Originál článku It’s Never About The US President, It’s About The US Empire vyšel na webu Caitlin Johnstone dne 10. 8. 2023.

Neustále mluvíme o amerických prezidentech – Obama udělal tohle, Trump tamto, bla bla bla. Ale ve skutečnosti to nikdy nedělá prezident, ale impérium. Prezident je jen tváří operace, jméno, které dali na dveře, a které každých pár let změní, aby vytvořili iluzi, že vláda USA reaguje na vůli voličů.

Skutečně, když se podíváte pouze na nezpracovaná data mocenské struktury USA po celém světě (kam jdou zbraně, kam jdou zdroje, kam jdou a kam nejdou peníze, kam jdou a kam nejdou diplomaté, atd.), nemůžete z roku na rok rozpoznat, kdy Bílý dům změnil majitele. Z těch nezpracovaných dat nepoznáte, k jaké politické straně současný prezident patří nebo z jaké platformy vedl kampaň, a nepoznáte, kdy je nahrazen někým z druhé strany s jinou platformou. Nezpracovaná data impéria se pohybují v podstatě stále stejným směrem bez jakéhokoli smysluplného přerušení.

Takže skutečně není správné říkat „Obama udělal tohle“ nebo „Trump udělal tamto“; ve skutečnosti jsou to jen tváře, které se náhodou zúčastnily operace, když byl čas zabít Kaddáfího nebo zahájit Obrat k Asii nebo sankcionovat Venezuelu nebo začít vyzbrojovat Ukrajinu nebo cokoli jiného. Nejsou to vůdci, kteří vedou americkou vládu různými směry na základě toho, co si myslí, že by bylo nejlepší politikou, jsou to manažeři impéria, kteří každý den reagují na jakékoli jeho potřeby – a používají k tomu jakékoli ospravedlnění nebo stranické páky, které jsou v tu chvíli k dispozici.

A Američané nemohou o ničem z těchto věcí hlasovat. Nemohou hlasovat o tom, co bude třeba udělat, aby se vyhovělo potřebám celosvětové říše, nebo jestli by vůbec měla celosvětová říše existovat. Chování impéria není nikdy na volebním lístku. Jediné, o čem se kdy hlasuje, jsou otázky, které nedávají žádnou možnost zasahovat do chodu impéria, například zda prezident jmenuje soudce Nejvyššího soudu, kteří jsou proti potratům nebo podporují kontrolu zbraní. A hlasující obyvatelstvo je k co nejvíce z těchto problémů neustále rozdělováno v poměru 50/50, aby obě strany tahaly za provaz vší silou, aby nezvedly hlavu a nevšimly si, že skutečné chování jejich vlády ve velkém měřítku je zcela nedotčené drobnými zisky a ztrátami tam a zpět v přetahované.

Jediný důvod, proč mluvit o prezidentech USA ve smyslu „Obama udělal tohle“ a „Trump udělal tamto“, je zdůraznit tento bod. Zdůraznit skutečnost, že Obama pokračoval a rozšířil všechny nejhorší politiky svého předchůdce a že Trump pokračoval a rozšířil všechny své nejhorší politiky. Abychom narušili všechny ty ostudné partajní pohádky o tom, že se věci za Bidena zlepšily nebo za Trumpa zhoršily nebo že Obama byl progresivní nebo Trump mírotvůrce.

Poukazováním na strašné věci, které se staly za každé administrativy, bez ohledu na stranickou příslušnost nebo platformu, může být vyvrácena iluze, že Američané ovládají chování své vlády svými hlasy. V tomto smyslu můžete použít iluzi k boji s iluzí – využijte intenzivní zájem lidí o prezidenty a volební politiku a ukažte jim, že je to celé jen  představení navržené tak, aby udrželo pozornost mas daleko od vlastního fungování mašinerie.

Pak se otevírá možnost skutečné změny. Čím déle jsou Američané přesvědčeni, že si mohou odhlasovat východiska z problémů, pro které nikdy nehlasovali, tím déle je lze odrazovat od využití své početní převahy k vynucení skutečných materiálních změn skutečnými materiálními prostředky.


[PJ]