu vést zemi. Kvůli konfliktu s vedením UMNO, které podporovalo korupčníka Razaka, stranu opoustil a vytvořil vlastní politické hnutí: Sjednocená strana synů Malajsie. Svůj politický program definoval jako boj za národní zájmy občanů země. Aby mohl konkurovat UMNO, nabídl spojenectví svému bývalému a zástupci Anwaru bin Ibrahimovi, odsouzenému v roce 1999 k 15 letům vězení a slíbil, že po dvou letech služby odstoupí a post přenechá Anwaru Ibrahimovi.

9. května 2018 získala strana Sjednocení synové Malajsie podporovaná Ibrahimovými stoupenci většinu v parlamentu a následujícího dne složil 92letý Mohamad přísahu jako premiér. Dr. M se tak oficiálně vrátil do velké politiky v oosudobé době nejenom pro Malajsii.

První, co staro-nový premiér udělal, bylo obnovení vyšetřování skandálu 1MDB. Imigrační úřad země nařídil Razakovi a dalším 11 úředníkům, aby neopouštěli zemi, zatímco policie zabavila majetek expremiéra v hodnotě 270 milionů dolarů. Razak, jak jsem se již předem zmínil, byl později obviněn z porušení důvěry, praní špinavých peněz a zneužití pravomoci. Škody způsobené 1MDB byly vedením země odhadnuty na 4,5 miliardy dolarů.

V tomto kontextu je zajímavý postoj USA a UK. Oba státy mají v Kuala Lumpur obrovská velvyslanetcví, co se týče rozlohy a počtu zaměstnanců a uši skutečně všude. Přesto se mi jeví, jako že by oba státy nic nevědely o korupci, jejím rozsahu a neslyšely zpívat o ní ptáky na střeše. Není proto divu, že z iniciativy vlády Dr. Mahathira  byl vypracován protikorupční plán.

Jeho součástí bylo přísné hlášení výdajů, majetku a zahraničních účtů státních zaměstnanců a jejich příbuzných a také změna postupu při jmenování vysokých úředníků – napříště se přihlíželo pouze k odborným kvalitám uchazečů. Generální prokurátor a šéf malajsijské protikorupční komise odstoupili, protože pozastavili vyšetřování Razakova případu. Dr. Mahathir žertoval a v červnu 2018 řekl: Požádali jsme o odchod tolik lidí, že z vlády zbyl jen jeden kostlivec. Čím více se zabýváme záležitostmi minulé vlády, tím více špatných věcí nacházíme. Premiér Dr. Mahathir byl nesmírně vybíravý a prohlásil: nehodlám spolčovat se s podvodníky nebo zločinci. Premiér přijal mimořádná opatření, aby stimuloval ekonomiku a snížil státní dluh, který za Razakovy vlády výrazně vzrostl. Jaká opatření byla přijata?

Vláda zrušila šestiprocentní daň ze zboží a služeb a poprvé od roku 2016 snížila základní úrokovou sazbu. Snížila rozpočtové výdaje tím, že omezila přebujelý státní aparát, zastavila nákladné vysokorychlostní železniční spojení Kuala Lumpur-Singapur a omezila některé projekty zahájené za Razakovy vlády. Opatření udělala dojem i na odpůrce premiéra. Například ministr financí Lim Guan Eng, který byl za předchozího Mahathirova působení dvakrát uvězněn, si začátek politikova nového funkčního období pochvaloval: Myslím, že je to Mahathir verze 2.0. Je velmi odlišný od verze 1.0, kterou jsme viděli, když se stal premiérem poprvé. Nyní je více reformátorem.

Dr. Mahathir změknul a na rozdíl od svého prvního funkčního období si uvědomil, že nezávislé instituce nejsou špatná věc. Dříve byl odhodlán centralizovat moc v úřadu premiéra. Po návštěvě Japonska a Indonésie začal aktivně posilovat hospodářské a obranné vazby s Ruskem. Moskva nabídla Kuala Lumpuru výrazné zvýšení nákupu malajského palmového oleje jako součást obranné dohody o dodávkách ruských stíhaček. Obě strany rovněž posílily politické vazby v souvislosti s vyšetřováním katastrofy malajsijského boeingu letu MH17. Ten se v roce 2014 zřítil v Donbasu.

Dr. Mahathir novinářům řekl, že závěry společného vyšetřovacího týmu (JIT) nejsou dostatečné k určení strany odpovědné za incident a že chce, aby incident vyšetřil „neutrální orgán“ složený z mezinárodních odborníků. Nepochybuji o upřímnosti SSG. Jsou však určité věci, které jsou pro nás těžko přijatelné – zejména metody identifikace osob, které raketu vypálily.

Premiér se i nadále zasazoval o spravedlnost – tak, jak ji chápe lékař, pro kterého je práce posláním, ne profesí. Proto odsoudil zmizení a vraždu saúdského novináře Džamála Chášukdžího v říjnu 2018, vraždu íránského generála Kásema Sulejmáního USA v roce 2020. Snažil se udržovat dobré vztahy s Čínou, ale trval na tom, aby byly respektovány malajsijské zájmy. Za jeho vlády například byla zastavena výstavba železničního spojení na východním pobřeží za 20 miliard dolarů. Vláda totiž shledala cenu čínských dodavatelů příliš vysokou. Projekt byl obnoven poté, co byly náklady sníženy na přibližně 10 miliard dolarů.

Něco podobného očekávat v české kotlině, například ve spojení s nákupy vojenské techniky nebo realizací civilní infrastruktury je s ohledem na praxi a zkušenost autora příspěvku prostě nereálné.

Závěr

Dr. Mahathir Mohamad je jednou z legend asijské politiky, stejně jako Li Kuang-jao a Teng Siao-pching. O něm jsem psal podrobně v již vyprodané knize 100 let KO (ISBN 978-80-270-8820-1). Dokonce i odpůrci připisují malajsijskému premiérovi zásluhu na tom, že se země stala vyspělou průmyslovou regionální velmocí. Nemalou měrou k tomu přispělo důsledné trvání na suverénní politice založené na vlastních hodnotách a premiérova odolnost vůči vnějším tlakům na ovlivňování politiky. Proto Malajsie pod vedením Dr. Mahathira se stala regionální mocností, s níž se musí počítat i na Západě.

Nemohu nepřipomenout, že jako zkušený politik Dr. Mahathir si byl vždy vědom potenciálu Ruska jako protiváhy západního vlivu a co během návštěvy Moskvy v roce 2002 řekl:

Pokud Rusko dokáže znovu vyvážit moc ostatních zemí, dá to mnoha slabým zemím šanci vybrat si, na které straně budou stát, šanci přejít z jednoho tábora do druhého s ohledem na své národní zájmy, a dodal, že věří, že prezident Vladimir Putin má schopnost vrátit Rusku jeho bývalou slávu.

Jednoznačně lze říci, že Dr. Mahathir Mohamad svým dlouholetým vedením zajistil státu politickou stabilitu. A přínos otce moderní Malajsie pro zemi, od boje za práva Malajců až po stíhání zkorumpovaných úředníků, zůstane navždy zapsán v historii Malajsie. Jeho prohlášení – Dokud budu žít, budu pokračovat v boji, a ten boj ještě neskončil – představuje slib a dokazuje, že lékař může být dobrým politikem, pokud je si vědom, že obě činnosti jsou posláním a ne prostředkem ke zbohatnutí.

Souhlasu netřeba.

09.05.2023

Část 1,
část 2,
část 3