Zprávu Israel’s Mossad chief threatened ICC prosecutor and family in covert intimidation campaign přinesl deník The Guardian 28. května 2024

Composite design image of Benjamin Netanyahu, Fatou Bensouda and Yossi Cohen

Cohen (vpravo) byl označen za Netanjahuova „neoficiálního posla“ při operaci proti Bensouda (uprostřed).
Kompozit: Guardian Design

Ředitel Mossadu Yossi Cohen se osobně podílel na tajném spiknutí s cílem vyvinout tlak na Fatou Bensouda, aby zastavila palestinské vyšetřování, říkají zdroje

Někdejší šéf izraelské zahraniční zpravodajské služby Mossad údajně vyhrožoval hlavní žalobkyni mezinárodního trestního soudu na sérii tajných schůzek, na kterých se na ni pokoušel vyvíjet nátlak, aby upustila od vyšetřování válečných zločinů, odhalit The Guardian.

Ke kontaktům Yossi Cohena s tehdejší žalobkyní ICC Fatou Bensouda došlo v letech před jejím rozhodnutím zahájit formální vyšetřováníČesky údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na okupovaných palestinských územích.

Vyšetřování, zahájené v roce 2021, vyvrcholilo minulý týden, když její nástupceČesky Karim Khan oznámil, že žádá o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli postupu země ve válce v Gaze.

Rozhodnutí žalobce požádat předsoudní komoru Mezinárodního trestního soudu o vydání zatykačeČesky na Netanjahua a jeho ministra obrany Yoava Gallanta spolu se třemi vůdci Hamasu je výsledkem, kterého se izraelský vojenský a politický establishment dlouho obával.

Netanyahu and Cohen

Cohen (vpravo) byl jmenován ředitelem Mossadu Netanjahuem v roce 2016 poté, co několik let pracoval jako jeho poradce pro národní bezpečnost.
Fotograf: Gali Tibbon/AFP/Getty Images

Cohenovo osobní zapojení do operace proti ICC se odehrálo v době, kdy byl ředitelem Mossadu. Jeho činnost byla povolena na vysoké úrovni a odůvodněna na základě toho, že soud podle vysokého izraelského představitele představoval hrozbu stíhání vojenského personálu.

Jiný izraelský zdroj informovaný o operaci proti Bensouda uvedl, že cílem Mossadu bylo žalobkyni kompromitovat nebo ji získat, aby spolupracovala v souladu s požadavky Izraele.

Třetí zdroj obeznámený s operací uvedl, že Cohen vystupoval jako Netanjahuův „neoficiální posel“.

Cohen, který byl v té době jedním z nejbližších Netanjahuových spojenců a v Izraeli se rýsuje jako samostatná politická síla, osobně vedl zapojení Mossadu do téměř deset let trvající kampaně země s cílem soud podkopat.

Čtyři zdroje potvrdily, že Bensouda informovala malou skupinu vysokých úředníků ICC o Cohenových pokusech ovlivnit ji z obav ze stále vytrvalejší a hrozivé povahy jeho chování.

Tři z těchto zdrojů byly s formálními informacemi Bensoudy ICC o této záležitosti obeznámeny. Řekli, že oznámila, že na ni Cohen při několika příležitostech vyvíjel nátlak, aby v trestním vyšetřování v případu ICC Palestina nepokračovala.

Podle účtů sdílených s úředníky ICC jí údajně řekl: „Měla byste nám pomoci a umožnit nám, abychom se o vás postarali. Nechcete se pouštět do věcí, které by mohly ohrozit vaši bezpečnost nebo bezpečnost vaší rodiny.

Jeden z informovaných o Cohenových aktivitách, uvedl, že proti Bensouda jako součást nakonec neúspěšné snahy ji zastrašit a ovlivnit použil „opovrženíhodnou taktiku“. Přirovnali jeho chování ke „stalkingu“.

Mosad se také živě zajímal o členy její rodiny a podle dvou zdrojů bezprostředně znalých situace získal přepisy tajných nahrávek jejího manžela. Izraelští představitelé se poté pokusili použít materiál k diskreditaci prokurátorky.

Odhalení o Cohenově operaci jsou součástí nadcházejícího vyšetřování Guardianu, izraelsko-palestinské publikace +972 Magazine a hebrejsky psaného časopisu Local Call, odhalujících, jak několik izraelských zpravodajských služeb vedlo skrytou „válku“ proti ICC téměř po dobu. desetiletí.

Mluvčí úřadu izraelského premiéra kontaktovaný deníkem Guardian řekl: „Otázky, které nám byly zaslány, se opakují s mnoha nepravdivými a nepodloženými obviněními, jejichž cílem je ublížit státu Izrael.“ Cohen na žádost o komentář neodpověděl. Bensouda věc odmítla komentovat.

Případ ICC se datuje do roku 2015, kdy se Fatou Bensouda rozhodla zahájit předběžné zkoumání situace v Palestině.
Fotograf: Pacific Press Media Production Corp/Alamy

Ve snaze Mossadu ovlivnit Bensoudu získal Izrael podporu od nepravděpodobného spojence: Josepha Kabily, bývalého prezidenta Demokratické republiky Kongo, který ve spiknutí sehrál vedlejší roli.

Odhalení o snaze Mossadu ovlivnit Bensoudu přichází, když současný hlavní žalobce Khan v posledních dnech varoval, že nebude váhat stíhat „pokusy bránit, zastrašovat nebo nepatřičně ovlivňovat“ úředníky ICC.

Podle právních expertů a bývalých úředníků ICC by snahy Mossadu vyhrožovat nebo vyvíjet nátlak na Bensoudu mohly představovat přestupky proti výkonu spravedlnosti podle článku 70 Římského statutu, smlouvy, která soud zřídila.

Mluvčí ICC neřekl, zda Khan prohlášení své předchůdkyně o jejích kontaktech s Cohenem přezkoumal, ale řekl, že se s šéfem Mossadu nikdy nesetkal ani s ním nemluvil.

Zatímco mluvčí odmítl konkrétní obvinění komentovat, uvedli, že Khanova kancelář byla vystavena „několika formám hrozeb a komunikace, které by mohly být považovány za pokusy neoprávněně ovlivnit její aktivity“.

Bensouda rozlítila Izrael

Khanovo rozhodnutí požádat o zatykače na Netanjahua a Gallanta minulý týden bylo poprvé, kdy soud podnikl kroky proti vůdcům země úzce spřízněné s USA a Evropou. Jejich údajné zločiny – mezi něž patří nasměrování útoků na civilisty a použití hladovění jako způsobu vedení války – se týkají osmiměsíční války v Gaze.

Případ ICC však sahá až do roku 2015, kdy se Bensouda rozhodla zahájit předběžné šetřeníČesky situace v Palestině. Krátce před plným vyšetřováním mělo její šetření za úkol provést počáteční posouzení obvinění ze zločinů jednotlivců v Gaze, na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě.

Bensoudino rozhodnutí rozlítilo Izrael, který se obává, že by jejho občané mohli být stíháni za svou účast v operacích na palestinských územíchČesky. Izrael dlouho otevřeně hovořil o svém odporu vůči ICC a odmítal uznat jeho autoritu. Izraelští ministři své útoky na soud zintenzivnili a dokonce slíbili, že se ho pokusí rozložit.

Brzy po zahájení předběžného šetření začala Bensouda a její vrchní žalobci dostávat varování, že se izraelská rozvědka o jejich práci velmi zajímá.

Yossi Cohen během recepce na izraelském ministerstvu zahraničí v Jeruzalémě v květnu 2018.
Fotografie: Amir Cohen/Reuters

Podle dvou zdrojů se mezi vysokými představiteli ICC dokonce objevilo podezření, že si Izrael zajistil zdroje v okruhu soudního oddělení známého jako úřad prokurátora. Jiný později připomněl, že ačkoli Mossad „svůj podpis nezanechal“, existoval předpoklad, že stojí za některými aktivitami, o kterých se úředníci dozvěděli.

Pouze malá skupina vysokých představitelů ICC však byla informována, že ředitel Mossadu oslovil hlavního žalobce osobně.

Cohen, kariérní špión, má v izraelské zpravodajské komunitě reputaci jako efektivní náborář zahraničních agentů. V té době byl loajálním a mocným spojencem premiéra, protože ho Netanjahu v roce 2016 jmenoval ředitelem Mossadu poté, kdy několik let pracoval po jeho boku jako jeho poradce pro národní bezpečnost.

Cohen jako šéf Národní bezpečnostní rady v letech 2013 až 2016 dohlížel na orgán, který podle více zdrojů začal koordinovat multiagenturní úsilí proti ICC, jakmile Bensouda v roce 2015 zahájila předběžné šetření.

Zdá se, že k první interakci Cohena s Bensoudou došlo na mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2017, kdy se ředitel Mossadu v krátké výměně názorů prokurátorce představil. Podle více zdrojů obeznámených s incidentem Cohen po tomto setkání Bensoudu následně „přepadl“ v bizarní epizodě v hotelovém apartmá na Manhattanu,.

Bensouda s Josephem Kabilou v New Yorku. Zdroje tvrdí, že tehdejší vůdce KDR sehrál ve spiknutí Mossadu proti hlavní žalobbyni ICC důležitou podpůrnou roli.
Fotograf: ICC

Bensouda byla v New Yorku v roce 2018 na oficiální návštěvě a ve svém hotelu se setkala s Kabilou, tehdejším prezidentem KDR. Dvojice se již několikrát setkala v souvislosti s probíhajícím vyšetřováním ICC k údajným zločinům spáchaných v jeho zemi.

Zdá se však, že schůzka byla naplánována. V určitém okamžiku, poté, co byli Bensoudini zaměstnanci vyzváni, aby místnost opustili, vstoupil podle tří zdrojů obeznámených se schůzkou Cohen. Jeho překvapivé objevení se podle nich vyvolalo u Bensoudy a skupiny úředníků ICC, kteří s ní cestovali, poplach.

Proč Kabila Cohenovi pomohl, není jasné, ale vazby mezi těmito dvěma muži odhalila v roce 2022 izraelská publikace TheMarker, která informovala o sérii tajných cest, které ředitel Mossadu do Konžské demokratické republiky v průběhu roku 2019 podnikl.

Podle publikace Cohenovy cesty, během nichž žádal Kabilu o rady „v otázkách izraelských zájmů“, a které téměř jistě schválil Netanjahu, byly velmi neobvyklé a vysoké představitele zpravodajské komunity ohromily.

Izraelský vysílač Kan 11, který o schůzkách DRC v roce 2022 informoval, uvedl, že se Cohenovy cesty týkaly „extrémně kontroverzního plánu“ a citoval oficiální zdroje, které jej popsaly jako „jedno z nejcitlivějších tajemství Izraele“.

Více zdrojů Guardianu potvrdilo, že cesty částečně souvisely s operací ICC, a Kabila, který opustil úřad v lednu 2019, ve spiknutí Mossadu proti Bensoudě hrál důležitou podpůrnou roli. Kabila na žádost o komentář nereagoval.

„Výhrůžky a manipulace“

Po překvapivé schůzce s Kabilou a Bensoudou v New Yorku Cohen hlavní žalobkyni opakovaně volal a chtěl si s ní sjednat schůzku, připomněly tři zdroje. Podle dvou lidí obeznámených se situací se Bensouda v jedné fázi Cohena zeptala, jak získal její telefonní číslo, na což odpověděl: „Zapomněla jsi, čím se živím?“

Zpočátku, vysvětlily zdroje, se šéf zpravodajské služby s prokurátorkou „pokoušel vybudovat vztah“ a ve snaze ji okouzlit hrál „dobrého policistu“. Původním cílem podle nich bylo získat Bensoudu ke spolupráci s Izraelem.

Postupem času se však tón Cohenových kontaktů změnil a začal používat řadu taktik, včetně „hrozeb a manipulací“, řekla osoba, která byla o setkáních informována. To Bensoudu přimělo informovat o jeho chování úzkou skupinu vysokých úředníků ICC.

V prosinci 2019 prokurátorka oznámilaČesky, že má důvody zahájit úplné trestní vyšetřování obvinění z válečných zločinů v Gaze, na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě. Jeho spuštění však odložila a rozhodla se nejprve požádat komoru ICC pro předsoudní řízení, aby potvrdila, že soud má nad Palestinou skutečně jurisdikci.

Demonstranti se shromáždili před ICC a vyzývali soud, aby Izrael za válečné zločiny stíhal.
Fotograf: Peter Dejong/AP

Více zdrojů uvedlo, že právě v této fázi, kdy soudci případ posuzovali, Cohen eskaloval své pokusy přesvědčit Bensoudu, aby v případě, že jí soudci dají zelenou, v úplném vyšetřování nepokračovala.

Mezi koncem roku 2019 a začátkem roku 2021 došlo podle zdrojů mezi Cohenem a Bensoudou nejméně ke třem setkáním, všechna iniciovaná šéfem špionáže. Jeho chování prý úředníky ICC stále více znepokojovalo.

Zdroj obeznámený s Bensoudinými popisy posledních dvou schůzek s Cohenem uvedl, že vznesl otázky ohledně její bezpečnosti a bezpečnosti její rodiny způsobem, který ji vedl k přesvědčení, že ji vyhrožuje.

Při jedné příležitosti prý Cohen ukázal Bensoudě kopie tajně pořízené fotografie jejího manžela, když byl pár na návštěvě Londýna. Na jiném místě, podle zdrojů, Cohen prokurátorku upozornil, že by rozhodnutí zahájit úplné vyšetřování poškodilo její kariéru.

Čtyři zdroje obeznámené se situací uvedly, že to bylo přibližně ve stejnou dobu, kdy Bensouda a další představitelé ICC zjistili, že diplomatickými kanály kolují informace týkající se jejího manžela pracujícího jako konzultant pro mezinárodní záležitosti.

V letech 2019 až 2020 Mossad aktivně hledal o prokurátorce kompromitující informace a zajímal se o její rodinné příslušníky.

V únoru 2021 bylo potvrzeno, že ICC má na okupovaných palestinských územích jurisdikci.
Fotograf: Peter Dejong/AP

Špionážní agentura získala množství materiálů včetně přepisů zjevně diskreditační operace proti jejímu manželovi.

Není jasné, kdo ji provedl, ani to, co měl údajně na nahrávkách přesně říci. Jednou z možností je, že se na něj zaměřila zpravodajská služba nebo soukromí aktéři jiné země, která na ICC chtěla mít vliv. Další možností je, že informace byly smyšlené.

Poté, kdy se materiál dostal do držení Izraele, byl jeho diplomaty použit v neúspěšném pokusu podrazit hlavní prokurátorku. Ale podle více zdrojů se Izraeli nepodařilo své spojence o významu materiálu přesvědčit.

Tři zdroje informované o informacích sdílených Izraelem na diplomatické úrovni označily úsilí za součást neúspěšné „pomlouvačné kampaně“ proti Bensoudě. „Šli po Fatou,“ řekl jeden zdroj, ale na práci žalobkyně to nemělo „žádný dopad„.

Trump a Netanjahu. Trumpova administrativa v letech 2019-20 uvalila na Bensoudu vízová omezení a sankce.
Fotograf: Ronen Zvulun/Reuters

Diplomatické úsilí bylo součástí koordinovaného úsilí vlád Netanjahua a Donalda TrumpaČesky v USA vyvinout na prokurátorku a její zaměstnance veřejný a soukromý tlak.

V letech 2019 až 2020 uvalila Trumpova administrativa bezprecedentním rozhodnutím proti hlavní žalobkyniČesky vízová omezení a sankce. Krok byl odvetou za snahu Bensoudy o samostatné vyšetřování válečných zločinů v Afghánistánu, kterých se údajně dopustil Taliban a afghánský i americký vojenský personál.

Mike Pompeo, tehdejší americký ministr zahraničí, však sankční balíček spojil s palestinským případem. „Je jasné, že si ICC bere Izrael na mušku pouze z čistě politických účelů,“ řekl.

O měsíce později Bensoudu obvinil, aniž by uvedl jakýkoli důkaz, že se „zapletla do korupčních činů pro svůj osobní prospěch“.

Když do Bílého domu nastoupil prezident Joe Biden, byly americké sankce zrušenyČesky.

V únoru 2021 vydala předsoudní komora ICC rozsudek, který potvrdil, že ICC má jurisdikciČesky na okupovaných palestinských územích. Následující měsíc Bensouda oznámila zahájeníČesky trestního vyšetřování.

Naším hlavním zájmem nakonec musí být oběti zločinů, palestinských i izraelských, vyplývající z dlouhého cyklu násilí a nejistoty, které způsobily hluboké utrpení a zoufalství na všech stranách,“ řekla tehdy.

Bensouda své devítileté funkční období u ICC o tři měsíce později dokončila a nechala na svém nástupci Khanovi, aby se do vyšetřování pustil. Teprve po útocích Hamasu na Izrael 7. října a následné válce v Gaze nabylo vyšetřování ICC na obnovené naléhavosti a vyvrcholilo minulý týden žádostí o vydání zatykače.

To byl závěr, kterého se izraelský politický, vojenský a zpravodajský establishment obával. „Skutečnost, že zvolili šéfa Mossadu jako premiérova neoficiálního posla  [k Bensoudě], měla ze své podstaty zastrašit,“ řekl zdroj informovaný o Cohenově operaci. „Nepovedlo se.


Harry Davies je investigativní dopisovatel deníku The GuardianČesky a řady dalších periodik, zaměřený na zpravodajství, bezpečnost a sledování, stejně jako na kriminalitu bílých límečků, offshore finance a lobbing. Žije v Londýně. V roce 2015 odhalil shromažďování a zneužíváníČesky osobních dat firmou Cambridge Analytica.

[PJ]