Článek The Ever-Widening War vyšel na webu Paula Craiga Robertse dne 22. 6. 2023.
Od počátku bylo zřejmé, že omezená vojenská operace Kremlu vyústí ve stále se rozšiřující válku vedoucí k jaderné konfrontaci, a není pochyb o tom, že se konflikt stále zintenzivňuje.
Nejnovější vývoj nás přibližuje k použití jaderných zbraní. Letouny F-16, o nichž Biden prohlásil, že nebudou Ukrajině nikdy poskytnuty, nyní poskytnuty byly, jak jsem řekl, že se stane. Navíc jsou poskytovány v bezdůvodně ukvapené formě. První dodávka letounů F-16 jsou varianty v úpravě umožňující jejich vyzbrojení jadernými zbraněmi.
Abychom pochopili, jak bezohledné to je, Kreml nemá jinou možnost než uvažovat o tom, že by mohly být použity k dopravení taktických jaderných zbraní na soustředění ruských vojsk. Ignorovat tuto možnost by znamenalo riskovat katastrofu.
Jak jsem řekl, že se stane, tato poslední provokace je podstatným rozšířením války. Kreml nyní zvažuje útoky na evropské letecké základny, z nichž budou letouny F-16 operovat. Jinými slovy, Putin nyní přestává předstírat, že konflikt je omezený.
Gilbert Doctorow vidí situaciČesky stejně jako já a lituje našeho chmurného postupu na cestě k Armagedonu.
Nepodařilo se mi přijít na žádný inteligentní důvod, proč Putin dopustil, aby se válka, která měla skončit rychle, než se do ní Západ mohl zapojit, táhla 16 měsíců a její konec byl v nedohlednu. Zdá se, že Putin očekává, že Západ přijde k rozumu dříve, než bude pozdě. Je-li tomu tak, ukazuje to na úspěch americké propagandy v průběhu desetiletí, že i dnes si Putin navzdory všem důkazům myslí, že někde na Západě existuje základní dobro, které se na Západě samo prosadí dříve, než dojde k osudovému kroku.
Nedostatek uvědomění Západu je ještě horší. Během studené války ve 20. století vláda Spojených států a zemí NATO spolupracovala se sovětskou vládou na zmírnění napětí a na zpomalení a zastavení závodů v jaderném zbrojení. Kubánská krize, vyprovokovaná umístěním amerických jaderných raket v Turecku na hranicích Ruska a snahou CIA/Společného velení svrhnout Castra, přinesla Washingtonu a Moskvě poznání, že Armagedon se blíží. Proces deeskalace započatý Kennedym a Chruščovem byl obnoven za Nixona, za což ho CIA potrestala aférou Watergate, podvodem podobným Russiagate, a odstranila ho z funkce. Proces deeskalace však pokračoval. Dokonce i Výbor pro současné nebezpečí, jehož jsem byl členem, podporoval snížení napětí se Sověty.
V roce 1963 byla uzavřena Smlouva o zákazu jaderných zkoušek. Následovala Smlouva o kosmonautice, která zabránila umístění jaderných zbraní na oběžné dráze. Poté Smlouva o nešíření jaderných zbraní. V 70. letech 20. století byly uzavřeny smlouvy SALT 1 a SALT 2, Smlouva o zákazu balistických raket a Úmluva o zákazu biologických a chemických zbraní. V osmdesátých letech byla uzavřena Smlouva o jaderných střelách středního doletu. V roce 1991 byly uzavřeny rozhovory o omezení strategických zbraní, které redukovaly rozmístění konvenčních zbraní v Evropě. A od té doby další dohody.
Dnes jsou z těchto úspěchů, které snížily napětí a pravděpodobnost jaderné války, opuštěné ruiny. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 uviděli neokonzervativci šanci na hegemonii a úspěchy, které nasadily Armageddonu uzdu, považovali za překážky v uplatňování americké moci. Šílenství Washingtonu rozpoutat jadernou válku přivedlo NATO k ruským hranicím, vedlo ke svržení vlád bývalých sovětských zemí a jejich použití proti Rusku, jako v případě Ukrajiny, i k různým provokativním akcím a válečné propagandě proti Rusku a jeho prezidentovi. Úroveň válečné propagandy proti Rusku je dnes stejně vysoká jako propaganda proti Německu a Japonsku za druhé světové války.
Washington se nespokojil s tím, že si z Ruska udělal nepřítele, a totéž učinil i v případě Číny a Íránu.
To je šílenství. Může to skončit pouze zničením civilizace.
Áno, tento rozrastajúci sa požiar vojny sa dá jedine zastaviť tak, že sa okamžite prestane bojovať. Avšak prestať bojovať sa musí aj na úrovni myšlienok, kde aj táto vojna začala, pretože to čo si ľudia robia navzájom je len prejavom toho, ako o sebe zmýšľajú.
Na to však, aby človek dokázal nemyslieť o iných nepriateľsky, sa musí predovšetkým snažiť dosiahnuť mier vo svojom vlastnom vnútri. Teda nemať neustály strach z neistoty a z vývoja budúcich udalostí. A to sa dá zase len tak že je človek presvedčený že dobro vždy zvíťazí tak ako to ľudia vo svojej múdrosti zachytili z rozprávok. Že existujú nad každým akési „Božie mlyny“, ktoré melú síce pomaly, teda dávajú človeku priestor, aby svoje konanie pochopil a zmenil sa pred tým aby ho zničili, ale melú isto. Teda v konečnom dôsledku vpustia ku každému len to, k čomu dal sám podnet.
S tým priamo súvisí to, že nemôžu fungovať ani žiadne „hegemonistické plány“ kohokoľvek na ovládanie iných, ako si to ľudia často myslia a boja sa toho. Pretože sa vždy vymknú z rúk. Tak ako sa to vymklo Nemcom za 2.svetovej vojny. Začali silnou propagandou proti iným – a nakoniec skončili tak, ako píšete, keď sa „válečná propaganda“ neskôr obrátila proti nim.
Áno, dnes ľudstvo technologicky dospelo k bodu, kedy dokáže zničiť život na Zemi. Áno, bez týchto „Božích mlynov“ by to tak aj dopadlo. Už raz zasiahli pri Kubánskej kríze prostredníctvom človeka, čo odmietol splniť rozkaz na použitie jadrovej zbrane, hoci sa potom dostal za to do väzenia. A určite zasiahli viackrát a stále zasahujú, i keď to my nevidíme.
Môžeme však vidieť to, ako veľmi sa tieto „Božie mlyny“ zrýchľujú. Takže žiadny strach, a prestaňme si konečne vytvárať nepriateľov: z USA, z NATO, z Ruska a neviem z koho ešte iného. Žiadny „vodca“ nemôže škodiť iným bez toho, že by mu to umoýnili masy „bežných“ ľudí minimálne svojim myslením, pretože oni sú zdrojom moci.
Ak sa chceme vyhnúť zničeniu, ak chceme mier,snažme sa najprv pochopiť, akými zákonitosťami sa tieto „Božie mlyny“ riadia a sami sa tomu potom prispôsobme, podriaďme vo všetkom myslení a konaní. Potom pocítime ich pevnú a spoľahlivú ochranu bez ohľadu na to, čo všetko by okolo nás „zúrilo“. Potom aj vojny skončia, pretože ich už nebude mať čo živiť, keď tí ktorí to odmietnu a proti sebe aj naďalej budú tvrdohlavo bojovať, sa zničia samy navzájom.
Jedným z takých princípov je princíp „neutrality“ v spojení so slobodným vývojom ľudí a národov, ktorý na úrovni štátov znamená zákaz zasahovania mocou do vnútorných záležitostí iných krajín. V 2 svetovej vojne to porušili Nemci a vieme, ako dopadli. Porušovali to aj USA, čo im tiež neprospelo. Nezvíťazili, a kým sa nezmenia, tak sa samy nevyhnú pokračujúcemu úpadku.
Na Ukrajinskom konflikte to porušilo zase Rusko v momente vyslania vojsk na Krym. Hoci to z ich pohľadu vtedy vyzeralo ako „úspech“, už to bolo zasahovanie silou. A významne to potom predurčilo vývoj ďalších udalostí až do súčasného stavu. Musia pochopiť, že tak ako to oni začali, tak to môžu oni aj ľahko ukončiť tým že sa jednoducho stiahnu z Ukrajiny (vrátane Krymu), pretože v tomto konflikte sú oni tým hlavným agresorom. Musia tiež pochopiť, že ani dnešná propaganda Západu by proti nim nebola, ak by aj oni sami neviedli propagandu proti tomu istému Západu.
Nech sa však ničia tvrdohlaví, čo nechcú mier. Avšak tí, čo chcete skutočný mier, neprilievajte do ohňa vojny svojimi myšlienkami nepriateľstva voči jednej alebo druhej strane sporu, lebo každá z nich zápasí vo svojom vnútri medzi dobrým a zlým.
Prajme Rusom aby čím skôr pochopili, že v tejto vojne sú oni agresormi a nie Ukrajina, a Ukrajincom zase, aby prestali nenávidieť Rusov a aby sa im pokúsili odpustiť všetko to utrpenie, čo im ruskí vojaci spôsobujú. Pretože len tak môžu tieto krajiny predísť, aby sa samy nestali ruinami…
Ak ako by sa mali správať k tomu vlády Západných krajín? Tiež nie tak ako dnes, ale by aj oni mali nájsť spôsoby, ako čo najviac pomôcť dosiahnuť vyššie uvedené. Čo je síce veľmi ťažké ale nie neuskutočniteľné. A ich obyvatelia nech im v tom pomáhajú takéto riešenia nájsť a nie samy proti svojim vládam bojujú hnaní vlastným strachom – ak chcú, aby sa vojna nerozšírila aj k nim a nenaplnili sa ich najhoršie obavy.