Analýzu Putin Is Finally Climbing The Escalation Ladder publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 22. listopadu 2024

Chce odradit od ještě větších provokací, které by mohl nyní Západ připravovat, jako destabilizace a následná invaze do Běloruska, se záměrem přimět ho, aby zmrazil stávající linii kontaktu a pak případně přijal tam rozmístění mírových jednotek Západu/NATO.

Putin ve čtvrtek [21. listopadu] překvapil svět, když promluvil k národuČesky, aby ho informoval, že Rusko ráno otestovalo novou hypersonickou raketu středního doletu při útoku na proslulý průmyslový komplex ze sovětské éry v ukrajinském městě Dněpropetrovsk. Vysvětlil, že to byla reakce na to, že USA a Velká Británie nedávno umožnily Ukrajině používat jejich rakety dlouhého doletu dovnitř Ruska. Jejich rozhodnutí podle jeho slov vyústilo v zástupnou válku NATO-Rusko na Ukrajině, která „nabyla prvků globální povahy“.

Jak bylo vysvětleno zdeČesky s ohledem na „okamžik pravdy“, k němuž tato poslední fáze konfliktu vedla, stál před volbou buď eskalovat, nebo pokračovat ve své politice strategické trpělivosti, z nichž první by mohla zmařit Trumpovy pokusy dosáhnout mírové dohody, zatímco druhý by mohl vyvolat větší agresi. Putin si vybral první a učinil tak kreativním způsobem, jaký málokdo předvídal. Raketový systém Orešnik, o jehož existenci informoval ve čtvrtek, nese vícenásobné separátně cílitelné hlaviceČesky (MIRV).

Je to v podstatě stejný druh zbraně, který by Rusko mohlo použít v případě jaderného konfliktu se Západem, protože výše zmíněná vlastnost spolu s její hypersonickou rychlostí znamená, že je nemožné ji zachytit. Jinými slovy, Putin zachrastil ruskou jadernou šavlí tím nejpřesvědčivějším možným způsobem, až na testování jaderné zbraně, což, jak jeho vláda předtím potvrdila, neudělá z důvodů, které zde byly vysvětlenyČesky. Konečně tedy po eskalačním žebříčku stoupá.

Putin dosud odmítl eskalovat v reakci na více než 1000 dní trvající ukrajinské provokace podporované NATO, které zahrnovaly bombardování Kremlu, systémů včasného varování, strategických letišť, jaderných elektráren a Krymského mostu a mnoha dalších citlivých cílů, aby se vyhnul třetí světové válce. Až do této chvíle také upřednostňoval politické cíleČesky před vojenskými, ale to se nyní mění, protože si uvědomil, že jeho strategická trpělivost byla interpretována jako slabost a pouze vyvolává další agresi.

Vzhledem k tomu, že poslední použití západních zbraní Ukrajinou proti před-2014 území Ruska není bezprecedentní, HIMARS již byly použity v regionech BelgorodČesky a KurskČesky, z nichž Ukrajina Rusko v létě za podpory NATO napadlaČesky, vyvstává otázka. proč trvalo více než tři měsíce, než svůj názor změnil. Je třeba také poznamenat, že Rusko výrazně nereagovalo ani na to, že Ukrajina získala F-16Česky, přestože Lavrov dříve varoval, že mohou být vybaveny jadernými zbraněmi.

Rusko tedy mohlo získat informace, že Západ chystá v budoucnu ještě větší provokaci. Běloruská média právě odvysílala dokumentaciČesky odhalující západní spiknutí s cílem destabilizovat a napadnout jejich zemi, o kterém se čtenáři mohou dozvědět více, když si pročtou sedm analýz uvedených zdeČesky. V souladu s tím bylo vyhodnoceno, že „ Ruská aktualizovaná jaderná doktrína má za cíl odradit nepřijatelné provokace ze strany NATOČesky“, které by výše uvedený případ jistě představoval.

Putinova strategická trpělivost konečně dosáhla svých mezí, když chytil vítr, že se něco takového chystá, což by vysvětlovalo, proč nařídil použít Orešnik na střední Ukrajině proti průmyslovému komplexu ze sovětské éry, aby Západu poslal zřetelnou zprávu, že má své plány přehodnotit. Uvědomíme-li si, jak se snaží vyhnout třetí světové válce, dává také smysl, proč jeho mluvčí potvrdil, že o tom Rusko přibližně půl hodiny předem USA informovaloČesky.

Koneckonců, vypuštění hypersonické rakety středního doletu na západ bez jakéhokoli předchozího upozornění by v USA mohlo vyvolat paniku, protože by to interpretovaly jako začátek potenciálního jaderného prvního úderu Ruska, čímž by se dal do pohybu přesně ten scénář, na jehož vyhnutí se pracoval. Jeho motivem bylo odradit Západ od provádění nepřijatelných provokací, které překračují nejcitlivější ruské hranice, které by Západ mohl ze zoufalství připravovat, aby podle svých podmínek „eskaloval pro deeskalaci“.

Bylo napsáno zdeČesky, zdeČesky a zdeČesky , že by k tomu mohl Trump tendovat, ale poslední eskalace ATACMS – kterou lze považovat za provokaci, protože tyto rakety mají mnohem delší dolet než HIMARS – naznačuje, že se tak „kolektivní Biden“ rozhodl učinit především z obav, že jakákoliv dohoda, kterou by Trump mohl s Putinem uzavřít, by ohrozila příliš mnoho zájmů USA. V souladu s tím se Putin mohl nyní rozhodnout porazit USA na plné čáře tím, že namísto toho „eskaluje pro deeskalaci“ za ruských podmínek.

Čtvrteční ráno [21. listopadu] bylo poprvé, kdy byl MIRV použit v boji, což je mnohem významnější než americké „vaření žáby“ rozšířením doletu raket, které Ukrajina již mohla použít uvnitř ruských před-2014 hranic a své eskalační plány předem signalizovalaČesky, zejména proto, že to málokdo předvídal a USA byly upozorněny jen asi 30 minut předem. Putin také varoval, že mu nová doktrína Ruska umožňuje použít takové zbraně proti těm, kdo Ukrajinu vyzbrojují.

Je nepravděpodobné, že by opatrnost odhodil a vypustil Orešniky proti vojenským cílům v zemích NATO s rizikem rozpoutání třetí světové války, ale nelze vyloučit, že další eskalace, kterou v reakci na větší agresi zvažuje, by mohla místo toho bombardovat Moldavsko. Mluvčí ministerstva zahraničí Zacharovová dříve v týdnu uvedlaČesky, že tamní vláda podporovaná ZápademČeskymění zemi rychlým tempem na logistické centrum používané k zásobování ukrajinských ozbrojených sil“.

Ta není členem NATO, takže by ho Rusko mohlo bombardovat, aniž by překročilo červené čáry Západu, a přitom dávat najevo, že není ten slabý, že si důvody jeho strategické trpělivosti špatně přečetl, pokud ho i ​​po čtvrteční eskalaci stále provokují. Požadují, aby přistoupil na mírové jednotky Západu/NATO podél Kontaktní linie, pokračující militarizaci Ukrajiny, její budoucí členství v NATO a žádnou změnu v její protiruské legislativě.

Naproti tomu Putin chce vyhnat Ukrajinu ze čtyř regionů, které v září 2022 hlasovaly pro připojení k Rusku, žádné mírové síly Západu/NATO podél kontaktní lnie, demilitarizaci Ukrajiny, obnovení její ústavní neutrality a zrušení její protiruské legislativy. Porazit Západ na plné čáře „eskalací pro deeskalaci“ nebo alespoň konečně postoupit po žebříčku eskalace v reakci na jejich provokace, je proto zaměřeno na dosažení co největšího počtu těchto maximálních cílůČesky.

Pokud se bude držet svých zbraní a nezakolísá se svým nově nalezeným přístupem, který je pravděpodobně již dávno překonaný, protože někteří tvrdí, že jej měl začít uplatňovat hned po neúspěchu mírových rozhovorů na jaře 2022, pak má mnohem větší šanci dosáhnout alespoň část těch nejdůležitějších cílů. NATO může na Ukrajině západně od Dněpru vždy  zasáhnout konvenčně, aby některé ze svých geopolitických projektů zachránilo, takže Rusko by mělo předpokládat, že tuto část země nebude schopné demilitarizovat nebo denacifikovat.

Co však může udělat, je použít vojenské a diplomatické prostředky (jak jednotlivě, tak v kombinaci prostřednictvím výše zmíněného nově nalezeného přístupu) k získání kontroly nad celým územím východně od Dněpru, které si nárokuje jako své vlastní, případně včetně stejnojmenného města Záporoží se 700 000 obyvateli. Nové linie kontaktu by pak mohly hlídat čistě nezápadní síly rozmístěné v rámci mandátu OSN, zatímco Ukrajina by mohla být donucena demilitarizovat vše, co zůstává pod její kontrolou východně od Dněpru.

Všechny těžké zbraně by musely být staženy na západ jako součást masivní demilitarizované zóny (DMZ), přičemž existuje také možnost, že tento region „Podněpří“ by také mohl získat politickou autonomii nebo alespoň kulturní autonomii na ochranu práv etnických Rusů a dalších. kteří tímto jazykem mluví. Tento scénář byl poprvé předloženČesky v březnu a mohl by mít níže uvedenou podobu, přičemž západní část země v modré barvě by mohla hostit jednotky NATO jako součást uspořádání, které bude následně popsáno:

Ukrajinu by to mohlo odradit od porušení příměří kvůli znevýhodnění DMZ, zatímco Rusko by odradily „bezpečnostní záruky“, které si Ukrajina letos s řadou zemí NATO zajistila a které de facto odpovídají podpoře podle článku 5. Zatímco Rusko by mohlo vtrhnout do DMZ, NATO by také mohlo vtrhnout na západní Ukrajinu nebo možná dokonce překročit Dněpr, ať už z  důvodů rychlé intervence nebo protože již rozmístilo své jednotky na západ od řeky na základě tiché dohody s Ruskem.

To, co bylo podrobně popsáno ve třech předchozích odstavcích, je maximum, kterého může Rusko reálně dosáhnout vzhledem k novým vojensko-strategickým okolnostem, ve kterých se více než 1000 dní od zahájení speciálníČesky vojenské operaceČesky nachází. Putin konečně začal po eskalačním žebříčku postupovat, aby odradil od ještě větších provokací, které by Západ mohl nyní připravovat s úmyslem donutit ho, aby zmrazil stávající linii kontaktu a pak tam možná přijal rozmístění mírových sil Západu/NATO.

Takový scénář by pro Rusko byl z pohledu národních bezpečnostních zájmů a jeho vlastní reputace zcela nepřijatelný poté, když slíbil zamezit rozšíření NATO o Ukrajinu. Udržet tento blok na západ od Dněpru a zároveň demilitarizovat vše na východ od něj a severně od administrativních hranic čtyř bývalých ukrajinských regionů, které se k Rusku připojily v září 2022, předběžně známých jako region „Transdněpr“, by však byl přijatelný kompromis.

Trump by to mohl považovat za dostatečně pragmatickou dohodu, se kterou by mohl souhlasit, protože by ji všechny relevantní strany konfliktu stále mohly představovat jako vítězství (např. Rusko získalo území a vytvořilo DMZ hluboko uvnitř Ukrajiny; Ukrajina nadále existuje jako stát a USA západní Ukrajinu do NATO de facto začlenily). Mohla by dokonce vstoupit v platnost ještě předtím, pokud kterákoli strana „eskaluje pro deeskalaci“ ještě před jeho inaugurací, a je to kompromis „vzájemně zachraňující tvář“, kterého mohou dosáhnou, aby se vyhnuli třetí světové válce.

Samozřejmě by bylo lepší, kdyby s tím souhlasili, aniž by vyvolali kubánskou krizovou situaci, u níž hrozí, že se vymkne kontrole, a proto by o tom jejich diplomaté měli začít diskutovat hned nebo by to měli navrhnout ze zákulisí třetí země, jako je IndieČesky, a dostat míč do pohybu. Putinův nově nalezený (a pravděpodobně již dávno očekávaný) přístup signalizuje, že nebude akceptovat zmrazení stávající linie kontaktu, a zejména rozmístění mírových sil NATO/západních sil, a bude eskalovat, aby tomu zabránil.

Mohl by dokonce zajít tak daleko, že použije taktické jaderné zbraně na Ukrajině (a/nebo v logistickém uzlu NATO v Moldavsku), pokud bude mít pocit, že je zahnán do kouta vyvíjejícími se okolnostmi, do nichž by ho mohl Západ svými možnými nadcházejícími většími provokacemi (např. invazi do Běloruska) brzy dotlačit. Západ proto musí začít brát Putina vážně poté, co konečně začal stoupat po eskalačním žebříčku, protože pokud by ho zatlačili příliš daleko, mohlo by se nejhorší scénář třetí světové války stát nevyhnutelným.


Andrew Korybko je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky.


Související:

Ukrajina odpálila americké rakety na Rusko

Média mění narativ, protože se ukrajinská zástupná válka chýlí ke konci

Evropa si zahrává s ohněm, když vyzývá k hlubokým úderům

Horká válka s Ruskem?