Pozoruhodné tiskové prohlášení Alexandra Bortnikova, ředitele ruské Federální bezpečnostní služby (FSB)

Analýza Yesterday’s remarkable statements to journalists by Alexander Bortnikov, director of Russia’s Federal Security Service (FSB) vyšla na blogu Gilberta Doctorowa 27. března 2024

Údajní pachatelé teroristického útoku na Crocus City Hall
Wikimedia Commons

Nezasvěceným nejprve vysvětlím, že FSB je nástupnickou organizací známé a velmi obávané KGB Sovětského svazu. Dnešní FSB by se však dala lépe srovnávat s FBI ve Spojených státech. Zabývá se domácí kriminalitou všeho druhu a hrozbami pro ruské civilisty, jako je terorismus. Agentura a její šéf se ve zprávách objevují jen zřídka.

FSB je v tomto ohledu doma i v zahraničí méně viditelná než zahraniční zpravodajská služba vedená Sergejem Naryškinem, státním činitelem, který pět let tohoto tisíciletí strávil jako předseda Státní dumy, dolní komory ruského zákonodárného sboru, a také tři roky jako vedoucí prezidentské administrativy. V obou pozicích je Naryshkin v televizi při plnění svých povinností viděn velmi často.

Naproti tomu Bortnikov strávil posledních 15 let ve svých kancelářích FSB mimo dohled. Velkolepý útok na koncertní místo Crocus City Hall ho však vyhnal doprostřed jeviště a včera se sešel s novinářem ruské státní televize Pavlem Zarubinem k rozhovoru a pak se cestou nechal dále vyslýchat davem dalších novinářů venku na chodbě. Tyto spontánní otázky a odpovědi byly později vysílány v televizních zprávách. To, co Bortnikov řekl, bylo mimořádné a přímo to souvisí s tím, zda bychom teď měli vy i já vyhledat kryty proti bombám. V hlavních zpravodajstvích dnešních mainstreamových médií bohužel nic z toho nenajdete.  Financial Times například uvádí zprávu o schůzce Xiho s generálními řediteli amerických podniků za účelem nápravy vztahů: zajímavé, ale nepříliš relevantní, pokud jsme na pokraji 3. světové války.

*****

Bortnikov je ze své podstaty členem užšího okruhu poradců Vladimira Putina. On, Putin a Naryškin jsou zhruba stejně staří. Ve svých 72 letech je Bortnikov jen o několik let starší.

Obzvláště mě zaujala jeho rozvaha a rozvážný, pečlivě zvážený výběr slov, když transparentně a nezaujatým vystupováním vysvětloval, kam vyšetřování směřuje, „padni komu padni“.

Všichni novináři se zabývali otázkou, kdo stál za teroristickým útokem. Bortnikov jim… a nám odpověděl: za teroristickým činem spáchaným islamistickými extremisty stojí Spojené státy, Velká Británie a Ukrajina.

Bortnikov uvedl, že podle předběžných zjištění mířili čtyři pachatelé vraždy autem k hranici s Ukrajinou, kde na ně na druhé straně čekali. Velmi klidně vysvětlil, že se objasňuje účast cizích mocností a že nyní neřekne nic podle čirých emocí, ale počká, až budou fakta důkladně ověřená, než je předloží.

Nicméně bylo zcela zajímavé, že označil Spojené státy, Velkou Británii a Ukrajinu za pravděpodobné loutkovodiče teroristického činu. Připomeňme si, že po bombardování ropovodů Nord Stream, nejvýznamnějšího útoku na kritickou civilní infrastrukturu na celém světě za posledních 50 let, neukázali ruští představitelé prstem přímo na žádnou zemi. Byly narážky, ale žádná přímá obvinění, jaká jsme včera slyšeli od Bortnikova.

****

Mezitím, zcela mimo rozhovor pana Bortnikova s ​​novináři, bylo včera ve zpravodajském a analytickém pořadu ruské státní televize Šedesát minut zveřejněno mnoho nových prvků teroristického útoku na Crocus City Hall. Zejména jsme se dozvěděli, že v posledních únorových dnech a prvních pár dnech března byli dva ze čtyř útočníků v Istanbulu. Odlet a přílet jednoho z nich na moskevské letiště byl zaznamenán na video. Bylo nám řečeno, ve kterých hotelech bydleli, a na obrazovce zveřejněny selfie a další fotografie, které jeden z nich pořídil v Istanbulu. Dodnes není jasné, s kým se v Turecku setkali. Samotné načasování je však velmi důležité, protože bylo zmíněno, že se vrátili do Moskvy, aby provedli teroristický útok 8. března, na Mezinárodní den žen, v ruském kalendáři posvátné datum. Kdyby tak učinili ten den, dopad na prezidentské volby v Rusku o týden později by byl katastrofální.

Podle Šedesáti minut však byla 8. března ruská státní bezpečnost příliš agilní, než aby teroristická mise uspěla, a Spojené státy se rozhodly operaci odvolat. Všimněte si, že toto je přibližně ten čas, kdy podala Victoria Nuland rezignaci na ministerstvu zahraničí (5. března). Možná příčinná souvislost si jistě zaslouží pozornost mých kolegů z americké „disidentské“ komunity.

V každém případě scénář, který byl později během dne probrán v diskusním pořadu Večer s Vladimirem Solovjovem, je ten, že se Ukrajinci rozhodli teroristický útok provést týden po ruských prezidentských volbách, kdy už většinu svého opodstatnění ztratil. Učinili tak přes námitky Washingtonu.

*****

Čas od času se čtenáři ptají, proč věnuji pozornost talkshow jako Vladimir Solovjov. Tito skeptici mají tendenci ignorovat, že Solovjov zve nejen obvyklé nezodpovědné akademiky a novináře, kteří veřejnost dokážou pobavit, ale také některé velmi seriózní státníky, kteří jsou blízko centra moci v Rusku a mají na provádění zahraniční a domácí politiky vliv, včetně zejména předsedů výborů a dalších klíčových osobností Státní dumy.

Tak tomu bylo i včera večer, když jsme slyšeli člena Výboru pro vztahy se Společenstvím nezávislých států (Bývalý Sovětský svaz). S odkazem na  nekonečné teroristické útoky na civilisty v ruské pohraniční oblasti Belgorod přicházející z nedalekého Charkova (Ukrajina) řekl, že je čas srovnat Charkov se zemí: varovat obyvatele, aby nasedli do aut a vyrazili na západ, a pak to všechno rozmlátit na kousky. Charkov je mimochodem po Kyjevě druhým nejlidnatějším městem Ukrajiny.

Obecně se nálada panelistů i samotného hostitele Solovjova nyní kardinálně mění: Ukrajina je vnímána jako nepřátelský stát a čím dříve bude vyřízená, tím lépe. Včera večer se hovořilo o potřebě raketových útoků, které by srovnaly se zemí prezidentský palác v Kyjevě spolu se všemi vojenskými a dalšími vládními centry s rozhodovacími pravomocemi v hlavním městě.

Jak jsme v posledních dvou letech opakovaně sledovali, prezident Putin byl hlasem umírněnosti a zdrženlivosti, odporoval akcím, které by mohly 3. světovou válku urychlit. To se jasně chýlí ke konci, když jeho vlastní ředitel FSB jmenuje Spojené státy a Spojené království jako plánovače největšího teroristického útoku v Rusku za posledních 20 let.