Svůj rozhovor s Alexandrem Duginem uveřejnil Tucker Carson na svém blogu 29. dubna 2024 a na svém YouTube kanálu 30. dubna 2024. Německý výtah zveřejnill deník Die Freie Welt rovněž 30. dubna. Z něj ho do češtiny přeložil server První zprávy 2. května 2021.
Aleksandr Dugin v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem vysvětluje, jak na Západě (Global Angenda, Klaus Schwab, Silicon Valley, američtí demokraté, levicové strany v Evropě) je proces individualizace posouván stále dále, dokud lidstvo nedospěje k transhumanismu.
V současnosti se bojuje o pohlaví, rodinu a národ.
Aleksandr Dugin je médii často označován za inspirátora Vladimira Putina. Faktem ale je, že Dugin není ani jeho blízkým důvěrníkem, ani oficiálním poradcem. Americký novinář Tucker Carlson se setkal s Duginem navzdory mnoha předsudkům, které se vůči němu v mainstreamových médiích šíří.
Dugin je především spisovatel, myslitel, autor. V USA byly Duginovy knihy Bidenovou administrativou zakázány. V Americe je nekoupíte.
Proč jsou jeho myšlenky tak „nebezpečné“, že byly jeho knihy v anglicky mluvících zemích zakázány a dokonce i jeho dcera byla zavražděna?
Dugin začíná vysvětlením, že na Západě byl individualismus součástí osvícenství, revolučního osvobození a protestantismu. Bylo to jakési osvobození od představ kolektivu. Tento proces byl někdy namířen proti katolické církvi, někdy proti tradiční kultuře, jindy proti národnímu státu nebo v polovině 20. století jako boj mezi liberalismem a fašismem a komunismem.
Po pádu Sovětského svazu existoval pouze liberalismus / individualismus. Tak mluvil o konci dějin například Francis Fukuyama. Všechny ostatní ideologie se zdály ztracené.
Liberalismus se však vyvíjel dál. Genderová otázka je dnes řešena tak, aby byla individualizovaná i z hlediska pohlaví. Zejména na Západě je posouvána stále dál. Lidé ztrácejí náboženské, národnostní, kulturní, rodinné a jiné vazby na skupiny tvořící identitu.
Na konci procesu se dostaneme k individuální otázce, zda se jedinec stále vidí jako lidská bytost. To otevírá dveře transhumanismu.
Momentálně jsme ve fázi (alespoň na Západě), kdy se kromě genderu loučíme i s ideou národního státu a rodiny.
Tento proces je ale především fenoménem anglicky mluvícího a západního světa. Lidé se již dávno vzdálili klasickému liberalismu a přešli k nové formě liberalismu, kde se již nesoustředí na přání většiny, ale na přání menšin. Nová myšlenka spočívá v tom, že menšiny drží většinu pod kontrolou.
Nový liberalismus a individualismus jsou natolik zvrácené a prosazované, že se staly nátlakem a nyní se staly určitým druhem totality.
Tucker Swanson McNear Carlson (*1969) je je americký konzervativní televizní moderátor a politický komentátor. Od roku 2016 moderoval politickou talk show Tucker Carlson Tonight na televizi Fox News. 24. dubna 2023 s ním kanál ukončil spolupráci. Od té doby vede vlastní kanál Tucker Carlson ShowČesky, na kterém publikuje rozhovory s význačnými osobnostmi. Interview s Vladimírem Putinem z 8. února 2024 shlédlo během 24 hodin 150 milionů diváků.
Alexandr DuginČesky (*1962) je ruský politik, publicista, politolog, sociolog, filosof, bývalý profesor Lomonosovy univerzity v Moskvě a ideolog tzv. eurasijského hnutí. Je autorem desítek monografií na nejrůznější témata a stovek článků. Narodil se do vojenské rodiny a v 80. letech byl antikomunistickým disidentem. Po rozpadu Sovětského svazu s Eduardem Limonovem založil Nacionálně bolševickou stranu, která se hlásila k nacionálnímu bolševismu; později ji opustil. V roce 1997 publikoval Základy geopolitikyČesky. Jeho stěžejním dílem je Čtvrtá politická teorieČesky.
[PJ]
Viz také Pavel Letko ne e-Republice: Na slovíčko s Alexandrem Duginem
Oč zhruba šlo? Carlson se ptal Dugina: proč a od kdy „západní“ svět nenávidí Rusko? Odpověď byla pro mě překvapivá.Lidská bytost si bude „svobodně“ volit svou identitu mezi člověkem a zvířetem. … Západ před staletími nastoupil cestu „osvobození“ člověka. Začal klást důraz na individualitu, individuální práva. Tak člověka „osvobodil“ od kolektivního náboženství, zavrhl neviditelného Boha a postavil na jeho místo neviditelnou ruku trhu. Nesčítají se hříchy, ale dolary. Nyní se „západní“ svět osvobozuje od pout pohlaví. Stejně jako se stalo náboženství a sekularismus předmětem svobodné volby, zákonitě se možností stává i volba pohlaví. … + Eurovize 2024 + mapka lidských práv LGBT komunit (Rusko zaostává).
V mé knize Zkáza nebo zachování, se zabývám otázkou egocentrismu, který je posledním stadiem odpřirozenění. Myslím si, že oba pánové (Dugin i Carlson) zůstali na povrchu skutečnosti a příliš dnešní probíhající proces politizují a historizují. Je zapotřebí se dostat do pochopení přirozených principů, které jsou trvalé a neměnné a odlišit je od lidských výmyslů. Přijdeme potom na to, že přirozené principy přestávají fungovat a nastupují lidské konstrukty, které jsou lidsky nedokonalé a chybové. Přirozeným principem je lidská sounáležitost a přirozená tvorba společenstev, rodiny, obce a státu. Přirozené jsou kolektivy nikoliv ideologické nebo založené na penězích, ale niterně lidské. Individualismus přechází v egocentrismus, tedy v rozbitou společnost, ve které lidé nejsou schopni se bránit, protože se nemají o koho opřít, nevznikají kolektivy, které by měly vazby na základě sounáležitosti. V tu chvíli vstupují do hry síly, které nám vnutí cokoliv.
Sbírka „Královna vzduchu a temnot“, 1992 / The Queen of Air and Darkness, 1973; povídka Není smíru s vládci (No Truce With Kings)
Poul Anderson
—
Samozřejmě, že i my, lidé, sem tam děláme chyby, své vlastní.
A my se z nich učíme. To vy jste nepoučitelní, vy a ta vaše zatracená psychověda, kterou jste se tady snažili šířit a která chce mermomocí každou lidskou bytost předělat podle toho jediného vzoru, který zná.
Chtěli jste znovu nastolit centralizovaný stát, že? Nepřemýšleli jste třeba jenom na vteřinku o tom, že feudalismus je možná ten systém, který lidem sedí? Co když člověk opravdu potřebuje místo, kterému může říkat své vlastní, ke kterému náleží a jehož je nedělitelnou součástí; nějakou kontinuitu se svými tradicemi a svojí ctí; nějaké místo, kde se může svobodně rozhodovat; nějakou záštitu vlastní svobody před těmi pány kdesi nahoře, kteří budou chtít stále víc a víc moci; proč nepřipustit, že existují tisíce způsobů, jak žít?
My jsme tady na Zemi vždycky budovali supervelmoci, abychom je pak zase záhy bourali. Třeba je celá ta vaše filozofie mylná. A třeba to, co teď zkusíme, bude to pravé. Co takhle svět z malých států? Státečků tak silně zakořeněných, aby se nerozpustily v národ a tak malých, aby nemohly nikomu uškodit. Států pomalu postupujících kupředu, bez malicherných sporů a hádek se svým okolím. Států, které si budou schraňovat svoji identitu. Vytvoří se tak tisíce víceméně nezávislých
přístupů k našim problémům. Možná se nám pak… samotným… podaří alespoň některé z nich vyřešit!“
„To se vám nikdy nemůže povést,“ řekl tvor. „Skončí to zase stejně – nesváry a dalšími válkami.“
„To si myslíte vy. Já si zase myslím něco jiného. Ale ať už kterýkoli z nás má pravdu, vsadil bych krk na to, že tenhle vesmír je příliš velký na to, aby si někdo mohl troufnout všechno předpovědět. A my si o svém životě chceme rozhodovat sami. Já osobně bych radši zemřel, než abych se stal poslušným, domestikovaným tvorem v cizích rukou.
—
Takové kacířské názory si dnes nemůžeme dovolit. A proto se už nevydává a nečte SciFi literatura – protože autoři se příliš zabývali možnými směry vývoje nejen techniky a technologie, ale také lidské společnosti.
A vůbec samostatně myslet je nebezpečné. Proto nám oficiální média prezentují předem vybrané zaručeně správné informace, názory a postoje.