Odkaz Joe Bidena: Válka za americkou nadřazenost

S tím, jak má Joe Biden letos opustit Bílý dům, se jeho jednorázové prezidentství začíná dostávat do hledáčku, aby se zjistil jeho odkaz. Co byl a je tenhle Biden za prezidenta? V jaké míře se mu podařilo dosáhnout cílů své zahraniční politiky? Co jeho éru charakterizovalo? Na rozdíl od Trumpova – „Udělat Ameriku opět velikou“ – a následného „odchodu“ USA ze Středního východu a z amerických „válek navždy“ v Afghánistánu, je hlavním odkazem Bidena jeho intervencionistická zahraniční politika. Jeho intervence se však nepodobaly přímým vojenským intervencím za administrativ Bushe a Obamy. Byly spíše nepřímé, v čemž USA zůstávají předním hráčem, jak otevřeným, tak skrytým. Účelem byla náprava „škod“, které Trumpova administrativa na americké nadřazenosti napáchala.

Nejnebezpečnější hra: USA – Čína

Zpočátku se mnozí ve Washingtonu domnívali, že vzestup Číny lze zvládnout. V reakci na neúprosnou logiku modernizace a určité přemlouvání se Čína stane, jak v roce 2005 řekl náměstek amerického ministra zahraničí Robert Zoellick, „zodpovědným účastníkem“ mezinárodního systému. Po určitou dobu to vypadalo, že Peking skutečně zkrotne, protože se zdálo, že přijímá západní normy a mezinárodní instituce, jako je Světová obchodní organizace (WTO).

Dnes však tato naděje umírá. Zdá se, že Peking v jedné otázce za druhou globální řád pod vedením USA spíše odmítá, než aby jej přijal, čímž se dostává na kolizní kurz s Washingtonem a vyvolává nekonečné diskuse o tom, jak vyřešit „čínskou výzvu“. Ale při vší specifičnosti debaty – jak zabránit invazi na Tchaj-wan, co dělat s expanzivními nároky Pekingu v Jihočínském moři a zda by se měl Západ ekonomicky a technologicky oddělit od Číny – leží jádro věci v mnohem větší a starší hádance mezinárodních vztahů. Jak se má mocnost, která se drží svého statu quo, vypořádat s mocností na vzestupu, a vedou okamžiky přechodu neúprosně k válce?

Snaha o pokrok při zachování stability

Překlad zprávy Ústřední ekonomické pracovní konference (CEWC), která se konala 11. a 12. prosince v Pekingu, se zúčastnili členové Stálého výboru politbyra ÚV KS Číny Li Čchiang, Čao Le-ťi, Wang Chu-ning, Cchaj Čchi, Ting Süe-siang a Li Si, a také hlavní představitelé strany a vlády z provincií, autonomních oblastí, obcí přímo podléhajících ústřední vládě, měst konkrétně označených ve státním plánu, Sin-ťiangského výrobního a stavebního sboru, příslušných útvarů ústředních a státních orgánů, příslušných lidových organizací, některých finančních institucí a podniků řízených ústřední vládou a hlavních představitelů různých oddělení orgánů Ústřední vojenské komise a její předseda, generální tajemník ÚV Komunistické strany Číny a prezident státu Si Ťin-pching.

Čínské centrum pro současná světová studia (CCCWS) a BRI

Čínské centrum pro současná světová studia, založené v srpnu 2010, je think-tank přidružený k mezinárodnímu oddělení Ústředního výboru KS Číny. Slouží jako sekretariát Asociace think-tanků Hedvábné stezky a zaměřuje se na studie světové stranické politiky a zejména na iniciativu Pás a stezka.

Třetí mezinárodní fórum Pás a stezka

V době, kdy čtete příspěvek, probíhá nebo již proběhla velká událost, o které veřejně právní média referují způsobem, který neodpovídá významu fóra, za to ale plně odpovídá novodobé mediální praxi a principům žvanění.
Pro osvěžení paměti připomínám, že iniciativa Pás a stezka je koncept navržený v roce 2013 Si Ťin-pchingem s cílem podpořit mezinárodní mnohostranný obchod a investiční projekty za účasti zainteresovaných zemí a s využitím čínského i zahraničního kapitálu. Připojilo se k němu již přes 150 států a více než 30 mezinárodních organizací. Třetí mezinárodní fórum Pás a stezka se bude konat v Pekingu od 17. do 18. října, tj. zítra. První fórum se konalo v roce 2017, druhé v roce 2019.

Maďarsko s Čínou už obchoduje a investuje více v yuanech než dolarech

Už skoro začínáme brát jako klišé, když se dovídáme, jak zase stouplo vzájemné vyrovnávání obchodů v čínských yuanech místo amerických dolarů v Asii, Africe i Latinské Americe, nebo kdekoliv podél Nové Hedvábné cesty. Jenže faktem je, že na tu Hedvábnou cestu čili Pás a cestu (BRI) jsme napojeni také, protože po železničním koridoru mezi Východní Asií přes Rusko do Evropské unie rovněž proudí zboží k nám a od nás. A v blízké středoevropské zemi v Maďarsku je jeden z významných uzlů BRI a je to jedno z hlavních ohnisek ekonomické spolupráce mezi Evropou a Čínou.