Čína | Disput

USA vyzývají Tchaj-wan, aby přestal dodávat čipy podporující umělou inteligencí do Číny

Washington oficiálně požaduje, aby Taiwan Semiconductor Manufacturing Co (TSMC), jedna z největších světových společností vyrábějících polovodiče, přestala dodávat Číně čipy používané v oblasti umělé inteligence, informovala 10. listopadu agentura Reuters. Tlak Washingtonu na čínský polovodičový průmysl však zahrnuje i Tchaj-wan, jakmile se příští rok dostane k moci Donald Trump.
…
Přestože Washington a Peking vedou „čipovou válku“, neznamená to, že podpora USA dominantnímu postavení Tchaj-wanu v tomto odvětví je samozřejmostí.

V loňském roce Trump obvinil Tchaj-wan z toho, že bere USA jejich byznys, a zpochybnil, zda bude americká podpora Tchaj-wanu pokračovat, pokud se znovu stane prezidentem.

„Tchaj-wan by nám měl platit za obranu,“ řekl Trump a dodal: „Víte, nejsme nic jiného než pojišťovna. Tchaj-wan nám nic nedává. [Tchaj-wan] nám ale sebral asi 100 % našeho obchodu s čipy. To jsme neměli nikdy dopustit.“

Dosáhl poslední summit BRICS vůbec něčeho hmatatelného?

Obsah:

Spory v Jihočínském moři by mohly narušit obchodní cesty a vést k válce

Teritoriální konfrontace v Jihočínském moři, které staví několik asijských národů proti Číně, vstoupily do nebezpečné fáze, která by mohla vést k válce zahrnující USA, říkají odborníci.

Čína si po desetiletí nárokovala prakticky celé Jihočínské moře, ale asertivita země v regionu se v posledních několika letech neustále zvyšovala, což mělo za následek zvýšené napětí s národy včetně Filipín, Vietnamu, Tchaj-wanu a Bruneje.

Krista Wiegand, profesorka z University of Tennessee, uvedla, že USA nemají žádné přímé nároky na suverenitu nebo jedinečná námořní práva v Jihočínském moři, ale vodní cesta je přesto místem, kde by válka mezi USA a Čínou mohla vypuknout

BRICS a jak dále

V rozporu se všemi očekáváními na Západě ohledně případného oslabení skupiny členské země BRICS odhodlaně pracují na posílení spolupráce. Kritici BRICS dokázali, že jsou omylní. Výsledky summitu dokazují, že BRICS je cílově orientovaná formace s kontinuitou, konkrétními a taktickými akcemi, která zůstává věrná základnímu principu, na kterém byla založena: utváření mezinárodního řádu, který je spravedlivější, zahrnující a reprezentativní.

Globální jih je hlavní silou na globální scéně, protože představuje 85 procent celosvětové populace. Země politického Západu, zejména Spojené státy a Evropská unie, budou muset stále více přehodnocovat svůj model spolupráce a rozvoje s globálním Jihem, aby se vyhnuly ztrátě těchto zemí jako klíčových partnerů ve světovém řádu, který se rychle a kvalitně mění.

Svět se neřídí podle Ameriky

V posledních týdnech došlo v daleko od sebe vzdálených regionech k řadě posunů ve vztazích, které dále podtrhávají, že se svět neřídí americkou cestou.

Tři události mohou mít větší význam než pozornost, kterou jim věnovala mainstreamová média.

BRICS vs. USA v Africe

Nová fronta nové studené války pravděpodobně povede k užší koordinaci čínsko-ruské dohody proti tamnímu Západu vedenému USA.

Kazaňská deklarace, která byla právě schválena během posledního summitu BRICS, hovoří o pomoci Africe a posílení jejího postavení během transformačního období, ale členské země – ať už jako celek nebo prostřednictvím minilaterálních[1] nebo bilaterálních vztahů – budou nevyhnutelně muset soupeřit s USA. Velká strategie posledně jmenovaného má několik podob, které budou v této analýze stručně popsány, ale celkově si klade za cíl bránit ostatním ve snaze z těchto procesů vzájemně těžit a zároveň Afriku co nejvíce využívat.

Čínská éra premiéra Si Ťin-pchinga

V posledních letech dominují diskuse o čínské velké strategii v mezinárodních bezpečnostních časopisech, think tancích a politických diskusích po celém světě. V souvislosti s prudkým vzestupem Číny si vědci a politici kladou otázku: Sleduje Čína strategii globálního prvenství, nebo se spíše zaměřuje na vyvažování mezinárodního systému?
…
Debata o čínské velké strategii zůstává otevřená a její budoucí směřování si vzájemně oponují. Zatímco Siova strategie se zdá být zaměřena na maximalizaci, systémové tlaky, ekonomická realita a domácí výzvy si mohou v blízké budoucnosti vynutit posun směrem k vyvažování. Zda se bude jednat o faktickou strategii, nebo o záměrný posun, bude záviset na tom, jak Čína zvládne svůj pokračující vzestup a jak na něj bude reagovat mezinárodní společenství.

BRICS signalizuje odklon od finančního systému ovládaného USA

Rusko označuje nedávno zahájený summit BRICS za největší zahraničně-politickou událost, která se kdy v Rusku konala, a za klíčovou událost pro ruské předsednictví v BRICS v roce 2024.

Vladimir Putin v úterý přivítal vedoucí představitele 24 zemí a delegace celkem 32 států. Šestnáctý summit BRICS, který se koná od 22. do 24. října, je prvním ve formátu BRICS+ a zahrnuje zástupce z Asie, Afriky, Blízkého východu a Latinské Ameriky.
…
Přestože není pravděpodobné, že by BRICS 2024 realizoval okamžitá řešení svých ekonomických a finančních návrhů, již nyní úspěšně vyvolal nadšení pro alternativní přístupy k uspořádání po druhé světové válce. Po několika desetiletích válek a škodlivých sankcí jsou země BRICS+ stále více nedůvěřivé vůči „řádu založenému na pravidlech“, který je veden Spojenými státy a který zvýhodňuje několik málo osob na úkor mnoha.

Izrael verzus OSN

Dňa 7. októbra uplynul rok od teroristického útoku Hamasu na území Izraela, ktorý eskaloval dlhotrvajúci konflikt medzi Izraelom a Palestíncami. Reakcia Izraela bola krutá, viedla k obrovskému množstvu obetí a zďaleka sa ešte neskončila. Naopak, konflikt môže prerásť do veľkej vojny so zapojením veľmocí. Mimoriadne aktuálnou témou je však snaha Izraela o elimináciu Agentúry OSN pre pomoc palestínskym utečencom (UNRWA) na územiach pod jeho kontrolou, na ktorú reagoval aj generálny tajomník OSN. Okrem tejto udalosti existujú aj ďalšie dôvody, z ktorých vyplýva, že medzi Izraelom a OSN eskaluje napätie.
Časti:
– Vojna v Palestíne a úloha OSN
– Utečenci a UNRWA
– Čo je cieľom Izraela?
– Vojna a reakcia sveta
– Problém pre Západ?

Je budoucnost Maďarska na Západě? Nebo na východě?

Premiér Orbán inicioval debatu o tom, jak a kam by se mělo Maďarsko do budoucna rozvíjet a orientovat. Analýza maďarské „velké strategie“ na další desetiletí.

27. července 2024 pronesl maďarský premiér Viktor Orbán smysluplný projev. Analyzoval, jak se podle něj svět změní do roku 2050 a co to znamená pro Maďarsko. Země potřebuje „velkou strategii“ k řešení geopolitických změn tak zásadních, že představují největší výzvu pro západní svět – a také pro Maďarsko – za posledních 500 let, řekl. Dvě světové války byly pro Západ obrovskou výzvou. Nyní vzestup Asie, zejména Číny, ale také Indie a dalších zemí, poprvé západní dominanci zpochybňuje – a Maďarsko se musí rozhodnout, co chce v této situaci dělat. Orbán také řekl, že vývoj této strategie má na starosti jeho „politický ředitel“ Balázs Orbán (bez příbuzenského vztahu). Pro transparentnost: Balázs Orbán je mým nadřízeným na Mathias Corvinus Collegium v Budapešti. Přesto zde formuluji své osobní názory.

Trochu jiný pohled

Obsah:

Pro Čínu a Afriku je hegemonie USA společným terčem

Důsledky Fóra pro čínsko-africkou spolupráci (FOCAC) jsou jasné: ekonomický a diplomatický vliv Washingtonu na kontinentu bude ještě dále slábnout. Peking podpořil konsenzus, který má africkým státům pomoci zvýšit „jejich vliv a roli“ v globální správě věcí veřejných, a 30 projektů v oblasti čisté energie má v nadcházejících letech prohloubit rozvojovou spolupráci.

Naproti tomu Washington postrádá diplomatickou předvídavost, ekonomické síly i investiční potenciál, aby mohl takovému konsensu konkurovat. Místo toho trvá na tom, že Čína přes Sahel šíří dezinformace, aby takzvaný americký vliv „podkopala“. Ten byl ztracen již dávno v důsledku neoprávněných sankcí a diplomatického i vojenského vměšování. Současná úzkost Washingtonu bude narůstat s tím, jak Peking a africké státy zintenzívní spolupráci v celé řadě oblastí, bez ohledu na to, co si myslí USA.

Láska hory přenáší

Láska hory přenáší, není jenom česko-slovenská romantická komedie z roku 2022 režiséra Jakuba Machaly, o které nebude řeč v příspěvku, ale i jedno známé přísloví, týkající se nejenom partnerského vztahu, ale i situací, na které se můžeme dívat jako na tzv. nutné zlo, nebo jako na příležitost, jak do vztahu přinést respekt, vzájemnou úctu a docenění. A pokud se cítíme doceněni, jsme v jakémkoli vztahu – osobním, společenském, ale i ve vztahu ke státu a vládě mnohem více spokojenější. A o to jde. Pro mnohé z nás totiž spokojenost představuje deficit.

Prší, prší, len sa leje

Je zcela jedno, kterou verzi této lidové písničky posloucháte, Gottovu, Holého či Špinarové, nebo jiné, včetně hudební klasiky. Všechny představují pohlazení duše a srdce moudrostí života, krásou melodie a srozumitelností textu.

Nic z uvedeného neplatí pro zprávy politicky korektních médií, písničky zfetovaných hvězd, prázdné řeči a vysvětlování západních politiků o neúčasti členských států NATO ve vojenských akcích Ukrajiny. Těmi se Západ snaží přesvědčit občany, že Rusko jenom blafuje, bude poraženo a poté bude konat podle not Západu, protože bude mír a nebude schopno vést válku. Přitom s pravděpodobností hraničící s jistotou je skutečností, že Západ již před časem povolil Kyjevu bombardovat cíle hluboko v Rusku a Kyjev patřičně informoval. Proto poslední reakce prezidenta Putina byla uslyšena ve Washingtonu, Londýně, Bruselu a Berlíně. A přesto, podle zprávy MO Ruské federace za poslední den systémy protivzdušné obrany sestřelily tři americké rakety ATACMS, tři letecké pumy Hammer a bylo zničeno 53 dronů ozbrojených sil Ukrajiny.

Durov, FOCAC a CIFTIS

Obsah:

Rusko, Čína, Indie a banky

Obsah:

Jak trio BRICS shlíží na Izrael

Zatímco se Izrael na mezinárodní scéně stále více izoluje, členové BRICS Írán, Rusko a Čína tiše koordinují celospektrální úsilí na diplomatickou a vojenskou podporu Palestiny.

Globální většina si je plně vědoma, že se pachatelé genocidy v Tel Avivu snaží ze všech sil vyvolat apokalyptickou válku – samozřejmě s plnou vojenskou podporou USA.

FOCAC – Čínsko-africká ekonomika a obchodní spolupráce

FOCAC (Fórum o spolupráci mezi Čínou a Afrikou) je oficiální fórum mezi Čínskou lidovou republikou a všemi státy Afriky s výjimkou Svazijského království. Jedná se o primární multilaterální koordinační mechanismus mezi africkými zeměmi a Čínou. Od roku 2018 ho tyto země vnímají také jako platformu pro spolupráci v rámci iniciativy Pás a stezka. FOCAC logo symbolizuje solidaritu a spolupráci mezi Čínou a Afrikou, přičemž zelená barva symbolizuje mír a rozvoj a červená vitalitu a prosperitu na bázi rovnocenné konzultace, zvyšování porozumění, rozšiřování konsensu, posilování přátelství a podpory spolupráce.

CASCF (Fórum pro spolupráci mezi Čínou a arabskými státy) je formální iniciativa pro dialog mezi Čínou a Ligou arabských států. Fórum bylo založeno v roce 2004 a slouží jako primární multilaterální koordinační mechanismus mezi Čínou a arabskými státy.

Odkaz Joe Bidena: Válka za americkou nadřazenost

S tím, jak má Joe Biden letos opustit Bílý dům, se jeho jednorázové prezidentství začíná dostávat do hledáčku, aby se zjistil jeho odkaz. Co byl a je tenhle Biden za prezidenta? V jaké míře se mu podařilo dosáhnout cílů své zahraniční politiky? Co jeho éru charakterizovalo? Na rozdíl od Trumpova – „Udělat Ameriku opět velikou“ – a následného „odchodu“ USA ze Středního východu a z amerických „válek navždy“ v Afghánistánu, je hlavním odkazem Bidena jeho intervencionistická zahraniční politika. Jeho intervence se však nepodobaly přímým vojenským intervencím za administrativ Bushe a Obamy. Byly spíše nepřímé, v čemž USA zůstávají předním hráčem, jak otevřeným, tak skrytým. Účelem byla náprava „škod“, které Trumpova administrativa na americké nadřazenosti napáchala.

Kursk a konec nejenom Zelenského

Kursk je město a správní středisko Kurské oblasti, ve kterém žije přibližně 440 tisíc obyvatel. Město je stanicí na železniční magistrále spojující Moskvu, Charkov a Krym a je poprvé připomínáno v Životě svatého Teodosia Pečerského (po roce 1032, kdy Jaroslav I. Moudrý ovládl Dněperské levobřeží) a popisováno jako mocné město s rozvinutým obchodem a velkým množstvím obyvatel. Bylo součástí Černigovského, později Perejaslavského a Novgorod-Severského knížectví a poprvé zmíněno k roku založení Kurského údělného knížectví (1095), které existovalo mezi 11. a 13. stoletím.

Dobrodružství komika Zelenského přinese obrat ve vývoji speciální vojenské operace pod vedením generálplukovníka v záloze Alexeje Gennaďjeviče Ďumina (1972). O vývoji osudu Zelenského se zmíním odděleně a později v článku.

ČTVRTÁ světová válka je již tady

Západní političtí a bezpečnostní představitelé si v mnohem větší míře než jejich „východní“ protějšky, jako je Rusko a Čínská lidová republika, neuvědomili, že hlavní silou na strategickém bojišti na počátku 21. století je psychologická oblast, přestože kognitivní rozměr dlouho zkoumali a investovali do něj dlouhá léta výzkumu. Úroveň výdajů na obranu je pouze malou složkou strategického úspěchu či neúspěchu. Veškerý úspěch či neúspěch je generován myslí a v žádné době nedávné historie to nebylo tak zřejmé jako dnes, kdy se formální konflikt během studené války a po ní stal menším faktorem měnící se globální rovnováhy sil.
…
Realita by neměla být zaměňována: „čtvrtá světová válka“ je v plném proudu a – stejně jako se o první světové válce rozhodovalo na „hřištích Etonu“, rozhoduje se o ní v městské a venkovské krajině, kde se masy „globalistů“ a „nacionalistů“ řadí a jsou ovlivňovány, posilovány nebo poráženy odstíny pojmů a obrazů, profesionálně nasazovaných na hřištích Harvardu a dalších hvězdně obsazených univerzit, kde je kognitivní rozměr konfliktů velmi jasný, ale těžko se dostává do řídících sálů s ovládacími knoflíky.

Třetí plénum a jeho význam

Stojí za zmínku, že Jižní velitelství USA (SOUTHCOM) pečlivě sleduje realizaci čínských infrastrukturních projektů v regionu a s dokončením stavebních prací se otázka Chancay stává pro Washington stále důležitější. Začátkem března 2024 předložila šéfka SOUTHCOM, generálka Laura Richardsonová Výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů zprávu o zvýšených výzvách, kterým Spojené státy čelí v Latinské Americe. Richardson kladla zvláštní důraz na zvýšení obchodního a ekonomického vlivu Číny v regionu: od roku 2002 do roku 2022 se obchodní obrat mezi Čínou a zeměmi Latinské Ameriky zvýšil z 18 miliard dolarů na 450 miliard dolarů a do roku 2035 to bude 700 miliard dolarů. Vývoz z Peru do Číny v roce 2023 činil 23 miliard dolarů, což představuje nárůst o 300 % oproti 5 miliardám dolarů v roce 2010.

Obsah:

2x na téma Bangladéš

Obsah:

Čína je na Středním východě úspěšná, USA se nedaří

Čína zase jednou vstoupila na globální diplomatické jeviště a za neúčasti USA zprostředkovala průlomové dohody mezi palestinskými soupeřícími frakcemi. Po usmíření mezi hlavními velmocemi Středního východu, podepsaném Saúdskou Arábií a Íránem v březnu 2023 v Číně, tu teď máme „Pekingskou deklaraci“ mezi Hamásem a Fatáhem, podepsanou 23. července.

Irsko, Norsko, Španělsko a Slovinsko po vzniku strašlivé humanitární situace v obležené Gaze při neustálých útocích bez prostoru pro uprchlíky palestinskou státnost na základě hranic z roku 1967 uznaly. K evropským státům, které Palestinu uznávají, patří i Bulharsko, Kypr, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko, přičemž celkový počet takových členských států OSN je 147.

Kvantové technologie v RF a ČR

Obsah:

Jsme ve válce? Katarský speciál

Referát z červnové konference Globální mírovy sumit v Kataru:

Obsah:

– Ekonomové pro mír a bezpečnost
– Účastníci
– Česká republika
– Pedagogika ekonomie míru
– Zbrojení a školství
– Terorizmus
– Pravice – levice
– ČR – NATO – EU
– Zbrojařské lobby
– Čína, Taiwan, USA
– Atmosféra
– Divácké dotazy

Jak národ ztrácí rozum; Panča šíla; ŠOS, válka, korupce a sex

Obsah:

Nejnebezpečnější hra: USA – Čína

Zpočátku se mnozí ve Washingtonu domnívali, že vzestup Číny lze zvládnout. V reakci na neúprosnou logiku modernizace a určité přemlouvání se Čína stane, jak v roce 2005 řekl náměstek amerického ministra zahraničí Robert Zoellick, „zodpovědným účastníkem“ mezinárodního systému. Po určitou dobu to vypadalo, že Peking skutečně zkrotne, protože se zdálo, že přijímá západní normy a mezinárodní instituce, jako je Světová obchodní organizace (WTO).

Dnes však tato naděje umírá. Zdá se, že Peking v jedné otázce za druhou globální řád pod vedením USA spíše odmítá, než aby jej přijal, čímž se dostává na kolizní kurz s Washingtonem a vyvolává nekonečné diskuse o tom, jak vyřešit „čínskou výzvu“. Ale při vší specifičnosti debaty – jak zabránit invazi na Tchaj-wan, co dělat s expanzivními nároky Pekingu v Jihočínském moři a zda by se měl Západ ekonomicky a technologicky oddělit od Číny – leží jádro věci v mnohem větší a starší hádance mezinárodních vztahů. Jak se má mocnost, která se drží svého statu quo, vypořádat s mocností na vzestupu, a vedou okamžiky přechodu neúprosně k válce?

Konference a návštěvy

Obsah:

Smrt Wolfowitzovy doktríny a její globální válka proti rozvoji. Druhý díl

Politika USA v Africe se točí kolem nekonečných vojenských intervencí a bombardování civilistů i infrastruktur (např. už přes 30 let v Somálsku, Súdánu, Libyi a v zemích Sahelu), přičemž se terorismus a islamistické milice stejně šíří. Afriku odvrátila od socioekonomického rozvoje. Ovšem zatímco USA usilují o rozšíření své stopy a ospravedlnění „terorismem“, usilují některé africké země o novou budoucnost a dosažení trvalých bezpečnostních řešení a ekonomického rozvoje za pomoci partnerství s Ruskem a s Čínou. Washington však, místo aby svoji selhavší politiku korigoval, prezentuje Čínu s Ruskem překvapivě i nadále jako strašáky.

Ve stínu zlata a žvanění

Nejsem členem žádného think-tanku, nebo někým placený, přesto jako senior považuji za povinnost upozorňovat na věci v kontextu, které nezapadají do oficiálního myšlenkového rámce současnosti. Proto jsem občas dotazován na to, proč udržuji dialog s Ruskem a Čínou, a zdali nemám strach, když již i Parlamentními listy mně daly na černou listinu a nezveřejňují příspěvky, kterými se pouze snažím podpořit snahy o neformální dialog, především o obtížných otázkách bezpečnostní a mezinárodní politiky.

Jaké je poučení z čínských aut

Čínský BYD, který už předstihl v prodejích Teslu, se vrací k osvědčené praxi Forda z počátků automobilismu, kdy všechno vyráběl sám. To je možná důležitější prvek jeho úspěchu, než jsou státní dotace.

Z evropské návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla pro nás nejdůležitější zastávka v Maďarsku. Nepochybně souvisí s čínským plánem postavit v Segedínu obrovský závod na výrobu elektrických vozů BYD. Po Tesle u Berlína vzniká tak další silný konkurent v blízkém sousedství mladoboleslavské Škody. Ta už je jasně rozjeta na přechod k autům na baterky, ale ocitá se uprostřed cenové války, ve které Evropa marně hledá odpověď na čínskou produkci.

Putin, Si a Ráj

Zatímco se nový a bývalý ministr obrany RF (Andrej Belousov, Sergej Šojgu) usazují v nových křeslech a šéf personálního oddělení téhož ministerstva obrany (Jurij Kuzěcov ) sedí ve vazbě a další ministerští úředníci-korupčníci podávají rezignaci, pomalu a jistě dochází se zpožděním minimálně 12 let k čistce na ministerstvu obrany RF. Připomínám, že prezident Si s čistkou v ministerstvu obrany a bezpečnostních složkách začal ihned po usazení do křesla moci v Pekingu v letech 2012 a 2013. Díky ní jsme ještě tady.

Si po pěti letech v Evropě

Americký ministr zahraničí Blinken, který navštívil Čínu od 24. do 26. dubna, opět potvrdil pokrytectví. Vnímavý pozorovatel poznamenal, že Blinkenovo letadlo přistálo ne v politicky hlavním, ale v tom ekonomickém – Šanghaji. Na přivítání nebyl červený koberec. Dříve v ČLR to udělali i s šéfkou amerického ministerstva financí Janet Yellenovou. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle českého přísloví: Čím kdo zachází, tím také schází.

Před dvěma týdny se podobné stalo i německému kancléři Scholzovi. Ten byl ponížen, i když z diplomatického hlediska lze program interpretovat i jinak: Setkal se s ním osobně místostarosta města Čchung-čching ve střední Číně, kde Němci mají továrnu. Pak letěl do Šanghaje kvůli obchodním vztahům, a na závěr do Pekingu, kvůli politice. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle německého přísloví: Kdo bere meč, mečem schází.

Čínská kulturní revoluce – dnes v USA?

V roce 1986 se konečně mohla přestěhovat do Ameriky, aby mohla pokračovat v postgraduálním studiu, ale z větší části zůstala až do roku 2020 politicky neutrální. „To byla doba, kdy jsem zjistila, že musím promluvit, abych tuto zemi zachránila,“ řekla.

Nyní mluví proti indoktrinaci, kterou od roku 2020 vidí infiltrovat USA a která připomíná komunistickou Čínu. Varuje Američany před tím, co je v sázce.

Česká polistopadová malost pod maskou světáka

Fenomén současné české státní a politické malosti má mnoho tváří, spousty variant a nesčetně příčin. Diplomatická událost, o které tento text referuje, inspirovala autora textu k formě zamyšlení nad událostmi zrcadlícími politickou imbecilitu a diplomatickou impotenci panující vládní scény, která by se dala nazvat „Seriál evropských reálně-politických událostí ve vztahu k české nepolitice“.

Yellenová prosí Čínu o zpomalení pro záchranu tváře USA

Rostoucí snaha Spojených států „zadržet“ vývoj v Číně se tento týden výrazně projevila, když Janet Yellenová přijela do Pekingu, kde se uskutečnilo její prosebnické turné. Jen několik dní před svým příjezdem vzbudila rozruch svým historicky památným výrokem, že Čína nyní pracuje s „nadkapacitou“ (!!).

Ptáte se, co je to nadkapacita? I pro mě je to nové slovo.

Poplach na Kapitolu aneb proč Sněmovna U.S. odhlasovala zákaz platformy TikTok

Sněmovna reprezentantů U.S. ve středu 13.března schválila návrh zákona, který vyžaduje, aby ByteDance, čínská mateřská společnost TikToku, prodala (!) svou aplikaci nebo jinak bude čelit zákazu jejího šíření v USA. Na odprodej platformy TikTok dala americká Sněmovna společnosti ByteDance 6 měsíců. Americký zákonodárný sbor je dvoukomorový, a tak zákaz ještě podléhá schválení druhou komorou Kongresu, Senátu, a tak zákon, který rozhodne o osudu platformy, již užívá 170 miliónů Američanů, tedy cca polovina obyvatel, je až do hlasování v Senátu nejasný.

Dvě zasedání

V příštích dnech proběhnou v Pekingu dvě nejenom pro samotnou Čínu, ale i svět, důležitá zasedání: Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ), Čínské lidové politické poradní shromáždění (ČLPPS).

Národní výbor Čínského lidového politického poradního shromáždění, krátce nejvyšší čínský politický poradní orgán, uspořádal dnes v neděli 3. března, den před svým výročním zasedáním, tiskovou konferenci. Liou Ťie-i, mluvčí druhého zasedání 14. celostátního výboru KS Číny, informoval tisk o zasedání a o navrhovaném programu pro nadcházející druhé zasedání 14. národního výboru Čínské lidové politické poradní konference (CPPCC), který byl představen v pátek, který ale nemám prostudovaný a tím k dispozici.

Co chce „Micron“ v Praze?

Protiproud TV uvádí další rozhovor Petra Hájka s bezpečnostním expertem Michalem Svatošem nejen na téma aktuální situace ve válce Západu a NATO proti Rusku na ukrajinském území, ale také o tom, jaké řešení může mít další krvavá „avantýra“ Západu při izraelské genocidě palestinských civilistů v Gaze.

Komunistická e-auta z Číny a nihilistický kapitalismus Západu

Spojené státy oficiálně varovaly Čínu, že na čínské zboží budou uvalena další cla, pokud se bude prodávat za „dumpingové ceny“, tedy levně. Ministerstvo zahraničí zvláště napadlo dodávky levných elektrických aut, solárních panelů a baterií z Číny. Podle amerických úřadů musí Číňané uměle zvýšit ceny tohoto zboží, aby bylo dražší (!!!) než jejich americké protějšky. Administrativa Deep state spravující USA takto „chrání“ své výrobce a nijak se nezajímají o americké spotřebitele, kteří budou muset za toto klíčové zboží platit uměle navýšené ceny.

2 x William Hartung: Zbrojní výdaje USA

OBSAH:

William Hartung, Christopher Preble: USA hrají v soutěži s Čínou nepoctivou hru

William Hartung: Falešná tvrzení o zaměstnanosti pohánějí obrovské rozpočty Pentagonu

Projekt „Velká Indie“ nabírá na obrátkách

Indický premiér Naréndra Módí se 22. ledna zúčastnil slavnostního otevření hinduistického chrámu zasvěceného Rámovi, jednomu z bohů početného hinduistického panteonu.

Obřad měl několik významů. Zaprvé v náboženském kontextu symbolizoval vítězství hinduismu nad islámem. Za druhé ukázal sílu samotné Indie v kontextu kulturních a historických tradic. Za třetí to byl jakýsi akt volební kampaně Naréndry Módího a jeho strany Bharatiya Janata Party, která se hlásí k hinduistickému nacionalismu.

4 x Co očekávat od draka

Obsah:

– Čína na cestě k ekologické civilizaci
– Co očekávat od draka (1)
– Co očekávat od draka (2)
– Co očekávat od draka (3)

Pět proměnných, které definují naši budoucnost

Straussovští neocons, kteří drží opratě americké zahraniční politiky, by nikdy nepřijali čínsko-ruské směrování vývoje k multipolárnímu světu. Prozatím tu máme věčný expanzionismus NATO jakožto strategii k vyvolávání úpadku Ruska a Tchaj-wan jako jejich strategii k oslabování Číny.

Avšak během posledních dvou let vede zlovolná válka na Ukrajině jen k urychlování přechodu k multipolárnímu světu, tj. k Eurasií taženému světovému řádu.

Tři fronty novodobé studené války

Konec studené války přinesl pomíjivé unipolární uspořádání. V rámci „Pax Americana“ se nadšení intelektuálové a politici domnívali, že liberální demokracie, řád založený na pravidlech, volný trh a západní pojetí lidských práv budou vzkvétat v globálním měřítku. Tuto iluzi však zastínil neúprosný běh dějin. Druhá „dvacetiletá krize“ rozpoutala chaos, anarchii, nejistotu, krveprolití, věčné války a neortodoxní formy konfliktů. Několik regionů a států bylo pohlceno tektonickými otřesy následného zmatku a komplexní vzájemná závislost podnítila nárůst hrozeb spojených s vyhlídkami na nátlak, rozvrat, podřízení a dobytí. Pod vlivem tohoto zlověstného Zeitgeistu se znovu aktivoval přízrak strategického soupeření mezi velmocemi status quo a revizionistickými velmocemi.

Čínská diplomacie na prahu dřevěného draka

Článek představuje před dalším příchodem mrazu z Bruselu ledovku nejenom pro českou, ale i pro oficiální sinofobní EU diplomacii, která se neprobudila ani během nedávného WEF v Davosu.

2x Čína

Obsah:
Kdo chce moc, nemá nic
Po volbách na Tchaj-wanu

Rok draka: Hedvábná stezka, dráha BRICS, Čínská cesta

Válka v Gaze urychlila spolupráci mezi mocnostmi globálního Jihu odolávajícími konfliktům podporovaným Západem. Společně mohou Ruskem vedené BRICS a Íránem vedená Osa odporu formovat západní Asii bez USA.

Střípky na začátku roku 2024

Předpokládám, že novodobí soudruzi správně pochopí staré dobré moravské úsloví: Kdyby byly v řiti ryby, nebylo by rybníka. Strčil bys prst do prdele a vytáhla kapříka. V tomto duchu nelze dnes ani říkat, co by bylo, kdyby již od konce druhé světové války fungoval na našem území kapitalistický systém v průzračném demokratickém oděvu, internet a pětikoalice.

« Starší příspěvky

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 4 měsíce

Celkem

/ Archiv

/ Poslední komentáře