Šance Izraele změnit krveprolití v mír

Zranění Palestinci čekají na ošetření na přeplněném pohotovostním oddělení nemocnice Al-Šifa ve městě Gaza po izraelském leteckém útoku 11. října 2023.
(WikiMedia Commons)

Izraeli dochází čas, aby se zachránil – ne před Hamásem, který na vojenskou porážku Izraele nemá prostředky, ale sám před sebou. Válečné zločiny Izraele v Gaze, které podle Centra pro ústavní právaČesky hraničí se zločinem genocidy, hrozí zničit občanské, politické, hospodářské a kulturní vztahy Izraele se zbytkem světa. V Izraeli sílí výzvy k okamžitému odstoupeníČesky premiéra Benjamina Netanjahua. Nová izraelská vláda by se měla chopit příležitosti a prostřednictvím diplomacie krveprolití změnit v trvalý mír.

Netanjahu vede Izrael do stejné pasti, do jaké se dostaly Spojené státy po 11. září 2001. Cílem Hamásu při jeho ohavném teroristickém útoku z 10. 7. bylo vehnat Izrael do dlouhé a krvavé války a přimět ho k páchání válečných zločinů, které na něj přivolají světové opovržení. To je klasické politické využití teroru: nejen zabíjet, ale také nepřítele zastrašit, vyprovokovat, ponížit a nakonec podkopat.

Al-Káida, pachatel 11. září, přiměla americkou politickou třídu k zahájení katastrofálních válek v Afghánistánu, Iráku a dalších zemích. Výsledkem bylo krveprolití, mučení ze strany amerických agentur a vojenských sil, dluh ve výši 8 bilionů dolarůČesky a úpadek prestiže a moci USA ve světě. Hamás podobně žene Izrael k válečným zločinům a potenciálně k válce v celém regionu. Jednání Izraele obrací jeho přátele na celém světě proti němu.

Izrael má instinkt světové mínění ignorovat, přičítat ho antisemitismu a věřit, že USA Izraeli kryjí záda. USA, oslabené ve světových záležitostech, však nemohou zachránit Izrael před ním samým. Stačí se podívat, jak USA „zachraňují“ Ukrajinu. Ukrajinu ničí její snaha o členství v NATO a odmítání diplomacie, přičemž obojí bylo podpořeno neúčinným americkým slibem, že bude Ukrajinu vojensky podporovat „tak dlouho, jak bude třeba“.

Existuje ještě jedna hluboká podobnost 11. září al-Káidy a 10. září Hamásu. Al-Káida byla výtvorem USA, který se později vrátil jako bumerangČesky. Tím, že CIA v 80. letech 20. století tajně financovala islámské džihádisty v Afghánistánu, aby bojovali proti Sovětskému svazu, fakticky zahájila činnost Al-Káidy. V případě Hamásu Netanjahu – jak je dobře zdokumentováno – tajně podporoval Hamás, aby palestinskou samosprávu rozdělil a oslabil.

Netanjahu a jeho kabinet Izraelcům říkají, že neexistuje jiná alternativa k dosažení bezpečnosti a míru než invaze do Gazy s cílem porazit Hamás. Souhlas amerických a evropských vlád s invazí Izraele do Gazy je pro izraelský lid poselstvím, že jeho představitelé říkají pravdu: že Hamás lze vojensky porazit, že počet mrtvých civilistů v Gaze je omezen pečlivým zacílením vojenských operací a že Izrael dělá jedinou věc, kterou může pro svou vlastní bezpečnost udělat. Tyto mylné názory však zastává stejná politická třída, která nechala Izrael ve střehu před událostmi 10. července. Izraelští představitelé se snaží zakrýt své chyby válkou v Gaze.

Fakta jsou taková. Zaprvé, zatímco Hamás prokázal svou schopnost spáchat překvapivý teroristický útok, pravdou je, že Izrael 10. 7. polevil v ostražitosti. Posílením svých hranic a zpravodajských služeb může Izrael zabránit Hamásu v opakování útoku. Izraeli také nehrozí žádná vojenská porážka ze strany Hamásu uvnitř Izraele, protože Izrael má rozsáhlou vojenskou převahu. Stejně tomu bylo i v případě 11. září, které bylo katastrofálním selháním americké vnitřní bezpečnosti a zpravodajských operací, ale ani vzdáleně nepředstavovalo hrozbu vojenské porážky USA.

To neznamená, že by bylo snadné porazit Hamás uvnitř Gazy. Při velké izraelské pozemní invazi by měl Hamás výhodu městské partyzánské války na svém vlastním území a nepochybně by při takové kampani zahynulo velké množství izraelských vojáků.

Existuje zcela jiný přístup k bezpečnosti Izraele, který izraelská politická třída po desetiletí odmítala, ale který jediný může přinést skutečný mír a bezpečnost. Jedná se o politické řešení pro Palestinu spojené s komplexními a vymahatelnými bezpečnostními opatřeními pro Izrael.

Izrael sedí na vrcholu sopky nepokojů, protože dlouhodobě upírá Palestincům základní lidská, ekonomická a politická práva. Organizace Human Rights WatchČesky označila Gazu za vězení pod širým nebem. Izraelská okupace Palestiny se podle názoru skupin na ochranu lidských práv, jako je Amnesty InternationalČesky, rovná apartheiduČesky. Rada bezpečnosti OSN a Valné shromáždění OSN oprávněně a drtivou většinou odhlasovaly jednu rezoluci za druhou, které vyzývají k řešení v podobě dvou států, naposledy před několika dny, 26. října.

Čtenáře, které zajímá podrobná historie této dlouhé ságy, odkazuji na moudrou a odbornou studii mého váženého kolegy profesora Rašída Chálida Stoletá válka o PalestinuČesky. Historik Ian Black ve své knize Nepřátelé a sousedé: v letech 1917-2017Česky, říká, že Netanjahu, nejdéle sloužící izraelský premiér, „nebyl připraven učinit ústupky potřebné k tomu, aby [dvoustátní řešení] bylo možné“.

Neúspěch izraelské politické třídy v dosažení skutečné bezpečnosti pro Izrael a spravedlnosti pro Palestinu otevírá dveře jinému přístupu. Zde je návod, jak by diplomatické řešení mohlo fungovat.

Rada bezpečnosti OSN by se zavázala k odzbrojení militantních skupin, včetně Hamásu a Islámského džihádu. Země, které tyto skupiny financují a vyzbrojují, zejména Írán, by souhlasily s tím, že se připojí k Radě bezpečnosti OSN a v rámci mírové dohody tyto skupiny přestanou financovat a demobilizují. Saúdská Arábie i Írán by v rámci mírové dohody navázaly diplomatické vztahy s Izraelem. Izrael a Rada bezpečnosti OSN by uznaly svrchovaný, nezávislý a bezpečný stát Palestina s hlavním městem ve východním Jeruzalémě a s plným členstvím v OSN. Palestina by získala svrchovanou kontrolu nad muslimskými svatými místy ve východním Jeruzalémě, včetně Haram aš-Šarífu.

Pět stálých mocností (P5) v Radě bezpečnosti OSN – USA, Rusko, Čína, Spojené království a Francie – je takové mírové dohodě nakloněno. Biden ostatně nedávno zopakovalČesky, že USA podporují řešení dvou států. Kromě toho existuje prostor pro příznivou diplomacii mezi P5. USA a Čína brzy uspořádají summit prezidenta Bidena a prezidenta Si, a dokonce se objevují záblesky zákulisní diplomacie mezi Ruskem a USA s cílem vyřešit a ukončit tragický konflikt na Ukrajině.

Írán lze o takové dohodě přesvědčit, pokud bude zahrnovat normalizaci diplomatických a hospodářských vztahů Íránu s Evropskou unií a Spojenými státy. V roce 2015 Írán vyjednal s USA a evropskými státy Společný komplexní akční plánČesky (JCPOA), jehož cílem bylo ukončit íránský jaderný zbrojní program výměnou za ukončení západních sankcí. Byly to Spojené státy pod vedením bývalého prezidenta Donalda Trumpa, nikoli Írán, kdo v roce 2018 od JCPOA bezostyšně odstoupil. V nedávné době se Írán usmířil se Saúdskou Arábií a připojil se k zemím BRICS, což dokazuje jeho zájem o dynamickou a kreativní diplomacii.

Také ostatní členské státy OSN dvoustátní řešení jednoznačně podporují. Jakmile Izrael přijme komplexní mírovou dohodu, získá si přátele po celém světě a vyvolá celosvětovou úlevu.

Pokud Izrael spolkne Netanjahuovu léčku, že je čas na válkuČesky, izoluje se od zbytku světa a zaplatí za to zničující cenu. Dosažitelným cílem Izraele je trvalý mír a bezpečnost prostřednictvím diplomacie. Přátelé Izraele, počínaje USA, mu musí pomoci zvolit diplomacii místo války. Přátelé nenechají přátele páchat zločiny proti lidskosti, natož aby jim k tomu poskytovali finance a zbraně.