Ochromilo Trumpovo nařízení globální síť amerických změn režimů?

Analýza Did a Trump executive order just cripple the global US regime change network? vyšla na serveru The Greyzone 31. ledna 2025

Mezi záplavou nařízení vydaných prezidentem Donaldem Trumpem v prvních dnech jeho administrativy je možná dosud nejzávažnějšíČesky příkaz s názvem „Přehodnocení a přeskupení americké zahraniční pomoci“.

Podle tohoto příkazu byla okamžitě nařízenaČesky 90denní pauza na veškerou zahraniční rozvojovou pomoc USA po celém světě – samozřejmě s výjimkou největších příjemců americké pomoci, Izraele a Egyptu. Nařízení předběžně zakazuje vyplácení federálního financování jakýmkoli „nevládním organizacím, mezinárodním organizacím a kontraktorům“, kteří jsou pověřeni prováděním amerických programů „pomoci“ v zámoří.

Během několika dní dostaly stovky „interních kontraktorů“ Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) neplacené volno nebo byly přímo propuštěny, což bylo přímým důsledkem příkazu. Přispěvatel Washington Post John Hudson uvedl, že představitelé organizace označili Trumpovy směrnice o „zahraniční rozvojové pomoci“ za „přístup šoku a hrůzy“, který je zanechal ve střehu a nejistotě ohledně jejich budoucnosti. Jeden bezejmenný aparátčík USAID mu řekl: „Odstranili dokonce všechny obrázky v našich kancelářích programů pomoci“, jak dokazují doprovodné fotografie.

Zatímco čistky Trumpovy administrativy vyvolaly otřesy ve washingtonských mezinárodních sborech pro rozvoj a u Beltway BanditsČesky, které se živí z jeho koryta, ​​náhlé odepření peněz USAID vyvolalo paniku v zámoří. Od Latinské Ameriky po východní Evropu napumpovaly USA miliardyČesky do nevládních organizací a médií, aby podpořily barevné revoluce a různé operace změn režimů, to vše ve jménu „šíření demokracie“.

Nyní, když globální aparát měkké americké moci vytrubovaný prezidentem Georgem HW Bushem jako „tisíc svítících bodů“ potemní, lámou si údajně nezávislá média od Ukrajiny po Nikaraguu hlavu nad svou budoucností a na svých webových stránkách hledají dárce.

Média a opozice podporované USA stojí na Ukrajině před zánikem

Od rozpadu Sovětského svazu napumpovaly USA na Ukrajinu miliardy, aby vytvořily a poháněly horlivě protiruskou opozici. Jak poznamenala bývalá náměstkyně ministra zahraničí pro východoevropské záležitosti Victoria Nuland na setkání sponzorovaném ropným průmyslem v Kyjevě v roce 2009, „investovali jsme 5 miliard dolarů do pomoci Ukrajině“ na „vybudování demokratických dovedností a institucí“, které jí umožní „dosáhnout evropské nezávislosti„.

V předvečer puče na Majdanu v roce 2014 zaplavily USA ukrajinskou občanskou společnost granty a téměř přes noc zrodily síť prozápadních médií. Mezi nimi Hromadske, liberální vysílač prosazující svržení prezidenta Viktora Janukovyče a následně válku s proruskými separatisty na východě země – mimo jiné prostřednictvím oslavování nacistů, kteří během druhé světové války bojovali proti sovětské Rudé armádě.

S Trumpovým příkazem, který programy USAID přerušil, byly Hromadske od svého penězovodu náhle odříznuty. Stejně tak i přední ukrajinská média, která se objevila po převratu na Majdanu, včetně Ukrinform, Internews a signatáře International Fact Checking Network řízeného Poynterem s názvem VoxUkraine.

Ministerstvo kultury a strategických komunikací a služba místopředsedy vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci, obě vytvořené za účelem propagandy války proti Rusku, jsou také mezi příjemci finančních prostředků USAID, kteří nyní hladoví po hotovosti.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na Twitteru/X kňoural, že „kriticky důležité programy“ zcela závislé na „podporě USA“ byly nyní v důsledku Trumpova nařízení „pozastaveny“. Přislíbil, že „určité klíčové iniciativy“ budou „financovány prostřednictvím našich vnitřních zdrojů“, přičemž prosil o „intenzivnější“ dary od „evropských partnerů“ Kyjeva.

Vzhledem k téměř totální ekonomické destrukci Ukrajiny od té doby, kdy v únoru 2022 vypukla zástupná válka proti Rusku, a úplnému spoléhání seČesky na USAID při vyplácení mezd státním zaměstnancům, není jisté, jak mohou být „vnitřní zdroje“ použity k byť jen vágnímu vyrovnání náhlých deficitů. Velká ukrajinská média již své čtenáře žádajíČesky o finanční podporu, jen aby jim svítilo světlo.

Podle kyjevského Institutu masových informací financovaného ze zahraničí je přibližně 90 %Česky médií v zemi „závislých na amerických grantech“.

V Nikaragui se zastavil vlak Contra 2.0

Podobné blábolení vycházelo od organizací financovaných USA v Nikaragui, kde Washington od znovuzvolení populární levicové Sandinistické fronty v roce 2006 napumpoval do pravicových médiíČesky a opozičních skupin desítky milionů dolarů.

V závěsu tito ze zahraničí financovaní příslušníci páté kolony běžně šíří dezinformace, podněcují násilí proti vládě a jejím podporovatelům a ovlivňují západní média informujícíČesky o zemi.

Jak uvedl The GrayzoneČesky, vedla nikaragujská opoziční společnost financovaná USAID s názvem 100% Noticias kampaň násilného podněcování po celý rok 2018, kdy neúspěšný pokus o převrat podporovaný USA zanechal v zemi stovky mrtvých. Zatímco její výstupy opakovaně šířily výzvy k vraždě prezidenta Daniela Ortegy, řekl její ředitel Miguel Mora Maxu Blumenthalovi z The Grayzone, že si přeje americký vojenský zásah v zemi s cílem svrhnout zvolenou vládu. Když nikaragujská vláda konečně stanici uzavřela a začala Moru stíhat, odpověděl Washington obviněním z represí a hrozbami přísných sankcí.

21. lednaČesky varoval antisandinistický „zpravodajský“ portál nazvaný Nikaragua Investiga, že Trumpův příkaz „hrozí zasazením těžké rány“ zemi a jeho křížovému tažení proti Ortegovi, „které silně závisí na finanční a technické podpoře poskytované agenturami“ jako je USAID. Tato podpora, prohlásil portál, byla „základním pilířem“ snahy nikaragujské pravice podkopat a sesadit antiimperialistického prezidenta.

„Organizace občanské společnosti, které na tuto pomoc spoléhají, by byly nuceny omezit nebo ukončit svou činnost,“ varovala Nicaragua Investiga. Portál dále bědoval, že „vládne nejistota ohledně toho, jak a kdy bude pomoc obnovena a zda organizace kritizující režim Daniela Ortegy, které stále přežívají mimo zemi, budou schopny své operace udržet“.

Ne náhodou patřila Nikaragua Investiga mezi místní pobočky, jejichž existence do značné míry závisela na grantech vlády USA.

Zaváhaly USA v balkanizaci Balkánu?

Na celém západním Balkáně pronikly USAID, předvoj CIAČesky, ke kterému se sám hlásí National Endowment for Democracy, Open Society Foundations George Sorose a celá řada nevládních organizací a médií, do všech myslitelných sfér veřejného života. Po občanské válceČesky v letech 1992 – 1995 byla Bosna a Hercegovina metodicky přeměněnaČesky na de facto kolonii EU a USA se všemi základními funkcemi státu ovládnutými cizími zájmy.

Určité obavy z imperiálního projektu si v té době našly cestu do mainstreamových médií. The New York Times v roce 1998 varovalyČesky, že americká nadvláda v Bosně „vyvolává znepokojivé otázky o tom, jak bude stát fungovat bez pokračující vnější pomoci a přímého mezinárodního dohledu“. Vysoký poradce zahraniční vlády se rozzlobil kvůli chybějící strategii odchodu Washingtonu ze země nebo jakéhokoli plánu ukončení „kultury závislosti v Bosně“. Dnes v Sarajevu působíČesky nejméně 25 600 nevládních organizací financovaných Západem .

Pauza v „zahraniční rozvojové pomoci“ vystavila nespočet pracovních míst a přijímajících organizací na celém Balkáně riziku trvalého vymazání. 30. ledna  zveřejnila Balkan InsightČesky – společnost odhalená The GrayzoneČesky jako chapadlo britské zpravodajské služby – poučné vysvětlení, jak pauza pomoci „okamžitě ovlivnila řadu organizací v Bosně a Hercegovině, Albánii, Kosovu, Severní Makedonii, Černé Hoře a Srbsku.“

Od roku 2020 do konce roku 2024 Washington na západní Balkán nasměroval ohromujících 1,7 miliardy dolarů na „podporu organizací občanské společnosti a státních institucí a projektŮ od lidských práv a médií až po energetickou účinnost“ s téměř žádným prokazatelným sociálním přínosem. Nyní byly „všechny projekty zastaveny… dokud neskončí vyhodnocovací období“. Výdaje do 27. ledna budou pokryty, „zatímco vše poté musí být zastaveno“. V přijímajících subjektech již bylo uzákoněno propouštění a obrovské snížení platů.

Bezejmenní pracovníci nevládních organizací konzultovaní společností Balkan Insight se trápili tím, že zmrazení financování USA nebude dočasné. Jeden zdroj spekuloval, že nařízení by mohlo být „jen měkkým způsobem, jak tyto prostředky trvale snížit“. Portál poznamenal, že Washington „podporoval tisíce aktivit“ v regionu a „přesný počet dotyčných projektů“ zůstává „neznámý“. Když reportéři místní kanceláře USAID kontaktovali, aby si škrty ujasnili, byli vždy přesměrováni do washingtonského ústředí agentury.

Centrála USAID „odpověděla zasláním odkazu na svou tiskovou zprávu“ o pozastavení financování. „Prezident Trump jasně prohlásil, že USA už nebudou peníze slepě rozdávat, aniž by se to americkému lidu vrátilo,“ prohlásila bez obaluČesky. „Přezkoumání a přizpůsobení zahraniční pomoci ku prospěchu tvrdě pracujících daňových poplatníků není jen správná věc, je to morální imperativ.“ Nová administrativa zjevně není ani vzdáleně znepokojena tím, že na Balkáně byly fakticky uzavřeny celé sektory místních ekonomik.

Dokonce i v Albánii – zarputile proamerické zemi s vlivnou DC lobby – bylo pozastaveno 30 Washingtonem dotovaných projektů, včetně plateb „soudům, státním zastupitelstvím a ministerstvům obrany, školství a sportu a financí“. V Makedonii – kde je „většina“ amerických finančních prostředků distribuována prostřednictvím USAID a NED – je 72 milionů dolarů přidělených 22 projektům „nyní pozastaveno“. Šest širších regionálních iniciativ podporovaných USAID na Balkáně, které pokrývají také Makedonii, „v hodnotě přibližně 140 milionů dolarů“, je rovněž zablokováno. Na místní poměryČesky jsou to monumentální sumy.

Na Gruzii Trumpova administrativa nemyslí

Gruzínská republika byla od začátku roku 2023 místem řadyČesky snahČesky o barevnou revoluci, vše v reakci na úspěšnou snahu vlády přinutit více než 25 000 organizací v zemi financovaných ze zahraničí, aby své zdroje financování zveřejnily. V popředí všech těchto pokusů o pučČesky stály Západem podporované nevládní organizace a skupiny aktivistů. Není překvapením, že tato stínová armáda pěšáků dříve financovaných USA kvůli přerušení „zahraniční rozvojové pomoci“ Trumpovou administrativou zuří.

Naproti tomu se gruzínská vláda zdá být potěšenaČesky. Předseda parlamentu Mamuka Mdinaradze dokonce navrhl, že vysoce kontroverzního zákona o transparentnosti zahraničního financování po Trumpově nařízení „už nemusí být vůbec potřeba“. Vskutku, se zahraničními agenty sponzorujícími nevýslovný chaos náhle bez peněz, je horizont barevné revoluce v Tbilisi nyní jasný.

30. lednaČesky zveřejnila místní anglická publikace Georgia Today truchlivý úvodník, že „jelikož visí budoucnost jejich financování na vlásku, humanitární organizace propouštějící již zaměstnance“ a „nebo opouštějící některé programy“ v Tbilisi „mohou mít po tomto dočasném výpadku potíže restartovat, přičemž mnoho z nich potenciálně zmizí natrvalo.“ Dále poznamenává, že financování USAID „je základním kamenem rozvoje země od roku 1992, přičemž k dnešnímu dni byla poskytnuta pomoc přes 1,9 miliardy dolarů“.

Před pozastavením financování jen USAID „investoval do 39 programů po celé zemi v celkové hodnotě 373 milionů dolarů a s ročním rozpočtem přesahujícím 70 milionů dolarů“. Toto úsilí se v drtivé většině soustředilo na „podporu ekonomických reforem“ a „podporu investic soukromého sektoru“, což znamená usnadnění zahraničního finančního znásilňování a drancování Gruzie.

Zatímco domácí kritici Trumpova příkazu výslednou ztrátu rozsáhlého vlivu „měkké síly“ Washingtonu na globálním Jihu kritizovaliČesky, může takový ústup být pro cílové země pouze k obrovskému prospěchu. Jak poznamenal esej LeftEastČesky, nevládní organizace financované ze zahraničí po desetiletí „gruzínskou občanskou agenturu a suverenitu a demokracii země narušovaly“. Její autoři vysvětlili: „Aktivisté v Gruzii moc dobře vědí, co se od nich očekává a jaké chování je trestáno a odměňováno: když budete kritizovat vládu na Facebooku, získáte více grantů, než když budete v komunitě pomáhat lidem… Dárci dokonce na sociálních sítích monitorují profily aktivistů a zveřejňování nesprávných věcí může mít důsledky.“

Úleva by však mohla být předčasná pro obyvatelstvo, které trpělo desetiletími americké „zahraniční rozvojové pomoci“ a doprovodnými převraty a nepokoji, za které platila. „Pauza“ americké pomoci může být skutečně dočasným opatřením, anebo by výdaje na měkkou sílu mohly být přesměrovány na tvrdší prostředky s ještě vážnějšími dopady po celém světě.

Kit Klarenberg je britský investigativní novinář žijící v Bělehradu. Má vlastní blog Global DeliquentsČesky a píše pro server The GrayzoneČesky, jeho příspěvky publikují servery jako Covert Action MagazineČesky, Global Research, ScheerpostČesky, The Electronic IntifadaČesky Sri Lanka GuardianČesky a dlouhá řada jiných. Zabývá se rolí zpravodajských služeb při utváření politiky a ovlivňování vnímání veřejnosti. V květnu 2023 byl zatčen a vyslýchán pro podezření, že Greyzone poskytl ruské FSB materiály o naverbování dvou budoucích útočníků 11. září CIA, britských plánech na zničení Kerčského mostu a další odhalení.