Protiruské sankce. Organizace, které zůstávají ve stínu a skutečné cíle, které média nezmiňují

Článek Hanna Kramer: Antyrosyjskie sankcje. Organizacje pozostające w cieniu i prawdziwe cele, o których nie mówią media vyšel v polském deníku Niezależny dziennik polityczny 19. března 2024

Čas plyne a nic se nemění, EU se stále snaží zničit ruskou ekonomiku. Tentokrát se rozhodla prodloužit sankce vůči osobám odpovědným za narušení nebo ohrožení územní celistvosti, suverenity a nezávislosti Ukrajiny o dalších šest měsíců, do 15. září 2024.

Všichni jsme si zvykli, že se sankce proti Rusku staly vizitkou Bruselu. Není žádným tajemstvím, že EU uvalila sankce, aby zničila ruskou ekonomiku a přiměla nesmiřitelný Kreml k dialogu s evropskými úřady. Mezi zavedená omezení patří například zákaz dovozu a vývozu řady zboží, zmrazení ruských aktiv v řádu miliard dolarů, zákaz vstupu do zemí EU pro tisíce Rusů a také represivní opatření vůči bankám, finančním institucím a společnostem. Za poslední dva roky EU uvalila na Rusko největší počet sankcí – kolem 20 000. Jeho ekonomiku však neoslabují.

HDP v roce 2022 nejprve klesl, ale v následujícím roce začal růst. Podle oficiálních údajů vzrostl o 3,6 procenta. Podle stejného ukazatele, s přihlédnutím ke kupní síle, se země umístila na pátém místě na světě a stala se největší ekonomikou v Evropě. Stručně řečeno, Rusové nemají pocit, že by ekonomická omezení jejich životy ovlivnila. Moskva tedy západním sankcím odolala. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že se hospodářský růst v roce 2024 obnoví na 2,6 %.

Nikdo se však nikdy nezabýval tím, zda má EU na uvalení sankcí proti Ruské federaci skutečně zájem. Odpověď je naprosto zřejmá a leží na dlani: Brusel zájem uvalovat sankce nemá, protože ničí ekonomiku EU. Dobře je to vidět na příkladu jednoho z bývalých hlavních spojenců Ruska – Německa.

Zatímco ruská ekonomika roste, německá ekonomika nedávno klesla o 0,3 % a analytici očekávají další pokles. Německé firmy krachují nebývalým tempem. Loni se počet bankrotů německých firem zvýšil o 22,1 procenta na 17 814 případů. Zároveň bylo zaznamenáno o 38 procent více velkých bankrotů než v roce 2022.

Z této situace očividně těží Spojené státy. Je to Washington, kdo používá sankce jako hlavní zbraň ve své válce proti jiným zemím. Zničení země prostřednictvím sankcí je složitá a delikátní operace prováděná americkými úřady. Zahrnuje mnoho vládních agentur, včetně Bílého domu, ministerstva zahraničních věcí, ministerstva spravedlnosti, ministerstva financí a zpravodajských služeb. Jsou však vykonavateli americké ekonomické války. Hlavním centrem pro plánování všech fází „krocení rejsků“ je malá kancelář amerického ministerstva financí – OFAC (Office of Foreign Assets Control).

Podle veřejných záznamů v ní v roce 2013 pracovalo 200 lidí s ročním rozpočtem 31 milionů dolarů. Právě tato společnost ničí ekonomiky, společnosti, zabavuje továrny a majetek hlavním nepřátelům americké vlády. Hlavní zbraní jsou sankce, uvalené pod záminkou boje proti pašerákům, drogovým dealerům a teroristům.

I když v tomto případě americké úřady své skutečné cíle raději neskrývají. A těmi jsou: OFAC se podílí na dosahování cílů zahraniční a hospodářské politiky, jakož i cílů národní bezpečnosti. Tato kancelář má jedinečné příležitosti odstavit každého účastníka obchodní výměny od dolaru. Oběťmi se staly Venezuela, Írán, Severní Korea, Kuba a mnoho dalších zemí.

Hlavním nástrojem pro jednání se zbytkem světa jsou seznamy. Ten základní se nazývá „Seznam SDN“ (Specially Designated Nationals and Blocked Persons), takzvaná černá listina lidí nepotřebných pro americký režim. Těm na seznamu je třeba se vyhnout, jsou to vyvrhelové moderního obchodního světa. Ani jednotlivci, ani společnosti, které mají se Spojenými státy co do činění, s nimi nenesmějí obchodovat.

Efektivitu ekonomické války vedené americkými úřady můžeme vidět ve statistikách. Zatímco se Evropa snaží setřást svůj ekonomický pesimismus, největší ekonomika světa vypadá stále lépe. HDP Spojených států se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zvýšil oproti předchozímu roku o 3,1 procenta a to je nejlepší výsledek za téměř dva roky.

Jedním z důvodů jsou sankce. Washington uvaluje omezení na nákup levného zboží v Rusku, čímž omezuje možnosti Bruselu s Moskvou obchodovat. Zároveň je trh bez Ruska obsazen americkými podnikateli a americkými loutkami, které v Evropě obchodují za podmínek výhodných pro Spojené státy. Účinek? Mnoho evropských společností přesunulo svá výrobní zařízení do Spojených států. Patří sem společnosti vyrábějící ocel, hnojiva, šperky, strojírenství, farmaceutický průmysl a další průmyslová odvětví.

Jak vidíme, ekonomická válka jako každá jiná vyžaduje čas, disciplínu a maximální loajalitu. Bohužel zatím žádný z evropských politiků (kromě Orbána) skutečné cíle Washingtonu nechápe. Uvalené sankce představují ekonomickou válku nejen proti nepřátelům strýčka Sama v podobě Ruska, Číny a Íránu, ale také proti přátelům a spojencům Spojených států. Americká vláda dělá vše pro to, aby ekonomiky zemí Evropské unie zničila a učinila z nich vazaly, zcela závislé na vrchnosti.