Summit Japonska, Koreje a USA: Ničivá trojstranná vojenská aliance.

„Dálnice k válce mezi Východem a Západem“.

Iniciační večírek prezidenta Korejské republiky Yoona do protiasijského a prozápadního klubu

Tento článek píši proto, abych varoval svět před destruktivním dopadem trojstranné vojenské aliance, která nejenže zabíjí jihokorejskou demokracii, bezpečnost a ekonomiku, ale také rozšiřuje rychlostní silnici k válce mezi Východem a Západem.

Tento trojstranný summit byl summitem tří nebezpečných mužů.

Americký prezident Joe Biden je patologicky posedlý snahou zabít Asii v čele s Čínou.

Japonský premiér Fumio Kišida má nebezpečně zastaralý sen znovu dobýt Asii počínaje Koreou a obnovit imperiální moc a slávu Japonska z minulých let.

Prezident Jižní Koreje Yoon Suk-yeol je natolik idiotský a zbabělý, že prodává svou zemi za vlastní ochranu před rozzlobenými Jihokorejci a pomstychtivými Severokorejci.

Třístranný summit byl summitem tří vůdců, kteří nemají nezbytnou podmínku pro to, aby mohli být vůdci, totiž lásku k lidu. Biden je lhostejný k utrpení obyčejných Američanů. Kišida pohrdá obyčejnými Japonci. Yoon nenávidí obyčejné Korejce.

Třístranný summit byl summitem nejneoblíbenějších světových vůdců.
Podle Global Leader Approval Rating Tracker (16.-22. srpna 2023). Míra souhlasu byla následující: Biden (40 %), Kišida (23 %), Yoon (22 %). Yoon se umístil těsně před nejneoblíbenějším Petrem Fialou z České republiky (21 %).

Mimochodem, Bidenova míra souhlasu po dvou letech prezidentování je nejnižší ve srovnání s odpovídajícími mírami souhlasu ostatních prezidentů.

To, co se odehrálo na summitech, je příběhem o tom, jak dva zkušení diplomaté nemilosrdně využili idiotského a hloupého člověka k prosazení svých zájmů, zejména svých osobních politických a jiných zájmů.

Je to příběh špatného člověka (Yoon Suk-yeol), který se objevil ve špatnou dobu, aby dělal špatné věci.

Tento článek nabízí příběh o tom, proč a jak Yoon Suk-yeol nabídl Jižní Koreu mocným USA a prohnanému Japonsku.

Tento summit je prokletým summitem, a to ze dvou důvodů:

▪ Za prvé, zničí Jižní Koreu
▪ Za druhé povede ke vzájemné ničivé válce (MDW) v rámci křižácké války Západu proti Východu.

Tento dokument se zabývá následujícími otázkami:

▪ historické souvislosti Yoonova protikorejského chování
▪ Yoonova protikorejská diplomacie
▪ Dopad Yoonovy protikorejské diplomacie

Historický kontext Yoonova protikorejského chování

Abychom pochopili Yoonovo protikorejské chování, musíme se dozvědět více o osudovém boji mezi projaponsky konzervativní Jižní Koreou (PJCSK) a liberálně nacionalistickou Jižní Koreou (LNSK).

Publikoval jsem na Global Research článek (Ultimate Battle Between Pro-Japan South Korea and Nationalist South Korea: Demokracie v sázce, ekonomika v krizi, bezpečnost v ohrožení, 22. prosince 2022), který poskytl více informací o tomto vnitrokorejském boji.

PJCSK vznikla během japonské koloniální éry (1910-1945). Korea byla v roce 1910 připojena k Japonsku kvůli zradě projaponských politiků v čele se zrádcem Lee Wan Yongem.

Tato skupina spolupracovala s koloniálním Japonskem při rozkrádání korejského majetku, při zajetí více než 200 000 mladých dívek, které byly poslány do japonského vojenského tábora pro ženy poskytující útěchu, při mobilizaci asi 800 000 korejských dělníků, aby pracovali jako salvy v japonských dolech a továrnách, při nucení Korejců, aby se vzdali svého korejského příjmení a přijali japonské jméno, a při dalších zrádných činnostech, jejichž cílem bylo utlačovat a vykořisťovat Korejce.

PJCSK tak byli „zrádci“, kteří zradili Koreu.

Možná se mě ptáte, proč PJCSK označuji za projaponské a konzervativní.

Ztotožňovali se více s Japonskem než s Koreou. Navíc se více zajímali a zajímají o prosazování zájmů Japonska než o ochranu zájmů Koreje. Byli a jsou tedy projaponští.

Dělali všechny nezákonné a nemorální činnosti, aby si uchovali své bohatství, které bylo a je z velké části ukradené. Byli a jsou tedy konzervativní.

Jejich konzervatismus má jen málo společného se zachováním nějakých ušlechtilých hodnot. Tuto skutečnost lze aplikovat na mnoho zemí po celém světě.

Současná PJCSK je složena ze zrádců a jejich potomků. Reprezentuje ji Strana lidové moci (People Power Party – PPP), která je lineárním potomkem Republikánské strany vytvořené v roce 1963 generálem Park Chung-hee za 66 milionů dolarů, které jí věnoval Kiši Nobuske, jenž byl klíčovým pomocníkem Tódžó Hidekkiho, japonského premiéra během války v Tichomoří.

Opoziční politickou silou v Jižní Koreji je liberální nacionalistická Jižní Korea (LNSK) reprezentovaná Demokratickou stranou Koreje (DPK). Vůdcem DPK je Lee Jae-myung.

PJCSK představuje přibližně 30 % jihokorejského obyvatelstva, zatímco obyvatelstvo mimo PJCSK představuje 70 % obyvatelstva vedeného skupinou LNSK.

Zde mohu dodat, že politické dějiny Jižní Koreje po druhé světové válce jsou svým způsobem dějinami boje PJCSK a LNSK.

Po druhé světové válce měli být vůdci PJCSK (zrádci) potrestáni až zlikvidováni. Ve skutečnosti LNSK vytvořila seznam těchto zrádců, ale ten byl zabaven projaponskou policií.

Navíc americká vojenská vláda (1945-1948) a prohnilá vláda Syngmana Rhee (1948-1960) jmenovaly zrádce do klíčových vládních funkcí.

Proti americké vojenské vládě a Rheeho vládě proběhla řada rozsáhlých protestních hnutí, která vyústila v masakr několika stovek tisíc civilistů americkou CIC (Counter Intelligence Corps) a Rheeho teroristickými mládežnickými gangy a policií.

Velkým bolehlavem zrádců bylo přežití a ochrana jejich výsad a bohatství získaných nezákonným a nemorálním způsobem.

K tomu museli prostřednictvím věčné vlády udržet kontrolu nad jihokorejským lidem. Věděli však, že demokratickou cestou se k moci nikdy nedostanou. Jedinou cestou byla diktatura.

Ve skutečnosti byla Jižní Korea utlačována a vykořisťována nemilosrdnou a zločinnou vojenskou diktaturou po dobu 25 let od roku 1962 do roku 1987. Generál Park Chung-hee vládl v letech 1962-1979, zatímco generál Chun Doo-hwan v letech 1980-1987.

Po roce 1987 vládl Jižní Koreji v letech 1987 až 1993 generál Rho Tae-woo a po něm v letech 1993 až 1998 Kim Yong-sam. Během tohoto desetiletého období PJCSK nadále posilovala svou moc prostřednictvím dobře organizovaného systému zpronevěry peněz daňových poplatníků.

V roce 1998 se něco stalo. Kim Dae-jung byl zvolen prezidentem Jižní Koreje. Kim byl vůdcem PJČSK. Kimovo vítězství bylo výsledkem vytrvalého boje LNSk proti PJCSK. Kimovo vítězství bylo také výsledkem jeho pozoruhodných plánů na zvládnutí devizové krize z roku 1997 způsobené korupcí zrádců.

Kimovu vládu (1998-2003) vystřídala vláda Rho Moo-hyuna (2003-2008). Kim a Rho, vůdci LNSK, udělali dvě věci, které PJCSK znepokojily.

Jednou z nich bylo zvýšení přídělu peněz daňových poplatníků pro blaho všech občanů. To znamenalo méně peněz, které mohli rozkrást zrádci.

Druhou bylo něco, co ohrožovalo budoucnost PJCSK, protože Kim a Rho byli schopni vyprodukovat mírový proces mezi Severem a Jihem.

Vypracovali také společné prohlášení Severu a Jihu o mírovém sjednocení a hospodářské spolupráci. Kim Dae-jung je vytvořil 15. června 2000, Rho Moo-hyun je vytvořil 4. října 2007.

Je třeba zdůraznit, že mírové sjednocení Koreje znamená, pokud jde o PJCSK, nejen marginalizaci společenství PJCSK, ale také tvrdé potrestání zrádců ze strany Severokorejců.

Mírový proces a hospodářská spolupráce mezi Severem a Jihem vedly k oslabení politického a hospodářského postavení PJCSK.

PJCSK však nebyla nečinná. Bránila se. V roce 2008 se prezidentem Jižní Koreje stal Lee Mung-bak (2008-2013). Lee byl proslulý svými mazanými metodami zabíjení protivníků a obohacování komunity korupční kultury PJCSK.

Přinutil Rho Moo-hyuna k sebevraždě prostřednictvím vykonstruovaného úplatkářského skandálu paní Rho.

Rhoova vize a duch však stále žijí a zůstávají zdrojem odvahy a odhodlání LNSK zbavit se zrádců.

Lee Myung-bak zpronevěřil miliardy dolarů prostřednictvím „projektu 4 řek“ a „diplomacie přírodních zdrojů“.

Po Leeovi nastoupila Park Geun-hye, dcera generála Park Chung-hee (2013-2017), která neměla kvalifikaci pro vedení vlády. Byla však vybrána, aby obohatila PJCSK.

Historickou ironií však bylo, že jejich spoluúčast na obohacování PJCSK ukradenými penězi vedla k další ztrátě legitimity a důvěryhodnosti PJCSK.

Síla a důvěryhodnost PJCSK, která začala upadat v důsledku desetiletého vládnutí LNSK za Kim Dae-junga a Rho Moo-hyuna, tak byla dále poškozena korupcí a zneužíváním moci ze strany Lee Mung-baka a Park Geun-hye.

V roce 2017 pak přišel Mun Če-in a stal se prezidentem po osmiměsíční Svíčkové revoluci, kterou provedlo 27 000 000 Jihokorejců.

Moon tvrdě zasáhl PJCSK prostřednictvím sociálních a ekonomických reforem, podpory PME spolu s bojem proti korupční kultuře PJCSK.

Zde mohu podotknout, že moc LNSK byla přičítána sérii masových protestních demonstrací, které vedly ke krachu prezidentů PJCSK a přístupu LNSK k moci.

Následuje seznam masových protestních demonstrací LNSK a potrestání šesti prezidentů PJCSK:

19. dubna 1960: Studentská revoluce, která donutila prezidenta Rhee Syngmana uprchnout poté, co byl obviněn z korupce a zneužití moci.

16. října 1979: Protestní akce BUMA vedoucí k zavraždění prezidenta Park Chung-hee za korupci a zneužití moci.

18. května 1980: Demokratické hnutí v Kwangdžu, které vedlo k uvěznění prezidentů Chun Doo-hwana a Rho Tae-wooa za velezradu (Chun), korupci a zneužití moci.

10. června 1987: Demokratické hnutí, které vedlo ke změně ústavy a vytvoření občanské vlády.

2016-2017: Svíčková revoluce, která vedla k uvěznění prezidentů Lee Myung-baka a Park Geun-hye za korupci, zneužití moci a neschopnost vládnout (Park).

Žádný ze šesti prezidentů PJCSK tedy neukončil své prezidentství se ctí.

To na jedné straně ukazuje, jak hluboce byla PJCSK zkorumpována, a na druhé straně, jak tvrdě se LNSK bránila a riskovala životy svých členů.

Právě to vyvolalo v PJCSK paniku a přimělo ji udělat vše pro to, aby si moc vzala zpět.

PJCSK hledala možného kandidáta na prezidenta, který by mohl obnovit moc, výsady a bohatství PJCSK. Vybrali si Yoon Suk-yeola.

Jak jsem již několikrát zmínil ve svých předchozích článcích v Global Research, Yoon nemá žádné z kvalit, aby se mohl stát prezidentem.

Na druhou stranu má jednu vlastnost, která je pro PJCSK užitečná – má chuť a prostředky zabíjet nepřátele PJCSK, kteří mohou ohrozit partikulární zájmy zkorumpované PJCSK.

Celý svůj profesní život jako prokurátor chytá, posílá do vězení nevinné lidi a dokonce likviduje celé rodiny těch, kteří jsou podezřelí, že jsou proti zájmům PJCSK.

I přes absenci prezidentských kvalit si PJCSK vybrala Yoona jako svého prezidentského kandidáta pro volby v roce 2022.

Po zvolení bylo hlavní prioritou Yoon Suk-yeola zničení LNSK na jedné straně a na straně druhé přežití PJCSK umožňující obnovení jejího bohatství a výsad. Za tímto účelem Yoon uplatnil následující opatření.

▪ Zničení stopy DPK uvězněním všech klíčových bývalých pomocníků vlády Mun Če-ina.

▪ Zabití možných vůdců DPK prostřednictvím vykonstruovaných skandálů, obvykle sexuálních nebo úplatkářských.

▪ Mobilizace médií, prokuratury a policie k politické vraždě vůdce opoziční strany Lee Jae-myunga.

▪ Jmenování státních zástupců na většinu významných ministerských postů a postů náměstků ministrů s cílem vytvořit diktaturu státních zástupců.

Ve skutečnosti nyní Jižní Koreu řídí prokurátoři, kteří jsou naprostými ignoranty v oblasti řízení vlády.

▪ Zavedení extrémní formy neoliberálního ekonomického systému usnadněním zpronevěry veřejných prostředků ze strany PJCSK, obohacením a posílením moci čebolů[3] a zabráněním vytváření pracovních míst prostřednictvím zabránění rozšiřování malých a středních podniků.

Yoon nasazuje všechny možné prostředky, aby LNSK zničil. Stále se však necítí bezpečně a hledá ochránce, kterými jsou Japonsko a USA.

Nyní níže uvidíme, jak se Yoon snaží zničit Jižní Koreu prostřednictvím nebezpečné a zločinné diplomacie ve spolupráci s Kišidou a Bidenem.

Yoonova protikorejská diplomacie

Diplomacie s Japonskem

Vztah mezi PJCSK a Japonskem byl vždy vztahem pána a sluhy. Ve skutečnosti je PJCSK od roku 1945 neokolonií Japonska v tom smyslu, že PJCSK prosazuje hospodářské, politické a ideologické zájmy Japonska a zájmy PJCSK na úkor zájmů LNSK.

Úžasné je toto. PJCSK se domnívá, že její osud závisí na osudu Japonska, protože PJCSK byla spoluviníkem válečných zločinů spáchaných v japonské koloniální éře (1910-1945).

PJCSK si myslí, že Korea je prodlouženou rukou Japonska. Může si dokonce přát připojení Koreje k Japonsku 2.0.

To může znít absurdně. Je to tak? Vždyť se to stalo již dříve v roce 1910 kvůli zrádci Lee Wan Yongovi. Mnozí si myslí, že Yoon Suk-yeol je reinkarnací Lee Wan Yonga.

Yoonova diplomacie s Kishidou přinesla dva pro Koreu katastrofální výsledky.

Jedním bylo ospravedlnění japonského kolonialismu a druhým prosazování japonských zájmů na úkor zájmů Koreje.

Ospravedlnění japonského kolonialismu

▪ Yoon podporuje japonské argumenty, že japonský kolonialismus byl pro Koreu prospěšný, že Korea byla anektována, protože Korea nebyla schopna vládnout Koreji, že zločin sexuálního zotročení 200 000 žen pro útěchu se nikdy nestal, že k pracovnímu zotročení 800 000 korejských dělníků nikdy nedošlo.

▪ Yoon neprotestoval, když Kishida naznačil, že ostrov Dokdo/Takešima je japonským územím. Otázka ostrova Dokdo/Takešima může vyvolat válku mezi Korejskou republikou a Japonskem.

▪ Japonsko nerado vyplácí odškodné korejským dělníkům, kteří byli vykořisťováni japonskými firmami jako salvy. Nejvyšší soud Koreje nařídil provinilým japonským firmám odškodnění zaplatit. Japonské firmy odmítly zaplatit. Hloupý Yoon požádal korejské firmy, které nemají s pracovním otroctvím nic společného, aby je zaplatily.

Prosazování japonských zájmů na úkor zájmů Koreje

* Jihokorejský HDP na obyvatele rychle dohání japonský HDP na obyvatele. V roce 2004 činil japonský HDP na obyvatele (nominálně) 38 307 USD oproti 16 283 USD v Jižní Koreji. HDP na obyvatele v Korejské republice tak činil pouhých 43 % japonského HDP na obyvatele.
V roce 2023 bude japonský HDP na obyvatele činit 35 400 USD oproti 34 967 USD v Jižní Koreji. V roce 2023 tak bude HDP na obyvatele v Jižní Koreji činit 96,5 % japonského HDP na obyvatele.

Pokud navíc porovnáme HDP na obyvatele (PPP) obou zemí, korejský HDP na obyvatele (PPP) činí 56 693 USD oproti 51 800 USD v případě Japonska. Jihokorejský HDP na obyvatele (PPP) je tedy o 9 % vyšší než japonský HDP na obyvatele (PPP). Mimochodem, PPP znamená paritu kupní síly.

▪ Yoon použil všechna možná opatření, aby snížil růst HDP Korejské republiky a aby korejská ekonomika přestala být konkurenceschopná s japonskou ekonomikou.

▪ Yoon přijal extrémní formu neoliberální hospodářské politiky, když zvýhodňuje velké korporace na úkor blahobytu obyvatelstva. Tato politika vede k poklesu růstu HDP v důsledku klesající domácí poptávky, která je důsledkem pokřiveného rozdělování příjmů ve prospěch PJCSK a Japonska, kterému se nelíbí rychlý růst HDP Koreje.

▪ Japonsku se nelíbí konkurenceschopnost jihokorejských malých a středních podniků, které dodávají chemické výrobky potřebné pro výrobu polovodičů. Yoon proto snížil dotace obvykle poskytované korejským malým a středním podnikům a přivedl do Jižní Koreje japonské malé a střední podniky.

▪ Yoon se příliš nestará o klesající korejský vývoz do Číny, který lze přičíst tomu, že se Korejská republika připojila k americkému válečnému táboru připravujícímu válku proti Číně. Důvodem je, že Japonsko zaplní obchodní vakuum, které po Jižní Koreji zůstane.

Yoonova diplomacie s Bidenem

Výsledkem Yoonovy diplomacie s Bidenem je de facto trojstranné vojenské spojenectví.

Ve společném prohlášení se uvádí: „Pokud je napadena jedna členská země, je to považováno za útok na všechny tři země.“ [Není to „copy and paste“ článku 5 Severoatlantické smlouvy] Ve skutečnosti to znamená trojstrannou vojenskou alianci.

Vojenská aliance bude navíc institucionalizována. To znamená, že i kdyby se v zemích změnila vláda, aliance zůstane zachována všemi možnými prostředky včetně, s největší pravděpodobností, kybernetické manipulace s výsledky voleb a dokonce i tajné operace s cílem zničit vládu, která se pokusí vojenskou alianci rozbít.

V trojstranné vojenské alianci bude celou strategii aliance určovat Washington; japonská armáda bude mít za úkol velení v poli; jihokorejská armáda bude dělat všechny špinavé práce.

Washington třístrannou vojenskou alianci více než vítá.

Již dlouho Washington touží po trojstranné vojenské alianci, kterou potřebuje k zachování své globální hegemonie a k eliminaci zemí, které by mohly americkou hegemonii zpochybnit, jako jsou Čína a Rusko.

Je pravda, že Washington má AUKUS a QUAD. Ale AUKUS není dostatečně silný. Velká Británie je daleko od Asie, Austrálie je malou vojenskou mocností. QUAD není spolehlivý, protože Indie není jistým vojenským spojencem.

Proto je Washington více než šťastný, že má ve svém válečném táboře armádu Korejské republiky. Nezapomeňte, že armáda Korejské republiky měla v roce 2021 500 000 pravidelných vojáků 3 100 000 záložníků, což jí dávalo mocnou vojenskou sílu.

Armáda ROK je nyní šestou nejsilnější armádou na světě, pokud jde o palebnou sílu. Japonská armáda je 8. nejsilnější armádou.[4]

Zemí, která ze tří summitů získala nejvíce, je jistě Washington. Jsem si jist, že americká pro-válečná komunita (APWC) je velmi spokojená, protože trojstranné vojenské spojenectví zvyšuje pravděpodobnost přestřelky čínsko-americké války.

Proto výrazně vzroste rozpočet na obranu. Díky tomu APWC zbohatne.

Tím se však sníží prostředky potřebné na řešení vnitřních problémů včetně rozpadající se infrastruktury, prohlubujících se rozdílů v příjmech, pouličního násilí, nezaměstnaných a bezdomovců.

Dopad Yoonovy protikorejské diplomacie

Dopady Yoonovy diplomacie lze rozdělit do dvou skupin dopadů: ekonomické dopady a bezpečnostní dopady.

Hospodářské dopady

Jihokorejská ekonomika klesá od roku 2022, kdy se moci ujal Yoon Suk-yeol. Tempo růstu HDP se neustále upravuje směrem dolů a prognóza pro rok 2023 není zdaleka 1,0 %, dokonce je nižší než tempo růstu japonského HDP (2 %).

Zpomalení růstu HDP je způsobeno několika faktory: pro-japonskou hospodářskou politikou; pro-japonskou hospodářskou politikou a zbrojením obchodu.

Pro-PJCSK hospodářská politika Yoonova hospodářská politika byla navržena tak, aby maximalizovala bohatství PJCSK na úkor příjmů běžných Jihokorejců. Yoon snížil daň z příjmu právnických osob, zvýšil dotace velkým korporacím, omezil dotace malým a středním podnikům a snížil výdaje na sociální zabezpečení. To mělo za následek pokles domácí poptávky, který vybízí ke zpomalení růstu HDP.

Projaponská hospodářská politika: Cílem Yoonovy projaponské hospodářské politiky je zvýšit závislost ekonomiky Korejské republiky na japonské ekonomice. Za tímto účelem začal Yoon odrazovat od domácí výroby hlavních meziproduktů s vysokou přidanou hodnotou potřebných pro výrobu high-tech zboží včetně polovodičů.

Zaměření obchodu a investic na zbrojení: V rámci systému vojenského spojenectví se obchod stává vysoce strategickým a selektivním, určovaným Washingtonem. Korejská republika již nemá volnost při výběru obchodních partnerů a výběru obchodního zboží.

Stejně tak mezinárodní investice se stávají strategickými a selektivními a jsou určovány Washingtonem. Společnosti Korejské republiky již nemají volnost při výběru odcházejících a přicházejících investičních zemí a investičních oblastí.

Kombinace výše uvedených tří skupin politik může vést k dlouhodobé stagnaci jihokorejského hospodářství.

Dopady na bezpečnost

Bezpečnostní dopady třístranné vojenské aliance zahrnují tyto dopady:

▪ Rychlý nárůst počtu nepřátel a ztráta mezinárodních trhů Korejské republiky,

▪ Ztráta důvěryhodnosti zahraničních vztahů Jižní Koreje,

▪ rostoucí nebezpečí korejské války 2.0,

▪ nebezpečí vytvoření trojstranné vojenské aliance mezi Severní Koreou, Čínou a Ruskem,

▪ rostoucí nebezpečí japonské svaté války 2.0.

Rostoucí počet nepřátel a ztráta mezinárodních trhů Korejské republiky: Jižní Korea zatím nemá žádné nepřátele. Je pravda, že Severní Korea je považována za nepřítele, ale většina Jihokorejců považuje Severokorejce za bratry a sestry. PJCSK a USA považují Severní Koreu za nepřítele buď kvůli udržení moci, nebo kvůli prodeji zbraní.

Vstupem Korejské republiky do trojstranné vojenské aliance se všichni američtí nepřátelé a všichni japonští nepřátelé stali nepřáteli Jižní Koreje, samozřejmě včetně Číny, Ruska a Severní Koreje, nemluvě o amerických nepřátelích na Blízkém východě, v Africe a Jižní Americe.

Je prostě hrozné si představit dopad těchto nepřátel na obchod Korejské republiky. Pamatujte si toto. V Jižní Koreji představuje obousměrný obchod až 100 % jejího HDP.

Ztráta důvěryhodnosti zahraničních vztahů Jižní Koreje: Za vlády prezidenta Mun Če-ina (2017-2022) získaly zahraniční vztahy Jižní Koreje důvěryhodnost a respekt po celém světě díky tomu, že zásahy Washingtonu byly relativně slabé. Prezident Moon měl odvahu a moudrost rozvíjet samostatnější zahraniční vztahy. Ale v rámci trojstranné vojenské aliance se autonomní zahraniční vztahy Soulu stávají mnohem obtížnějšími.

Zvyšuje se nebezpečí korejské války 2.0: Trojstranná vojenská aliance zvyšuje nebezpečí druhé korejské války. Od chvíle, kdy se Yoon ujal moci, provokuje Severní Koreu slovy i činy. Kromě rozšiřování rozsahu vojenských cvičení mezi Korejskou republikou, USA a Japonskem zmínil svůj záměr podniknout preventivní útok.

Severní Korea je rozzlobená a zvyšuje četnost a ničivou sílu raketových testů. Kim Jo-jong, druhý nejvyšší velitel v Severní Koreji, o Yoon Suk-yeolovi prohlásil: „Nemám ho rád jako člověka.“

Děsí mě možnost, že Yoon provokuje Severní Koreu vojenským útokem malého rozsahu, aby zvýšil svou klesající podporu, protože dobře ví, že to může vést ke korejské válce 2.0.

Nebezpečí vytvoření trojstranné vojenské aliance mezi Severní Koreou, Čínou a Ruskem (NKČR): Japonsko-korejsko-americká vojenská aliance (JKORUS) může urychlit vytvoření NKCR, což může vést k vyloučení Jižní Koreje z euroasijského ekonomického bloku.

Budoucnost ekonomiky Korejské republiky bude záviset na jejím začlenění do euroasijského hospodářského bloku, nikoliv do indicko-pacifického hospodářského bloku. Proto může být JKORUS osudným faktorem dlouhodobé stagnace ekonomiky Korejské republiky.

Rostoucí nebezpečí japonské svaté války 2.0:

Existuje několik známek uskutečnitelnosti japonských ambicí ovládnout Asii a obnovit Velkou asijskou sféru prosperity (GACPS).

▪ Yoonova obhajoba japonského kolonialismu: Japonský kolonialismus byl pro Koreu prospěšný, ke zločinu utěšitelek nikdy nedošlo, k zotročování korejských dělníků nikdy nedošlo.

▪ Japonskou elitní skupinu tvoří potomci elitní skupiny bývalého císařského Japonska, která vládla Asii. Tuto skupinu reprezentuje Liberálnědemokratická strana (LDP) vedená linií politických a obchodních vůdců Kiši Nobuske-Šinzó Abe, kterou nazývám skupinou Neo-Meiji-Reformace (NMRG).

▪ Existence mocného pro-válečného think tanku, Japonské konference.

▪ Vytvoření proválečného společenského klimatu: návrat šintoismu a bušidó.

▪ Přetrvávající japonský komplex rasové nadřazenosti elitní skupiny nad Korejci a Číňany a misionářské přesvědčení o osvícení Asiatů.

Komplex japonské rasové nadřazenosti a poslání ovládnout Koreu a Čínu má svůj původ ve slavném projevu Fukizawy Jukičiho, zakladatele univerzity Keio, „Good-by Asia“ z roku 1885.

▪ Vytrvalá kampaň za změnu článku 9 mírové ústavy z roku 1948.

▪ Zákon z roku 2015 umožňující Japonsku vstoupit do války na pomoc spojenci.

▪ Plán na zdvojnásobení japonského obranného rozpočtu během pěti let.

▪ Třístranná vojenská aliance umožňující Japoncům najít záminku k zásahu do korejského vojenského konfliktu.

▪ Třístranná vojenská aliance umožňující Japonsku využít armádu Korejské republiky při dobývání Asie Japonskem.

▪ Možnost existence dohody Biden-Kishida z roku 2023 podobné dohodě Katsura-Taft z roku 1905 umožňující Japonsku anektovat Koreu a umožňující USA kolonizovat Filipíny.

V Jižní Koreji již tvůrci veřejného mínění hovoří o obnovení japonské koloniální vlády v Soulu.

V současné době panuje všeobecné přesvědčení, že Yoon chce obnovit japonský kolonialismus v Koreji, aby ochránil sebe a PJCSK, aby se on sám a členové PJCSK mohli cítit bezpečně a užívat si bohatství ukradeného Korejcům stejně jako Lee wan Wong a jeho gang za japonské koloniální vlády v Koreji v letech 1910-1945.

Závěr

Můj první závěr
je, že k tragickému a katastrofálnímu zničení země (Jižní Koreje) došlo v důsledku volby špatného vůdce, jehož jednání slouží pouze k ochraně nakradeného bohatství a moci pro PJCSK. Tímto špatným vůdcem je Yoon Suk-yeol.

Yoon neví nic o ekonomice, politice a diplomacii. Celý svůj profesní život strávil zatýkáním a vězněním těch, kteří kritizovali zkorumpovanou kulturu PJCSK. Jeho politická rozhodnutí jsou ovlivněna šamanismem[5].
Jeho tchyně je ve vězení za podvody, úplatky, vydírání a další zločiny. Jeho manželka se dopustila tolika trestných činů, že si zaslouží velmi dlouhé vězení. Díky zkorumpovaným státním zástupcům je však stále na svobodě.

Yoon je psychopat a naprosto zbožňuje mocné. Biden je silný, Japonsko je silné. Proto uctívá Bidena a Kišidu.

Dovolte mi to zopakovat. Yoon je zbabělec, který se bojí Korejců a hledá útočiště v Koreji ovládané Japonskem. Jinými slovy, přeje si návrat japonské koloniální moci do Koreje, v níž se může cítit bezpečně a v níž může Korejce vykořisťovat, aby se stal bohatším, mocnějším a pohodlnějším, stejně jako to udělal Lee Wan-yong, zrádce, v roce 1910.

Můj druhý závěr
se týká Kišidy a Bidena. Tito dva vůdci vědí, kdo a co je Yoon zač, a přesto ho zlákali k podpisu prokleté trojstranné vojenské aliance.

Jen by mě zajímalo, jak daleko mohou Biden a Kišida zajít ve využívání hloupého Yoona ke zničení Jižní Koreje. Copak nemají žádný pocit viny? Člověk by očekával trochu slušnosti a soucitu, pokud jsou to skutečně světoví vůdci.

Kromě toho je Jižní Korea spojencem Japonska a USA. Je etické takto zacházet se spojencem?

Můj třetí závěr
se týká antihumánního chování Bidena a Kišidy.

Biden je posedlý myšlenkou zničení Asie v čele s Čínou.

Kišida je poblouzněn imperialistickým snem o opětovném dobytí Koreje a Asie.

Smutné je, že Bidenova posedlost a Kišidův sen povedou ke globální válce mezi Východem a Západem, v níž nikdo nebude vítězem.

Urychlí to konec lidstva, který již začal kvůli lidské chamtivosti, věčným válkám a divokému a iracionálnímu zacházení člověka s přírodou danou Bohem.

Doufám, že se vedení v Jižní Koreji brzy změní, aby se nebezpečné vojenské spojenectví podařilo rozbít.
Masové hnutí za Yoonův impeachment nabírá na síle.
Šťastnou cestu k boji za impeachment!

---

[VB]