Návrh na mírová jednání od profesora Dr. Petera Brandta, profesora Dr. Hajo Funke, generála ve výslužbě D. Haralda Kujata a profesora Dr. H. C. Horsta Teltschika Den Krieg mit einem Verhandlungsfrieden beenden vyšel na serveru Zeitgeschehen im Fokus 28. srpna 2023

Oprávněná sebeobrana a snaha o spravedlivý a trvalý mír nejsou v rozporu

Od začátku ruské útočné války 24. února 2022 vede Ukrajina legitimní obrannou válku, která se týká jejího přežití jako státu, její národní nezávislosti a bezpečnosti. Toto tvrzení platí bez ohledu na demokratickou a ústavní kvalitu a ústavní realitu a také bez ohledu na mnohem složitější historii a stejně komplikovaný globální politický kontext války.

Legitimita ozbrojené sebeobrany na základě článku 51 Charty OSN však nezbavuje vládu v Kyjevě a státy, které ji podporují, povinnosti – v neposlední řadě vůči vlastnímu lidu – uplatňovat zdravý rozum,  nepřipustit nárůst násilí a ničení a politicky podporovat dosažení spravedlivého a trvalého míru. Ani během války – a zejména během ní – nesmíme dopustit přerušení snahy o nalezení diplomatického řešení.

To platí i pro nepřímo zúčastněné, včetně Spolkové republiky Německo, která je zvláště vázána mírovým požadavkem svého základního zákona. Kromě toho 2. března 2022, několik dní po začátku ruského útoku, schválila federální vláda rezoluci předloženou Ukrajinou a schválenou Valným shromážděním Organizace spojených národů[1], která vyzývala k „mírovému urovnání konfliktu mezi Ruskou federací a Ukrajinou politickým dialogem, jednáním, mediací a dalšími mírovými prostředky“. 23. února 2023 vyzvaly členské státy a mezinárodní organizace v další rezoluci OSN[2] „zdvojnásobit naši podporu diplomatickému úsilí o dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“. Tato povinnost se vztahuje i na ukrajinskou vládu, která jednání s Ruskem nadále odmítáČesky .[3]

Ukrajina dosud vzdorovala ruské útočné válce prostřednictvím rozsáhlé podpory ze Západu. Rozhodnutí o tom, jaké výdaje je třeba učinit, aby válka navzdory rozumu a nedosažitelnosti politických cílů pokračovala, však nemůže být dlouhodobě ponecháno pouze na ukrajinské vládě. Neustálá eskalace války již vedla k velkému počtu padlých vojáků a zabitých ukrajinských civilistů i k rozsáhlé destrukci infrastruktury. Čím déle bude válka trvat, tím větší budou ukrajinské ztráty a zničení země a tím obtížnější bude dosáhnout spravedlivého a trvalého vyjednaného míru, který zajistí bezpečnost i státům, které stojí na straně Ukrajiny.

Od 4. června 2023 se ukrajinské ozbrojené síly pokoušely prorazit hlubokou ruskou obranu a přerušit pozemní most mezi Ruskem a Krymem, aby ruské síly odřízly od logistického centra Krymu. Ukrajinské ozbrojené síly v bojích utrpěly těžké ztráty na lidech a (západním) materiálu, aniž by zatím dosáhly nějakého komplexního úspěchu.

Pokud ofenziva selže, dá se očekávat, že Ukrajina bude požadovat, aby západní zbraně následovali západní vojáci. Ani plánované západní dodávky zbraní nemohou kompenzovat obrovské personální ztráty ukrajinských ozbrojených sil. Na druhou stranu Rusko dosud nenasadilo většinu svých aktivních bojových jednotek. Dá se tedy předpokládat, že po dalších ukrajinských ztrátách Rusko přejde do protiútoku, aby anektovaná území zajistilo a dosáhlo tak cíle své „zvláštní vojenské operace“.

Tuto válku nemůže vyhrát nikdo

Již nějakou dobu je jasné, že ani Rusko, ani Ukrajina tuto válku vyhrát nemohou, protože ani jedna nedosáhne politických cílů, pro které ji vedou. Ani s podporou Západu prostřednictvím dodávek zbraní a střeliva a výcviku ukrajinských vojáků nemůže Ukrajina Rusko vojensky porazit. Dokonce ani laiky požadovanéČesky dodávky „Wunderwaffen“[4] nepřinesou očekávanou „změnu hry“, která by mohla strategickou situaci změnit ve prospěch Ukrajiny. Zároveň se ale zvyšuje riziko eskalace do „extrému“, vojenského konfliktu mezi NATO a Ruskem, s reálným nebezpečím jaderné války omezené na evropský kontinent, byť se jí USA i Rusko chtějí vyhnoutČesky.[5]

Na tento vývoj by se nemělo čekat. Především by bylo v zájmu Ukrajiny co nejdříve usilovat o příměří, které by otevřelo dveře k mírovým jednáním. Stejně tak je to v zájmu evropských států, které Ukrajinu bezvýhradně podporují, avšak bez zjevné strategie. Vzhledem k rostoucímu vyčerpání ukrajinských ozbrojených sil roste riziko, že válka na Ukrajině přeroste v evropskou válku o Ukrajinu. Tím, že se západní podporou provádí stále častěji útoky proti ruské strategické infrastruktuře, jako například 26. prosince 2022 proti strategické jaderné základně Engels u Saratova nebo proti Kerčskému mostuČesky[6], Ukrajina toto riziko zvyšuje. Navíc by mohl Západ být nucen aktivně zasáhnout, aby zabránil zničující vojenské porážce Ukrajiny. Vědomí reálného nebezpečíČesky narůstá.[7]

Dá se s Putinem domluvit?

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by politickým cílem „zvláštní vojenské operace“ bylo dobytí a okupace celé Ukrajiny ani že by pak Rusko plánovalo útok na státy NATO. Nic nenasvědčuje tomu, že by se na takovou možnost Rusko a USA připravovaly. Z vojenského hlediska však nelze zcela vyloučit, že ruské ozbrojené síly hodlají dobýt oblasti západně od Dněpru, neboť dosud nezničily mosty přes řeku, i když by to v současné době bylo velkou výhodou. Putin rázně odporuje tomu, že – jak se často tvrdí – sleduje imperialistický cíl obnovení Sovětského svazu: „Kdo nepostrádá Sovětský svaz, nemá srdce, kdo ho chce zpět, nemá rozumČesky„.[8]

Putin byl ochoten s Ukrajinou vyjednávat a určitě stále je – vždy za podmínky, že jednání chce i druhá strana – tedy americká, ukrajinská a západní strana. Několikrát se k tomu pozitivně vyjádřil. Například u příležitosti prohlášení o částečné mobilizaci 21. září 2022: „Dnes bych to chtěl poprvé zveřejnit. Po zahájení speciální vojenské operace, zejména po jednání v Istanbulu, se kyjevští představitelé k našim návrhům vyjádřili vcelku pozitivně. […] Avšak mírové řešení Západu evidentně nevyhovovalo, a proto po dohodě na některých kompromisech dostal Kyjev rozkaz všechny dohody zrušit.“[9]

Také 30. září 2022 v prohlášení o anexi čtyř regionů: „Vyzýváme kyjevský režim, aby okamžitě zastavil palbu, ukončil veškeré nepřátelství a tuto válku, kterou začal v roce 2014, a vrátil se k vyjednávacímu stolu. Jsme na to připraveni, už jsme to prohlásili několikrátČesky.“ [10]

17. června 2023 řekl PutinČesky africké mírové delegaciČesky : „Jsme otevřeni konstruktivnímu dialogu s každým, kdo chce mír, na základě principů spravedlnosti a s přihlédnutím k legitimním zájmům různých stran.“ [11][12] Putin při této příležitosti demonstrativně ukázal parafovanou kopii návrhu smlouvy z istanbulských jednání.

23. června 2023 „Welt“ v podrobném úvodníku napsal, že ruská média také mluví o jednání; lze předpokládat, že se tak stalo se souhlasem Kremlu. Africká iniciativa byla u příležitosti rusko-afrického summitu ruským zpravodajstvím široce přijata a příznivě komentována. Státní tisková agentura RIA zveřejnila komentář odsuzující předchozí neúspěšné mírové iniciativy. Šéfredaktorka Margarita Simonjanová, která již dříve vyzvala k tvrdšímu postupu ruské armády, prosazovala příměří a demilitarizovanou zónu zabezpečenou mírovými silami OSN. Nyní je na čase krveprolití zastavit. Ukrajinci by pak sami měli hlasovat v referendech, do které země chtějí patřit. „Potřebujeme území, která s námi nechtějí žít? Nejsem si tím jistý. Z nějakého důvodu se mi zdá, že je nepotřebuje ani prezident,“ řekl Simonyan.[13]

Válce by se bývalo dalo předejítČesky[14], kdyby Západ přijal neutrální status Ukrajiny – což byl Zelenskij zpočátku ochoten udělat –, vzdal se členství v NATO a prosadil dohodu Minsk II o právech menšin pro rusky mluvící obyvatelstva. Válka mohla skončit začátkem dubna 2022, pokud by Západ umožnil uzavření istanbulských jednání. Nyní je opět a možná naposled odpovědností „kolektivního Západu“ a zejména USA, aby nastavily kurz směrem k příměří a mírovým jednáním.

Je důležité najít cestu z nebezpečí

Imperiální rivalita, národní arogance a ignorance vyvolaly první světovou válku, která je označována za velkou katastrofu 20. století. Válka na Ukrajině se nesmí stát hlavní katastrofou 21. století! Hrozí, že sílící evropeizace konfliktu sklouzne do velké války mezi Ruskem a NATO, kterou ani jedna strana nechce a nemůže chtít, vzhledem k akutní hrozbě jaderné katastrofy v takovém případě. Je proto naléhavé zastavit eskalaci dříve, než vyvine vlastní dynamiku, kterou již nelze politicky kontrolovat.

Nyní je důležité, aby evropské státy a Evropská unie, jejichž celosvětová politická váha se ve válce a jejím prostřednictvím neustále snižuje, nasměrovaly veškeré své úsilí k obnovení stabilního míru na kontinentu a zabránily tak velké evropské válce. Odvrátit to, vyžaduje odhodlání předních evropských politiků, jmenovitě francouzského prezidenta a německého kancléřeČesky[15], ve společném úsilí a v koordinaci s prezidentem USA a Turecka, dokud je ještě čas a, na což důrazně upozornil Jürgen Habermas, dokud ještě nebyl překročen „bod, ze kterého již není návratu“.

Mír je možný – cesta z nebezpečí

Postavení válčících stran

Ukrajina:

  • Jednání až po stažení ruských jednotek z ukrajinského území nebo po osvobození všech oblastí okupovaných Ruskem.
  • Povinnost Ruska nést náklady na rekonstrukci.
  • Odsouzení ruského vedení odpovědného za útok.
  • Členství v NATO po skončení války.
  • Bezpečnostní záruky od států určených Ukrajinou.

Rusko:

  • Konsolidovaná neutralita Ukrajiny – žádné členství v NATO.
  • Zákaz umístění amerických a jiných jednotek NATO na ukrajinském území.
  • Uznání Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti za ruské území.
  • Maximální limity pro ukrajinské ozbrojené síly jako celek a pro jednotlivé složky ozbrojených sil.
  • Jednání o kontrole zbrojení s USA/NATO, zejména o ověřovacích mechanismech pro systém obrany proti balistickým střelám/BMDS NATO v Polsku a Rumunsku.

Po odstoupení Ukrajiny od istanbulských dohod si obě válčící strany stanovily předpoklady pro zahájení jednání a ukrajinský prezident jednání dokonce zakázal dekretem. Obě strany rovněž vznesly požadavky na výsledky jednání, kterých tímto způsobem nelze dosáhnout. Muselo by se tedy dosáhnout toho, aby se zpočátku upustilo od všech podmínek pro zahájení jednání. Čínský poziční dokument k tomu nabízí rozumný přístup. Vyzývá k obnovení istanbulských jednání na úrovni dosažené v té době („obnovení mírových rozhovorů […] obnovení jednání“).

USA hrají při uskutečňování jednání důležitou roli. Musely by ukrajinského prezidenta k jednáním tlačit. Kromě toho by (a NATO) musely být připraveni na jednání o kontrole zbrojení, včetně vojenských opatření k budování důvěry.

Fáze I – Příměří

1. Rada bezpečnosti OSN

V souladu s čl. 24 odst. 1 Charty OSN, v souladu s primární odpovědností, kterou jí členové k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti přidělili, stanoví časový a procedurální harmonogram uzavření příměří a jednání o ukončení války v Ukrajina a obnovení míru,

Rozhoduje o všeobecném a komplexním příměří mezi válčícími stranami Ruskem a Ukrajinou s platností od „Dne X“. Příměří proběhne bez výjimky a bez jakýchkoli omezení nebo zvláštních předpisů, bez ohledu na dislokaci znepřátelených sil a zbraňových systémů, a má být prováděno obecně a závazně,

Jmenuje vysokého komisaře pro mír a bezpečnost na Ukrajině s politickou odpovědností za plnění časového a procedurálního harmonogramu, jakož i všech opatření, o kterých v této souvislosti Rada bezpečnosti OSN rozhodla,

V souladu s kapitolou VII Charty OSN rozhodne o rozmístění mírových sil OSN [16], které budou mít za úkol dodržovat a prosazovat příměří a bezpečnostně relevantní vojenská opatření dohodnutá mezi smluvními stranami;

2. Strany konfliktu ukončí veškeré nepřátelství k datu stanovenému Radou bezpečnosti OSN („Den X“).

3. Od tohoto okamžiku již nebudou Ukrajině dodávány zbraně a střelivo. Rusko rovněž přestane dodávat zbraně a střelivo svým ozbrojeným silám na území okupovaném od 24. února 2022 a na Krymu.

4. Všechny neregulérní zahraniční síly, vojenští poradci a příslušníci zpravodajských služeb obou válčících stran budou z ukrajinského území staženi do dne X + 10.

Fáze II – Mírová jednání

1. Mírová jednání začnou dne X + 15 pod předsednictvím generálního tajemníka OSN a/nebo vysokého komisaře OSN pro mír a bezpečnost na Ukrajině v sídle OSN v Ženevě.

2. Obě strany konfliktu znovu potvrdí své odhodlání vést jednání s pevným úmyslem ukončit válku a usilovat o trvalé, mírové urovnání všech sporných otázek. Mají v úmyslu vzít v úvahu dopisy Ruska Spojeným státům a NATO ze dne 17. prosince 2021, pokud jsou pro bilaterální jednání relevantní, poziční dokument Ukrajiny pro jednání ze dne 29. března 2022 a navázat na výsledky Istanbulského jednání.

3. Prvky sjednaného řešení:

a) Strany konfliktu

  • se v budoucnu nebudou považovat za protivníky a zavážou se vrátit k principům rovné a nedělitelné bezpečnosti,
  • zavážou se zdržet se hrozby a použití násilí,
  • zavážou se, že nepřijmou žádná opatření k přípravě na válku proti smluvnímu partnerovi,
  • zavážou se k transparentnosti svého vojenského plánování a cvičení a k větší předvídatelnosti svých vojenských a politických akcí,
  • přijmou rozmístění mírových sil OSN na ukrajinském území v zóně široké 50 kilometrů až k ruským hranicím, včetně Luhanských, Doněckých, Záporožských a Chersonských oblastí v jejich administrativních hranicích,
  • závážou se řešit všechny spory bez použití síly prostřednictvím zprostředkování vysokého komisaře OSN nebo případně prostřednictvím ručitelských států. Tím není dotčeno právo Ukrajiny na individuální a kolektivní sebeobranu v souladu s článkem 51 Charty OSN.

b) Rusko

  • stáhne své síly na ukrajinském území na úroveň z 23. února 2022.
  • stáhne na svém území ze zóny široké 50 kilometrů k ukrajinské hranici své ozbrojené síly, které do této zóny byly přesunuty od 24. února 2022.

c) Ukrajina

  • stáne své ozbrojené síly ze zóny široké 50 kilometrů k ruským hranicím, včetně Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti,
  • vyhlásí trvalý status neutrálního státu a nevstoupí do žádné vojenské aliance, včetně Severoatlantické aliance. Suverenita, územní celistvost a státní nezávislost Ukrajiny jsou zaručeny odpovídajícími závazky ručitelských pravomocí [17]. Závazky záruk se nevztahují na Krym a Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson v bývalých správních hranicích,
  • zříká se vývoje, držení a umístění jaderných zbraní na svém území,
  • neumožní trvalé nebo dočasné umístění ozbrojených sil cizí mocnosti nebo její vojenské infrastruktury na svém území,
  • neumožní cvičení a manévry cizích sil na svém území,
  • do dvou let zavede pro ukrajinské ozbrojené síly dohodnuté stropy [18].

d) Problémy související s Krymem a Sevastopolem budou do 15 let projednány bilaterálně diplomatickou cestou a vyřešeny bez použití vojenské síly.

e) Budoucí status Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti bude vzájemně dohodnut na jednáních. Rusko umožní uprchlíkům návrat. Pokud se vyjednávající partneři v této otázce nedohodnou, uspořádá Vysoký komisař OSN pro mír a bezpečnost na Ukrajině do dvou let od vstupu mírové dohody v platnost referendum, ve kterém obyvatelstvo rozhodne o budoucím statutu. Zúčastnit se mohou občané Ukrajiny, kteří měli trvalý pobyt v těchto regionech k 31. prosinci 2021. Rusko a Ukrajina se zavazují uznat výsledek referenda a implementovat jej do své národní legislativy do konce roku, ve kterém se referendum konalo. Pro obyvatele jednoho nebo více regionů, kteří se rozhodnou zůstat v ukrajinském státě, ukrajinská vláda do konce roku, ve kterém se referendum konalo, začlení a implementuje práva menšin podle evropských standardů do ústavy (v souladu s dohodami Minsk II).

f) Garantské státy, které jsou členy Evropské unie, budou podporovat členství Ukrajiny podporou ústavních a demokratických reforem.

g) Rekonstrukci ukrajinské ekonomiky a infrastruktury podpoří mezinárodní dárcovská konference.

h) Obě smluvní strany se zúčastní a konstruktivně podpoří konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě ve formátu KBSE s cílem evropského bezpečnostního a mírového řádu. Konference se uskuteční do jednoho roku od vstupu mírové smlouvy v platnost.

i) Smlouva vstoupí v platnost, jakmile ji podepíší obě smluvní strany a pět ručitelských států a v nezbytném rozsahu ji schválí parlamenty těchto států a Ukrajina potvrdí svůj status neutrální a nezávislé země nezačleněné v blocích (neusilující o členství v NATO) a kodifikuje ho změnou ústavy. [19]

k) Jakékoli zpoždění neopravňuje k porušení příměří nebo odstoupení od dohod, jichž bylo do tohoto okamžiku dosaženo.

Fáze III – Evropský bezpečnostní a mírový řád

Z dlouhodobého hlediska může pouze evropský bezpečnostní a mírový řád zaručit bezpečnost a svobodu Ukrajiny, v níž mají své místo Ukrajina i Rusko. Evropská bezpečnostní architektura, v níž geostrategická poloha Ukrajiny v geopolitickém soupeření Spojených států a Ruska již nehraje klíčovou roli. Cesta k ní vede prostřednictvím konference ve formátu KBSE, která navazuje na velký pokrok dosažený v „Pařížské chartě“ a dále ji rozvíjí s ohledem na současnou bezpečnostní politiku a strategické rámcové podmínky.

25. srpna 2023

[1]
www.un.org/depts/german/gv-notsondert/a-es11-1.pdf

[2]
www.securitycouncilreport.org/atf/cf/%7B65BFCF9B-6D27-4E9C-8CD3-CF6E4FF96FF9%7D/Sudan%20SRES%201996.pdf

[3]
Ukrajina podle FAZ stále nevidí šanci na sjednání míru s Ruskem. „Za tento mír je třeba bojovat. A Rusko musí být poraženo. Jinak nebude mír,“ řekl ukrajinský velvyslanec v Berlíně Oleksii Makeiev pro deníky „Rheinische Post“ a „General-Anzeiger“. ( www.hasepost.de/makejew-keine-aussicht-auf-loesung-durch-verhandlungen-mit-russland )

[4]
Němečtí politici, kteří nechápou strategický princip vztahu prostředek-konec, opakovaně požadují, aby byl Taurus zásobován distančními zbraněmi vzduch-země: www.faz.net/aktuell/politik/ukraine-liveticker-bundeswehr-generalinspekteur-haelt-weitere-eskalation-fuer-moeglich-faz-19030454.html

[5]
A pak je tu celá otázka: pokud Ukrajina skutečně prohrává, předpokládejme, že se ukrajinská armáda zhroutí […] a Ukrajinci jsou na útěku. Znovu opakuji, neříkám, že se to stane, ale je to možnost. Co NATO udělá? Přijmeme situaci, kdy Rusové Ukrajinu na bitevním poli vážným způsobem porážejí? Nejsem si tak jistý. A za takových okolností je možné, že NATO vstoupí do boje. Je možné, že se Poláci rozhodnou, že do boje mají vstoupit pouze oni, a jakmile  vstoupí do boje velmi rozhodnýmzpůsobem, může to přivést do boje i nás, a pak máte válku mocností, která zahrnuje na jedné straně Spojené státy a na druhé Rusy. (https://mate.substack.com/p/john-mearsheimer-ukraine-war-is-a )

[6]
seymourhersh.substack.com/p/opera-buffa-in-ukraine

[7]
www.telegraph .co.uk/news/2023/07/18/ukraine-and-the-west-are-facing-a-devastating-feat/

[8]
beruhmte-zitate.de/zitate/2082369-wladimir-wladimirowitsch-putin-wer- die-sowjetunion-nicht-vermisst-hat-kein-herz/

[9]
en.kremlin.ru/events/president/news/69390

[10]
zeitschrift-osteuropa.de/blog/rede-zur-aufnahme-der-volksrepubliken-doneck-lugansk-zaporoze-undcherson/#:~:text=Ich%20möchte%20daran%20erinnern%2C%20dass,wir%20unsere%20Werte%2C%20unsere%20Heimat

[11]
www.mdr.de/nachrichten/welt/osteuropa/politik/ukraine-krieg-russland-putin-afrika-friedensmission-100.html

[12]
Azali Assoumani, prezident Komorského svazu a předseda Africké unie, po setkání s prezidentem Putinem: „Prezident Putin ukázal, že je připraven na dialog a nalezení řešení, a nyní musíme přesvědčit druhou stranu. Doufám, že budeme úspěšní.“ ( augenauf.blog/2023/07/28/african-union-armistice-in-ukraine-ruckt-naher-wenn-selenski-will/ )

[13]
Redaktor deníku „Welt“ píše: Putin v současnosti považuje vyjednávání a příměří za nejvýhodnější možnost. Přinejmenším je to lepší, než záviset na tom, kolik z dobytých území dokáže držet. Protože ukrajinská protiofenziva postupuje. Náklady na válku také rostou s každým dalším dnem a jdou na úkor rozvoje v zemi. Obyvatelé to cítí a Putin to ví, protože si nepřeje žádné sociální napětí v prezidentských volbách v příštím roce. Autor uzavírá: Pokud jednání mezi Ukrajinou a Ruskem někdy vážně začnou – například proto, že ukrajinská protiofenziva nepřinesla kýžené výsledky – na konfliktu se nic nezmění: Ukrajina bude potřebovat věrohodné bezpečnostní záruky ze Západu, že po příměří nevpadne Rusko na Ukrajinu znovu.
Přinejmenším je to z Kremlu testovací balón na vysoké úrovni, který by měl být také zohledněn, protože přebírá to, co čínská iniciativa vždy zdůrazňovala, totiž „obnovení“ istanbulských jednání, která nebyla dokončena. (Srovnej plán příměří a míru Haralda Kujata, otištěný ve Funke: „Ukrajina. Vyjednávání je jediná cesta k míru“. Berlin 2023: s. 100–104).

[14]
Jeffrey D. Sachs: „Ve skutečnosti byla válka vyprovokována Spojenými státy způsobem, který přední američtí diplomaté očekávali po celá desetiletí předtím, což znamená, že válce bylo možné se vyhnout a nyní by měla být zastavena vyjednáváním.“ ( consortiumnews.com/2023/05/24/the-war-in-ukraine-was-provoked/ )

[15]
Prezident Biden 31. května 2022 v článku v NYT: „Jak řekl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, tato válka nakonec definitivně skončí pouze prostřednictvím diplomacie.“ ( www.nytimes.com/2022/05/31/opinion/biden-ukraine-strategy.html )

[16]
Výběr a složení by nemělo vycházet z obvyklého postupu OSN pro vytváření sil, ale kontingenty jednotek by měly být koordinovány mezi vyjednávajícími partnery. Vojenské kontingenty z následujících zemí by mohly být přijatelné pro obě strany: Brazílie, Egypt, Francie, Indie, Irsko, Itálie, Německo, Pákistán, Rakousko, Švýcarsko, Turecko.

[17]
Dne 29. března 2022 Ukrajina ve svém pozičním dokumentu k jednání v Istanbulu jmenovala jako garantující mocnosti tyto státy: Rusko, Velkou Británii, Čínu, USA, Francii, Turecko, Německo, Kanadu, Itálii, Polsko, Izrael.

[18]
Na základě maximálních limitů uvedených v příloze parafovaného textu Istanbulské smlouvy.

[19]
Ukrajina by mohla podmínit vstup smlouvy v platnost celostátním referendem.

zveřejněno 28. srpna 2023


[PJ]