Článek UK urged to protect Ukraine from legal action over private debts vyšel na webu Al Mayadeen English dne 7.7.2024.
Prime Minister Sir Keir Starmer arrives at Number 10 Downing St (53836916571)

Premiér Sir Keir Starmer (via Wikimedia Commons)

Pokud nebude do konce tohoto měsíce dosaženo dohody nebo prodlouženo dvouleté moratorium, Ukrajina v září právně nesplní své závazky.

Organizátoři politických kampaní lobbují u nastupující britské labouristické vlády, aby Ukrajina nemohla být žalována u britských soudů, jestliže své závazky vůči soukromým věřitelům nesplatí.

Organizace Debt Justice uvedla, že dvouleté moratorium na splácení ukrajinského dluhu vyprší 1. srpna a že je třeba podniknout kroky, které Kyjev před možnými právními kroky ze strany věřitelů ochrání.

Ukrajina jedná s držiteli dluhopisů o odpisu 60 % dluhu ve výši 24 miliard USD (651 miliard Kč) od soukromých věřitelů. Držitelé dluhopisů, mezi něž patří velké finanční společnosti jako BlackRock, Pimco, Fidelity a AllianceBernstein, projevili ochotu akceptovat 20% ztrátu.

Bilaterální věřitelé, zejména Velká Británie, souhlasili s prodloužením pozastavení splátek dluhu do roku 2027, ale se soukromými věřiteli žádné dohody dosaženo nebylo. Pomoc poskytovaná soukromými věřiteli činí přibližně 12 % ročního národního produktu (HDP) Ukrajiny.

Pokud nedojde k dohodě nebo nebude dvouleté moratorium prodlouženo do konce tohoto měsíce, Ukrajina své závazky v září právně nesplní.

Kyjev se obává, že když lhůta 1. srpna uplyne, správci aktiv své dluhopisy prodají hedgeovým fondům, které je následně zažalují. Všechny ukrajinské dluhopisy se řídí britským právem, takže by případné soudní řízení probíhalo ve Spojeném království.

Podle Heidi Chowové, výkonné ředitelky organizace Debt Justice, by Ukrajina „nestydatým držitelům dluhopisů neměla čelit“, pokud se „brání invazi“.

„Tyto půjčky byly poskytnuty s vysokým úrokem kvůli předpokládanému riziku. Toto riziko se naplnilo v den, kdy Rusko invazi provedlo.“

Ukrajinské dluhopisy „se řídí britským právem, takže nastupující britská vláda by mohla přijmout zákon na podporu Ukrajiny tak, že by jasně stanovila, že žádní věřitelé nemohou zemi žalovat, pokud válka pokračuje“, tvrdí ředitel.

V loňském roce navrhl Výbor pro mezinárodní rozvoj Dolní sněmovny zákon, podle kterého by se na oddlužení měli podílet soukromí věřitelé a opoziční labouristé naznačili, že tento koncept podporují.

Organizace Debt Justice tlačí na vládu, aby legislativu upravila tak, aby zadlužená země, která jedná se svými věřiteli v dobré víře, nemohla být žalována. Tvrdí, že by to Ukrajině poskytlo politické a právní krytí, které potřebuje, aby mohla současné pozastavení splácení dluhu zachovat, dokud se držitelé dluhopisů na nezbytném rozsahu restrukturalizace dluhu nedohodnou.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) umožní odpis dluhu ve výši 60 % Ukrajině své finance téměř vyrovnat.

MMF se domnívá, že Kyjev a jeho soukromí věřitelé na dosažení dohody usilovně pracují a že navzdory rychle se blížícímu termínu je možné dohody dosáhnout do konce měsíce.

Věřitelé po Kyjevu chtějí, aby splácení dluhu obnovil: WSJ

Deník The Wall Street Journal minulý měsíc informoval, že zahraniční držitelé dluhopisů usilují o dosažení dohody s Ukrajinou, aby obnovila splácení státního dluhu, které bylo před dvěma lety kvůli válce s Ruskem zastaveno.

Deník však upozornil, že mezi Spojenými státy a jejich spojenci panují obavy, že peníze daňových poplatníků určené na pomoc Kyjevu mohou nakonec směřovat k věřitelům.

K pozastavení splátek dluhu došlo před dvěma lety, kdy věřitelé poskytli Ukrajině úvěrové prázdniny v očekávání rychlého vyřešení konfliktu, ale jejich trpělivost nyní dochází, citoval list The Wall Street Journal informované zdroje.

Podle zprávy hodlají zahraniční věřitelé vyvinout na Kyjev – který nedávno obdržel americkou pomoc ve výši přibližně 60 miliard dolarů – tlak, aby od příštího roku splácení úroků obnovil. Načasování žádosti přichází v době, kdy se Ukrajina snaží zadržet postupující ruské síly a ztrácí kontrolu nad četnými územími.


Al MayadeenČesky (arabsky „Náměstí“) je libanonský panarabský nezávislý satelitní zpravodajský televizní kanál orientovaný na Írán se sídlem ve městě Bejrút a s 500 zaměstnanci a reportéry v arabských a západních hlavních městech. Většina zakládajících vedoucích pracovníků jsou bývalí korespondenti a redaktoři z Al-Jazeera. Byl spuštěn 11. června 2012 a na panarabském televizním zpravodajském trhu soutěží s Al Jazeera vlastněnou Katarem a Al Arabiya vlastněnou Saúdy a také se Sky News Arabia a BBC News Arabic. Al Mayadeen bývá charakterizován jako pro-Hizballáh a pro-Bašár al-Assad. Slogan: „Realita taková, jaká je“.


[VB]