Napětí mezi Íránem a Ruskem kvůli ázerbájdžánskému dopravnímu koridoru

Íránské zdroje uvádějí, že Teherán je rozhodně proti Ruskem podporovanému koridoru Zangezur v Baku, který by přerovnal jeho severní hranice. Rusko a Írán se v oblasti jižního Kavkazu střetávají a napětí mezi nimi se zvyšuje v souvislosti s navrhovanou dopravní trasou známou jako Zangezurský koridor.

Ruští představitelé nedávno vyjádřili podporu koridoru, který by spojil Ázerbájdžán a jeho exklávu Nachičevan s Ruskem a Tureckem, obešel arménská kontrolní stanoviště a vytvořil novou trasu spojující Asii, Evropu a Blízký východ. Írán to považuje za strategickou hrozbu a narušení svých hranic

Ve stínu zlata a žvanění

Nejsem členem žádného think-tanku, nebo někým placený, přesto jako senior považuji za povinnost upozorňovat na věci v kontextu, které nezapadají do oficiálního myšlenkového rámce současnosti. Proto jsem občas dotazován na to, proč udržuji dialog s Ruskem a Čínou, a zdali nemám strach, když již i Parlamentními listy mně daly na černou listinu a nezveřejňují příspěvky, kterými se pouze snažím podpořit snahy o neformální dialog, především o obtížných otázkách bezpečnostní a mezinárodní politiky.

Zamyšlení po poslání

Putinův 19. projev přednesený ve čtvrtek 29. února byl rekordně dlouhý: 2 hodiny a 6 minut. Projev ve Federálním shromáždění lze považovat za volební program i proto, že ruský prezident ví, co a jak má dělat, a chápe, na koho se lze spolehnout při plnění stanovených úkolů. V jazyce občana jsou to rodina, mládež a kádry. V jazyce vojenském: vojenská a technologická síla a vysoká hospodářská produktivita. V jazyce politika: nezapomínejte, co jsem kdy řekl, kdo jsem, a proč i politik by nikdy neměl být zrádcem svých spoluobčanů. A vzkázal chamtivcům bez duše: elity nejsou ti, kteří se obohatili v divokých devadesátých letech a konci minulého století.

Koncepční projev ruského prezidenta, dotýkající se současnosti a budoucnosti největší a strategicky nejvýznamnější ozbrojené konfrontace na světě, kterou několik let nazývám antropologická válka, logicky upoutal pozornost západního publika. Navíc jak ve Spojených státech, tak v EU v předvečer volebního cyklu panuje dokázaná krize důvěry mezi těmi nahoře a dole. Lidé při hledání odpovědí se stále více zajímají o názor druhé strany. Proto si dovoluji sdělit několik západních názorů na projev s vlastními mini-komentáři a doplněním.

Dialog o loňské genocidě, o níž se v našich krajích nesmí mluvit…

Dialog Tomáše Koloce (komentátora deníku Krajské listy, spolupracujícího s periodiky nové Slovo, Disput a Radio Proglas), s Ondřejem Suchým (novinářem, textařem, karikaturistou a autorem pořadů jako byly Kavárnička dříve narozených či Malý televizní kabaret) o Arménii, na jejíž podporu (s podporou Ondřejova bratra Jiřího Suchého ze semaforské dvojice S+Š) spolu po loňském vyhnání Arménů z Náhorního Karabachu založili projekt Arménie a my.

Krize na jižním Kavkaze

Výběr na téma Ázerbájdžán, Arménie, Arcach + Turecko a RF:
Erkin Öncan: Zkoumání měnící se dynamiky v ázerbájdžánsko-arménských vztazích
Pepe Escobar: V Zakavkazsku hoří. Doslova. Znovu a znovu
Drago Bosnic: Arménie a „Pandořina skříňka“ jižního Kavkazu. Tlačit Turecko i Írán proti Rusku?

Téma: Náhorní Karabach

Výběr na téma Ázerbájdžán, Arménie a Náhorní Karabach (Arcach).
Dr. David A. Grigorian: Bidenova další regionální noční můra
iDnes: Ázerbájdžán prolomil obranu Karabachu, v Jerevanu zní výzvy k útoku na vládu
Anthony Avice Du Buisson: Arménie čelí další existenční krizi
Strana.ua: Arméni z Náhorního Karabachu vyhlásili kapitulaci

Genocida na pokračování

V dnešním příspěvku nebudu popisovat historii a všeobecný význam Arménie, rodící se nový konflikt v Gruzii, Kyrgyzstánu, potažmo i Kazachstánu a jinde. Zmíním se krátce o několika výzvách, které jsou všeobecně spojeny s historií, územními nároky, geopolitikou a vojenskými a jinými aktivitami USA, UK, NATO a EU ve státech sousedících přímo nebo jinak spojených s Ruskou federací, včetně umírajícího státu Ukrajina a o genocidě.