Tři fyzici prokázali, že absorpční kapacita CO₂ je nasycená

Článek 3 Physicists Use Experimental Evidence To Show CO₂’s Capacity To Absorb Radiation Has Saturated vyšel na serveru NoTricksZone 23. dubna 2024

Přidávání CO₂ do atmosféry nemůže mít žádný významný klimatický efekt, pokud překročí prahovou hodnotu asi 300 ppm. Vyšší a vyšší koncentrace díky saturaci nevedou k žádné další absorpci záření.

Natřeme-li bílý povrch černou barvou, aby mohl absorbovat co nejvíce tepla, první vrstva, jak známo, má nejdominantnější vliv. Druhá zakryje zbývající šedavou barvu a možná několik vynechaných míst v první vrstvě. U třetí vrstvy již prakticky k žádné další absorpci tepla nedochází, protože povrch je černou barvou nasycený. Černější už být nemůže.

Tři polští fyzici zaměřili svou pozornost na tento princip saturace ve vztahu k CO₂ ve třech nedávno publikovaných pracích (Kubicki et al., 2024Česky , 2022 a 2020). Jejich nejnovější (Kubicki et al., 2024Česky), publikované v Applications in Engineering Science, shrnuje experimentální důkazy z jejich publikací z let 2020 a 2022 a dokládají závěr, že „v důsledku saturačních procesů emitovaný CO₂ přímo nárůst globální teploty nezpůsobuje.“

Z provedených úvah vyplývá, že jak v rov. (4) a rov. (6) je hodnota absorpce omezená. V prvním případě nemůže překročit 1 a ve druhém případě nemůže překročit hodnotu ψ menší než jedna. Proto pro dostatečně velkou hmotnost m musí dojít k nasycení a další nárůst hmotnosti bude mít za následek zanedbatelné zvýšení absorpce.

Tento výzkum přidává další kapitolu k více než 50 letům výzkumu principu saturace CO₂.

Schack (1972Česky)…prokázal, že při koncentraci 0,03% oxidu uhličitého ve vzduchu je proces absorpce v troposféře nasycen.

Autoři jsou znepokojeni současnou tendencí spoléhat se na modelování a předpoklady o schopnosti CO₂ ovlivňovat změny globální teploty spíše než na empirické důkazy. Zdůrazňují, že současný zeitgeist CO₂-ovlivňuje-klima není nic jiného než hypotéza.

To jednoznačně ukazuje, že oficiálně prezentovaný dopad antropogenního nárůstu CO₂ na klima Země je spíše hypotéza než podložená skutečnost.

Zdroj obrázku: Kubicki et al., 2024Česky

Ve svém článku z roku 2022 autoři prokázali, že při 400 ppm koncentrace CO₂ již nemůže způsobit žádné zvýšení teploty, protože již nemůže docházet k další absorpci tepelného záření v důsledku saturace.

…byl proveden experiment popsaný v článcích (5) a (6), kde bylo prokázáno, že tepelné záření z horkého povrchu Měsíce po průchodu zemskou atmosférou není absorbováno oxidem uhličitým. Bylo tedy prokázáno, že u tohoto záření dochází k úplnému nasycení procesu.

 

Je vidět, že při hmotnosti oxidu uhličitého asi 1,5 kg/m₂ se proces absorpce tepelného záření prakticky nasytí… Takže pro současnou koncentraci 400 ppm, pro kterou je hmotnost CO₂ v atmosféře ~6 kg/m₂, je limit čtyřnásobně překročen.

 

Dá se tedy předpokládat, že oxid uhličitý dodatečně emitovaný do atmosféry tepelné záření neabsorbuje, a není tedy skleníkovým plynem.

Zdroj obrázku: Kubicki a spol., 2022

Ve svém článku z roku 2020 tři fyzici uvedli, že jejich experimentální důkazy mohou „vyvrátit [obecnou] větu“, že zvýšení koncentrace absorbujících plynů „způsobí silné zvýšení absorpce infračerveného záření“.

Ve svém experimentu zjistili, že ve schopnosti vzduchu s 0,04 % CO₂ absorbovat infračervené záření oproti kapacitě 100 % CO₂ neexistuje v důsledku saturačního efektu žádný rozdíl (120,9 vs. 121,0 μW)..

Zdroj obrázku: Kubicki a spol., 2020

Nedávno jiní vědci (Chen et al., 2023) také uvedli, že CO₂ má výrazně snížený účinek na propustnost atmosféry v důsledku (a) nasycení absorpcí (CO₂ nemůže mít žádný účinek nad rámec předindustriální koncentrace), a protože (b) vodní pára a tvoření oblačnosti se překrývají a absorpci v pásmu CO₂ tak dominují.

[Propustnost] ve středu pásma CO₂ se zvýšeným CO₂ nezmění, protože absorpce je již nasycena…

 

Vodní pára a CO₂ překrývající se v absorpčním pásmu brání absorpci dalšího CO₂.

Zdroj obrázku: Chen a spol., 2023

Fyzik Dieter Schildknecht (2020Česky) také referoval o saturaci dopadu CO₂, jakmile dosáhne koncentrace 300 ppm, a došel k závěru, že kvůli této saturaci další nárůsty CO₂ „zemské klima nemohou ovlivnit“.

Absorpce dosahuje hodnot blízkých 100 % pro realistický obsah CO₂ 0,03 %, [takže] se dospělo k závěru, že jakékoli další zvýšení (antropogenního) CO₂ nemůže vést ke znatelně silnější absorpci záření a v důsledku toho nemůže klima Země ovlivnit.

Zdroj obrázku: Schildknecht, 2020Česky

Dr. Easterbrook také názorně odkazoval na efekt saturace ve výzkumuČesky publikovaném v roce 2016, když vypočítal účinek zvýšení CO₂ o 80 ppm pouze o 0,01 °C.

Všimněte si, že na grafu není téměř žádná zjistitelná změna poté, co koncentrace CO₂ dosáhne ~240 ppm.

Zdroj obrázku: Easterbrook, 2016

V 70. letech 20. století, než se antropogenní narativ globálního oteplování vyvinul do dnešní podoby, bylo běžné, že vědci připouštěli, že dopad záření CO₂ je již nasycen.

Podle Weare a Snella (1974) se předpokládalo, že zdvojnásobení koncentrace CO₂ povede ke zvýšení globální povrchové teploty o 0,7 K, ale šestinásobné zvýšení (~2 000 ppm) by zvýšilo teplotu „kvůli nasycení v pásmu 15 μm pouze o 1,0 K navíc„.

Podle Rasoola a Schneidera (1971) by desetinásobné zvýšení koncentrace CO₂ (přes 3 000 ppm) nezvýšilo teploty o více než 2,5 °C, „protože pásmo 15 μm je nasyccené“.

Zdroj obrázku: Weare a Snell, 1974 a Rasool a Schneider, 1971

Jiní vědci v té době odhadovali, že při zvýšení CO₂ „sedminásobkem normálních koncentrací je průměrné zvýšení teploty asi o 1 °C“ (Zdunkowski et al., 1975Česky), nebo že dvojnásobné koncentrace CO₂ vedou k oteplení o 0,30 °C, ale čtyřnásobné CO₂ (~1250 ppm) vede k oteplení pouze o 0,48 °C (Gates et al., 1981Česky). Opět je to kvůli saturačnímu efektu.

Zdroj obrázku: Zdunkowski a kol., 1975Česky a Gates a kol., 1981Česky

Kenneth R. RichardsČesky (*1957) je profesorem School of Public and Environmental Affairs na Indiana University, Bloomington, v oblasti výzkumu environmentální a energetické politiky, správy a veřejného práva, mezinárodních záležitosti a rozvoje, politické analýzy, veřejných financí a ekonomiky, udržitelnosti a udržitelného rozvoje. Spoluzaložil certifikovanou B-korporaci se sídlem v Bloomingtonu, Gnarly Tree Sustainability Institute (GTSI). Jejím prostřednictvím poskytuje poradenství Světové bance, Asijské rozvojové bance, USAID, federální vládě USA a mnoha dalším veřejným a soukromým organizacím při projektech souvisejících s návrhem environmentální politiky, stanovováním cen uhlíku, řízením rizik dodavatelského řetězce a udržitelnosti.