Ještě za ministra Lubomíra Metnara (ANO) uzavřelo Ministerstvo obrany miliardovou smlouvu na dodávku tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI. V dubnu 2022, tedy již za ministryně Jany Černochové (ODS), byla cena za kulomety navýšena z 1,1 miliardy na 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulanta zajímají podrobnosti o nákupu, zejména jednotková cena. Ministerstvo obrany v čele s Černochovou mu je však stále odmítá poskytnout. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje.  Kverulant.org Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě nedávno vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout. Proto se Kverulant domáhá nápravy prostřednictvím exekuce. Úspěšně, soud pro Prahu 6 nyní pověřil soudního exekutora vymožením požadovaných informací.

Kulomety MINIMI jsou ve výzbroji české armády již roky, podobně jako u prakticky všech armád zemí NATO, a k dispozici jich vojáci mají už několik stovek. O dalším nákupu 949 belgických kulometů do roku 2025 za 1,13 miliardy korun rozhodl 13. prosince 2021 tehdejší náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. To ještě za působení ministra obrany Lubomíra Metnara. Následně byla těsně před Vánoci 2021 uzavřena vlastní, takzvaná rámcová smlouva. Podepsán je pod ní opět Lubor Koudelka. Nešlo o nákup narychlo vyvolaný válkou na Ukrajině. K začátku ruské invaze tehdy ještě scházely dva měsíce. Jako první na tento problematický nákup upozornila Česká televize v pořadu Reportéři ČT.

Výběrové řízení

Zakázka byla zadána formou „jednacího řízení s uveřejněním“. Do něj se sice „přihlásily“ tři firmy, Česká zbrojovka, a. s., Detail Banzai, s. r. o., a CB SERVIS CENTRUM, s. r. o., ale nabídku podal pouze jediný, překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulant je přesvědčen, že podmínky byly překupníkovi ušity na míru, a nikdo jiný tak ani podat nabídku nemohl. Kverulant je přesvědčen, že druzí dva účastníci hráli pouze roli takzvaného „křoví“. Tomu nasvědčuje skutečnost, že ministerstvo trvalo na dodání kompletních sad, tedy kulometu a optiky jedním dodavatelem. Pokud by úředníci poptali zvlášť kulomety a zvlášť optiku s montáží, mohli by dostat lepší ceny na obě hlavní komponenty dodávky. Ale o lepší cenu tady patrně nešlo.

Cenu ani neověřil žádný znalec s kulatým razítkem. Možná proto, že cena 1,19 milionu korun za jeden kus kulometu je skutečně hodně přehnaná. „Cena vypadá skutečně velmi zvláštně. Musíme si uvědomit, že to je v podstatě cena tří osobních automobilů a lehký kulomet této kategorie není zas tak sofistikovaná zbraň,“ řekl vojenský publicista a šéfredaktor ATM Michal Zdobinský.

Lehký kulomet FN MINIMI skutečně není posledním výkřikem zbrojního průmyslu. Poprvé byl představen v roce 1974 a v současnosti jej používá více než 20 zemí světa. V roce 1982 byl zaveden do výzbroje armády USA pod označením M249 Squad Automatic Weapon (SAW). Výrobcem je belgická firma Fabrique Nationale de Herstal nebo FN Herstal (někdy zkracováno jen na Fabrique Nationale, FN).

Násobně dražší než od výrobce

Podle zjištění České televize belgické kulomety přitom napřímo od výrobce nakupuje například Norsko či Portugalsko. Norsko dokonce dostalo od výrobce cenu 219 tisíc korun za kus. To je více než 5krát levnější než původní český nákup za 1,19 milionu za kus a vše nasvědčuje tomu, že to nebyla cena konečná, o tom ale dále v textu. Ministerstvo se trochu chabě hájilo, že Armáda ČR na rozdíl od Norska garantovala odběr pouze 477 kusů kulometů, kdežto Norové se zavázali odebrat nejméně 1000 kusů. Ministerstvo také naznačovalo, že Norové si kulomety koupili bez optiky a bez „soupravy na čištění“.

V minulosti Česko nakoupilo 269 shodných kulometů za dvě stě milionů korun, tedy opět výrazně levněji. Nákup tehdy probíhal přes nákupní agenturu NATO SUPPORT AND PROCUREMENT AGENCY (NSPA). NSPA je speciální agentura NATO poskytující svým zákazníkům podporu při pořizování vojenského materiálu. Ale velká renomovaná mezinárodní agentura nebyla náměstkovi Koudelkovi patrně dost dobrá, proto dal přednost překupníkovi z Borku u Budějovic: „Co se týká zadání přes NSPA, je pravda, že v minulosti jsme pořízení tohoto kulometu realizovali přes NSPA, ale bohužel jsme neměli příliš dobré zkušenosti. Ta zakázka se protáhla o několik let.“

Resort tedy opět angažoval prostředníka navzdory slibu Babišovy vlády, že zbrojní nákupy ze zahraničí budou probíhat bez nich a bude se nakupovat napřímo, a tedy levněji.

Překupník z Borku u Budějovic

Jak už bylo uvedeno, dodavatelem kulometů není jejich belgický výrobce Fabrique Nationale, ale český překupník CB SERVIS CENTRUM z Borku u Budějovic. Kverulant na základě informací vyžádaných od Ministerstva obrany vypočetl, že CB SERVIS dostal zaplaceno v letech 2015 až 2022 celkem více než 800 milionů korun. Snad jen kromě platby za uspořádání školení za nicotnou cenu 6660 korun se jednalo o překoupení vojenského materiálu. Vedle zakázky na dodávku kulometů MINIMI to bylo především překoupení třiceti odstřelovacích pušek amerického výrobce Desert Tech včetně příslušenství a 21 tisíc nábojů. Hodnota tohoto kontraktu s názvem „modulární zbraňový komplet“ z února 2017 činila včetně DPH 75 milionů korun. Tuto částku obrana překupníkovi CB SERVIS CENTRUM v květnu 2018 na základě tří faktur zaplatila./

Za ministerstvo podepsal „velkorysou“ smlouvu tehdejší náměstek sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. Mimochodem, Koudelka je absolventem studia kultura a řízení kultury na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda a na Ministerstvu obrany se pohybuje nepřetržitě již od roku 1990.
Čekali byste možná, že po změně vlády v lednu 2022 byl Koudelka novou ministryní Janou Černochovou (ODS) vyhozen a čelí policejnímu vyšetřování pro korupci. Omyl. Lubor Koudelka na Ministerstvu obrany pracuje nadále. Nemluvě o tom, že jako hlavní nákupčí jistě nese vinu i za to, že Ministerstvo obrany dostalo rekordní, půlmiliardovou pokutu od antimonopolního úřadu. To když v roce 2021 v rozporu se zákonem uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s americkou vládou dříve, než rozhodlo o námitkách jiného potenciálního dodavatele, italské společnosti Leonardo.

Kverulant v lednu 2023 požádal ministryni obrany Janu Černochovou o vysvětlení a nápravu: „Je zjevné, že nákup byl několikrát předražen oproti běžným cenám. Vysvětlete, jak je to možné, a uveďte, kdo byl za realizaci tohoto nákupu potrestán. Bylo iniciováno vyšetřování? Jaký byl výsledek?“  Kancelář ministryně obrany mu dopisem z 16. února 2023 na tuto otázku odpověděla jedinou větou: „Ministerstvo nesdílí Váš osobní názor, a proto neuplatňuje žádný z Vámi předpokládaných postupů.“

Navýšení ceny na 1,5 miliardy

Nejenže Koudelka nebyl z Ministerstva obrany s ostudou propuštěn, ale již za působení nové ministryně Černochové byl v dubnu 2022 k původní miliardové rámcové smlouvě připojen dodatek, který navýšil cenu. Nově ministerstvo zavázalo daňové poplatníky zaplatit překupníkovi z Borku u Budějovic 1,464 miliardy korun. Pod dodatkem je opět podepsán Koudelka.

Ministryně obrany Černochová tají informace

Jak už bylo uvedeno, z usnesení dokumentu zaslaného Úřadem na ochranu hospodářské soutěže nepřímo vyplynulo, že k navýšení ceny došlo bez toho, že by armáda dostala více kulometů, ale jisté to není. Tomu, že za vyšší cenu víc kulometů nebude, nasvědčuje i to, že obrana Kverulantovi odmítla sdělit informace o počtech kulometů a jejich cenách a 16. února 2023 o tom vydala rozhodnutí. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje.

Kverulant uspěl s žalobou na Ministerstvo obrany

Kverulant se s tímto ignorováním zákona o veřejném přístupu k informacím odmítl smířit a proti neposkytnutí informací podal odvolání. Vyřízení odvolání měla ze zákona na starosti přímo kancelář ministryně obrany Jany Černochové. Ta rozhodnutím ze dne 22. března 2023 Kverulantovo odvolání odmítla. Opět s odkazem, že překupník, od kterého proběhl nákup kulometů, si to nepřeje. Proto Kverulant proti nezákonnému rozhodnutí podal v květnu 2023 soudní žalobu. O této žalobě 14. srpna 2023 rozhodl Městský soud v Praze. Dal Kverulantovi za pravdu a nařídil ministerstvu, aby požadované informace poskytlo ve lhůtě 15 dní ode dne doručení rozsudku. To se však nestalo a Ministerstvo obrany dokonce proti pravomocné povinnosti rozkrýt podezřelý obchod podalo kasační stížnost. Úporná snaha zakrýt informace o nákupu kulometů MINIMI nasvědčuje tomu, že Kverulant narazil na opravdu velkou ničemnost.

Nařízení exekuce

Kverulant se s pohrdáním zákony a s nerespektováním soudního rozhodnutí odmítl smířit, a proto v úterý 12. září zaslal Exekutorskému úřadu Praha 3 návrh na provedení exekuce. Exekutor se následně obrátil na Obvodní soud pro Prahu 6 a ten jej nyní pověřil provedením exekuce.

Kverulant očekává, že exekutor v souladu s ust. § 46 odst. 6 exekučního řádu vyzve Ministerstvo obrany ke splnění vymáhané povinnosti, tedy k poskytnutí odpovědi na otázku číslo 3: „Jak byla stanovena cena dodávky? Předložte kopii příslušného rozhodnutí včetně všech podkladů, které tuto cenu určují.“ Pokud ani po této výzvě ministerstvo vymáhanou povinnost nesplní, přistoupí exekutor k jejímu vymáhání prostřednictvím ukládání pokut, a to až do doby, než se tak stane.