Může „umělá inteligence“ nahradit člověka v jeho poslání?

Kosmická inteligence, lidská inteligence, umělá –  strojová inteligence a několik slov……

O umělé inteligenci říká Noam Chomsky

Lidská mysl není, jako ChatGPT a podobně, statistickým strojem nažraným stovkami terabajtů dat, aby získala co nejvěrohodnější odpověď na konverzaci nebo nejpravděpodobnější vědeckou otázku. Naopak… Lidská mysl je překvapivě efektivní a elegantní systém, který funguje na omezeném množství informací. Nesnaží se poškodit korelace z dat, ale snaží se vytvářet vysvětlení … porozumění.

 

Přestaňme tomu tedy říkat „Umělá inteligence“ a nazývejme to tím, čím je a co dělá – „plagiátorský software“, protože nevytváří nic jiného, než že kopíruje stávající díla, stávajících umělců, mění je natolik, aby unikly autorským zákonům. Jde o největší krádež duševního vlastnictví v historii od doby, kdy evropští osadníci dorazili na půdu původních Američanů.
Noam Chomsky, New York Times – 8. března 2023 (upraveno, převzato z Facebooku ČR, 13.11.2023)

K otázce umělé inteligence je nutné přistupovat z mnoha úhlů pohledu. Co označujeme jako umělou inteligenci, co si pod pojmem umělé inteligence představujeme? Roboty pracující v továrnách nebo onen obrovský mega super počítač – de facto propojenou síť počítačů po celém světě? Neživý stroj nakrmený lidskými myšlenkami, poznatky, prožitky, vloženými do něj člověkem za pomoci kódů, opět člověkem navrženým systémem, kdy v souhrnu kombinuje, třídí, počítá a poskytuje lidem návrhy a řešení mnoha technických problémů a odpovědí – které však vzešly z lidských myšlenek, tak, jak člověk poznával sebe i svět?

Nikdo z lidí svět makrokosmu a Zemi nestvořil a odčítá-li člověk ze světa, z přírody, jejich vztahů myšlenky a poznatky, učí se poznání, vděčí za to oné kosmické inteligenci, která je prvotním tvůrcem vesmíru, to znamená, že lidská inteligence je nejen inspirovaná, ale i do určité míry závislá na této vyšší inteligenci, což však nepopírá lidskou svobodu.[1] Pozorujeme-li člověka a jeho schopnosti, dojdeme zákonitě k vlastnosti, kterou stroj nemůže mít a to je živý prožitek, poznání, svědomí a cit, cit lásky, schopnost milovat. Pro lásku je člověk ochoten položit i život. Žádný stroj nedokáže prožít úžas, krásu přírody, člověka. Na Zemi žijí miliardy lidí a každý z nich prožívá lásku a emoce sám v sobě zcela osobitě. Ačkoli básníci a spisovatelé opsali nádhernými slovy krásy světa a nejspíše i tato díla jsou uložena v super počítači, nikdy je stroj nemůže prožít. Nemůže prožít lásku matky k dítěti, lásku člověka k Bohu, k druhým lidem, vděčnost, úctu a všechny další hodnoty, city a prožitky. Může je jen opsat a zkombinovat. Umělá inteligence nám může pomáhat a pomáhá již dnes, avšak nahradit člověka a být mu na roveň v jeho budoucích úkolech, to zcela určitě nemůže (a pokud hovořím o úkolech pro budoucnost, rozhodně nemám na mysli nějaké kosmické lety, míním duchovní práci a nové spirituální poznatky). Bohužel ne všude slouží umělá inteligence ku prospěchu lidstva, je nasazována k vedení válek, sledování občanů, k omezení svobody slova. Je na místě vést debaty o morálně etických pravidlech pro její využívání. Zvláště dbát o výchovu dětí a nezatěžovat jejich vývoj předčasně učením na počítačích (používáním mobilních telefonů), dítě potřebuje lásku a živou, obraznou, uměleckou i praktickou pedagogiku a výchovu na základních školách Je-li vedeno nesprávně, onemocní, duševně i tělesně!!!

Co je to, co člověka činí živou, originální bytostí?

Zemře-li člověk, jeho tělo je studené, bledé, dech a tep srdce se zastaví, po čase se tělo rozkládá v minerální součásti. Nikdo nemůže tvrdit, že je to onen člověk, kterého jsme dříve znali, zůstala mrtvá fyzická schránka člověka, život z něho vyprchal. Kam se poděly jeho síly, city, myšlenky, ideály a jeho já. Já, které směřovalo a udržovalo kontinuitu života v určité harmonii a rovnováze?

Dle přírodovědné teorie život člověka končí smrtí fyzického těla. Je to nesmyslná teorie moderní doby, naprosto neodpovídající realitě. Proč? Nemůže totiž rozumně odpovědět na otázku, jak je možné, že si lidské tělo během života uchovává přibližně stálou teplotu 37stupňů Celsia, dýchá samovolně, aniž by je jedinec neustále kontroloval a ovládal bez jeho stálého dozoru (kromě schopností výjimečných jogínů), neurčuje svůj růst a vývoj těla k dospělosti. Lidé nejsou zcela pány přeměny potravy v zažívacím traktu a výstavby kostry, svalů, orgánů. Při spánku, ačkoli jsme bez bdělého vědomí, jsou tělu zachovány jeho funkce a ráno se cítí osvěžen.  Bude ještě někdo tvrdit, že jakýkoli život vznikne a funguje samovolně, že životní funkce jsou jen nějakým z náhody a ničeho vytvořeným jevem? Postaví se dům sám nebo musí mít architekta…….?

Duchovní věda moderního věku, kterou osvětlil Rudolf Steiner (1861 – 1925) a nazval jí pro odlišení od jiných systémů a názorových proudů Anthroposofií, dokáže na podobné otázky odpovědět. Fyzické tělo, jeho formu, rytmy, vývoj, růst, udržuje „tělo éterické –  éterné“- tělo tvořivých sil. Ale nejen to, právě fyzické tělo ukazuje a zrcadlí mnohem víc, duši člověka a schopnost myšlení, cítění, jeho vůli a motivy jednání, díky jeho já. Já žije v duši a duše ve fyzickém těle. A fyzické tělo, pokud není samotným člověkem poškozováno (a to i nepravdivým myšlením…), je dokonalým nástrojem pro jeho tvůrčí činnosti. Hovoří-li duchovní věda o éteru, rozlišuje navíc čtyři druhy éteru: tepelný, světelný, tónový – chemický a životní.[2]. Těmito étery a dalšími silami je člověk prostoupen a spojen s vesmírem neviditelnými pouty a těmi největšími tajemstvími. Je spojen s bytostmi vyššího vývoje než je člověk a především s tou nejvyšší duchovní bytostí, Kristem, který je zástupcem Svaté Trojice pro naši sluneční soustavu,[3]

I při úžasných znalostech lékařů, anatomů, fyziologů a dalších vědců hlavního proudu vědecké společnosti, nelze jednoduše vysvětlit všechny podstatné jevy spojené s bytostí člověka, pokud tito vědci zůstanou předpojatí k novým objevům duchovní vědy.[4] Na druhé straně je jisté, že sebedokonalejší počítač nemůže nikdy zcela člověka zastoupit v jeho budoucím poslání. Nebrojím proti technice a současné vědě, upozorňuji na rizika překotného vývoje a nebezpečí zbloudění, což nám ukazuje klima i sociální problémy globálního charakteru. Každý, i sebe prostší člověk je cenný a dnes jsou lidé po desetitisících vražděni, pro co? Pro moc, peníze, politickou dominanci…..

Člověk je bytostí velmi složitou a ze sedmi článků  své bytosti, je schopen vidět očima jen jeden – fyzické tělo, dalších šest článků lze poznat myšlenkově, pokud nám je ten, kdo je již schopen zřít nadsmyslově, díky svým imaginacím, inspiracím a intuicím popíše slovy a obrazy. O to se snažil vědec Rudolf Steiner, od jehož úmrtí uplyne v roce 2025 právě 100 let.

Vysvětlivky:

[1]

[2]

[3]

[4]

Gigi Young (dodatek)

 Lidské bytosti nepocházejí ze zvířat?

 

Víra, že se lidské bytosti vyvinuly z opic je falešná a degenerativní víra. Ať už jde o přísný darwinismus přírodní vědy, nebo ideologii mimozemšťanů nového věku, zvířata nikdy nebyla součástí přirozeného vývojového lidského proudu.

 

V duchovní vědě je chápáno, že nižší království země (jednotlivé přírodní říše, živly, minerální, rostlinná a živočišná říše) se vynořily z lidské formy, aneb z božského pravzoru člověka v dřívějších nefyzických epochách země…

 

A vynořili se z lidského pravzoru, ne naopak. Rudolf Steiner nás před více než sto lety varoval před nebezpečím víry, že pocházíme ze zvířat.

 

… pokud považujeme darwinismus za základ jediného pohledu na svět, který je platný, pokud věříme, že jediný pravý pohled je, že lidské bytosti pocházejí ze zvířat, a pokud žijeme s touto myšlenkou v sobě — já pocházím ze zvířat, pocházíme pouze z takových sil, které vytvářejí zvířata — to vede duše v přítomnosti k tomu, aby se stali podobnými svým vlastním myšlenkovým pojetím (představám) sebe samých Pokud lidé věří (v této době, zde ve fyzickém těle), že v jejich evoluci byly aktivní pouze zvířecí síly, tak si vytvoří na dobu po smrti vědomí, které způsobí, že se budou vnímat jako zvířata.

 

Zde Steiner ilustruje důležitý bod: představa o našem původu jako lidské bytosti ovlivňuje prožívání duše po smrti! Naše chápání stvoření může vytvořit při odchodu do duchovního světa strukturu podpory nebo chaosu a překážek. Není dobré se identifikovat s nižšími silami, než člověku přísluší.

 

(převzato a upraveno z Facebooku v ČR – Gigy Younga, 13.11.2023)