Odpověď Dana Drápala Markovi Řezankovi

Nejprve poznámka na okraj, nesouvisící s tématem: Nejsem „kněz“. Kněží mají katolíci, pravoslavní, anglikáni a další tradiční církve. Já jsem evangelikál, a my evangelikálové máme zpravidla „pastory“.
Často se rovněž chybuje – i v nejlepších mainstreamových médiích – když se mluví třeba o „baptistické mši“. Mši mají pouze katolíci. Protestanté mají „bohoslužby“, evangelikálové, což je vlastně odnož protestantů, mohou rovněž používat termín „bohoslužby“, ale častěji říkají „shromáždění“, lidově „shromko“.
To není nic proti ničemu, nijak mě to neuráží, ale možná je dobré to znát.

Vážený pane Řezanko,

svou odpověď začnu tím, že zmíním, v čem Vám dávám plně za pravdu: „…rozpad Ruska by pro Evropu nebyl vůbec požehnáním, ale časovanou bombou. Jen by uvolnil prostor čínské expanzi. Navíc tolik proklínaný prezident Putin by byl patrně nahrazen skutečně děsivou historickou postavou, která se, jak se říká, ‚nezakecá‘“.

Osobně se nedomnívám, že se Rusko rozpadne. Nicméně Putin dříve nebo později nahrazen bude, a je jistě možné, že na jeho místo nastoupí někdo mnohem horší.

Jinak moc nevím, jak Vám odpovědět. Uvádíte řadu argumentů, které jsou podepřeny určitými tvrzeními. Vezměme si třeba otázku Srebrenice. Vycházíte z pravdivosti knihy „Masakr ve Srebrenici“. Vy této knize věříte. Já jsem ji nečetl, a ani ji číst nebudu. Četl jsem řadu jiných materiálů o Srebrenici. Tyto materiály obsahovaly jiná fakta. Píšete, že Vámi uvedená kniha vyvrací „mýtus o nejhorším masakru v Evropě po druhé světové válce“. Jen tak pro zajímavost by mě zajímalo, který masakr považujete za horší.

Bohužel, rozcházíme se už na rovině faktů. Není divu, že se neshodneme v otázce jejich interpretace.

O řadě věcí mohu s klidným svědomím říci, že to „s jistotou nevím“. Jsou věci, které s jistotou vím, ale nemohu je Vám dokázat (konkrétně mám na mysli Vrbětice).

Píšete, že bych se měl vyjádřit k otázce cenzury. Jen abyste si udělal obrázek, kde stojím: Před několika lety mi mou webovou stránku zničili ruští hackeři. Musel jsem si nechat postavit nový web na lepší platformě, kde by bylo možné tyto útoky odrážet. Na druhou stranu mě před několika týdny na několik dní zablokoval Facebook. Zřejmě za články proti woke ideologii – s jistotou to ale nevím, protože mi FB nic nesdělil. Jelikož považuji publikování za své poslání, tak mi to samozřejmě nebylo jedno. Tudíž otázka cenzury se mne bytostně dotýká.

A přece ani v této otázce – přiznávám – nemám jasno. Co považuji za dokázané, je, že lež se šíří mnohem rychleji než pravda. Když někdo lže, tak prostě lže, a nemusí si nic ověřovat. Když chcete lež vyvrátit, stojí vás to hodně úsilí.

Na jednu stranu je hrozné, pokud nějaká cenzura existuje. Na druhou stranu si nejsem jist, zda lze lživým zprávám poskytnout bez dalšího všechen prostor. Jsou případy, kdy bych si rady věděl. Třeba když odsoudili ženu, která tvrdila, že v jistém domově pro seniory zemřelo po očkování proti covidu několik desítek klientů. Byla to lež, která ovšem onen domov prokazatelně poškodila. A současně to byla poplašná zpráva. Jsem rád, že rozhodoval soud, ne nějaký cenzurní úřad. Nicméně kdyby o všech lživých e-mailech či postech měl rozhodovat soud, byly by soudy zcela zahlceny. Ten případ vyhozené učitelky mi připadal na hraně, ne-li za ní. Dva „aktivisté“, kteří nabádali k fyzickému napadání Ukrajinců, byli dle mého názoru odsouzeni právem. Takže k vašemu konkrétnímu požadavku: Zatím nejsem schopen „vystupovat univerzálně proti cenzuře“, ale vystupuji proti „všem projevům nenávisti a etiketizaci názorového odpůrce“.

Co se týče potlačování opozice: Ukrajina je ve válce a brání se proti mnohem silnějšímu sousedovi. To je mimořádná situace. Nebýt války, byl bych velmi rozhodně proti potlačování opozice, takto… nevím. Přál bych si, aby těch omezení a zákazů bylo co nejméně, ale neznám, co chtějí a hlásají jednotlivé organizace, které uvádíte. Píšete o „totalitářích nejhrubšího zrna“. Well… já bych zvažoval, zda to není přehnaná etiketizace.

Ke smrti oligarchů: Tak někteří skutečně zavražděni byli, to ani ruská strana nepopírá. Některá úmrtí skutečně mohla být nehodami. Jenže je jich nějak hodně… Netvrdil jsem, že byli odstraněni, protože měli jiný názor na Ukrajinu nežli prezident Putin. Mohli se mu znelíbit z řady jiných důvodů.

Píšete o tom, že USA měly „napevno garantovat“, že se NATO nerozšíří na východ. K tomu, zda k tomu došlo, se nemohu vyjádřit. Je to slovo proti slovu, žádný psaný materiál jsem k tomu neviděl. Existují ovšem psané závazky, že velmoci garantují ukrajinské hranice výměnou za to, že Ukrajina předá veškeré jaderné zbraně Rusku. Teď je zřejmé, jaká to byla chyba. Do budoucna si každý „nukleární“ stát něco takového rozmyslí.

Píšete: „Vy jste v podstatě ve své stati dospěl k závěru, že pokud nějaký stát povolí protiválečné demonstrace, porušení mezinárodního práva nevadí.“ Nikoli. Porušování mezinárodního práva vadí. Z celého vašeho článku vyplývá, že mě považujete za nějakého zapřisáhlého podporovatele Spojených států. Já pouze tvrdím, že ve Spojených státech je více svobody a více práva než v Rusku. Že se Spojené státy dopouštějí trestuhodných přehmatů, nijak nepopírám.

Vezměme si například Irák. Četl jsem, že Saddám Husajn v jednom dni osobně zastřelil 3000 vězňů či zajatců. Tehdy jsem si řekl, že je třeba ho odstranit. Nedokázal jsem si představit, že by mohlo přijít něco horšího. Invazi do Iráku jsem podporoval, ale názor jsem změnil. Sice si stále nemyslím, že za všechny ty mrtvé mohou Spojené státy. To nebyl jejich záměr. Vraždili se navzájem šíité a sunité. Možná by se vraždili, i kdyby tam Američané nepřišli. Sám jsem v Iráku byl (ve snaze zachránit irácké křesťany) a až když jsem na místě hovořil s obyvateli, pochopil jsem, jak ta země fungovala za Saddáma a co udělali Američani špatně. Jenže můj článek se týkal Ukrajiny a Ruska…

Píšete: „Zkuste pochopit, že mnoho z nás na základě svých vědomostí a znalostí dospělo k závěru, že Ukrajina porazit Rusko nikdy nemůže – a že její vojenská podpora je tolika podpora vyššího počtu nesmyslně zabitých lidí.“ Vážený pane Řezanko, já plně chápu, že Ukrajina nemůže porazit Rusko. Jenže porážka Ukrajiny bude znamenat smrt statisíců, ne-li milionů lidí. Rusové mají seznamy lidí určených k likvidaci. Jsou na nich i evangelikální pastoři – na obsazených územích byli mnozí z nich již zabiti. Nedivím se Ukrajincům, že se brání – když prohrají, bude to jejich konec. A když už zemřít, tak raději se zbraní v ruce.

I Putin si už možná uvědomuje, že je snazší válku začít než válku skončit. Modlím se denně, aby zasáhl Bůh. Lidé evidentně nejsou schopni hodit zpátečku.

Dan Drápal, 23. května 2023