Skutečnost, že Scholz připomíná Izraeli, aby dodržoval mezinárodní právo, a zároveň zdůrazňuje právo na sebeobranu, ukazuje na jedné straně vaječný tanec, který německá vláda předvádí, a na druhé straně její neznalost mezinárodních právních norem.
Již čtyři měsíce se Izrael odvolává na toto právo, které si vyžádalo životy již 30 000 lidí, především civilistů, z nichž naprostou většinu tvoří ženy a děti. Ti trpí pod okupací již desítky let a nyní jsou bezdůvodně napadáni v rámci nezákonné kolektivní odpovědnosti. Nerespektování mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva je zřejmé. Nejde jen o „spravedlivou“ odvetu, nejde jen o válku proti Hamásu?
Může Izrael dosáhnout svého cíle?
Obyvatelstvo v pásmu Gazy je bezbranné a vydané na milost a nemilost leteckým úderům. Již čtyři měsíce se izraelská armáda snaží rozdrtit Hamás, což se jí navzdory neustálým leteckým úderům a obrovskému ničení zatím nepodařilo a pravděpodobně se jí to ani nepodaří. Jednání izraelské armády připomíná strategii amerických ozbrojených sil, které během útoků na Irák v roce 2003 akceptovaly smrt desítek tisíc civilistů během velmi krátké doby, aby dosáhly změny režimu.
Konflikt má stále větší potenciál přerůst v požár s nepředstavitelnými následky. Návrhy Hamásu na příměří a ukončení války Izrael odmítl. Válka pokračuje. Ohlášená operace proti městu Rafáh na jihu pásma Gazy se setkává s mezinárodní kritikou. Generální tajemník OSN António Guterres i vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borell varovali před ničivými důsledky plánované operace. Zda a kdy Izrael invazi dokončí, je ve hvězdách. Zdá se, že cílem Izraele je pásmo Gazy zcela zničit. Je nepravděpodobné, že budou zničeny struktury Hamásu, což je vždy oficiálním cílem. Skutečné úspěchy proti Hamásu se zdají být skromné, protože po čtyřech měsících nebyl zaznamenán žádný výrazný úspěch. Je možné, že Izrael svého protivníka podcenil.
První rozsudek Mezinárodního soudního dvora, který Izrael varuje před „pácháním genocidy“, nabízí záblesk naděje, že válka brzy skončí. Žalobu podala Jihoafrická republika s podporou několika, především latinskoamerických států, které obvinily Izrael z genocidy. Zatímco Západ, jak ve Washingtonu zdůraznil kancléř Scholz, nadále stojí na straně Izraele, v jiných částech světa sílí kritika. Země jako Kuba, Chile a Bolívie jednoznačně odsoudily akce v pásmu Gazy. Také Chile žaluje Izrael u Mezinárodního soudního dvora a další země ji podporují.
Tiché tóny přehodnocování
Scholzova návštěva u Joe Bidena se zaměřila také na válku na Ukrajině. Oba vyzvali Kongres, aby uvolnil další miliardy, aby Putin nemohl z konfliktu vyjít jako vítěz. Udivující: Scholz se zde vměšuje do vnitřních záležitostí USA. Vyhlídky Ukrajiny na vítězství však byly a jsou více než chabé. „Ukrajina potřebuje pro válku nové síly,“ napsaly noviny Tagesanzeiger 15. ledna 2024. Zatímco Zelenskyj neustále volá po nových zbraních na Západě, chybí vojáci, kteří by s těmito zbraněmi uměli zacházet. K zaplnění chybějících míst se rekrutují velmi mladí a starší lidé – někteří bez vojenských zkušeností. Většina zbývajících bojeschopných mužů odešla do zahraničí, pochopitelně proto, aby unikla nesmyslné frontové misi, která přinese jen ztráty na životech. Západní vlády však nadále podněcují válečnou hysterii, i když se pomalu objevují pochybnosti, zda lze v této cestě pokračovat. Poté, co i německý ministr obrany Pistorius v rozhovoru pro deník Bild hovořil o tom, že zbraně ze Západu navzdory nadějím zatím „hru nezměnily“, se stále častěji objevuje otázka, kdy politici konečně dojdou k poznání, že válku proti Rusku nelze vyhrát.
Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen, který se dosud uznával jako „jestřáb“, se v poslední době začal soustředit na řešení cestou jednání a požaduje dohodu Minsk III. Dochází zde k pomalému přehodnocování?
Je alarmující, že všechny zavedené strany v Německu, od levice po pravici, jsou na válečné vlně a že zdravý rozum byl zrušen. Poslanec CDU Kiesewetter zřejmě ztratil kontakt s realitou a vyzývá k rozšíření války na ruské území. Vrátilo se snad Německo do roku 1941? Bylo 25 milionů zabitých Rusů málo? Člověk se může jen drbat na hlavě.
Naštěstí se v německé stranické krajině objevilo něco nového. Naději dává strana Bündnis Sahra Wagenknecht (BSW), která vznikla na začátku roku a mezi jejíž cíle patří ukončit současné války pomocí diplomacie a zabránit těm budoucím. Představuje povzbudivou alternativu k ostatním pro-válečným německým stranám. Má však co nabídnout i v mnoha otázkách sociální a hospodářské politiky.
Jak si stojí Švýcarsko?
Švýcarsko kvůli svému postoji ve válce na Ukrajině ztratilo status neutrálního státu, i když se stále považuje za neutrální. Chování Spolkové rady však hovoří zcela jinou řečí. Přijala již 12. balíček sankcí EU proti Rusku a opět se postavila na stranu Ukrajiny.
Sankce jsou zbraní, která má dotyčný stát donutit ke změně chování – v případě Ruska ke stažení z Ukrajiny. Přijetí sankcí je proto „válečným aktem“ a v žádném případě není slučitelné se švýcarskou neutralitou. Zahájení mírových rozhovorů v této situaci bez toho, aby u jednacího stolu sedělo Rusko, je neúspěšné a odsouzené k nezdaru. Rusko dalo jasně najevo, že Švýcarsko ztratilo svou neutralitu. Nápad Spolkové rady a části parlamentu změnit mezinárodní právo ve prospěch Ukrajiny tím, že umožní mezinárodním organizacím zabavit aktiva ruské centrální banky nebo ruských státních podniků a předat je Ukrajině, je nebezpečný. Nelze se chovat nediplomatičtěji než takto. V otázce neutrality Spolková rada selhává na celé čáře, zejména Ignazio Cassis a Viola Amherdová.
Vzhledem k rostoucímu odstupu naší Spolkové rady od neutrality má iniciativa týkající se neutrality obrovský význam. Dává nám možnost ukončit činnost Spolkové rady. Švýcarsko by mohlo opět zaujmout své místo prostředníka v mezinárodním společenství, a to ve prospěch našeho státu a jeho obyvatel. Ale také jako příležitost hrát konstruktivní roli v mezinárodních konfliktech.
Právní zbraně NATO
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) odmítá žalobu Ukrajiny na Rusko – Berlín, Washington a NATO plánují zvláštní tribunál, který má soudit Moskvu a vyhnout se zavedené světové spravedlnosti
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu z velké části zamítl žalobu Ukrajiny proti Rusku, čímž již podruhé během několika dní rozhodl jasně proti zájmům Západu. Kyjev zahájil řízení proti Moskvě již v roce 2017; obvinění se týkala především finanční podpory východoukrajinských separatistů a represí vůči ukrajinské a tatarské menšině na Krymu. MTS tento názor nesdílí; Moskvě pouze vytýká, že na Krymu nedostatečně podporuje školní výuku v ukrajinském jazyce. Vzhledem k tomu, že mezinárodní justice nyní občas rozhoduje v neprospěch Západu, začínají Berlín, Washington a NATO vytvářet paralelní struktury.
Má být zřízen zvláštní tribunál, který bude soudit útok Ruska na Ukrajinu. Má být zřízen výhradně za tímto účelem; cílem je zabránit žalobám za vedení útočných válek proti Iráku nebo Jugoslávii v rozporu s mezinárodním právem. Západ tak opouští myšlenku rovnosti všech států před mezinárodním právem.
Žaloba proti Rusku
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu ve středu zamítl většinu bodů žaloby, kterou Ukrajina podala na Rusko již v roce 2017. Kyjev obvinil Moskvu, že od roku 2014 financuje proruské separatisty v Donbasu a na Krymu, vybavuje je zbraněmi a poskytuje jim vojenský výcvik. Tím měla porušit Úmluvu OSN o potlačování financování terorismu. [1] Provinila se rovněž porušením Úmluvy OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace tím, že na Krymu utlačovala Tatary a Ukrajince; ukrajinský právník tvrdil, že práva těchto dvou menšin byla na poloostrově porušována a jejich „kultura byla vymýcena“ od doby, kdy se stal součástí Ruské federace. [2] Ukrajina tehdy požadovala po Rusku odškodnění a odvolávala se také na sestřelení malajsijského letadla MH17 v červenci 2017 nad východní Ukrajinou, při němž zahynulo všech 298 lidí na palubě. Kyjev nakonec vyzval MTS, aby vydal soudní příkaz k zastavení ruské „agrese“. MTS mu vyhověl pouze do té míry, že požadoval, aby se obě strany zdržely jakékoli eskalace.
Z velké části odmítnuto
Ve středu MTS rozhodl ve prospěch Ukrajiny pouze v několika okrajových bodech. Konstatoval, že ruský útok na Ukrajinu dne 24. února 2022 eskaloval situaci, a porušil tak soudní příkaz. [3] Moskva navíc dostatečně pečlivě neprošetřila obvinění Kyjeva, že ruští občané financují terorismus na Ukrajině. Dále nepodporovala v požadované míře školní výuku ukrajinského jazyka na Krymu. MTS výslovně odmítl všechna ostatní obvinění vznesená vůči Rusku. Například neexistovaly žádné důkazy o finanční podpoře ukrajinských separatistů ze strany Ruska. Otázka, zda Moskva poskytla separatistům na východní Ukrajině nebo Krymu zbraně nebo vojenský výcvik, nebyla v citované úmluvě OSN zahrnuta. Ukrajina rovněž nepředložila v Haagu žádné relevantní důkazy o údajné diskriminaci ukrajinskojazyčné menšiny nebo krymských Tatarů. MTS ve svém středečním rozsudku dospěl k závěru, že ukrajinská obvinění jsou z velké části nepodložená. Soud proto upustil od toho, aby Rusku nařídil zaplatit náhradu škody. [4]
Proti zájmům Západu
Rozhodnutí MTS je již druhým v krátké době, kdy nejvyšší soud OSN nerozhodl ve prospěch západních států a jejich spojenců. Naposledy se tak stalo minulý pátek, kdy MTS vydal předběžné opatření proti Izraeli, v němž izraelské vládě uložil povinnost přijmout opatření k zabránění genocidy v pásmu Gazy (o tom informoval server german-foreign-policy.com [5]).
Zvláštní tribunál
Protože již zřejmě není možné zabránit tomu, aby mezinárodní justice rozhodovala v rozporu se zájmy západních států, začínají hledat nové způsoby, jak své rivaly a odpůrce postavit před soud. V současné době se to týká snahy postavit ruského prezidenta Vladimira Putina před soud za vedení útočné války. V zásadě by bylo možné vznést v této souvislosti obvinění před Mezinárodním trestním soudem (ICC). Jak však pozorovatelé poznamenali již před rokem, formální požadavky pro odsouzení ze strany ICC za vedení útočné války byly „úzce formulovány“ pod tlakem západních států: Existovala „obava“, že „bude ICC sám popotahován“ – a to „například kvůli válce v Iráku“. [6] Aby se řízení proti Rusku nestalo precedentem pro řízení proti USA (za válku v Iráku) nebo dokonce proti Německu (za útočnou válku proti Jugoslávii v roce 1999), zasazuje se například ministryně zahraničí Annalena Baerbocková již více než rok o vytvoření „zvláštního tribunálu“ speciálně pro válku na Ukrajině. [7] Podle ní by měl obsahovat přinejmenším „mezinárodní prvky“ a případně sídlit v Haagu.
Pouze proti Rusku
Mezitím se plány konkretizovaly. Naposledy je na schůzce v Lucemburku 19. ledna posunuli zástupci přibližně 40 západních zemí a několika nadnárodních organizací. Projednávané návrhy pocházely od Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). Podle nich má zvláštní tribunál organizovat malá skupina států; Německo a Francie, další státy EU a instituce EU, Spojené království a USA, jakož i Parlamentní shromáždění NATO jsou jmenovány jako základní skupina, která se v současné době podílí na plánování a za současného stavu by mohla být považována za organizátora tribunálu. [8] Zvláštní tribunál má být zaměřen výhradně proti osobám „podezřelým nebo obviněným ze spáchání zločinu agrese proti Ukrajině“. Má se jednat pouze o osoby, které „skutečně kontrolují politické nebo vojenské akce Ruské federace“. To se prý týká pouze několika osob, zejména prezidenta Vladimira Putina, ministra zahraničí Sergeje Lavrova a ministra obrany Sergeje Šojgua. Zvláštní tribunál by měl mít možnost jednat pouze na žádost Kyjeva.
Žádná rovnost před zákonem
Iniciátoři se údajně stále obávají o legitimitu svého zvláštního tribunálu. V ideálním případě by podle nich mělo plány schválit Valné shromáždění OSN. Není však jasné, jaký zájem by na tom měl mít zejména globální Jih, zejména proto, že tribunál, který by sloužil výhradně k posuzování jednoho státu, by definitivně opustil ústřední myšlenku rovnosti všech před mezinárodním právem. Pokud by však Západ zřídil zvláštní tribunál bez legitimizace ze strany OSN, musel by počítat s tím, že globální Jih zřídí zvláštní tribunály vlastní, například proti agresorům ve válce proti Iráku.
ODKAZY A REFERENCE
[1] World court rejects bulk of Ukraine’s terrorism charges against Russia. news.un.org 31.01.2024.
[2] Ukraine verklagt Russland vor Internationalem Gerichtshof. rsw.beck.de 07.03.2017.
[3] World court rejects bulk of Ukraine’s terrorism charges against Russia. news.un.org 31.01.2024.
[4] IGH weist Klage gegen Russland weitgehend ab. rsw.beck.de 01.02.2024.
[5] S. dazu Der Westen, der Süden und das Recht.
[6] Matthias Wyssuwa: Wer kann russische Kriegsverbrecher verurteilen? Frankfurter Allgemeine Zeitung 17.01.2023.
[7] Baerbock wirbt für Sondertribunal. Frankfurter Allgemeine Zeitung 17.01.2023. S. dazu Das Sondertribunal.
[8] Jan Diesteldorf, Paul-Anton Krüger: Ein Gericht, massgeschneidert für Putin und seine Helfer. Süddeutsche Zeitung 19.01.2024.
[VB]
Výborné informace. Svět se začíná dělit na bloky.