V Česku vzbudil její podpis vír emocí. Jedni tvrdí, že je to vlastizrada a druzí, že významně napomůže bezpečí naší republiky. Ať tak či onak, obávám se, že dohoda stejně dlouhodobě nevydrží.

Podrobme analýze vývoj demografické struktury obyvatelstva v USA do roku 2050, podle ras a etnik.


Zdroj: Statistický úřad USA

Vidíme, že někdy okolo roku 2040 se „bílí“ obyvatelé stanou národnostní menšinou; jinými slovy v USA končí vláda „bílého muže“. S pravděpodobností hraničící téměř s jistotou můžeme předpokládat, že po následujících volbách bude sestavena etnicky „pestrobarevná vláda“, která bude muset plnit přání svých – převážně sociálně slabších – voličů. Po vzoru JAR bude muset zavést finančně náročné sociální programy, zejména v oblasti bydlení (výstavba sociálních bytů), (dostupné) školství, zdravotní pojištění pro všechny a výrazně zvýšit další sociální dávky (zejména příspěvek v nezaměstnanosti). Nová vláda na ně bude potřebovat hodně peněz a bude hledat, kde ušetřit. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že mezi její finanční priority rozhodně nebude patřit vojenská ochrana bohatých, bílých Evropanů, Čechy nevyjímaje.

A co říci na závěr? Podpis Obranné smlouvy  (Defence cooperation agreement, DCA)  byl logickým vyústěním českého členství v NATO. Nechci spekulovat, protože až budoucnost ukáže, zda to byl dobrý tah. Nabízím jen námět k zamyšlení: skutečně neexistují trvalejší cesty k zabezpečení naší národní bezpečnosti?