Obsah:
  1. Ilja Cukanov: Umístění THAAD v Izraeli je pokerem s vysokými sázkami, ve kterém USA riskují
  2. Andrew Korybko: Jak významné je nasazení amerického systému THAAD v Izraeli?

Analýza Ilji Cukanova Placing THAAD in Israel is High-Stakes Poker Game the US Risks Losing: Here’s Why vyšla na serveru Sputnik International 14. října 2024

Umístění THAAD v Izraeli je pokerem s vysokými sázkami, ve kterém USA riskují

Mluvčí Pentagonu Pat Ryder v neděli potvrdil, že prezident Biden a šéf Pentagonu Austin podepsali rozmístění americké protiraketové baterie THAAD (Terminal High-Altitude Area Defense) a přidružené posádky v Izraeli. Toto rozhodnutí je pro Washington zatíženo širokým spektrem rizik. Zde je důvod.

Rozmístění THAAD v Izraeli „podtrhuje pevný závazek Spojených států bránit Izrael a bránit Američany v Izraeli před jakýmikoli dalšími útoky balistických raket ze strany Íránu. Je to součást širších opatření, které americká armáda v posledních měsících provedla, aby podpořila obranu Izraele a ochránila Američany před útoky Íránu a milicí spojených s Íránem,“ ujistil Ryder v nedělní tiskové zprávěČesky.

Teherán dal jasně najevo, že si nedělá žádné iluze o účelu nasazení. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi v neděli zdůraznil, že spolu s dodávkou rekordního množství zbraní do Izraele Washington „nyní ohrožuje také životy svých vojáků tím, že je rozmístí k provozu amerických raketových systémů“.

Ačkoli jsme v posledních dnech vynaložili obrovské úsilí, abychom v našem regionu zabránili totální válce, říkám jasně, že nemáme žádné červené linie v obraně našich lidí a zájmů, varoval Araghchi s odkazem na závazek Teheránu reagovat na jakékoli další agrese Tel Avivu po odvetném útoku íránskými balistickými raketami na izraelské vojenské a zpravodajské objekty 1. října.

Íránská média mezitím varovala, že přítomnost THAAD v Izraeli vojenskou strategii Teheránu nezmění – íránské rakety se ukázaly schopné prorazit izraelský sofistikovaný, vícevrstvý štít protivzdušné a protiraketové obrany, a pokud to bude nutné, budou schopny to udělat znovu i když bude instalován americký systém protiraketové obrany.

Vysvětlující zpráva PressTVČesky zveřejněná v pondělí poukázala na záběry zveřejněné koncem minulého týdne, které údajně ukazují radar v pásmu X firmy Raytheon, jako je ten, který je součástí systému THAAD, vyřazený íránským přesným úderem 1. října před širší salvou raket. Pokud budou ověřeny, pomohly by záběry vysvětlit, proč – jak ukazují záběry zveřejněné na sociálních sítích a satelitní snímkyČesky – se desítkám íránských raket podařilo dosáhnout cíle bez zásahu izraelské protivzdušné obrany.

Zpráva poukázala na to, že íránské střely série Kheibar Shekan (dosl. ‚bourač zámků‘ nebo ‚bourač pevností‘) „izraelskou protivzdušnou obranou 1. října snadno pronikly“, včetně systémů David’s Sling a Arrow-3, a nabídla podrobnosti o tom, jak by se mohly stát podobným triumfem proti THAADu.

Kheibar Shekan-1 se vyhnul systému Arrow-3, který funguje pouze mimo atmosféru, tím, že letěl pod jeho radiolokačním svazkem. Když se dostal na dosah systému Arrow-2, letěl už příliš nízko, než aby mohl být účinně zachycen, ukázala analýza. Úhybné manévrování mu „umožnilo snadno porazit David’s Sling,“ dodala zpráva.

A zatímco schopnost THAAD zasahovat cíle v nižších výškách může být proti Kheibar Shekan-1 potenciálně účinnější, delší dolet Kheibar Shekan-2 (1 800 km vs. 1 450 km) a „aerodynamičtější klouzavý tvar mu umožňuje ‚proměňovat‘ prodloužený dolet za klouzání v malých výškách, který jej udrží pod radiolokačním svazkem systému THAAD, zejména ve výškách pod 35 km. To raketě umožňuje THAAD úplně a efektivně obejít a svůj cíl zasáhnout,“ poznamenala zpráva PressTV.

Analýza poukázala na to, že porazit THAAD má šanci i Kheibar Shekan-1, pokud se zaměří na místa „blízko okraje“ dosahu amerického systému. Nemluvě o tom, že THAAD, i když je pokročilý, je také extrémně nákladný, což znamená „omezení počtu dostupných systémů, zvláště v porovnání s objemem a velikostí íránského arzenálu balistických raket“, které by teoreticky mohly izraelskou/americkou obranu přesytit.

Ztráta pověsti připisované s THAADu by pro Washington znamenala vážná vojenská a geopolitická rizika, a to nejen s ohledem na nebezpečí spojená se ztrátou životů amerických vojáků, pokud by Írán zasáhl samotný systém, ale i vzhledem k potenciální ztrátě prestiže spojené s kusem americké vojenské techniky za 1 miliardou dolarů, která by se proti protivníkovi ukázala jako bezmocná. Pokud jde o tolik propagovanou „převahu jejich zbraní, USA a jejich spojenci již byli konfrontováni s realitou v zástupné válce proti Rusku na Ukrajině. Íránský úder, který by vyřadil nejpropracovanější a nejdražší systém americké protiraketové obrany, by mohl zatlouct poslední hřebík do rakve globálních tvrzení o nadřazenosti západních zbraní, a to i mezi spojenci.

Geopolitická rizika, domácí rizika

Pak jsou tu rizika pro zahraniční a domácí politiku Bidenovy administrativy.

Američané nasadili THAAD jako součást přípravy na íránskou reakci na nadcházející izraelský útok,“ řekl Sputniku Yeghia Tashjian, politický analytik, koordinátor klastrů pro regionální a mezinárodní záležitosti na Institutu Issama Farese pro veřejnou politiku a mezinárodní záležitosti na Americké univerzitě v Bejrútu.

Plány THAAD signalizují, že USA jsou do války na Středním východě nyní pevně „zataženy“, i když je to „něco, co si Bidenova administrativa s největší pravděpodobností nepřeje,“ vysvětlil Tashjian s tím, že by nebyl překvapen, kdyby se americké vojenské nasazení v Izraeli nyní dále rozšiřovalo.

Bílý dům má všechny důvody se chtít vyhnout dalšímu zapojení, zdůraznil pozorovatel s poukazem na nadcházející prezidentské volby a moc arabského volebního blokuČesky, který je pro demokraty ve swingovém státě Michigan zásadní, nemluvě o obecném nedostatku zájmu veřejnostiČesky o účast USA do nového neštěstí na Blízkém východě.

Pokud jde o cíle zahraniční politiky USA, eskalace krize na Blízkém východě by mohla zpozdit další dodávky zbraní USA a NATO na Ukrajinu, zdůraznil Tashjian a zdůraznil nedávné zrušení plánované schůzky formátu Ramstein o pomoci Ukrajině.

Západ nemůže bojovat na více frontách, zdůraznil pozorovatel a poukázal na to, že kromě Gazy, Libanonu a Ukrajiny mohou mít USA brzy plné ruce práce proti sílící Číně a zaznamenají novou eskalaci dlouhodobého napětí na Korejském poloostrově.

Válka, která se nemá vyhrát?

USA by preferovaly „řízený konflikt“ mezi Izraelem a Hizballáhem nebo Izraelem a Íránem, domnívá se Tashjian. Schopnost Washingtonu dosáhnout tohoto cíle je jiná věc, protože izraelský premiér Benjamin Netanjahu „není nakloněn řízení této války nebo dokonce uzavření příměří“, ale jejímu prodloužení a přímému zapojení USA, uvedl pozorovatel.

Hlavním záměrem Izraele je zapojit Američany do této války přímo, protože Netanjahu dal jasně najevo, že chce změnit a nastolit ‚nový Střední východ‘. A k tomto potřebuje americkou, britskou a další evropskou pomoc, protože nemůže bojovat na více frontách a zejména proti Íránu,“ který 1. října dokázal, že „má schopnosti zaútočit a způsobit Izraeli nějaké škody. Izrael se ve svém boji proti Íránu nechce cítit zranitelný nebo samotný,“ shrnula Tashjian.


Ilja Cukanov je zpravodaj se sídlem v Moskvě, který se specializuje na politiku východní Evropy, USA a Blízkého východu, historii studené války, energetickou bezpečnost a vojenské záležitosti. Je členem týmu Sputnik od založení webu v roce 2014.

Zpět na obsah


Analýzu How Significant Is The US’ THAAD Deployment To Israel? publikoval na svém Substacku Andrew Korybko 14. října 2024

Jak významné je nasazení amerického systému THAAD v Izraeli?

Něco velkého se blíží, a ať je to cokoli, nyní existuje zvýšená šance, že se USA přímo zapojí.

Pentagon potvrdilČesky, že do Izraele vyšle téměř 100 vojáků, aby provozovali jeden ze svých předních systémů protivzdušné obrany, Terminal High Altitude Area Defense (THAAD), kterých má celkem pouze sedmČesky. Stalo se tak před očekávanou odvetou Izraele za poslední raketový útok Íránu 1. října, který provedl s cílem obnovit odstrašeníČesky po atentátu na šéfa Hamásu Ismaila Haniyeha v Teheránu a šéfa Hizballáhu Sayyed Hassan Nasrallah v Bejrútu. Zde je to, co tento poslední krok USA znamená:

——————–

1. Izrael pravděpodobně plánuje něco velkého.

Množí se zvěsti o tom, co přesně Izrael plánuje, ale je to pravděpodobně něco velkého a vyvolá to přinejmenším proporcionální odvetu ze strany Íránu, a proto samozvaný židovský stát požádal USA, aby nasadily jeden ze svých mála THAADů, aby ho následně pomohly bránit. THAAD se specializuje na zachycování balistických střel, takže lze vytušit, že Izrael a USA očekávají, že Írán zareaguje těmito prostředky. THAAD však nese pouze 48 interceptorů, takže by mohl být přemožen, pokud dojde k saturačnímu úderu.

2. Iron Dome potřebuje veškerou pomoc, kterou může získat.

Mnoho pozorovatelů usoudilo, že poslední íránský raketový útok odhalil hranice slavného izraelské Železné kopule (Iron Dome). Záběry, které viděli, a panická reakce Izraele poté, když se snažil zakrýt škody, včetně zadržování novináře Grayzone Jeremyho LoffredaČesky a jeho následného vyšetřování za „napomáhání nepříteli v době války“ tím, že o nich informoval, neponechávají žádné pochybnosti, že tomu tak je. V souladu s tím potřebuje Železná kupole veškerou pomoc, kterou může získat, proto požádal Izrael USA, aby jí poslaly na pomoc THAAD.

3. USA riskuje, že se chytí v Mission Creep[1]

Biden dříve slíbil, že „žádné americké boty nebudou na zemi“ v zóně západoasijského konfliktu, přesto své slovo vrátil poté, co jeho administrativa schválila toto nejnovější nasazení. USA tak riskují, že budou chyceny v plížení misí, protože jestřábí politici by nyní mohli tvrdit, že stojí za to rozšířit toto nasazení v honbě za vnímanými národními zájmy poté, co byla tato psychologická hranice právě překročena. Nemusí uspět, a to by mohlo být vše, co bylo odesláno, ale nelze vyloučit ani další nasazení.

4. Tým THAAD je eskalační cesta.

Na základě výše uvedeného je tým THAAD eskalačním prostředkem, protože jakákoli újma, která by je mohla při pokusu zachytit očekávanou odvetu Íránu na pravděpodobně nadcházející útok Izraele, by mohla posloužit jako záminka pro USA k úderu na Írán a/nebo k nasazení dalších vojáků do konfliktní zóny. I když je tento krok veřejnosti prodáván jako „obrana Izraele“ a „odstrašení Íránu“, politici přesto velmi dobře chápou, co je skutečně v sázce. Přesto nebezpečí bagatelizují, aby se vyhnuli veřejnému pobouření.

5. Vazby mezi Izraelem a USA zůstávají navzdory problémům pevné.

A konečně ukazuje americké nasazení THAAD, že mezistátní vazby zůstávají silné navzdory známé rivalitě Bibi-Biden, v jejímž rámci Biden podpořilČesky výzvu vůdce senátní většiny Chucka Schumera po změně Bibiho režimui. Ať už to někdo připisuje stálé americké vojenské, zpravodajské a diplomatické byrokracii („deep state“), která stále oceňuje jejich vnímané vzájemné geostrategické zájmy, nebo síle izraelské lobby, jde o to, že to svědčí o odolnosti jejich vazeb. .

———-

Rozmístění THAAD USA v Izraeli je znepokojivý krok, protože naznačuje, že se blíží něco velkého, a ať už je to cokoliv, nyní existuje zvýšená šance, že se USA přímo zapojí. Zda jejich role zůstane defenzivní, nebo se vyvine v útočnou, se teprve uvidí, ale tento tým téměř 100 operátorů v podstatě slouží jako eskalační prostředek. Tvůrci jestřábi politiky chtějí větší válku a ze strany Íránu to bude vyžadovat sebeovládání a trochu štěstí, aby se předešlo nejhoršímu scénáři.


[1]

Mission CreepČesky je postupné rozšiřování zásahu, projektu nebo mise nad rámec jejich původního rozsahu, zaměření nebo cílů, což je efekt ráčny vyvolaný počátečním úspěchem. Je obvykle považováno za nežádoucí, neboť každý úspěch plodí ambicióznější zásahy, dokud nedojde ke konečnému selhání, které zásah zcela zastaví.

Andrew Korybko je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky.

Zpět na obsah