Sociální | Disput

Otroci a páni made in E. U.

Než začnu soptit na náš český systém, vzpomenu svého kamaráda, který na celý úvazek učí malovat studenty jedné skotské uměleckoprůmyslové fakulty, ale britský stát mu musí doplácet, aby za to pobíral aspoň tolik peněz, co je třeba do sociálního minima…

Ta studijní a zaměstnanecká politika v naší spravedlivější, civilizovanější části Evropy… Ach, nakolik se lišíme od „tamtěch“ v E-E necivilizované Evropy (ale ono je vše jinak – jak mi sdělil jeden středoškolák, co ho doučuju, který se mi z výuky na české střední škole vrátil s informací, že Petrohrad je sice město s nejvíce barokními a klasicistními památkami na kilometr čtvereční, ale podle nové definice není součástí Evropy…)

Legislativou proti ochraně práv dětí

Asociální Fialova vláda poslala do Poslanecké sněmovny novelu trestního zákoníku. Na půdě spolku Chamurappi se jí zabýval Oldřich Hein obsáhlým esejem obecné povahy, dostupným na internetových stránkách spolku. Jeho závěry jsou pro vládu nepříznivé. Zdůraznil důležitost zachování vztahu legislativní tvorby k filozofickým základům práva, ohledu na mravnost i na historický vývoj práva od pradávna až do současnosti. A všiml si detailu v ustanovení o přednostním používání peněžitého trestu. Je možné, že v případě majetkové nerovnosti spolupachatelů ten solventní se vyplatí z hrozícího uvěznění, zatímco nemajetný půjde za mříže?

Chci na něj navázat. Jako první mě pálí nepoměr mezi motivací legislativních úprav potřebou snížit rozsah trestání vězením a mravní povinností státu chránit práva dětí-budoucnosti národa. Z mediální předehry k předložení novely je zřejmé, že důležitou cestou k snížení stavů vězněných osob má být bagatelizace trestného činu zanedbání povinné výživy dle §196 až 198 tr. zákoníku.

Z práce přímo do rakve

„Důchodová reforma“ přijatá poslanci vládních stran je loupež století, která poškodí především mladou a střední generaci.

Poslanecká sněmovna 8. listopadu 2024 schválila ve třetím čtení tzv. důchodovou reformu, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému.

Vládní strany, které nebyly schopny správně předvídat ani růst cen a hospodářskou stagnaci v minulých dvou letech, argumentují predikcí do roku 2050 a tvrdí, že „důchodovou reformu“ přijímají s vědomím odpovědnosti k budoucím generacím.

To nejlepší z minulého režimu jsme prošustrovali, to nejhorší dovedli k dokonalosti

Včera jsem oslavil deset let ode dne, kdy jsme připravili první velký happening na „oslavu“ VLOR (Velké listopadové oligarchické revoluce), jejíž 25. výročí, a hlavně charakter oslav nám už tehdy nepříjemně připomínaly někdejší oslavy 25. února 1948.

S výtvarníkem Jardou Svobodou jsme jako vzpomínku na dobu Občanského fóra vytvořili placku NENÍ CO SLAVIT, kterou pak dobrovolníci distribuovali po našich vlastech: ve Zlíně, Kyjově, Táboře, v Ústí nad Labem, na Olomoucku, a dokonce i v Praze (i když nevím, nakolik si ti, kdo ji měli na šatech, troufli do tamních kaváren).

Chci žít v Rusku!

Když český prezident mluvil o „táborech pro Rusy“, tak mi to v hlavě docvaklo: opustit Českou republiku.

Vitalij je Rus, jeho manželka Alena Eleonora je občankou České republiky. Začátkem května se i se svými dvěma malými dětmi přestěhovali do Kaliningradu poté, co se život Rusa v Česku stal nesnesitelným. „S Evropskou unií jsem navždy skončil,“ říká nyní Vitalij. Přestože ještě před několika lety se mu v Česku žilo docela dobře.

Jak se pozná dítě v nouzi ?

„Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“. Zajímá mě, co si o Herakleitově výroku myslí ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který se pokusu o řízení resortu spravedlnosti podjal již podruhé. Má smůlu: v době prvního mandátu mu nezbylo než stáhnout z poslanecké sněmovny předlohu zásadního reformního zákona o státním zastupitelství, když zjistil, že návrh je neprůchodný. Vznik návrhu zákona a jeho dopracování do předložené podoby předcházela široká veřejná diskuse, které se směla zúčastnit i laická veřejnost. Aspoň dílčí prvky neúspěšného návrhu se snad po mnohaleté pauze podaří teprve v současnosti uvést do života. Dnes Pavel Blažek usiluje o protlačení nového trestního zákoníku. Diskuse také probíhá, ale má spíše kabinetní charakter, neboť vývoj naší demokracie směřuje k vyloučení laické veřejnosti z debaty. Hlavně Pavel Blažek vůbec nemá jistotu, že do konce volebního období dospěje do cíle, protože v některých ohledech není názorově sjednocená vládní koalice a opozice má samozřejmě výhrady. Hrozí mu, že ukončí druhý mandát v pozici ministra, jenž dvakrát sedlal umírajícího koně.

Přitlačit na chudé. Stane se z Úřadu práce obávaná vrchnost?

Již zesnulý sociolog Zygmunt Bauman psal v jedné ze svých dřívějších knih Globalizace – důsledky pro člověka, že tvrdost a přísnost byly vždy hlavní metodou uplatňovanou vůči k těžko kontrolovatelným a problematickým vrstvám populace. A prohlásil, že v naší době se obojí bude rychle stupňovat a že se to neobejde bez zploštěného pohledu většinové společnosti na tyto vrstvy.

Vláda schválila změny v dávkách, se kterými přišel ministr práce Jurečka. Čtyři dávky (příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí) se sloučí do jedné tzv. superdávky. Změna by měla začít platit v průběhu roku 2025 a má být bičem těch, co údajně žijí řádně, na ty, co údajně nežijí řádně.

Středeční tragédie v Pardubicích rozkryla hrůzy systému

Minulou středu 5. 6, se ve 22:49 u stanice Pardubice srazily dva vlakové expresy, osobní a nákladní. Výsledkem byli 4 mrtví a 27 zraněných. Po havárii jsem poprosil o rozhovor svého informovaného známého, kvalifikovaného železničáře, který před lety z úřednické pozice přešel na místo řadového strojvůdce. Vzhledem k tomu, že respondent je v rozhovoru nebývale upřímný a zároveň je ve svém podniku stále zaměstnán, redakce vyhověla jeho přání, aby svou identitu (která je autorovi kompletně známa) mohl v tomto článku omezit pouze na iniciály V. P.

Propast mezi bohatými a chudými je větší než kdy jindy a frustrace roste na velmi nebezpečnou úroveň

Měli jste někdy pocit, že se nikdy nemůžete dostat dopředu, bez ohledu na to, jak moc se snažíte? Pokud ano, určitě v tom nejste sami. Propast mezi ultrabohatými a námi ostatními nebyla nikdy větší a na vrchol pyramidy se každým dnem přesouvá více bohatství. Naše ekonomika se bohužel vyvinula ve vysoce centralizovaný systém, který je navržen tak, aby odčerpával bohatství z těch, kteří nevlastní majetek produkující bohatství, a převáděl ho na ty, kteří majetek produkující bohatství vlastní. Je smutné, že dokonce i většinu našich domovů a většinu našich vozidel elita proměnila v majetek produkující bohatství. Každý měsíc, kdy platíte hypotéku a platíte auto, děláte bohaté ještě bohatšími. Celý systém je navržen tak, aby vás dostal hluboko do dluhů a udržoval vás v jejich splácení až do smrti.

„Velký reset“ – Čtvrté průmyslové vykořisťování lidí

Vládnoucí třídy vždy zacházely s většinou lidí jako se zdroji pro své vlastní zájmy. Jejich hlavním účelem v systému dominia je být použit jako levný zdroj ve výrobě a na bitevním poli. Pod heslem „čtvrté průmyslové revoluce“ připravují elity komplexní restrukturalizaci společnosti. Lidé mají být zakotveni v novém ekonomickém systému prostřednictvím digitalizace, umělé inteligence a bezpohlavnosti. Ale pokus o úplnou kontrolu vede k nečekaným společenským změnám, které se vymykají jakékoli kontrole.

V průběhu historie se vládnoucí třída vždy dívala na lidstvo pouze z perspektivy vykořisťování. Cílem bylo efektivně podřídit lidi vlastním potřebám. Od nástupu nadvlády sloužila masa lidí pouze sobeckým zájmům několika lidí u moci. Začalo to nastolením vlády pomocí násilí, které si podrobilo většinu lidí a uložilo jim za povinnost tribut.

Srovnání (komparace) – myšlenková operace posilující kritické myšlení

S nástupem populačních ročníků, jejichž mozek a psychika již byly formovány v prostředí digitálních technologií, se ze společnosti vytrácí kritická analýza, přijímaní názorů na základě faktů a argumentů.

Proč Rusko nedokáže porazit chudobu?

Více než 13 milionů lidí v zemi sotva vyjde s penězi. Je to jako kdyby celá Belgie bojovala o to, aby vystačila s vodou a chlebem.
V Rusku máme kapitalismus. Vše se tedy děje podle zákona, který před půldruhým stoletím formuloval „klasik“ v Kapitálu. Karel Marx a sovětští političtí ekonomové vysvětlovali nevyhnutelný růst chudoby v kapitalismu chamtivostí buržoazie, její maniakální snahou snížit podíl mezd na nově vytvořené hodnotě, aby maximalizovala nadhodnotu.

Proč vinou českých „sociálních standardů“ umrzají bezdomovci

Už několikátý den je i v česko-moravsko-slezských nížinách teplota pěkných pár stupňů pod nulou, což podle dlouhodobé předpovědi potrvá nejméně ještě do úterý. V době, kdy podle zákonů fyziky venku mrzne voda, podle zákonů fyziologie během několika hodin umrzne též člověk, který se nehýbe, protože spí.

Co je před a za střelami z pražské filosofické fakulty

První, kdo se mi okamžitě po událostech 21. prosince začal ozývat, byli ti, kdo s tímto druhem traumatu mají vlastní zkušenosti – moji američtí přátelé. „Jsi v šoku? Bojíš se vyjít na ulici?“ ptali se. „Ne, nejsem v šoku,“ odpovídal jsem. „Alespoň ne v akutním.“ Moje šoky totiž přicházely postupně.

Nejisté finance: 38 % Evropanů již nejí tři jídla denně

Nedávný průzkum zjistil, že rostoucí ceny přivedly téměř jednu třetinu Evropanů do „nejisté“ finanční situace.

Druhý Evropský barometr chudoby a nejistoty zkoumal schopnost Evropanů nakupovat a zjistil, že za poslední tři roky poklesla, což většinu z nich přinutilo vynechat jídlo a uchýlit se k obtížným finančním rozhodnutím.

Dopis mým studentům, jdoucím do „generální“ stávky

Mám jeden celoživotní smutek. Kromě soukromé sociální (kterou jsem v poměrně vysoké dospělosti absolvoval celou) jsem v útlém věku chodil na zcela státní vysokou školu, která mě čtyři roky připravovala na povolání pedagoga, aby pak neprotestovala, když jsem těsně před státnicemi řekl: „Bylo to krásné, ale bylo toho dost, dodělal jsem jako skorosamoživitel gympl, ale vysokou školu při samoživitelství dodělat nezvládnu!“ A odešel jsem na celý úvazek do pracovního procesu.

Veliké téma: malé důchody chartistů. Společnost je na nohou

Chartista Jiří Gruntorád drží hladovku za odstoupení Mariána Jurečky, ministra práce a sociálních věcí. Vadí mu nízké penze pro disidenty. Je okamžitě zahrnut pozorností sympatizujících médií. Třeba Vlk z Kosa zostra píše: Zvedá se mi žaludek …Jak tenhle režim zachází s těmi, jejichž činnost si zprivatizoval. Je mi šoufl z toho neuvěřitelného pokrytectví a farizejství. Z jejich antimorálky…. Pane Gruntoráde, Jane Schneidere – omlouvám se vám za nás samé i za tuhle vládu, kterou jsme jako voliči dopustili.

Důchodová reforma nás nezachrání

Prezident svým pozdním podpisem odložil počátek platnosti změn důchodů o měsíc. Viditelně to bylo proto, aby žadatelé měli ještě možnost požádat o předčasný důchod podle starých předpisů.
Je to jakási úlitba některým důchodcům, kterým se ještě podaří včas o předčasný důchod požádat. Nevím, co je to za politický tah, jestli to nazvat populismus nebo jen náznak toho, že s reformou nesouhlasí, ale prostě ji musel podepsat. Ale to už nezachrání ostatní, kteří se do důchodu chystají a kteří budou mít mnohem horší podmínky. Ale tento prezidentův čin je jakási předzvěst dalšího vývoje, politici se budou snažit zabránit nevyhnutelnému, ale nic nenadělají. Katastrofu mohou jen oddálit.