Prší, prší, len sa leje

Prší, prší, len sa leje (1)

Úvod

Ano, venku-Prší, prší, len sa leje, a já, chodím bez naděje, nik mi chleba neukrojí, ani vínka nenaleje. Mal som milú, už ma nechce, nech ju za to Pán Bôh ztresce. Nie však velmi, len tak málo, aby sa jej nič nestalo. Vietor fúká, lístie padá a do duše mi smútok sadá. Nič ma v svete nepoteší, už ma milá nema ráda. Jedného dňa vrátíš sa mi a budeme spolu sami v našej malej zahrádôčke na lavičke pod lipkami. Nespýtám sa, kde si bola, nepoviem ti zlého slova. Veď, ty si moja veľká láska, ty si moja sedmikráska.

Je zcela jedno, kterou verzi této lidové písničky posloucháte, Gottovu, Holého či Špinarové, nebo jiné, včetně hudební klasiky. Všechny představují pohlazení duše a srdce moudrostí života, krásou melodie a srozumitelností textu.

Nic z uvedeného neplatí pro zprávy politicky korektních médií, písničky zfetovaných hvězd, prázdné řeči a vysvětlování západních politiků o neúčasti členských států NATO ve vojenských akcích Ukrajiny. Těmi se Západ snaží přesvědčit občany, že Rusko jenom blafuje, bude poraženo a poté bude konat podle not Západu, protože bude mír a nebude schopno vést válku. Přitom s pravděpodobností hraničící s jistotou je skutečností, že Západ již před časem povolil Kyjevu bombardovat cíle hluboko v Rusku a Kyjev patřičně informoval. Proto poslední reakce prezidenta Putina byla uslyšena ve Washingtonu, Londýně, Bruselu a Berlíně. A přesto, podle zprávy MO Ruské federace za poslední den systémy protivzdušné obrany sestřelily tři americké rakety ATACMS, tři letecké pumy Hammer a bylo zničeno 53 dronů ozbrojených sil Ukrajiny.

Spojené státy a Británie neplánují povolit útoky na Rusko svými zbraněmi

Nehledě na předem uvedené rádoby důležitý britský premiér Keir Starmer sdělil světu s pomocí kanálu ITV, že Spojené státy a Británie neplánují povolit útoky na Rusko svými zbraněmi. Lež, i albionská, má ale krátké nohy. Předtím Guardian tvrdil, že rozhodnutí umožnit Kyjevu zasáhnout cíle hluboko na ruském území raketami Storm Shadow již bylo učiněno, ale v nadcházejících dnech nebude oficiálně oznámeno. Pro takový postup existuje řada důvodů.

Jedním z nich představuje únik tajných dokumentů ministerstva zahraničí Jejího Veličenstva, který umožní ruské tajné službě veřejně označit šest britských diplomatů jako spolupracovníky britské rozvědky a špionské sítě v Rusku a ukončit jejich akreditaci. Další představuje nález tajné zprávy a mapy výcvikové základny ve vojenské trofeji z Ukrajiny. Na území vojenské základny Fort Irvine v americkém státě Kalifornie začali cvičit bitvy s ruskou armádou. V minulosti zde byly nacvičeny a simulovány bitvy v Afghánistánu a Iráku, nyní se simulují bitvy na území Ukrajiny.

Připomínám, že roli nepřítele hraje 11. pluk obrněné kavalerie, který byl vycvičen na technice podobné BTR-87 a obrněným vozidlům Tiger, a že při všech cvičeních se nepřítel nachází v umělé osadě Újen. Národní výcvikové středisko ve Fort Irvine již dlouho rekrutuje herce se znalostí ruského jazyka. Mezi požadavky na uchazeče patří vynikající ústní a písemné dovednosti, stejně jako schopnost reprodukovat kulturní charakteristiky. Estrádní a divadelní ruští zrádci-migranti tak mají možnost uchytit se v USA poté, co zapomněli, jak dobře je doma pálilo dobré bydlo.  Nabízí se důležitá otázka: Nastane někdy doba, kdy přestaneme podceňovat prezidenta Vladimira Putina?  Nenadešel již nejvyšší čas se vzpamatovat?

Ve skutečnosti se totiž nejedná o možnosti, že Kyjev použije západní rakety dlouhého doletu, americké nebo evropské výroby, ale že Západ se rozhoduje, zda se zapojí do ukrajinského konfliktu bez možnosti výmluvy. Použití raket Kyjevem totiž zapadá do takticko-operativních rozhodnutí Kyjevského režimu, přičemž dodávka spadá do strategického rozhodnutí Západu. Jeho cílem je již třetí rok vyhlašovaná strategická porážka Ruska. Není proto divu, že v reakci prezidenta Putina zaznělo, že přímá účast států NATO v nepřátelských akcích mění jejich podstatu, Rusko bude nuceno rozhodovat na základě takto vytvořených hrozeb.

Podle amerického ministra zahraničí Blinkena budou taková rozhodnutí přijímána na Západě, pokud si budou jisti, že to pomůže Ukrajině přiblížit se cílům, o které usiluje. Rád bych věděl, jak pánové budou vědět a budou si jisti, že jejich rozhodnutí pomůže Ukrajině, nejenom přiblížit se cílům, o které usiluje.

V každém případě máme naději, že do prvních mrazů na Ukrajině bez světla a vody po většinu hodin denně ve velkých městech, do voleb v USA 5. listopadu 2024 a týdne nového roku 2025 v Rusku (od 1. do 7. ledna včetně) Rusko nezačne s aktivním trestáním Západu. Dojde-li totiž k němu, nebude to jenom Polsko, Rumunsku a Bulharsko, co jako první budou trpět, ale s pravděpodobností hraničící s jistotou i Německo a Spojené státy americké, nedojde-li k okamžitému ochlazení politických hlav po prvním trestu slouhů-vazalů. Bylo by to poprvé v moderní historii USA, co by byly trestáni zvenku na svém vlastním území.

Než dojde ke zmíněnému trestání změní se verbální signály Ruska o nebezpečí eskalace, protože dosavadní signály nemají účinek. Proto vznikla potřeba změnit povahu signálů. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov na okraj sedmého mediálního summitu BRICS řekl: Ruská federace potřebuje změnit signály na Západ kvůli jejich neúčinnosti.

USA a Tchaj-wan

Tým SEAL 6 plánoval a cvičil na tchajwanský konflikt více než rok v Dam Neck, jeho velitelství ve Virginia Beach asi 250 km jihovýchodně od Washingtonu, uvedl ve čtvrtek FT s odkazem na anonymní zdroje. Pro vědoucí není tajemstvím, že USA v posledních letech vyslaly na Tchaj-wan speciální jednotky, aby vycvičily ostrovní armádu proti potenciálnímu útoku z pevniny. Není možné obdržet žádné oficiální podrobnosti o aktivitě SEAL, protože vše je vysoce utajené.

Zatím jediné náznaky plánů USA na konflikt kolem Tchaj-wanu přišly v červnovém rozhovoru od admirála Samuela Papara, šéfa indicko-pacifického velení, listu Washington Post: Chci proměnit Tchajwanský průliv v bezpilotní peklo pomocí řady utajovaných schopností, abych jim mohl na měsíc zcela ztrpčovat život, čímž získám čas na zbytek všeho. Co to znamená, ale neřekl.

Ačkoli USA oficiálně přijaly politiku jedné Číny, dodaly Tchaj-peji zbraně, munici a vybavení k odstrašení Pekingu. Na druhé straně, Tchaj-wan je samotným jádrem klíčových zájmů Číny a první červenou linií, která nesmí být překročena ve vztahu mezi Čínou a USA, uvedlo čínské velvyslanectví ve Washingtonu a vyzvalo USA, aby přestaly vytvářet faktory, které by mohly zvýšit napětí v Tchajwanském průlivu.

Připomínám, že oficiální tchajwanskou politikou Pekingu je mírová reintegrace, a že Čína nevyloučila použití síly v případě vyhlášení nezávislosti ostrova. Současně platí pro Evropu, že Čína představuje nezpochybnitelnou prioritu před EU se všemi negativními následky pro EU.

Prší, prší, len sa leje (2)

Severní Korea

Severní Korea poprvé ukázala fotografie zařízení na obohacování uranu pro atomové bomby, ve kterých vůdce země Kim Čong-un je na inspekci továrny, která je centrem jaderného programu KLDR a předmětem neshod se Spojenými státy. Informuje o tom Bloomberg s odkazem na Korejskou ústřední zpravodajskou agenturu: Kim Čong-un zdůraznil potřebu dále zvýšit počet centrifug, aby se exponenciálně zvýšil počet jaderných zbraní pro sebeobranu.

Jihokorejská tisková agentura Yonhap zase objasnila, že Severní Korea poprvé veřejně zveřejnila jedno ze svých zařízení na obohacování uranu. Soul se také domnívá, že Severní Korea by mohla zvážit provedení jaderného testu před listopadovými prezidentskými volbami ve Spojených státech, aby zvýšila svou důvěryhodnost. Zvýšení výroby jaderných zbraní indikuje neochotu Pchjongjangu skrývat svůj program obohacování uranu. Korejský institut pro obranné analýzy odhaduje, že Severní Korea má asi 80-90 hlavic. Kim Čong-un očekává, že v dlouhodobém horizontu bude mít 100 až 300 hlavic.

MMF a Rusko

Změna povahy signálů nezmění nic na skutečnosti, že Mezinárodní měnový fond (MMF) se po třech letech vrátí do Ruska v rámci pravidelných konzultací, které byly po začátku speciální vojenské operace Ruska na Ukrajině zastaveny. Pro představu o aktivitách MMF nabízím zkrácený přehled plánované týdenní činnosti, který ohlásila paní Julie Kozack, ředitelka odboru komunikace, MMF:

1) Generální ředitelka (GŘ) MMF Kristalina Georgieva se zúčastní neformálního zasedání Rady Ecofin, které se koná v pátek 13. září, v Budapešti.  Během návštěvy Budapešti bude GŘ pořádat bilaterální setkání s několika protějšky.  V týdnu od 23. září bude GŘ v New Yorku na 79. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů.  Během svého pobytu v New Yorku bude pořádat bilaterální setkání a účastnit se několika akcí. 2) První zástupce generálního ředitele, paní Gita Gopinath přednese ve středu 18. září v Bank of Ireland přednášku Whitaker. Koncept projevu bude k dispozici den předtím v tiskovém středisku MMF. 3) Zástupce generálního ředitele Bo Li navštíví v pondělí 16. září Astanu v Kazachstánu, aby se setkal s představiteli několika úřadů, jednal s různými zúčastněnými stranami, včetně studentů, a diskutoval o ekonomických vyhlídkách regionu. 4) Zástupce generálního ředitele Kenji Okamura bude v Mongolsku ve dnech 3. a 4. října, aby se setkal s představiteli několika úřadů. Jako by mu pro zprávu nestačila nedávná návštěva prezidenta Putina a oznámení návštěva předsedy Vojenského výboru NATO, admirála Robert Bauera.  Ten před několika dny ohlásil svou návštěvu Mongolska na pozvání mongolské strany a zmínil, že Mongolsko je pro NATO spolehlivým partnerem již mnoho let?! Že by prezident Putin nevěděl o konání páté kolony? 5) V pátek 20. září vystoupí prezidentka ECB Christine Lagardeová s přednáškou na konferenci Michela Camdessuse o centrálním bankovnictví 2024, po níž bude následovat individuální rozhovor s výkonnou ředitelkou MMF Kristalinou Georgievovou.  Konference se bude konat zde v sídle MMF ve Washingtonu, D.C. Doufám, že nám ČT něco k tomu a také Rusku řekne.

Příští týden zahájí MMF první konzultace s ruskými orgány o ekonomickém vývoji a politice od roku 2021.  Otázka: Proč se MMF rozhodl podniknout tuto cestu právě teď? Během návštěvy v Rusku, která se uskuteční podle článku IV se delegace MMF setká s Xenií Judajevovou jako příští výkonnou ředitelkou z Ruska v MMF. Pro informaci nabízím reakci ředitelky odboru komunikace paní Kozack v neautorizovaném překladu autora příspěvku:

MMF a všechny naše členské země mají vzájemnou povinnost vést konzultace podle článku IV.  Je to v našich článcích dohody.  V případě Ruska je totiž hospodářská situace od invaze na Ukrajinu v roce 2022 mimořádně neklidná, což ztěžuje ukotvení konzultací podle článku IV, zejména pokud jde o výhled a politické rámce v krátkodobém i střednědobém horizontu.  Nyní, když je ekonomická situace stabilnější, se obnovují konzultace s Ruskem podle článku IV, jak jsem řekla, v souladu se závazky jak fondu, tak členské země. Od 16. září se budou konat virtuální diskuse a poté tým odcestuje do Ruska na osobní setkání.

Připomínám, že Xenie Judajevová byla schválena vládou RF jako členka Rady MMF. Od 1. listopadu nahradí pana Možina, nejdéle sloužícího člena Rady MMF (nastoupil do funkce v roce 1996). Ten se mi jeví jako dobře připravený kandidát ne do týlové kuchyně, ale do první bojové linie speciální vojenské operace Ruska na Ukrajině. Proč? Protože tam nebude škodit Rusku v obnově a udržení suverenity své domoviny a prověří si zdraví svých kořenů a znalostí. Zda prezident Putin bude moci radikálněji ovlivnit rozhodnutí Centrální banky RF pod vedením Nabiullinové ukáže summit BRICS, který se bude konat v Kazani 22.-24. října.

Ideálně by měl překročit bod nenávratu k dolaru a urychlit digitální rubl a renmimbi. Tím vzít vítr z plachet vyhrůžkám USA na adresu velkých bank Číny a chamtivým zprostředkovatelům plateb mezi Čínou a Ruskem a vice versa. Očekávám, že summit BRICS bude senzační i ve světovém měřítku i jiných důvodů.

MMF a Ukrajina

Mezinárodní měnový fond požaduje, aby Ukrajina změnila celní kodex a posílila tak boj proti korupci, uvádí se v memorandu zveřejněném na webových stránkách MMF. Kromě toho MMF varuje před riziky při využívání výnosů ze zmrazených aktiv: Mezinárodní měnový systém bude v ohrožení kvůli rozhodnutí západních zemí používat příjmy ze zmrazeného ruského kapitálu.

Zítra během oběda (v sobotu 14. září) zástupce Litvy se bude tázat paní Georgievové, co to přibližování se Moskvě ve skutečnosti znamená?  Naivní to pán z Litvy. Není ale sám. Lotyšský diplomat si dokonce myslí, že tento krok MMF nabízí prezidentovi Putinovi ekonomickou pomoc a zdání legitimity, protože EU a Spojené státy se snaží Moskvu izolovat. Zdůraznil, že tuto první misi významné mezinárodní organizace do Ruska po únoru 2022 by Moskva mohla využít k propagandistickým účelům, aby ukázala, že její izolace slábne. Opak je však pravdou.

I proto EK také plánuje poslat Georgievové dopis, který by měl být podepsán několika členy EU a který vyjádří znepokojení nad procesem, který podle všeho vede k normalizaci vztahů s Moskvou. S ohledem na vnitropolitickou situaci v USA, nabízející se vítěze prezidentských voleb a principy zahraniční politiky USA i ve vztahu k Evropě, dopis nikdo z vedení MMF nebude brát vážně. EU je již déle odsouzena k roli opraváře zbytku Ukrajiny bez odměny.

Na této skutečnosti nemění nic schválení další tranše ve výši 2,2 miliardy dolarů Ukrajině Radou výkonných ředitelů MMF, které bylo učiněno během čtvrtého přezkumu rozšířeného úvěrového rámce. V kontextu uvedeného doporučuji seznámit se s hlavními výsledky dvoudílné studie, kterou předložil před několika dny EK Mario Draghi pod názvem The future of European competitiveness, In-depth analysis and recommendations, a pokusit se odpovědět na otázku: Jak je možné, že po 79 letech míru v Evropě EU potřebuje na rekonstrukci dvakrát více peněz, než Marshallův plán pro rekonstrukci Evropy po ukončení druhé světové války?

Podle studie, Evropa, aby srovnala krok s rychleji rostoucími Spojenými státy americkými a Čínou, potřebuje svižnější a koordinované rozhodování, realistickou obchodní politiku a ohromné, dobře zacílené investice. Draghi mluví o potřebě investovat v současném stavu dalších 750–800 miliard eur (18,8–20 bilionů korun) ročně. Jinými slovy: Korupčníci mají dobré vyhlídky ve všech směrech.

Prší, prší, len sa leje (3)

Turecký tanec dervišů

4. září Kreml oznámil, že Turecko požádalo o plnou účast v mezistátním sdružení BRICS. Odpoledne 2. září Bloomberg informoval o oficiální žádosti Turecka o vstup do asociace. Několik dní později turecký prezident Erdogan řekl, že Krym by měl být vrácen Ukrajině, a připomněl neochvějnou podporu Turecka nezávislosti této země. Návrat poloostrova je podle něj požadavkem mezinárodního práva a Turecko anexi Krymu od prvních dnů odsuzuje.

Erdogan také připomněl deportace krymských Tatarů, iniciované před 80 lety Stalinem. Jako věštec poznamenal, že tato tragédie stále zanechává hluboké rány, zejména mezi krymskými Tatary, kteří byli násilně vysídleni z poloostrova. Kromě toho zdůraznil, že ochrana práv a blahobytu krymsko-tatarských Turků, jednoho z původních obyvatel Krymu, zůstává prioritou turecké zahraniční politiky. V závěru projevu Erdogan vyjádřil naději, že válka na Ukrajině skončí spravedlivým a trvalým mírem založeným na suverenitě a územní celistvosti země.

Toto tvrzení je protiruské. Myslím si, že v zahraniční politice Turecka dojde k určitým změnám, možná ne radikálním, ale dojde. Poté, co Turecko požádalo o vstup do BRICS, může totiž nekonzistence v politice seriózního státu vést k nepříliš dobrým důsledkům v rámci země.

Připomínám, že když ruští turisté přestali jezdit do Turecka, Erdogan se okamžitě zastal Ruska. Proto je zajímavé, že prezident učinil zmíněné prohlášení na konci turistické sezóny, a ne v hlavní turistické sezóně. Putin ví, že Erdogan mluví tak, jak je to pro něj výhodné, a že odchod Turecka z NATO není v zájmu NATO, a je prakticky nemožný, nechce-li Erdogan ztratit život.

Žádost o vstup Turecka do BRICS představuje skutečnost existence určitého rozporu: žádost o vstup do BRICS a zůstat členem NATO. BRICS není vojenská organizace, ale členství země v NATO zcela určitě znepokojuje některé současné členy BRICS. Nevím, zda se v Turecku diskutuje možnost vystoupení z NATO. Nevylučuji ale, že Turecko může zaujmout zvláštní postavení v alianci, která čelí reálnému nebezpečí rozpadu v případě vojenské kapitulace Ukrajiny, zrušení podpory NATO ze strany USA v případě realizace hrozeb vyslovených ex-prezidentem Trumpem a občanských nepokojů doma a v zahraničí, včetně Tchaj-wanu.

Měl jsem před léty čest setkat se osobně s prezidentem Erdoganem v Kazachstanu, ale neviděl jsem ho v bílých řízách (kroji) za zvuků snové hudby otáčet se kolem své osy. Proto nevím, nakolik tanec dervišů, u jehož zrodu stál významný básník, filosof a islámský učenec 13. století Džaláleddín Rúmí, zvaný také Mevlana (Náš mistr), ovlivňuje prezidentovu politiku. Tanec totiž není jen představení. Dervišové původně neměli bavit lidi, jednalo se o obřad, v jehož pozadí stojí filosofie súfismu. Tanec s EU, NATO a teď ještě s BRICS zcela určitě se nepodobá tanci dervišů, tj. obřadu, jehož smyslem je přiblížit se k Bohu.

Durov a další past(i)

Stále více lidí nedůvěřuje zavedeným médiím – mohou za to sami novináři. Popularita alternativních kanálů jako jsou Telegram a TikTok, které jsou velmi populární, ale důvěra v tradiční média klesá. Může za to chyba v myšlení.

Podle jedné osoby z Durovova vnitřního kruhu může podnikatelova pomoc orgánům činným v trestním řízení vést ke změkčení soudní kontroly. To znamená, že Durov se bude moci hlásit na policii jednou týdně místo dvou a cestovat do jiných zemí EU. Nevím, zda si Durov uvědomuje, o jakou past se jedná v kontextu vyšetřování, které by mohlo trvat nejméně rok. Existuje s pravděpodobností hraničící s jistotou pouze jeden způsob, jak proces urychlit: pokud do Paříže přijedou další obžalovaní v případu a podají svědectví.

Faktograficky je prokazatelné, že francouzské úřady prakticky nutí bratra Pavla Durova Nikolaje, na kterého byl vydán 25. března t.r. ve Francii zatykač bez konkrétního obvinění, a viceprezidenta Telegramu Ilju Perekopského, aby přijeli do Paříže. Podle kanálu Shot může jejich spolupráce s francouzským vyšetřováním prý urychlit řešení situace se zakladatelem messengeru. Není mi však známo, zda Nikolaj Durov a Ilja Perekopskij budou chtít riskovat svou svobodu, aby Pavlovi případně pomohli. S jídlem totiž roste chuť i u francouzských, izraelských a amerických vyšetřovatelů.

Co je známo o bratrovi Pavla Durova Nikolaji? 1) 43 let. S Pavlem spolupracoval na jeho IT projektech, včetně Telegramu. Francouzské úřady ho nazývají spoluzakladatelem. 2) Registrované místo pobytu v Petrohradě. 3) Má magisterský titul z matematiky a informatiky na Petrohradské státní univerzitě. 4) Vyvinul vlastní algoritmus komprese dat, který byl použit v messengeru Telegram. 5) Podle vlastních slov: Letos jsem byl nějakou dobu v Rusku. 6) Současné místo pobytu Nikolaje Durova není známo.

Závěr

Baletní soubor Velkého divadla vystoupil (13.9) v Thajsku. Bude tam do 15. září. Představí se mistrovské dílo baletní klasiky Labutí jezero od Čajkovského. Turné se koná v rámci Mezinárodního festivalu tance a hudby, jednoho z největších a nejuznávanějších v Asii. Představení Velkého baletu je zařazeno do programu oslav 72. výročí thajského krále Ramy X.

Myšlenka k zamyšlení rodičů a politiků

Myšlenka má kořen v praxi: Přirozený dar v dětech je třeba rozvíjet. Pokud není k dispozici, je nutné dát dětem pracovní specializace, a ne vysokoškolské vzdělání, které nedosahuje ani úrovně deváté třídy. V ČR se hlásá, že existuje nedostatek pracovníků. A to v době, kdy nemáme žádnou mobilizaci. Tu ale nelze vyloučit, splní-li se sny generálů Petra a Karla. Dostatek migrantů, kterých bude ještě více, definuje potřebu snížit nekvalitní vysokoškolské vzdělávání (na přibližně polovinu) a nechat ho jen v rozpočtu, přestože budou hlasy tvrdit, že návrh lze považovat za porušení lidských práv. Vždycky se ale musí něco obětovat, má-li dojít ke změně.

Migrace

Více než 30 lidí v Británii se zajímá o přesun do Ruska po výnosu prezidenta Putina o humanitární podpoře lidí, kteří sdílejí tradiční hodnoty. Informovalo o tom ruské velvyslanectví v Londýně. O počtu přesídlenců a žádostí německých občanů se nebudu zmiňovat.

Souhlasu netřeba.
13/14. září 2024

Jan Campbell (*1946) je německý občan české národnosti, analytik. Vystudoval stavební inženýrství, architekturu a filozofii; postgraduálně také biokybernetika, islámské bankovnictví a pojišťovnictví. Je zahraničním členem Ruské akademie přírodních věd. Získal čestný profesorský titul na Uralské státní agrární univerzitě. Do listopadu 2014 řídil poradenskou firmu Campbell Concept UG Bonn a působil jako odborný asistent na podnikohospodářské fakultě VŠE. Profesně působil středně i dlouhodobě v několika zemích včetně Velké Británie, Itálie, Švýcarska, Malajsie, bývalého SSSR, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Ruské federace, České republiky a Německa. Profesní aktivity a zkušenosti umožnily přijmout pozice jako vedoucí EK koordinující pro program TACIS, osobní poradce premiéra a analytik politicko-ekonomických rizik včetně problematiky vědecké diplomacie a práce určené pro úzkou odbornou i veřejnost, včetně vysokoškolských studentů.