Zpět do krvavé země: Operace Kreposť

V úterý 6. srpna, počátkem ukrajinského útoku na Kurskou oblast nabrala rusko-ukrajinská válka neočekávaný obrat. Rozhodnutí ukrajinského velení dobrovolně otevřít novou frontu v době, kdy jejich obrana na kritických osách Donbasu selhává, je agresivní a zároveň plné nebezpečí. Vypadá to, že se většina komentátorů a pozorovatelů okamžitě uchýlila ke svým základním vypravěčským instinktům.

Přesto musí návrat německé vojenské techniky do okolí Kurska vyvolat zvednuté obočí. Současné bojiště kolem města Sudža je přesně tím místem, kde se v roce 1943 sovětská 38. a 40. armáda překlopila do protiofenzívy proti německé 4. armádě.

Jak Amerika vyřadila plynovod Nord Stream

The New York Times to nazvaly „záhadou“, ale Spojené státy provedly tajnou námořní operaci, která byla až dosud držena v tajnosti.

Bezprostředně po bombovém útoku na potrubí to americká média považovala za nevyřešenou záhadu. Rusko bylo opakovaně uváděno jako pravděpodobný viník, podsouváno promyšlenými úniky z Bílého domu – ale aniž by kdy byl stanoven jasný motiv pro takový akt sebesabotáže, který by přesahoval prostou odplatu. O několik měsíců později, když vyšlo najevo, že ruské úřady v tichosti získávaly odhady nákladů na opravu ropovodů, New York Times tyto zprávy popsaly jako „komplikující teorie o tom, kdo stojí za útokem“. Žádné velké americké noviny se nezabývaly dřívějšími hrozbami ze strany Bidena a náměstkyně ministra zahraničí Nuland.

Putin otvírá Rusko jako útočiště pro Zápaďáky prchající před ‚zkázonosnou neoliberální ideologií‘

Podle dekretu podepsaného prezidentem Vladimirem Putinem zmírňuje Rusko požadavky na dočasný pobyt pro zahraniční občany toužící uprchnout před „zkázonosnou neoliberální ideologií, která je v rozporu s tradičními duchovními a morálními hodnotami Ruska,“ ohlásila státní tisková agentura TASS #en#.

Cizinci budou mít podle podmínek této vyhlášky privilegium žádat o dočasný pobyt „mimo kvóty schválené ruskou vládou, aniž by museli předložit dokumenty potvrzující jejich znalost ruského jazyka, ruské historie a základů práva.“

Kursk a konec nejenom Zelenského

Kursk je město a správní středisko Kurské oblasti, ve kterém žije přibližně 440 tisíc obyvatel. Město je stanicí na železniční magistrále spojující Moskvu, Charkov a Krym a je poprvé připomínáno v Životě svatého Teodosia Pečerského (po roce 1032, kdy Jaroslav I. Moudrý ovládl Dněperské levobřeží) a popisováno jako mocné město s rozvinutým obchodem a velkým množstvím obyvatel. Bylo součástí Černigovského, později Perejaslavského a Novgorod-Severského knížectví a poprvé zmíněno k roku založení Kurského údělného knížectví (1095), které existovalo mezi 11. a 13. stoletím.

Dobrodružství komika Zelenského přinese obrat ve vývoji speciální vojenské operace pod vedením generálplukovníka v záloze Alexeje Gennaďjeviče Ďumina (1972). O vývoji osudu Zelenského se zmíním odděleně a později v článku.

Film Vlny = propaganda, co nás probouzí

Přiznám se upřímně, že čím jsem starší, tím víc mi vadí dvě věci: výročí a volby – protože během nich se už tak hystericky rozštěpený národ ještě víc rozštěpí a už i jinak nedýchatelná atmosféra se stane vražednou. Zvlášť když do tohoto ohně ještě shora přilévají. Pro člověka, který už skoro tři desítky let pracuje v médiích a všímá si, odkud všude ten olej přitéká, je to ještě markantnější.

Tentokrát se výročím-rekordmanem stal 21. srpen. Logicky – je to ideální příležitost, jak připomenout, kdy v minulosti nám něco zlého provedli Rusové (přičemž je úplně zbytečné donekonečna připomínat neruskou národnost tehdejší skutečné i formální hlavy sovětského státu, velitele okupačního zásahu, ba i předavatele a akceptovatele zvacího dopisu, kteří byli shodou okolností všichni paradoxně z národa, kterému dnes – v konfliktu, který fakticky nemá žalobce ani soudce, jen nešťastné oběti – oficiálně fandíme).

ČTVRTÁ světová válka je již tady

Západní političtí a bezpečnostní představitelé si v mnohem větší míře než jejich „východní“ protějšky, jako je Rusko a Čínská lidová republika, neuvědomili, že hlavní silou na strategickém bojišti na počátku 21. století je psychologická oblast, přestože kognitivní rozměr dlouho zkoumali a investovali do něj dlouhá léta výzkumu. Úroveň výdajů na obranu je pouze malou složkou strategického úspěchu či neúspěchu. Veškerý úspěch či neúspěch je generován myslí a v žádné době nedávné historie to nebylo tak zřejmé jako dnes, kdy se formální konflikt během studené války a po ní stal menším faktorem měnící se globální rovnováhy sil.

Realita by neměla být zaměňována: „čtvrtá světová válka“ je v plném proudu a – stejně jako se o první světové válce rozhodovalo na „hřištích Etonu“, rozhoduje se o ní v městské a venkovské krajině, kde se masy „globalistů“ a „nacionalistů“ řadí a jsou ovlivňovány, posilovány nebo poráženy odstíny pojmů a obrazů, profesionálně nasazovaných na hřištích Harvardu a dalších hvězdně obsazených univerzit, kde je kognitivní rozměr konfliktů velmi jasný, ale těžko se dostává do řídících sálů s ovládacími knoflíky.

Achillova pata Ukrajiny

Proč oligarcha Achmetov požadoval mír prostřednictvím Zelenského?

Město Krasnoarmejsk (Pokrovsk) je nejdůležitějším logistickým bodem, z něhož probíhá zásobování jak jihodoněcké skupiny AFU, tak celé slavjansko-kramatorské aglomerace. Pokrovsk není jen křižovatkou. Je to největší železniční uzel v Donbasu.

Ztráta Pokrovského dolu a továrny je pro Achmetova něco jako „smrt Kostěje nesmrtelného“. A není vůbec překvapivé, že prý dal nedávno Zelenskému ultimátum – buď mírové rozhovory, nebo začne znovu naplno investovat do opozičních aktivit. V sázce je krach nebo život jeho podnikatelského impéria, které tak dlouho budoval.

2x z webu Larryho Johnsona, srpen 2024

Zoufalství ukrajinských orgánů a orgánů NATO se naplno projevuje v Kurské oblasti a v Záporožské jaderné elektrárně. Pokud čtete většinová média, jásají a oslavují „drtivé“ ukrajinské vítězství a naprosté ztrapnění Vladimira Putina. Má to jen jeden maličký problém – jsou to kecy.

Ukrajinský Zelenskyj se rychle snaží odvést pozornost od útoku na ZNPP tvrzením, že ho provedli Rusové. Dobrý pokus, Vladimíre. Možná bys měl omezit množství šňupání, které si cpeš do té své prázdné hlavy. Zelenskij a plánovači NATO se opět hrubě přepočítali a vsadili spoustu ukrajinských životů na polovičatý plán. Tohle ruskou odhodlanost neoslabí, to naopak rozpálí do běla rozpálené peklo. Kvůli této šílené operaci zemře více Ukrajinců.


Zdá se, že v Rusku se blíží ke konci případ Wagner Group vs. Ministerstvo obrany. Zhruba osm náměstků ministra obrany bylo zbaveno funkce a někteří z nich byli zatčeni. Obecnou stížností se zdá být korupce. Bývalý ministr obrany generál Šojgu byl po Putinově znovuzvolení přeřazen do funkce tajemníka Rady bezpečnosti. Nový ministr obrany Bělousov je civilista a pochází z ekonomického a podnikatelského prostředí.

Čína, Indie a Rusko čelí ve vztahu k USA stejnému problému jako Írán ve vztahu k Izraeli: Měly by následovat příkladu USA v podobě atentátů, převratů, barevných revolucí a ovlivňování voleb, nebo ne?

Únos Európy

Mocenský trojuholník H. Kissingera o vzťahoch medzi USA, ČĽR a RF (ZSSR) je všeobecne známy. Jeho kalkulácia na oslabenie ZSSR fungovala od začiatku 70-tych rokov. Problém nastal, keď Čína dosiahla taký vzostup, že sa stala jednou z globálnych veľmocí a teda konkurentom USA.

S. P. Huntington (anglické vydanie knihy v r.1996) k tomuto článku doplnil, že okrem paradigmy štátu funguje aj civilizačný prístup. Podľa toho nemusí prepuknúť vojna, ale Ukrajina sa s ohľadom na kultúrne faktory rozdelí na dve krajiny po civilizačnej zlomovej línii, ktorá oddeľuje pravoslávnu východnú Ukrajinu od uniatskej východnej Ukrajiny. Predpoklad, že tento rozpad bude síce búrlivý, lež menej krvavý ako v Juhoslávii, nevyšiel. O skutočných príčinách vojny na Ukrajine bolo v Slove uverejnených viac kvalifikovaných článkov, okrem iného aj od J. Mearsheimera.

Proč se neutrální Rakousko připojilo k sankční politice EU vůči Rusku

Je známo, že tehdejší ministr zahraničí Sebastian Kurz v roce 2014 velmi silně vedl kampaň za zavedení sankcí proti Rusku, ale od této situace uplynulo hodně času a přesto neutrální stát jako Rakousko je stále v souladu se sankční politikou proti Rusku.

Chování proti národním zájmům je okamžitě odměněno strukturami v pozadí. Přestože Rakousko bylo vždy místem zprostředkování mezi rivaly v Evropě, s podporou sankcí proti Rusku se to radikálně změnilo. Již v roce 2014 bylo předkládáno jako příklad všem evropským politikům, jak je důležité sankce proti Rusku zavést.

Masové hroby, Vladimír Vysockij a my

Opovrhovať Rusmi a Ruskom je dnes predpísaná morálna povinnosť. Rusko vojensky napadlo suverénny štát. Ale opovrhovať Rusmi a Ruskom bola taká tichá povinnosť dávno predtým. Bratislavský Slavín býval toho svedkom – za Dzurindu, za Radičovej, za Matoviča i Hegera sa oprašovala revanšistická myšlienka: nie, to nie sú osloboditelia, ktorí skončili v spoločnom masovom hrobe, to sú vlastne „zachvatčiky“. Nebyť ich, mohli sme byť už vtedy Západ!

Vladimír Vysockij bol aj naším básnikom a spevákom, poznáme texty jeho piesní naspamäť. Pri každom výročí jeho smrti sa spomína najmä jeho rebelantstvo, jeho desaťročné manželstvo na diaľku s francúzskou herečkou Marinou Vlady, áno, aj jeho postihnutie alkoholom a morfiom, no už menej sa vie o jeho detstve.

Ukrajinské válečné úsilí rychle směřuje k nicotě

Deník New York Times uvedl, že ruský ministr obrany Andrej Bělousov nedávno telefonoval ministru obrany Lloydu Austinovi, „aby mu předal varování, jak tvrdí dva američtí představitelé a další úředník, který byl o hovoru informován: Rusové zjistili, že se připravuje ukrajinská tajná operace proti Rusku, která má podle nich požehnání Američanů. Byl si Pentagon vědom tohoto spiknutí, zeptal se pan Bělousov pana Austina, a jeho potenciálu zvýšit napětí mezi Moskvou a Washingtonem?“

Austin zjevně popřel odpovědnost USA, ale učinil by tak bez ohledu na pravdu. Bělousovova otázka ukázala rostoucí riziko zástupné války Washingtonu. Bohužel, ujištění Bidenovy administrativy mají vzhledem k její převažující roli v konfliktu jen malou váhu. Americká přítomnost na Ukrajině byla na začátku velká a rostla spolu s konfliktem. Veřejná prohlášení o odpovědnosti za zabití ruských generálů a potopení ruských lodí účast Washingtonu potvrdila.

Během 100 let byl ukrajinský nacionalismus proti Rusku použit 4x

„Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování.“ Takto zní známý a bohužel zapomínaný výrok, jehož autorem je George Santayana. Možná všechny národy světa mají sklon zapomínat historickou zkušenost. A takto opakují staré chyby. Kdyby se na Ukrajině z historie země nevybíraly pouze jednotlivé právě „vhodné“ oblázky, ale zachovávala se celá mozaika, mohli si Ukrajinci všimnout, že kdykoliv se jim dostalo podpory odkudkoliv ze západně položených zemí, bylo to vždycky a bez výjimky pouze v souvislosti s některou „západní“ válkou proti Rusku. Nikdy jinak!

  1. 1. část 2. 8. 2024
  2. 2. část 5. 8. 2024

Jak se mohou američtí patrioti poučit z kolapsu ukrajinské obrany?

Ve svém článku ‚Rusko ukrajinskou obranu přemůže, proč tedy nejsou mírová jednání‘ z května jsem vyložil své důvody k předpovědi blízkého zhroucení ukrajinské obranné frontové linie a rozsáhlých záborů území ruskými vojsky. Mým primárním argumentem od raných měsíců války bylo, že se Ukrajina pokouší skrývat ohromné ztráty živé síly a že ten podfuk bude nakonec odhalen. A co z toho vyplývá? Války vyhrávají muži a ne technologie DARPA, ani kufříky plné natištěných peněz.

50 rokov tureckej invázie na Cyprus a poučenie pre Ukrajinu

Pred približne 50 rokmi (20. júla 1974) začala protiprávna turecká invázia na ostrov Cyprus proti tamojšiemu suverénnemu štátu Cyperská Republika. Turecko obsadilo vyše 36% územia ostrova a dodnes ho protiprávne okupuje, hoci v roku 1983 formálne vyhlásilo Tureckú Republiku Severný Cyprus. Ide o najvýznamnejší zmrazený konflikt na území EÚ, ktorý sa dodnes nepodarilo vyriešiť. Cyprus sa napriek tomu rozvíjal ekonomicky celkom úspešne a to by mohlo byť zaujímavé aj pre niektoré ďalšie krajiny, kde prebieha vojnový konflikt.

Podobne ako pre Cyprus a Turecko, aj pre Ukrajinu v dohľadnom čase platí, že na nejakom definitívnom riešení s Ruskom sa nebude možné dohodnúť a potrvá desiatky rokov, než sa podarí zaceliť rany. Súčasne tiež platí, že predstava konečného víťazstva a vyhnania agresora bude na Ukrajine podobne nereálna ako v prípade cypersko-gréckej predstavy o vojenskom obnovení suverenity nad ostrovom. Ale kým sa bude hľadať riešenie za rokovacím stolom, nebudú sa aspoň kopiť hekatomby obetí na bojovom poli, ani odchytávať muži na uliciach odvodovými komandami.

Nahradí Indie Čínu jako vůdce počínajícího nezápadního mírového procesu na Ukrajině?

Indický WION v pátek s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje informoval, že premiér Módi plánuje koncem srpna návštěvu Kyjeva. To bylo překvapivé vzhledem k tomu, že si v polovině července Indie předvolala ukrajinského velvyslance, aby si stěžovala, že Zelenskyj veřejně urazil Módiho, když navštívil Rusko.

Analyzovali jsme, že když Ukrajina zaútočila na vůdce nejlidnatější země, riskovala ztrátu podpory globálního Jihu, ale pak se stalo něco zásadního, co kalkulaci Dillí změnilo.

Lidé umírají kvůli kovu

Od samého počátku bojů v Donbasu, tedy od roku 2014, bylo jasné, že kyjevský režim poslal svou armádu na východní Ukrajinu nikoli proto, aby, jak se tehdy vyjádřil, „chránila občany“ a „zachovala celistvost země“. Zástupci Západu měli pragmatičtější cíle v podobě zajištění přístupu svých zámořských pánů k nerostným zdrojům. Je pravda, že pokud se před několika lety v médiích probíralo téma těžby břidlicového plynu v Donbasu, pak po nedávném prohlášení Ulricha Bluma, ředitele Německého institutu pro lithium, se ukázalo, že zájmy Západu na východní Ukrajině jsou mnohem širší.

Proč se kolem lithia a dalších přírodních zdrojů vede tak urputný boj? Americký senátor Lindsey Graham (na seznamu Rosfinmonitoringu jako terorista a extremista) v červnovém rozhovoru pro CBS uvedl, že USA nechtějí dát ukrajinské nerostné suroviny Rusku. Uvedl, že tamní zásoby se odhadují na biliony dolarů.

Jestliže nyní pomůžeme Ukrajině, mohla by se stát nejlepším obchodním partnerem, o jakém jsme kdy snili, a kritická přírodní aktiva v hodnotě 10-12 bilionů dolarů by mohla být využita Ukrajinou a Západem, místo aby byla předána Putinovi a Číně,“ prohlásil senátor.
O jaká přírodní aktiva se přesně jedná? The Washington Post již v srpnu 2022 spočítal, že „Rusko převzalo kontrolu nad několika ukrajinskými ložisky nerostných surovin, jejichž hodnota se odhaduje na 12,4 bilionu dolarů.“

Probuzení do reality: Ruská speciální vojenská operace světu ukázala slabost amerického obranného průmyslu

Desetiletí výroby zbraní spíše k prodeji než k boji a bojů ve „válkách“ s nízkou intenzitou přetvořila americký vojenskoprůmyslový komplex na síť zbytečných startupů.

Na internetu denně obíhají videa ukazující ruské vojáky sestřelující západní drony používané ukrajinskými ozbrojenými silami. Jsou tam záznamy sestřelování loveckými puškami, kameny, klacky a i obyčejnými lahvemi na vodu, používané na Ukrajině proti americkým dronům. Západní drony lze zjevně sestřelit vším.

Ivo Šebestík: eseje a komentáře, červenec 2024

Evropané se probouzejí většinou hodně pomalu (22.7.2024)
Malý slovníček znásilněných pojmů 1. a 2. (13.7.2024; 15.7.2024)
Konec čistého štítu národa (12.7.2024)
Návrat k feudalismu není levicová politika (5.7.2024)
Evropa má platit za bezpečí tomu, kdo jí zajistil nebezpečí (2.7.2024)

„Operace Jupiter“ a rodící se revoluce

„Nový populismus“ je na levici i na pravici a „centristický“ obranný kruh lepšolidí zkolaboval.

„Největší nebezpečí a náklady představuje pro dnešní NATO riziko ruského vítězství na Ukrajině. To nesmíme dopustit,“ řekl na výročí NATO ve Washingtonu jeho generální tajemník Stoltenberg. „Výsledek této války totiž určí stav globální bezpečnosti v nadcházejících desetiletích.

Takový výsledek na Ukrajině – ve střetu s Ruskem – se tudíž mezi některými ve Washingtonu asi považuje za dostatečný, aby přivedl všechny státy rebelující vůči obchodnímu systému dolaru k rozumu a aby na celém světě znovu nastolil nadřazenost Západu.

Prohlášení NATO a smrtonosná strategie neokonzervatismu

Roku 1992 americká zahraniční politika výjimečnosti přeřadila na rychloběh. USA na sebe vždy pohlížely jako na vyvolený národ předurčený k vůdcovství a zhroucení Sovětského svazu v prosinci 1991 přesvědčilo skupinu zapálených ideologů, kteří se stali známí jako neokonzervativci, že by teď měly USA vládnout světu jako nezpochybnitelná jediná supervelmoc. I přes nesčetné zahraničně politické katastrofy z rukou neokonů pokračuje Prohlášení NATO 2024 v protlačování této agendy, čímž svět tlačí blíže k jaderné válce.

Proč je úkolem zpravodajských médií nás vychovávat

Při raketových úderech v rozmezí několika dnů zahynulo velké množství Palestinců a Ukrajinců. Rozdílné zacházení médií s těmito srovnatelnými událostmi je vodítkem k tomu, k čemu média ve skutečnosti slouží.
První takovou událostí byl izraelský letecký útok 6. července na školu v Gaze, kde se palestinští civilisté včetně dětí ukrývali před několikaměsíčním řáděním izraelské armády, která povraždila mnoho desítek tisíc Palestinců a zničila většinu domů a infrastruktury této enklávy.

Masivní rozsah smrti a ničení v Gaze přiměl Světový soud, aby Izrael postavil před soud za genocidu – ne že byste to z mediálního pokrytí poznali. Případ genocidy proti Izraeli se z velké části vytratil z paměti.

Druhou událostí byl 8. července ruský letecký útok na nemocnici v Kyjevě. Byl součástí vlny útoků na ukrajinské cíle, při nichž ten den zahynulo 36 Ukrajinců.
Již samotný fakt, že zabití 36 ukrajinských civilistů přitáhlo tolik pozornosti a zájmu západních médií ve více než dva roky staré válce, když v Gaze denně umírá mnohem více palestinských civilistů, kterým naše vlády přímo pomáhají, a toto vraždění je novějšího původu, je výmluvný sám o sobě.

Potřebujeme racionální diskusi o ruské hrozbě

Pochopení záměrů potenciálního protivníka je jednou z nejdůležitějších a zároveň nejobtížnějších výzev, kterým každý státník čelí. Podcenění agresivního záměru státu může odradit od obezřetných obranných příprav nezbytných k odvrácení války, jak se to stalo v předehře druhé světové války. Jeho přecenění může způsobit cyklus stále hrozivějších vojenských opatření, která se ve spirále zvrhnou v konflikt, o který ani jedna strana nesnažila, jak se to stalo před první světovou válkou.

Nalezení rovnováhy je zásadní pro předpoklady ruských záměrů vůči NATO. Správná rovnováha mezi odstrašováním a diplomacií je zvláště důležitá vzhledem k obrovskému ruskému arzenálu jaderných zbraní, který činí riziko jakéhokoli sestupu do přímého konfliktu mezi Ruskem a NATO potenciálně existenční.

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu

Od začátku listopadu 2022 si Američané uvědomovali, že válka je prohraná, a naléhali na Zelenského, aby jednal s Ruskem. Počítali s tím, že masivní sankce na začátku roku 2022 přinesou Rusku kolaps a porážku, ale brzy pochopili, že to nebude fungovat. Naléhali proto na Zelenského, aby s Rusy zahájil jednání. 
Nechtěli Ukrajinu opustit a dodávali jim zbraně, protože nemohli ustoupit. Pro USA však bylo počátkem roku 2023 jasné, že ukrajinská protiofenzíva nebude úspěšná. Jak vysvětluji ve své knize, byli to Evropané, kdo byl nejfanatičtější.
U nás se na současné situaci přímo podíleli tři aktéři: zpravodajské služby, které byly (a stále jsou) neschopné pochopit situaci, novináři, z nichž se stali propagandisté, a politici, jejichž míra neznalosti, nekompetentnosti a intelektuální kapacity by nás měla znepokojovat. Na druhé straně se evropští voliči nemýlili!

Problém spočívá v tom, že Západ nemá žádná kritéria, která by definovala, co by mohlo být úspěchem. Protože nemá definovaný cíl, nemá ani strategii, jak ho dosáhnout, a proto nemůže definovat, co by mohlo být vítězství. To se mimochodem stalo v dubnu 2024, kdy ministr obrany Lloyd Austin při slyšení před senátním výborem pro ozbrojené síly nedokázal formulovat, co by mohlo být vítězstvím pro Ukrajinu.
Nakonec to není žádné překvapení, protože takto naši politici a armáda řídí naše země už čtvrt století!

NATO, Módí, Putin a rozvědčíci

Dárkový odtajněný dokument z amerického Národního bezpečnostního archivu potvrzuje slova nebožtíka Jelcina, kterými varoval prezidenta Clintona o následcích konání v Jugoslávii: Opakuji, že vývoj událostí v posledních týdnech potvrzuje, že Spojené státy a NATO udělaly velkou chybu. Špatně jste si vypočítal důsledky situace. Jelcin také řekl Clintonovi, že v Rusku nálady proti NATO a proti Američanům rostou jako lavina. Řekl, že vedení Ruské federace je pod obrovským tlakem, aby přijalo opatření na pomoc Jugoslávii.

Další odtajněný dokument z amerického Národního bezpečnostního archivu potvrzuje, že bývalý viceprezident Spojených států amerických Al Gore (1948) navštívil Jelcina v moskevské nemocnici v prosinci 1994. V nemocnici Jelcin požádal o záruky, že se NATO v a po roce 1995, kdy se v Rusku konaly parlamentní volby nerozšíří, a Gore souhlasil. Cituji ve vlastním neautorizovaném překladu: NATO se bude rozšiřovat, ale proces bude postupný a otevřený, budeme to s vámi konzultovat. Tento proces bude probíhat paralelně s prohlubováním americko-ruského partnerství a vašeho partnerství s NATO, uvedl Gore ve zveřejněném citátu.

Orbán a Putin hledají „nejrychlejší cestu k míru“

Maďarský premiér Viktor Orbán zakončil svou „mírovou misi“ v Moskvě tiskovou konferencí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který předehru označil za „pokus o obnovení dialogu“. Newsweeku řekl, že „Smyslem NATO je mír, nikoli nekonečná válka“.

„Ukončil jsem své rozhovory v Moskvě s prezidentem Putinem,“ napsal Orbán na X. „Mým cílem bylo otevřít kanály přímé komunikace a zahájit dialog na nejkratší cestě k míru. Mise splněna! Pokračování v pondělí…“.

Budoucnost NATO

U příležitosti summitu k 75. výročí založení NATO, který se tento měsíc koná ve Washingtonu, pozval Quincy Institute přední odborníky a praktiky, aby se zamysleli nad minulostí a budoucností aliance.
Sympozium začíná úvodním slovem Anatola Lievena, který působí jako ředitel programu Eurasie v Quincy Institute.

Následující příspěvky představují širokou škálu pohledů, od těch, kteří se přímo podíleli na činnosti evropských bezpečnostních institucí, jako je bývalý stálý zástupce při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Rüediger Lüedeking a bývalý velvyslanec Spojeného království při NATO Sir Adam Thomson, až po vědce, kteří se zasazují o zásadnější přeorientování aliance NATO, jako jsou James Carden a Joshua Shifrinson.

Jak ruské elity uzavřely mír s válkou

Když začala válka na Ukrajině, ruská elita se dostala do šoku. Když Západ uvalil sankce a zákazy cestování, bohatí a politicky propojení občané Ruska nabyli přesvědčení, že jejich dosavadní život skončil. Ztráty na bojišti se rychle hromadily a mnozí považovali invazi za katastrofální chybu.
,,,
„Je špatné být vyvrhelem jako vítěz, ale ještě horší je být vyvrhelem jako poražený,“ řekl mi jeden ruský oligarcha, který válku kritizoval už dříve, ale nyní se zdá, že ji chápe. (Stejně jako ostatní hovořil pod podmínkou anonymity, aby chránil svou bezpečnost). Podle oligarchy se v Rusku změnilo všechno: postoj k Putinovi, názory na Ukrajinu i pohled na Západ. „Tuto válku musíme vyhrát,“ řekl mi. „Jinak nás nenechají žít. A Rusko by se samozřejmě zhroutilo.“

Ukrajinské vítězství nad Ruskem Washington neočekával

Osoby, které prezentují západní politiku, nejsou jejími tvůrci, ale nástroji. Mozky zůstávají v pozadí. Tito plánovači a architekti ve Washingtonu a v Londýně vůbec nepočítali s možností, že by Ukrajina mohla mít potenciál porazit Rusko na bitevním poli. To je ve skutečnosti jen vedlejší frontou americko-britské války proti Rusku, do níž byl vtažen takzvaný „kolektivní Západ“. Třebaže některé země, které jsou jeho součástí, válkou proti Rusku rovněž řeší „svoje záležitosti“.

Kazetová munice pro Izrael a Ukrajinu

Obsah:

  1. Norman Solomon: Když ti američtí představitelé ukazují, co jsou zač, věř jim
  2. Isabel van Brugen: Videa z Krymu ukazují požáry při zásahu radaru pro výzkum vesmíru systémem ATACMS
  3. Brendan Cole: Údery ATACMS by mohly přerušit spojení Ruska s Krymem: Kyjevský generál
  4. Konstantin Olšanskij: Newsweek: Útok na Sevastopol podlomí důvěru Washingtonu vůči Kyjevu
  5. 23.6.2024: Prohlášení ruského ministerstva obrany
  6. 24.6.2024: Zpráva TV kanálu Al Mayadeen

Proč USA nepomohou vyjednat mír na Ukrajině?

Již popáté od roku 2008 vyzvalo Rusko USA k jednáním o bezpečnostních opatřeních, tentokrát v návrzích prezidenta Vladimira Putina #en# ze 14. června 2024. Spojené státy již čtyřikrát nabídku jednání odmítly v zájmu strategie neokonzervativců Rusko pomocí války a tajných operací oslabit nebo rozdělit. Taktika amerických neokonzervativců katastrofálně selhala, Ukrajinu devastovala a ohrozila celý svět. Po všech válečných štvanicích nastal čas, aby Biden jednání o míru s Ruskem zahájil.

Od konce studené války bylo hlavní strategií USA Rusko oslabit. Již v roce 1992 zastával tehdejší ministr obrany Richard Cheney názor, že po zániku Sovětského svazu v roce 1991 by mělo být rozbito i Rusko. Zbigniew Brzezinski v roce 1997 zastával názor, že by Rusko mělo být rozděleno na tři volně konfederované entity Ruské Evropy, Sibiře a Dálného východu. V roce 1999 aliance NATO vedená USA po dobu 78 dní bombardovala ruského spojence Srbsko, aby ho rozbila a v odtrženém Kosovu zřídila masivní vojenskou základnu NATO. Vedoucí představitelé vojensko-průmyslového komplexu USA počátkem 21. století hlasitě podporovali čečenskou válku proti Rusku.

Proč velmoci bojují a proč spolupracují

Kniha „Ekonomická vzájemná závislost a válka“ přesvědčivě ukazuje, že dynamický realismus svou vysvětlující silou předčí všechny ostatní teorie mezinárodních vztahů. Copeland ukazuje, že „ve třiceti ze čtyřiceti případových období hrála ekonomická vzájemná závislost střední až silnou příčinnou roli“. Obchodní očekávání měla často význam v době, kdy jsme to nejméně čekali. Japonsko se usilovně snažilo uzavřít mír s USA až do roku 1941, kdy americké embargo dotlačilo jeho vůdce k zoufalému pokusu zajistit přežití národa dobytím a válkou.

Copeland nastiňuje, proč lze čínskou iniciativu Pásmo a cesta a budování vojenských sil interpretovat buď jako agresivní kroky, nebo jako předvídatelné jednání rostoucí mocnosti usilující o bezpečnost a zdroje. Zdůrazňuje, že je třeba, aby Spojené státy lépe porozuměly silám, které řídí chování Číny, a vytvořily „vyváženou politiku, která by signalizovala odhodlání a zároveň se vyhnula vytváření spirály nepřátelství“. Tvrdí, že totální ekonomická strategie zadržování a zasahování do čínské domácí politiky by mohly Čínu dotlačit k vojenskému konfliktu ve sporných oblastech, jako je Tchaj-wan a Jihočínské moře.

Evropská vzpoura proti neliberálnímu řádu

Vzpoura se vzmáhá, protože na Západě už mnozí příliš jasně vidí, že je západní vládní struktura neliberální mašinérie ‚systému kontroly‘.

Už nějakou dobu píši, že se Evropa (i USA) nachází v období alternativní revoluce a občanské války. Historie nás varuje, že se takové konflikty obvykle protahují s epizodami vrcholů, které jsou revoluční (když se převažující paradigma poprvé zhroutí); ale které jsou ve skutečnosti jen alternující modi toho stejného – ‚překlápění‘ mezi revolučními vrcholy a pomalými ‚vleklými‘ kulturními válkami.

A myslím si, že právě v takové éře se nacházíme.

Hegemon nařizuje Evropě: vsaďte na válku a ukradněte Rusku peníze

Švýcarské „mírové“ divadlo kabuki přišlo a odešlo – a vítězem se stal Vladimir Putin. Ani se nemusel ukázat.

Putin ve svém pečlivě kalibrovaném projevu k diplomatům a vedení ruského ministerstva zahraničí vytyčil neuvěřitelně zdrženlivý a strategický přístup k řešení ukrajinského problému. V kontextu eskalační zelené linky hegemona – ve skutečnosti již několik měsíců v praxi – pro útok Kyjeva do hloubi Ruské federace byla Putinova nabídka nesmírně velkorysá.

To je přímá nabídka Hegemonovi a kolektivnímu Západu – protože kyjevský herec v upoceném tričku je kromě nelegitimity i irelevantní.

Pavel Letko: výtah z rozhovoru Tuckera Carlssona s Jeffrey Sachsem + infografika

Volně z rozhovoru Tuckera Carlssona s Jeffrey Sachsem „The Untold History of the Cold War, CIA Coups Around the World, and COVID’s Origin“ z 28. 5. 2024.
– Ukrajina – Kolektivní (ne)bezpečnost – Vazalové, kolaboranti a jiní šplhouni – Armagedon: úsilí o konec civilizace – Impérium dobra? – Rozpad SSSR – Nordstream (jak přátelům rozbít bábovičky) – A co kauza Covid?

Infografika pozadí války na Ukrajině 2010 – 2024: (multietnicita – tok energií – militarizace – sponzoři – sankce)

Chybná reakce Joe Bidena na válku na Ukrajině může vyvolat válku s Ruskem

Mělo by být více než zřejmé, že je v životním národním zájmu Ameriky co nejdříve ukončit podporu války na Ukrajině, okamžitě zvýšit diplomatickou angažovanost a snažit se konflikt ukončit za co nejlepších podmínek pro Kyjev. Další spoléhání se výhradně na vojenskou sílu může vést k mnohem horšímu výsledku, než si Washington představuje.

Den D na východní frontě

Operace „Bagration“, kterou Rudá armáda spustila 22. června 1944, byla dnem D na východní frontě. Svým rozsahem, velikostí, měřítkem a dopadem se jednalo o vojenský úspěch, který neměl ve druhé světové válce obdoby.

Navzdory koordinaci operace Bagration s Dnem D a navzdory jejímu nevýslovnému vojenskému a strategickému významu o ní během oslav 75. výročí Dne D v severní Francii v roce 2019 nepadla ani zmínka.

Smrt Wolfowitzovy doktríny a její globální válka proti rozvoji. Druhý díl

Politika USA v Africe se točí kolem nekonečných vojenských intervencí a bombardování civilistů i infrastruktur (např. už přes 30 let v Somálsku, Súdánu, Libyi a v zemích Sahelu), přičemž se terorismus a islamistické milice stejně šíří. Afriku odvrátila od socioekonomického rozvoje. Ovšem zatímco USA usilují o rozšíření své stopy a ospravedlnění „terorismem“, usilují některé africké země o novou budoucnost a dosažení trvalých bezpečnostních řešení a ekonomického rozvoje za pomoci partnerství s Ruskem a s Čínou. Washington však, místo aby svoji selhavší politiku korigoval, prezentuje Čínu s Ruskem překvapivě i nadále jako strašáky.

Rozmístění u pobřeží Floridy: Jak mocná je ruská útočná ponorka třídy Yasen-M?

Ruské námořnictvo vyslalo útočnou ponorku s jaderným pohonem třídy Yasen-M, aby vedla flotilu na Kubu, což odráží širší trendy směrem ke zvýšenému zájmu Moskvy o vojenské operace v Latinské Americe. Válečná loď zakotví v kubánském hlavním městě Havaně od 12. do 17. června po boku fregaty Projektu 22350 Admirál Gorškov, ropného tankeru Pašin a záchranného remorkéru Nikolaj Čiker. Dislokace byla široce interpretována jako jedna z mnoha reakcí na eskalaci americké vojenské podpory Ukrajině, včetně poskytnutí raket s delším doletem Kyjevu, povolení jejich užití proti cílům hluboko v Rusku a poskytováním personálních a zaměřovacích údajů z leteckého a satelitního průzkumu takové útoky usnadnit.

Proč americká hloupost pochoduje na Ukrajině?

Ctihodný ekonom John Kenneth Galbraith ve svých pamětech „Život v naší době“ poznamenal, že politiku začal vnímat nikoli jako „umění možného“, ale spíše jako volbu mezi „katastrofálním a nepřijatelným“.
Za současného stavu věcí se zdá, že podobná volba – mezi katastrofální eskalací a nepřijatelným urovnáním – je pro Ukrajinu jedinou možnou volbou. A díky řadě událostí v průběhu posledních dvou týdnů je stále jasnější, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho sponzoři ve Washingtonu jsou stále více odhodláni volit první možnost místo té druhé …

SPIEF 2024 a cesta k harmonii

Okolnosti mě zadržely v Praze. Tím způsobily neúčast na zasedání rytířů v Rakouském městečku Rankweil, za což se omlouvám členům řádu. A umožnily mi neplánované setkání s jedním známým, čínským právníkem. Tak se objevilo okénko pro napsání tohoto článku s volně vybranými částmi ze setkání prezidenta Putina s novináři ze 16 zemí (5.6), z plenárního zasedání SPIEF 2024 (7.6) a několika střípků z dění ve světě v průběhu týdne.

Uvedené společně a v kontextu indikují surrealitu života se všemi charakteristickými znaky: plynulý tok motivů vycházejících z nevědomí, fantazie neomezené logickým myšlením, žádné plány a pravidla, znaky spontánnosti, obrazotvornosti, nepravděpodobnosti, vzrušivosti.

Začněte se připravovat na nemyslitelné

Toto jsou řádky, které by nikdo z nás nikdy nechtěl napsat, ale musíme. Současná situace ve válce na Ukrajině a kolem ní otevřela cestu, která by mohla vést k jaderné konfrontaci.

S extrémně těžkým srdcem vydáváme varování před možným jaderným úderem v Evropě. Toto varování je prozatím platné.

V Praze je blaze

Z respektu ke staronové lásce a ve formě výjimky jsem zhlédl představení duetu Nerudová – Turek pod vedením rádoby-moderátorky, které mělo být reklamováno jako Děs – běs a ne jako předvolební diskuze. Představení bylo daleko pod úrovní amatérského divadelního spolku Děs – Běs, nebo práce malé chovatelské stanice v Moravském krasu, která se zabývá chovem nejmenšího ovčáka-belgického plemene Šiperka. Fenka je sportovní povahy i vzhledu a divím se, proč na ní, nebo na povídku S. Kinga-1922 (Černočerná tma), nedošla řeč u paní Danuše.