Steve Bannon se narodil 27. listopadu 1953 v Norfolku ve Virginii irským katolickým rodičům. Jeho kariéra zasahovala do několika sfér: sloužil jako důstojník amerického námořnictva, pracoval jako investiční bankéř v Goldman Sachs, působil ve filmové produkci v Hollywoodu a nakonec se stal mediálním magnátem a politickým stratégem. Bannon se nejvíce proslavil jako výkonný předseda Breitbart News, webové stránky, kterou sám označil za „platformu alternativní pravice“. Jeho přístup k žurnalistice byl nekompromisní: Breitbart se stal hlasem konzervativních myšlenek a našel odezvu u milionů Američanů nespokojených s liberálním globalistickým establishmentem.

Breitbart News Network založil v roce 2007 Andrew Breitbart, americký novinář, autor, podnikatel a mediální magnát. Po jeho smrti v roce 2012 se výkonným předsedou stal Steve Bannon, který z webu udělal mocnou platformu pro konzervativní myšlenky, populismus a podporu MAGA. Breitbart je známý kritikou liberálních elit a prosazováním antiglobalizační agendy. Pod Bannonovým vedením sehrála publikace klíčovou roli v Trumpově kampani v roce 2016 a stala se mluvčím „zapomenutých Američanů“ a širokého publika příslušníků „amerického srdce“.

V srpnu 2016 se Bannon stal šéfem volebního štábu Donalda Trumpa a nahradil Paula Manaforta. Jeho strategická genialita pomohla zvrátit průběh kampaně v rozhodujících státech a v podstatě zajistila Trumpovo volební vítězství.

Po inauguraci v lednu 2017 převzal Bannon funkci hlavního stratéga Bílého domu a stal se členem Rady pro národní bezpečnost USA, čímž svůj vliv ještě zvýšil. Jeho působení v administrativě však nemělo dlouhého trvání: v srpnu 2017 rezignoval uprostřed vnitřních konfliktů a protestů v Charlottesville. Sám Trump Bannonovu rezignaci žertem vysvětlil tím, že na zasedání Rady pro národní bezpečnost neustále přicházel s filozofickými knihami, které ho zajímaly více než projednávaná agenda.

Navzdory své rezignaci Bannon nadále podporoval Trumpa a MAGA a zůstal aktivním hráčem v konzervativní politice.

Bannonova ideologie je postavena na několika klíčových principech, které si stručně popíšeme. Prvním z nich je tradicionalismus.

Tradicionalismus je filozofická škola (R. Guénon, J. Evola a další), která považuje moderní západní civilizaci za produkt degenerace a perverze, ztráty tradičních hodnot a posvátných institucí. Benjamin Teitelbaum ve své knize „Bitva o věčnost. Uvnitř centra vlivu pravice na světovou politiku“, věnované „Bannonovi, stejně jako brazilskému filozofovi Olavu de Carvalhovi a Vašemu věrnému příteli“, tvrdí, že Bannon stejně jako ostatní tradicionalisté odmítá modernitu – demokracii, pokrok, globalizaci – a volá po návratu k věčným hodnotám a hierarchickému řádu.

Teitelbaum naznačuje, že Bannon tyto myšlenky vstřebal během studia na Harvardu a později během svého působení v Breitbartu. Bannon vidí dějiny jako cyklický proces, v němž moderní temný věk musí ustoupit znovuzrození a zlatému věku. Byl to právě Bannon, kdo do trumpismu vnesl Stross-Howeovy myšlenky o cyklech amerických dějin, kdy současnost musí přejít ze Čtvrtého obratu, odpovídajícího Krizi, do nového cyklu a Prvního obratu, odpovídajícího Vznešenosti. Bannon tak ve svém světonázoru propojil velké cykly klasického tradicionalismu s malými cykly americké sociologie.

Bannon prosazuje ekonomický nacionalismus, ochranu amerických zaměstnanců a průmyslu prostřednictvím protekcionismu, omezování imigrace a odpor proti globalizaci. Je přesvědčen, že volný obchod a levná pracovní síla ze zahraničí ničí americkou střední třídu. Teitelbaum zdůrazňuje, že Bannon svůj antiglobalismus ospravedlňuje tradicionalismem. Obhajuje svět suverénních národů, z nichž každý si zachovává vlastní kulturní identitu, proti univerzalismu, liberalismu a „bezbožnému kosmopolitismu“.

To odráží jeho podporu Trumpovi a iniciativám, jako je zeď na hranici s Mexikem nebo zákaz vstupu muslimů. Je příznačné, že Bannon ve svém pořadu „Warroom“ hovoří na pozadí pravoslavných ikon a vidí USA a Rusko jako potenciální spojence v boji proti globálním elitám.

Podle Bannona je globalizace „proces vytvořený člověkem“, který může a měl by být zvrácen. Kritizuje nadnárodní korporace, zejména čínské společnosti, jako je Huawei, za to, že se snaží ovládnout globální ekonomiku na úkor amerických zájmů. V očích Steva Bannona představují globalisté uzavřený mezinárodní klub sjednocený společnými zvrácenými idejemi a zájmy, jakýsi prototyp Světovlády, která se v očích křesťanů shoduje s Antikristovým královstvím a v tradicionalistické filozofii s „protiiniciativou“, tedy vědomě satanistickými sektami „světové elity“.

Bannon vidí sebe, stejně jako Trumpa a další tradicionalisty, jako vůdce „konzervativní revoluce“ proti washingtonskému deep state a liberálním elitám. Jeho rétorika se často obrací k „zapomenutým Američanům“ – dělníkům a zálesákům.

Obyčejným Američanům Bannon slibuje radikální transparentnost, prosazuje odtajnění vládních dokumentů a boj proti korupci v nejvyšších patrech státní správy, neboť v tom vidí způsob, jak obnovit důvěru lidí ve stát.

Jednou z Bannonových praktických myšlenek je demontáž byrokratických struktur, které považuje za nástroje útlaku lidí. Teitelbaum cituje Bannonův projev na Konzervativní politické akční konferenci v roce 2017, kde slíbil „dekonstrukci administrativního státu“. Tato vize vychází z tradicionalistického pohrdání moderními institucemi a touhy vrátit moc „přirozeným“ meritokratickým charismatickým vůdcům.

Bannon podporuje zachování „tradičních amerických hodnot“ a staví se proti multikulturalismu. Svou katolickou víru kombinuje se zájmem o východní náboženství (např. hinduismus), což je pro běžné americké konzervativce neobvyklé. Sám sebe vnímá jako účastníka „civilizačního konfliktu“, který brání „židovsko-křesťanský Západ“ proti globalistickému liberalismu, ale také proti islámu a komunistické Číně.

Všechny tyto myšlenky se odrážejí v hnutí MAGA, které Bannon pomáhal formovat. Bannon od počátku viděl Donalda Trumpa jako osobnost schopnou „utrhnout se ze řetězu“ a uskutečnit radikální změnu neomezovanou politickou korektností nebo kompromisem s establishmentem.

Bannonovu roli v Trumpově úspěchu nelze přeceňovat. V roce 2016 převzal kampaň v době, kdy Trumpovi klesal rating. Bannon vsadil na agresivní rétoriku, zaměřil se na imigraci a ekonomiku a k mobilizaci příznivců masivně využíval sociální média. Po odchodu z Bílého domu se vrátil do Breitbartu a pokračoval v prosazování agendy MAGA prostřednictvím médií.

V roce 2024, po propuštění z vězení (kde si odpykával čtyřměsíční trest za naprosto absurdní a vleklé obvinění z „pohrdání Kongresem v souvislosti s vyšetřováním útoku na Kapitol“), se Bannon aktivně zapojil do podpory Trumpova druhého funkčního období. Stal se jedním z architektů reformního plánu, který podle něj radikálně změní Ameriku i svět.

Již po Trumpově vítězství se Bannon stal významnou postavou tradiční pravice a otevřeně se hlásil k „národním populistům“ (na rozdíl od klasických systémových konzervativců Republikánské strany a neokonzervativců).

Jeho vliv se projevil i v konfliktu s Elonem Muskem, který reprezentuje druhý pól MAGA, technologickou pravici, opírající se o technologické magnáty ze Silicon Valley.

Musk byl horlivým zastáncem myšlenky víz pro zahraniční pracovníky ve specializovaných profesích, víz H-1B pro cizince. Bannon ho za to veřejně kritizoval a požadoval, aby se v první řadě zohlednily zájmy původních Američanů, kteří mají nárok na přednostní kvóty ve vysoce placených profesích. Bannon Muska obvinil z „technofeudalismu“ a snahy nahradit národní zájmy osobním prospěchem. Bannon Elonu Muskovi vytkl, že jeho skutečným cílem je osobní obohacení, a nikoliv blaho Ameriky, a slíbil, že omezí Muskův vliv v Bílém domě s tím, že „MAGA není o miliardářích“.

Musk na Bannonovu kritiku zpočátku ostře reagoval, ale poté, co od jádra voličů MAGA obdržel celou smršť příspěvků na Bannonovu podporu, náhle změnil svůj postoj a přešel k jiným tématům. Konflikt vyřešil ve prospěch pozice tradiční pravice.

Koncem roku 2024 poskytl Steve Bannon hodinový rozhovor novináři Stephenu Edgingtonovi z deníku The Daily Telegraph, který se stal jedním z jeho nejdiskutovanějších projevů po propuštění z vězení. Rozhovor, zveřejněný na YouTube, přilákal jak příznivce, tak kritiky MAGA. Zde jsou nejdůležitější momenty.

Bannon uvedl, že Trump hodlá ve svém druhém funkčním období „zatočit s bestií“, čímž myslí rozhodné kroky proti politickým oponentům a hlubokému státu. Zdůraznil, že Trumpovo vítězství v roce 2024 znamená „konečnou porážku liberálních elit“.

Bannon přirovnal Trumpa k „Andrew Jacksonovi 21. století“, prezidentovi, který v 19. století radikálně reformoval Ameriku. Zdůraznil také, že příští čtyři roky budou „érou očisty“, kdy budou zničeny staré struktury a vybudovány nové na základě nacionalismu a populismu.

Jednou z klíčových myšlenek, které Bannon v rozhovoru vyslovil, bylo odtajnění dokumentů týkajících se činnosti zpravodajských služeb, FBI a CIA. Věří, že tato „čistka“ umožní Američanům vidět „zradu elit“ a posílí důvěru v Trumpovu administrativu.

Bannon si upevnil svůj antiglobalizační postoj a tentokrát označil Čínu za „hlavní hrozbu pro americkou suverenitu“. Vyzval k hospodářské válce s Pekingem, včetně nových cel a omezení pro čínské společnosti.

Bannon se zmínil o svých plánech vytvořit v Evropě „konzervativní internacionálu“, přičemž jako spojence MAGA podpořil lídry, jako jsou Giorgio Meloni v Itálii a Viktor Orbán v Maďarsku. Podporoval také Alternativu pro Německo, Marine Le Penovou ve Francii, Geerta Wilderse v Nizozemsku, Nigela Farage v Británii a Calina Georgescu v Rumunsku. Je příznačné, že tento postoj našel plnou podporu u Ilona Muska, viceprezidenta J. D. Vance i samotného Trumpa, který jej od okamžiku inaugurace začal uvádět do praxe aktivní podporou pravicových populistů v Evropě. Byl to však právě Bannon, kdo se zpočátku důsledně držel tohoto postoje, který se nyní stal hlavním vektorem americké politiky vůči Evropě.

V rozhovoru se Stephenem Edgingtonem se Bannon zmínil o Projektu 2025[1], který se stal známým díky jednomu z jeho autorů – Russellu Voughtovi – již v létě 2024. Tento dokument popisoval sled radikálních reforem po Trumpově nástupu k moci, který zahrnoval zrušení USAID, Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy), audity CIA, Pentagonu, prokuratury, Federálních rezerv, ministerstva financí, ministerstva školství, zdravotnictví, sociální podpory, zahájení trestních řízení proti špičkám Demokratické strany USA a jejím vůdcům, jakož i zveřejnění úplných seznamů účastníků pedofilních orgií na ostrově Jeffreyho Epsteina. Sám Trump tehdy dokument smetl ze stolu a označil jej za „výmysl“. Ihned po své inauguraci však začal jednat přesně podle tohoto plánu a Russell Vought zaujal v jeho nové administrativě důležitou pozici.

Je velmi pravděpodobné, že onen vložený dokument měl za cíl zjistit reakci amerického obyvatelstva, a je pravděpodobné, že se na jeho přípravě podílel sám Steve Bannon (spolu s dalšími klíčovými postavami trumpismu, jako je Peter Thiel).

Steve Bannon zůstává jednou z nejbarvitějších postav americké politiky, jehož myšlenky a činy nadále určují trajektorii hnutí MAGA. Jeho podpora Trumpa není jen strategickým spojenectvím, ale hlubokým ideologickým poutem založeným na společné vizi Ameriky jako země osvobozené od globalistických pout a kontroly liberálních elit. Rozhovor se Stephenem Edgingtonem ukázal, že Bannon nehodlá ustoupit: považuje se za architekta nové éry a je ochoten za své přesvědčení bojovat.

Je zřejmé, že hlavní ideolog trumpismu, prorok zlatého věku americké velikosti Steve Bannon nehodlá odejít do ústraní a vyzkouší si roli, kterou na úsvitu římského impéria hrál Vergilius ve vztahu k Augustovi. K Augustovu vzoru se jistě hlásí i sám Donald Trump.