Velká mezinárodní izolace České republiky

Poté, co USA v Radě bezpečnosti OSN použily své veto a zablokovaly tak rezoluci požadující humanitární příměří v Gaze, což si nedovolila ani britská pravicová vláda Riši Sunaka, se generální tajemník OSN Antonio Guterres domluvil s vládami Egypta a Mauretánie, které ihned předložily podobnou rezoluci Valnému shromáždění, k čemuž má VS právo podle článku 377 (Uniting for Peace) ve chvíli, kdy se RB ukáže neschopná dostát své povinnosti bránit bezpečnost světa. Tento článek byl použit v roce 1950, aby OSN dostala mandát vést válku v Koreji. Rezoluce získala masivní podporu 153 států a pouze 10 států hlasovalo proti. Vedle pochopitelných USA a Izraele se proti mezinárodnímu společenství postavily jen tyto státy: Guatemala, Liberie, Rakousko, Mikronésie, Paraguay, Nauru, Papua New Guinea a Česká republika. Mezinárodní izolace Česka nemohla již být větší.

Všude bují korupce, lidé čelí zdražování, vysoké inflaci (i když nikde není tak vysoká jako u nás), v některých státech, např. v Británii a v Itálii se snaží zabránit rostoucí migraci, v USA odpočítávají dny do prvních primárek prezidentských voleb, ale například v Kongu pokračují boje a celkem na světě probíhá asi 500 regionálních konfliktů na územích, kde žije asi 195 miliónů lidí. Největšímu zabíjení lidí jsme ale svědky na Ukrajině a v Gaze.

Válka na Ukrajině se stala nejintenzívnějším válečným konfliktem posledních desetiletí od íránsko-irácké války. Pokud jde o počet obětí, tak v Přehledu ozbrojených konfliktů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), tak v posledních letech první místa držel Afghánistán, ale nyní se bezpodmínečným lídrem stala válka na Ukrajině. Odhad počtu mrtvých na ruské straně je 70-75 000 a ztráty na ukrajinské straně jsou srovnatelné.

Prvenství v počtu vnitřně vysídlených osob stále patří Sýrii, kde v roce 2022 bylo přes 6,8 miliónů a hned na druhém místě byla válka na Ukrajině – 5,9 milionů vysídlených osob. Bezprecedentní rozsah těchto bojů se promítl i do humanitární pomoci. Podle OSN se Ukrajina stala loni největším příjemcem humanitární pomoc na světě – její podíl činil 10 %.

Kyjev si však stěžuje na postupné snižování západní pomoci. V americkém Kongresu republikáni zablokovali pomoc Kyjevu, a pokud se příští rok vrátí Donald Trump do Bílého domu, tak se Kyjev na pomoc od USA již nebude moci spolehnout. Ani Evropa se nijak nesnaží díru v rozpočtu zaplnit. Německo slíbilo, že do roku 2024 utratí na obranu 100 miliard eur, ale zatím utratilo jen 1,5 miliardy eur. Podobně britské ministerstvo obrany přiznalo, že naplánované výdaje převyšují současný rozpočet o 16,9 miliardy liber. Jen ČR své výdaje na obranu Ukrajiny nijak nesnížila.

V Gaze se počet mrtvých za pouhé 2 měsíce bombardování zvýšil na 20 000, z čehož 70 % je žen a dětí. V Gaze umírají lidé buď kulkami, bombami nebo hladem. Pomoc se jim snaží i pracovníci Americké agentury pro rozvojovou pomoc (USAID), kteří ji často financují prostřednictvím OSN. USAID je velmi aktivní i na Ukrajině. Ale v Gaze v poslední době zahynula řada jejich humanitárních pracovníků.

Washington Post nyní zveřejnil příběh Hani Jnena (33), který zahynul spolu s jeho manželkou, dvěma malými dcerami, tchánem i tchyní. Těsně před smrtí Jnena poslal jeho poslední vzkaz kolegům na Západním břehu: „Mé dcery jsou vyděšené, snažím se je uklidnit, ale toto bombardování je naprosto hrůzné.“ Jnena patřil ke stovkám humanitárních pracovníků zabitých izraelskými bombami. To vyprovokovalo americké vedení USAID, aby vyzvalo prezidenta Bidena, aby donutil Izrael omezit krveprolití civilistů. 135 pracovníků OSN bylo zabito v Gaze od 7. října, což je podle šéfky USAID Samanthy Power nejvyšší počet mrtvých v „historii OSN“.

Ředitelé amerických humanitárních organizací včetně USAID, OXFAM America, Mercy Corps či Save the Chidren vyzvali Bidena, aby USA omezily vojenskou pomoc Izraeli, která činí každý rok miliardy USD a donutily židovský stát změnit svou strategii. Podle nich je situace v Gaze nejhorší, kterou zažili kdekoliv na světě. Díky americkému nátlaku Izrael vytvořil systém, podle něhož humanitární pracovníci mohou sdělit koordinátory svého pobytu a mohou se rovněž uchýlit do tzv. bezpečných zón. Bohužel časté výpadky elektřiny a internetu znemožňují těmto lidem předat detaily svého pobytu nebo se dozvědět o lokalizaci bezpečných zón. Navíc izraelské úřady přiznaly, že i tyto bezpečné zóny byly bombardovány.

Izraelská armáda rovněž přiznala, že pětina z dosavadní stovky zabitých izraelských vojáků byla zastřelena vlastními vojáky. Omylem byli zastřeleni i tři izraelskí rukojmí. Šlo o 3 devatenáctileté vojáky, kteří utekli ze svého zajetí a svlečeni do půl těla, mávali bílými vlajkami, volali hebrejsky o pomoc, ale armáda je přesto vnímala jako hrozbu a zastřelila je. To vyprovokovalo další demonstrace v Tel Avivu, kde spolu s příbuznými rukojmích, kterých je v Gaze stále ještě asi 130, tisíce lidí žádalo vládu, aby dala přednost osvobození rukojmí před dalším zabíjení Gazanů. Americká zpravodajská služba oznámila, že Izrael používá bomby, které nelze nasměrovat, ale které svým rozptylem zabíjejí vysoký počet civilistů.

Měli bychom žádat prosazení příměří, a to jak na Ukrajině, tak i v Gaze. A to ihned. Pak by diplomaté měli začít jednat o mírovém uspořádání na východní Ukrajině, i o dvoustátním řešení na Blízkém Východě, kde by měly vedle sebe fungovat jak nezávislá a demokratická Palestina (bez ilegálních izraelských osad na Západním břehu), tak i Izrael v zabezpečených hranicích z roku 1967. Ambiciózní cíl, ale nutný, aby se přestalo se zabíjením desítek tisíc lidí.

(Status na FB 21. decembra 2023)