Vedení vězeňské služby zneužívá sociální systém

Článek Vedení vězeňské služby zneužívá sociální systém vyšel na serveru Kverulant.org 12. února 2024

Kverulant.org odhalil, že vedení generálního ředitelství Vězeňské služby ČR (VS ČR) zneužívá výsluhy, které náleží těm příslušníkům, kteří odešli do civilu. Ke konci loňského roku tak ukončil služební poměr ředitel odboru kontroly, plukovník Pavel Holubec. Generální ředitel Simon Michailidis pro něj obratem „vyrobil“ nové civilní místo „koordinátor koncepcí, strategií a inovací ve VS ČR“. Bývalý plukovník Holubec, tak od 1.1.2024 ke své výsluze ve výši 59 426 Kč, pobírá plat „koordinátora“ ve výši cca 54 000 Kč čistého. Kverulant to považuje za parazitování na systému sociálního zabezpečení a vyzval vedení Vězeňské služby k nápravě a omluvě. Bohužel marně, proto se Kverulant obrátil na Nejvyšší kontrolní úřad. Rozežrané úředníky a zkorumpované politiky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009.

Příslušníci sborů, včetně příslušníků Vězeňské služby, kteří byli ve služebním poměru alespoň 15 let mají po odchodu do civilu nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu.

Výsluhový příspěvek vojáků, policistů, celníků, hasičů a dozorců má primárně sloužit k sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však zjevně není případ ani bývalého ředitele odboru kontroly, plukovníka Holubce a ani bývalého ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) plukovníka Michala Murína, který si na generálním ředitelství věznic také „přivydělává“.

„Koordinátor koncepcí“
Pavel Holubec nastoupil k Vězeňské službě v roce 1991, nejprve jako chemik ve věznici Valdice. Pak působil jako strážný a dozorce, ale od roku 2008 již obýval pouze kanceláře na generálním ředitelství Vězeňské služby. Nejprve jako metodik pro „výkon vazby a trestu“, pak byl deset let vedoucím oddělení výkonu vazby a trestu a od roku 2022 pak ředitelem odboru kontroly. Z této pozice v hodnosti plukovníka opustil služební poměr. Z kanceláří generálního ředitelství však nezmizel.

Generální ředitel VS ČR generálmajor Simon Michailidis cíleně pro něj svým nařízením zřídil v kanceláři generálního ředitele novou civilní tabulku „Koordinátor koncepcí, strategií a inovací ve VS ČR“ ve 13. platové třídě. Bývalý plukovník Holubec, tak od 1.1.2024 ke své výsluze ve výši 59 426 Kč, pobírá i plat „koordinátora“ ve výši cca 54 000 Kč čistého.

Bývalý ředitel GIBS Michal Murín
Dalším bývalým plukovníkem, který je s výsluhou „umístěný“ na Generálním ředitelstvím VS ČR na civilní tabulce, je bývalý ředitel GIBS Michal Murín. Pracuje na personálním oddělení a je zařazen ve vysoké, 14. platové třídě.

Kariéra Murína začala již v 80. letech, kdy byl ve služebním poměru u tehdejšího Sboru národní bezpečnosti, kde byl také členem komunistické strany. Během své policejní kariéry šéfoval Murín například odboru obecné kriminality středočeské policejní správy, vedl kladenskou policii a byl šéfem policejního oddělení Praha-západ. Ředitelem GIBS byl od konce roku 2015 do dubna 2018. V té době se sám rozhodl rezignovat a odejít do civilu. Kolegové ze Seznam zpráv nedávno připomněli že Murín rezignoval krátce předtím, než vyšlo najevo, že měl styky s bývalým detektivem Igorem Gáboríkem, jenž je obžalovaný v kauze Bereta za úniky z policejních databází. Murín u výslechu přiznal, že se Gáborík u něj párkrát zastavil doma. „Ptal se, jak se mám, jak mi roste tráva, kolik budu mít třešní,“ prohlásil tehdy do protokolu Murín.

Omluva nebude
Kverulant výše popsané případy považuje za parazitování na systému sociálního zabezpečení a před uveřejněním tohoto článku vyzval vedení Vězeňské služby k nápravě a omluvě. Generální ředitelství mu dopisem z 6. února 2024 sdělilo, že vše je v nejlepším pořádku: „Zřízení místa koordinátora koncepcí, strategií a inovací ve Vězeňské službě ČR je plně v souladu se zákonem a vychází z aktuální potřeby VS ČR. Prý se „jedná o příliš náročné místo jak co do obsahu činností, tak co do nároků na zkušenost, odbornou zdatnost i pracovní výkon na to, aby mohlo být nazýváno trafikou“.

Vězeňská služba se také ohradila proti částkám, které Pavel Holubec podle Kverulantových informací pobírá: „Dále si vás dovolím upozornit, že částky Vámi uvedené k platovým a výsluhovým náležitostem dotyčné osoby jsou nepravdivé.“  Kverulant však svým zdrojům věří natolik, že částky v tomto textu uváděné ponechal beze změny.

O zaměstnávání bývalého ředitele GIBS Michala Murína na „civilní“ tabulce není v dopise od VS ČR ani zmínka. Stejně tak v dopise není ani sebemenší náznak nějaké omluvy nebo informace o zjednání nápravy.  Proto Kverulant o zneužívání sociálního systému informoval Nejvyšší kontrolní úřad, Vládu a všechny poslance a senátory.

Výsluhy rostou
Stát zaplatil v roce 2023 bývalým příslušníkům ozbrojených složek na výsluhách 12,5 miliardy korun. To je za pět let nárůst o 64 %. Na Vězeňskou službu připadly z této částky 4 miliony korun. To je nárůst o 94 %.

Náklad na vyplacení výsluhových příspěvků od roku 2019 do 2023. Výpočet a graf Kverulant.org

Výše výsluh záleží na počtu odsloužených let. Ty nejvyšší činí v průměru 73 tisíc měsíčně a dostávají je nejvyšší důstojníci a generálové ve výslužbě. U Vězeňské služby to bylo u deseti nejvýše honorovaných v průměru 72 823 korun měsíčně.

Průměrná výše výsluhového příspěvku se v roce 2023 pohybovala od 14,5 tisíce u bývalých celníků až po 31 tisíc u bývalých příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů. Největší nárůst od roku 2019 do roku 2023 zaznamenali bývalí dozorci. Těm se měsíční renta zvedla z průměrných 9,4 tisíce na 16,1 tisíce korun. To je nárůst o 71 %. V průměru vzrostly výsluhy za posledních pět let o 38 %.

V ČR živíme 200 generálů
Že jsou v armádě generálové asi překvapí málokoho. Že jsou generálové u policie a tajných služeb by člověk asi také očekával. Místa, kde by čtenář generálské výložky asi nehledal jsou hasičské zbrojnice, celnice a věznice.

V České republice došlo k jmenování do všech generálských hodností od roku 1998 do roku 2023 ve 406 případech. Z toho 309 jmenování připadlo na vojáky, 40 na policisty, 10 na příslušníky tajných služeb, 24 na hasiče, 6 na celníky a 17 na bachaře. Šlo však o jmenování do všech čtyř generálských hodností, a to brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál. Počet jmenování tak neodpovídá počtu osob, které mají generálskou hodnost.

U Vězeňské služby bylo za posledních 25 let do prvních generálských hodností nově jmenováno 8 bachařů a do civilu s výsluhovým příspěvkem jich za tuto dobu odešlo 6. V současnosti tak na generálním ředitelství věznic působí dva generálové. Brigádní generál Tomáš Hůlka ve funkci 1. náměstka generálního ředitele a už výše zmíněný generálmajor Simon Michailidis. Ten byl do funkce jmenován v říjnu 2021 a nahradil tak jiného generála Petra Dohnala, který přibližně rok před skončením svého funkčního období odešel na vlastní žádost do civilu. Podle Kverulantova neověřeného názoru je to právě Dohnal, komu byla v roce 2022 vyplácena vůbec nejvyšší měsíční výsluha ve výši 100 100 korun. To však zdaleka není jeho jediný příjem, který z veřejných rozpočtů dostává.

Vězeňský generál ve vedení zdravotní pojišťovny
Generálporučík ve výslužbě Petr Dohnal se v červenci 2019 stal členem správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV). Dohnal si v pojišťovně za tři a půl roku, tedy do konce roku 2022, přišel celkem na jeden milion korun. To za přibližně celkem 20 pracovních dnů, kdy probíhalo zasedání správní rady ZPMV, jistě není špatné. Dohnal je také od roku 2022 náměstkem ministra spravedlnosti Petra Blažka alias Dona Pabla. Na počátku roku 2023 se stal, po změně názvu pozice, vrchním ředitelem sekce vězeňství a resortní kontroly.

Bojovníci za svobodu vyznamenávají bachaře: „Za dlouholetou a záslužnou práci pro Český svaz bojovníků za svobodu převzal generál Petr Dohnal z rukou předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky Pamětní medaili II. stupně“, 21. prosince 2017. Foto: Vězeňská služba ČR

Zneužívání výsluhy u GIBS a Vojenské policie
Generální ředitelství vězeňské správy není jedinou institucí, která zneužívá výsluhy, které náleží těm příslušníkům, kteří do odešli civilu. Uveďme ještě dva příklady.

Bývalý zástupce Národní protidrogové centrály Gabriel Berži s výsluhou 63 tisíc korun nejdříve působil jako IT specialista na ministerstvu vnitra, po vlně kritiky s ním ale resort záhy spolupráci ukončil. Berži pak nastoupil na Generální inspekci bezpečnostních sborů, a to na post koordinátora pro informační a komunikační technologie, přestože IT rozhodně nebylo podle zdrojů z policie jeho silnou stránkou. Na sladký život policejního důchodce upozornil deník Právo.

Podle Aktuálně je podobně zařazeným „výsluhářem“ i bývalý šéf vojenské policie Miroslav Murček, který je s vysokou výsluhou civilním zaměstnancem tohoto sboru. A ze své éry u vojenské policie není v podobném civilním postavení sám.

Zrušme výsluhy těm, kdo dál žijí za peníze od státu
Jak už bylo uvedeno, má se za to, že lidé, kteří vykonávali práci ve služebním poměru jsou náročnou prací tak vysíleni, že toto přilepšení potřebují k budoucímu platu v civilu, protože tam mohou vykonávat jen nějakou nenáročnou a špatně placenou práci.

Kverulant je přesvědčen, že ti vojáci, policisté a bachaři, které dál zaměstnává stát či jiná veřejná instituce nemají mít na výsluhy nárok. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by nárok na výsluhový příspěvek omezila a která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. V červenci 2023 k provedení této legislativní změny vyzval všechny zákonodárce. V prosinci 2023 svoji výzvu znovu zopakoval.