Proč se neutrální Rakousko připojilo k sankční politice EU vůči Rusku

Je známo, že tehdejší ministr zahraničí Sebastian Kurz v roce 2014 velmi silně vedl kampaň za zavedení sankcí proti Rusku, ale od této situace uplynulo hodně času a přesto neutrální stát jako Rakousko je stále v souladu se sankční politikou proti Rusku.

Chování proti národním zájmům je okamžitě odměněno strukturami v pozadí. Přestože Rakousko bylo vždy místem zprostředkování mezi rivaly v Evropě, s podporou sankcí proti Rusku se to radikálně změnilo. Již v roce 2014 bylo předkládáno jako příklad všem evropským politikům, jak je důležité sankce proti Rusku zavést.

Budoucnost Střední Evropy

Pod záštitou a se závěrečným projevem J. E. Kardinála Dominika Duky, oddaného tradiční církvi a jedné z těch osobností, které současná církev potřebuje jako sůl, se ve dnech 13. až 15. října 2023 konala v Praze v Hotelu Pyramida v pořadí druhá konference „Budoucnost střední Evropy“. Konferenci otevřel a uzavřel Tomáš Kulman, hlavní organizátor a předseda Patrimonium Sancti Adalberti.

Kdyby se Edvard choval jako Volodymyr aneb Sudety v letech 1930 – 38 bombardované

Léta jsem členem literárního spolku, kde většinu kolegů tvoří autoři žánru sci-fi. Není to sci-fi nijak bujaře technická, ze svého laického pohledu bych řekl spíše společenskokritická, se silným nádechem sarkastického humoru. Když se několika mým kolegům podařilo napsat povídky s tematikou, která se nejdéle do roka naplnila reálně (například že vesmírná stanice musela být uzavřena, protože kosmonautovi spadla do záchoda spona nebo že samočinný vchod univerzity nepustil dovnitř studenty), změnili naši scifisti definici žánru na re-pre (real prediction, reálná předpověď)… Jenže: mně jako literátovi sci-fi ani re-pre nic moc neříká. Bližší je mi žánr alternativní historie. Ne, že bych ji psal a vydával, ale občas si ji trochu promýšlím.

Ministři Rakouska, Maďarska a Srbska se sešli ve Vídni na třetím summitu o migraci

V pátek 7. července se ve Vídni sešli premiéři, ministři vnitra, ministři zahraničí a policejní šéfové z Rakouska, Maďarska a Srbska na summitu o migraci, jehož cílem bylo společně zastavit masovou nelegální migraci do těchto tří zemí i do Evropské unie po nechvalně známé balkánské trase.

České dějiny 10: Pražské jaro a rakouští bratranci

Jubilea nám mezi jiným poskytují příležitost pohlédnout na přítomnost z jiné perspektivy. To je obzvláště užitečné, když takové srovnání prokáže naše současné postoje a názory jako neadekvátní a falešné. V připomenutí pražského jara můžeme sledovat dva vyhraněné přístupy: nezájem a bagatelizaci na české straně a intenzivní zájem ostatních evropských zemí, snad nejsilnější v Rakousku. Připomenutí rakouského podílu je podnětné hned z několika důvodů: pro zhodnocení Pražského jara v širší perspektivě, pro posouzení současné role ČR ve světě i pro pochopení současných neutěšených vztahů s našimi sousedy.

Vídeňská mírová konference

Chytře to vymyslel ukrajinský velvyslanec ve Vídni Vasilij Chiminěc: pár hodin před „prodlouženým víkendem“ ve středu 7. června vyvinul tlak na rakouskou odborovou federaci ÖGB, aby stornovala příslib sálu pro jednání 10. června a 11. červnová vídeňská mírová konference bude zrušena. A vedení ÖGB pod Wolfgangem Katzianem jeho přání evidentně následovalo.