Karel Köcher, Jana Bobošíková | 17. 1. 2025 | Geopolitika, Převzato, Video | 67 přečtení | | 2.sv.válka, ČSR, Historie, Německo, SSSR, Studená válka, Velká Británie, Zpravodajské služby
Rozhovor o tom, jak tajné služby manipulovaly dějinami, jejich dramatické snahy o změnu historie a má v sobě i československou stopu. Abwehr pod vedením Hanse Ostera se snažil odstranit Hitlera a nastolit právní německý stát. Před Mnichovskou dohodou v roce 1938 vyslal delegaci do Prahy s cílem setkat se s prezidentem Edvardem Benešem a požádat ho, aby odmítl dohodu, která by výrazně posílila Hitlerovu pozici v Německu. Beneš však tuto schůzku odmítl, což nakonec vedlo k oslabení možností německého odporu proti Hitlerovi a zpečetilo jeho vzestup. Plány na atentát tak zhatila nejen Mnichovská dohoda, ale i neúspěch v roce 1944. Naopak Churchillova tajná operace Special Operations Executive v roce 1941 dokázala Hitlera přesvědčit, že Británie uzavře mír, pokud Německo zaútočí na Sovětský svaz. Tímto krokem však Sovětský svaz získal sílu, která po válce vedla ke vzniku studené války – nového konfliktu mezi Východem a Západem. Československo se po válce stalo jedním z klíčových bojišť tohoto konfliktu, když v roce 1948 komunisté za podpory Sovětského svazu převzali moc, čímž se země definitivně stala součástí východního bloku a symbolem důsledků tajných her mezi mocnostmi.
Fursov, Andrej Iljič | 27. 12. 2024 | Převzato | 169 přečtení | | Ekologie, Energetika, Kultura, Literatura, Občanská společnost, Obnovitelné zdroje, Rusko, Studená válka, WEF, Zdroje a suroviny
V osmdesátých letech, kdy bylo jasné, že doba klasické levice pomíjí, bylo zapotřebí nového řízeného týmu ve stejném oboru, ale jiného typu, závislého na kurátorech. A je zajímavé, že němečtí Zelení, ať už je to Berbock, Beck nebo Kelly, jsou slovy pacifisté a humanisté, ale jakmile dojde na zahraniční politiku, zejména u Zelených druhé generace, stávají se z nich jestřábi. A přirozeně na straně kolektivního Západu a korporací.
Mnoho lidí, kteří prožili 60. a 70. léta a patří k poválečné generaci – jako já, a 60. a 70. léta byla dobou bezuzdného vědeckotechnického a průmyslově-ekonomického pokroku -, těžko věří, že životnost průmyslově-technické civilizace je omezená. Jsou objektivně omezení.
Jeffrey D. Sachs, Matt Taibbi | 13. 9. 2024 | Převzato, Téma: Mír, Téma: Rusko, Téma: Ukrajina | 146 přečtení | | Diplomacie, Ekonomie, Evropa, Obchod, Politika, Rusko, Studená válka
V letech 1991-94 jsem se skutečně nepřetržitě, ale bez úspěchu zasazoval o rozsáhlou západní podporu ruské ekonomiky, která prochází krizí, a o podporu dalších 14 nově nezávislých států bývalého Sovětského svazu. Tyto výzvy jsem přednesl v nesčetných projevech, na setkáních, konferencích, v odborných článcích. V USA jsem byl osamělým hlasem, který po takové podpoře volal. Z ekonomických dějin – především ze zásadních spisů Johna Maynarda Keynese (zejména Economic Consequences of the Peace, 1919) – a z vlastních poradenských zkušeností z Latinské Ameriky a východní Evropy jsem se dozvěděl, že vnější finanční podpora Ruska by mohla být rozhodující pro naléhavě potřebné stabilizační úsilí Ruska.
~~~~~~~~~~~~
Při pohledu zpět na události kolem let 1991-93 a na události, které následovaly, je zřejmé, že USA byly odhodlány říci ne ruským aspiracím na mírovou a vzájemně respektovanou integraci Ruska a Západu. Konec sovětského období a začátek Jelcinova prezidentství byly příčinou nástupu neokonzervativců (neocons) k moci ve Spojených státech. Neokonzervativci nechtěli a nechtějí vzájemně se respektující vztahy s Ruskem. Usilovali a dodnes usilují o unipolární svět vedený hegemonistickými USA, v němž budou Rusko a ostatní národy podřízeny.
Edgar Göll | 29. 12. 2023 | Převzato | 1135 přečtení | | Dominance, Ekonomie, Historie, Kuba, Studená válka, USA
Jak se tak výstižně říká v Schillerově Wilhelmu Tellovi: „Nejzbožnější nemohou žít v míru, pokud se to nelíbí zlému sousedovi.“ Tato konstelace existuje pro původní obyvatele Severní Ameriky od té doby, kdy bílí Evropané přistáli na východě. pobřeží. Už Georg Christoph Lichtenberg tušil: „Američan, který jako první objevil Kolumba, udělal hrozný objev.“ A obyvatelstvo kubánského souostroví je dodnes obzvláště tvrdě postiženo. Již deset let po založení USA popsal jeden z otců zakladatelů a pozdější prezident Thomas Jefferson v roce 1786 roli své země na kontinentu: „Naši Konfederaci je třeba vnímat jako hnízdo, ze kterého musí být zalidněna celá Amerika, severní i jižní.“
Sharon Tennison, David Speedie, Krishen Mehta | 30. 4. 2023 | Geopolitika, Převzato | 2582 přečtení | | NATO, Studená válka, USA
Originál článku „Is NATO Still Necessary?“ autorů Sharon Tennison, David Speedie, Krishen Mehta vyšel 18. 4. 2020 na portále The National Interest. Otázku z titulku si položili redaktoři už v roce 2020 – proto zmínka o koronaviru. Shrnutí je hned v...
Povšimněte si, prosím, že jádro angličtiny (rodilí mluvčí) je poměrně malé - dokonce menší než u španělštiny. Velký počet mluvčích…
V současné době existuje v ČR a ve světě již tolik různých chart a zákoníků, že mně připadá, že se…
Úpadek Evropy nezačal francouzskou revolucí, ale akcelerací jejích myšlenek do extrémů. To platí pro jakoukoliv kulturu. Úpadek církve nastal akcelerací…
Nemyslím si, že člověk je vládcem přírody. Je součástí Země. Je rozdíl v obsahu pojmů "Země" a "příroda". Stačí element…
S panem profesorem jsem polemizoval už dávno na stránkách Filozofického časopisu. Nelze mu upřít upřímnou snahu o zlepšení lidského přístupu…