Kolaps sionismu

Útok Hamasu ze 7. října lze přirovnat k zemětřesení, které zasáhlo starou budovu. Praskliny se již začaly projevovat, ale nyní jsou již viditelné v samotných základech. Mohl by sionistický projekt v Palestině – myšlenka instalace židovského státu na arabské, muslimské a blízkovýchodní půdě – čelit více než 120 let od svého vzniku vyhlídce kolapsu? Historicky může zhroucení státu způsobit velké množství faktorů. Může být důsledkem neustálých útoků sousedních zemí nebo chronické občanské války. Může následovat po rozpadu veřejných institucí, které se stanou neschopnými poskytovat služby občanům. Často to začíná jako pomalý proces dezintegrace, který nabírá na síle a pak během krátké doby strhne struktury, které se kdysi jevily jako pevné a pevné.

Al-Aksá Flood

Tak tedy Izrael, USA, celý svět byl neočekávaným útokem Hamásu překvapen? Přišlo mi to od prvního okamžiku tak nevěrohodné, že jsem o tom spontánně začal psát. Pak jsem se nechal řadou analytiků a komentátorů, jejichž úsudku si cením, přesvědčit, že Mossad, Šin Bet, AMAN, 8200, SIGINT, Divize Gaza, DAROM fatálně selhaly, protože ve své samolibosti a aroganci věřily víc vlastnímu konceptu, Hamásu, který nemá o bojování zájem, než docházejícím informacím a vlastním očím; že IDF byly od hranic Gazy staženy na Západním břeh, aby ochránily osadníky loupící palestinskou půdu; že Hamás stačil zničit veškerá komunikační zařízení IDF dřív, než napadené posty vůbec mohly spustit poplach; že se příliš sofistikované systémy jako zeď mezi Gazou a Izraelem mohou ukázat jako náchylné poruchám a selhání. Tak jsem rozepsaný text zahodil.

Řešení genocid a válek podle Pepíků, Ferků – a Emira

Co mají Židé a palestinští Arabové společného, kromě společného mytologického praotce Abraháma (Ibrahíma), téže jazykové rodiny, podobného písma (psaného z našeho pohledu „pozpátku“), a velkého kusu společných dějin? Oba národy patří mezi Srby, Chorvaty, Černohorce, Makedonce, Albánce, Iry, Tádžiky, Malajce, Mongoly, Laosany, Abcházy a Osetince – tedy ty národy, jejichž příslušníků ve vlastním národním státě žije míň než v zahraničí. Tutéž zvláštnost mají i dva další národy, které se v těchto dnech vzájemně vyhlazují: Arméni a Ázerbájdžánci. (Ti posledně jmenovaní před pár dny po 2400 letech vyhladili enklávu Náhorní Karabach, která byla od roku 1926 i de iure republikou pod arménskou správou – za velké pomoci Izraele, který je pro muslimskou ázerskou armádu druhým největším regionálním dodavatelem zbraní a válečného materiálu po Turecku!).

„Izrael nikdy nechtěl mír,“ Moshe Zuckermann

Izrael se dnes musí sám rozhodnout, jak chce, aby věci pokračovaly. Bez míru Izrael nemůže dlouhodobě existovat, protože jsme teď viděli, jak nepravidelná armáda podnikla impozantní komandovou operaci. A není to pravidelná armáda ve srovnání s tou, kterou má Izrael. Žádným způsobem nelze Izrael dlouhodobě chránit jen vojensky. Chtějí ochránit to, co chtějí ochránit v rozporu s mezinárodním právem, totiž stát apartheidu. A proto si myslím, že pokud, jak Biden již uznal, politické řešení neexistuje, pak to můžeme všichni rovnou zabalit.