Nobelova cena za fyziku 2024

Nobelova cena za fyziku za rok 2024 byla udělena vědcům Johnu Hopfieldovi a Geoffreymu Hintonovi „za zásadní objevy a vynálezy, které umožňují strojové učení pomocí umělých neuronových sítí“.

Hopfield a Hinton se inspirovali myšlenkami z fyziky a biologie a vyvinuli počítačové systémy, které si dokáží zapamatovat vzorce v datech a učit se z nich. Přestože spolu nikdy přímo nespolupracovali, navázali na svou práci a vytvořili základy současného rozmachu strojového učení a umělé inteligence (AI).

Válka bezpilotních letounů od Ukrajiny po Myanmar znamená změnu paradigmatu

10. září (2024) ukrajinské síly zahájily dosud největší útok dronů v této válce, když na Moskvu zaútočily 144 drony. Výsledkem útoku bylo 20 sestřelených dronů a několik několikapatrových obytných budov v blízkosti Moskvy bylo zapáleno. Lety z nejdůležitějších ruských letišť byly dočasně pozastaveny. V reakci na to Rusko podniklo odvetný úder s použitím 46 bezpilotních letounů.

Údery obou stran zdůrazňují nyní již neoddiskutovatelný fakt: válka s drony hraje ve válce na Ukrajině rozhodující roli.

S tím, jak se na bojišti stále častěji objevují drony, vzniká potřeba účinných technologií pro rušení dronů. Zatímco ruská, ukrajinská a další armády mají přístup k rušičkám, etnické armády v Myanmaru je téměř zcela postrádají.

Všechny modely umělé inteligence postrádají zdravý rozum, ale to Pentagon neděsí.

Podle nedávné studie vědců z německého superpočítačového centra Jülich, Bristolské univerzity a německé laboratoře LAION vykazují i ty nejpokročilejší modely umělé inteligence (chatboty) naprostou neschopnost řešit nejjednodušší logické problémy.

Ve své zprávě Alice in Wonderland: Simple Tasks Showing Complete Reasoning Breakdown in State-Of-the-Art Large Language Models / Alenka v říši divů: Jednoduché úlohy vykazující naprosté selhání uvažování u nejmodernějších velkých jazykových modelů vědci píší o „dramatickém zhoršení funkcí a schopností uvažování“ u testovaných chatbotů. Naznačují, že modely sice mají potenciál pro základní uvažování, ale nedokážou ho důsledně uplatnit.

Nikdy nekončící závody AI v prostředí, kde všichni chatboti bez výjimky nejsou schopni jednoduché logiky, hrozí nepředvídatelnými důsledky v oblasti použití zbraní AI.
Střela s AI má řešit nejjednodušší logické problémy, nikoliv skládat vysoce inteligentní texty.

Vývoj civilizací a kulturních epoch – náboženské soustavy a budoucnost…

Zamýšlím se nad konáním současného lidstva, snad ani není možné nepoložit si otázku, jaký to má vše smysl? Rozumí si člověk správně, nepřehlédl něco a je vůbec možné spatřit hlubší smysl všeho toho chaosu, nenávisti, válek, převádění života na umělou inteligenci, praktikování surogátního  mateřství, ztrátu soucitu k přírodě i lidem, ztrátu svědomí? Mnozí vědci poukazují na dějinné situace, kdy se lidstvo také dostalo na pokraj zhroucení civilizace nezřízeným vyčerpáním zdrojů a nemravným životem, říkají, že lidstvo i navzdory nepříznivému, kritickému stavu, vždy přežilo a přežije i dnes. Jenže podobná konstatování mají  svá úskalí (viz.Miroslav Bárta a ČT[1]. Lidstvo, například v době egyptských faraonů, bylo schopné zničit jen část populace a část území. Dnešní lidstvo je schopno zničit veškerý život na planetě i veškeré lidstvo, má k tomu již vyspělou techniku, technologie i zbraně. Je nasnadě otázka, zda eticko-morální vlastnosti člověka, jeho poznání, dosahují takového stupně, aby byl člověk schopen předmýšlet důsledky svých činů, jejich nevrtaných následků, dohlédnout  do budoucnosti.

Ztraceni online …

Americké Národní středisko pro statistiku vzdělávání (NCES) vypracovalo studii výsledků čtení a matematiky třináctiletých školáků za období od října do prosince školního roku 2022-23. V jejím rámci byly zjišťovány výsledky čtenářských a přírodovědných znalostí. Průměrné výsledky třináctiletých žáků se oproti předchozímu hodnocení provedenému ve školním roce 2019-20 snížily o 4 body ve čtení a o 9 bodů v matematice. Ve srovnání s rokem 2012 se průměrný výsledek snížil o 7 bodů ve čtení a o 14 bodů v matematice.

Může „umělá inteligence“ nahradit člověka v jeho poslání?

K otázce umělé inteligence je nutné přistupovat z mnoha úhlů pohledu. Co označujeme jako umělou inteligenci, co si pod pojmem umělé inteligence představujeme? Roboty pracující v továrnách nebo onen obrovský mega super počítač – de facto propojenou síť počítačů po celém světě? Neživý stroj nakrmený lidskými myšlenkami, poznatky, prožitky, vloženými do něj člověkem za pomoci kódů, opět člověkem navrženým systémem, kdy v souhrnu kombinuje, třídí, počítá a poskytuje lidem návrhy a řešení mnoha technických problémů a odpovědí – které však vzešly z lidských myšlenek, tak, jak člověk poznával sebe i svět?

Umělá inteligence jako jezdec z apokalypsy

Když končil minulý režim, byl jsem ještě v útlém věku, a rodiče se přede mnou otevřené kritice zřízení vyhýbali, ale i přesto (i za pomoci našeho třídního Mirka Veselého, který nás kromě povinné látky učil i pravdy, jako že každá písnička, kterou rádio pustí denně třikrát, se nám dostane pod kůži, ať se nám líbí, nebo nelíbí), mi už tehdy došlo, že pokud je něco lidem až moc vnucováno (tehdy například udělené režimní metály, které musely být uvedeny nad názvem nejčtenějšího listu Rudé právo, anebo povinná titulatura národních a zasloužilých umělců před jejich jménem), tak jde asi o nějakou nepřirozenou a možná i nebezpečnou věc.

Dron řízený umělou inteligencí zlotří, „zabije“ lidského operátora v simulovaném testu amerického letectva

Dron s umělou inteligencí se spustil a „zabil“ svého lidského operátora během simulovaného testu amerického letectva (USAF), aby mohl dokončit svou misi, nedávno údajně řekl plukovník amerického letectva na konferenci v Londýně.