Kverulant odhalil podezřelé transakce s církevním majetkem a čelí za to žalobě

Článek Podezřelé transakce s církevním majetkem vyšel na serveru SERVERNAME 25. února 2025

Arcibiskup Jan Graubner a kardinál Dominik Duka. Foto: Stanislava Benešová / Právo / Profimedia

Hospodaření katolické církve v Česku skončilo v roce 2022 v zisku 1,044 miliardy korun. v roce 2023 hospodařily diecéze katolické církve se ziskem 654 mil. Kč. Majetek církve je však mnohem větší. Po staletí jsou správci tohoto majetku ve velkém pokušení získat z něj něco pro sebe. Proto v církvi už po staletí platí kanonické právo, které stanoví pravidla a omezuje možnost prelátů nakládat s církevním majetkem libovolně. Zejména je zakázáno vyvádět majetek mimo církev. Podezřením na takové jednání začala tato kauza.

Zákon o restitucích vstoupil v účinnost roku 2013. Církvím byl navrácen majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Byla to právě římskokatolická církev, které se vrátila drtivá část tohoto majetku. Stát se také zavázal, že církvím postupně vyplatí cca 59 miliard korun jako náhradu za majetek, jenž nemohl být vrácen.

Vyplácení finanční náhrady bude ukončeno v roce 2042. Hlavním příjemcem těchto peněz je opět římskokatolická církev. Vedle toho stát financuje mzdy pracovníkům církve a bude tak činit až do roku 2028. Z tohoto titulu bylo v roce 2023 vyplaceno 536 milionů korun. Finanční náhrada za nevydaný majetek vyplacená diecézím za rok 2023 byla ve výši 1,499 mld.

Vedle výnosů z vlastního podnikání a investování finanční náhrady využívá církev i dotace z národních dotačních titulů a z fondů Evropské unie. V současném programovém období k září 2024 vyčerpaly subjekty zřizované katolickou církví 2,949 mld. Kč. Zhruba polovina z této částky šla do projektů farností a oblastních charit. Z hlediska věcného zaměření projektů jsou prostředky směrovány do oblasti kulturních památek (1,224 mld.), sociálních služeb (1,082 mld.) a vzdělávání (425 mil.).

Kverulant je přesvědčen, že vrácení majetku církvím bylo správným a nutným krokem k tomu, aby se naše společnost vyrovnala se čtyřicetiletým komunistickým bezprávím a konečně se vydala na cestu úcty k právu, ale církevní majetek nemá být tunelován. Má sloužit široké veřejnosti.

Hostivařské pozemky za čtvrt miliardy

K restituovaným majetkům patřily také dva pozemky v pražské Hostivaři. Pozemek číslo 1768 má výměru 14 418 m² a pozemek 1805 má plochu 16 654 m². Oba se nacházejí v blízkosti nákupního střediska VIVO Hostivař, poblíž Trojmezí a lesoparku. Občanská vybavenost a dopravní dostupnost tohoto místa jsou velmi dobré. Přestože oba pozemky byly v roce 2021 v katastru zatím uvedeny jako orná půda, stavět se na nich bude. V metropolitním plánu byly totiž uvedeny jako zastavitelné území. V roce 2021 odhadoval Kverulant po konzultaci s developery jejich cenu na částku nejméně 250 milionů korun.

Právě tyto pozemky byly vyvedeny z majetku církve a převedeny na nadaci Dominika Duky. Stalo se tak darovací smlouvou mezi hostivařskou farností a Dukovou nadací v druhé polovině prosince 2020. Podle právního řádu je každá římskokatolická farnost samostatnou právnickou osobou. Podle církevního práva je však každý z farářů stojících v čele farnosti podřízen a povinován striktní poslušností svému diecéznímu biskupovi. V roce 2020 právě Dominiku Dukovi. Velmi zjednodušeně lze shrnout, že Duka daroval pozemky sám sobě.

Nadace Arietinum tyto pozemky takřka obratem převedla na developera Central Group, od nějž za to měla dostat byty. Kolik těchto bytů bude, kdy je nadace dostane a jaká má být jejich cena, už směnná smlouva s developerem neuváděla. Právě tyto okolnosti v Kverulantovi vzbuzovaly podezření, že se chystá pořádný tunel.

Celkem 40 bytů pro Nadaci Arietinum

Dne 25. srpna 2022 byl na katastrální úřad doručen návrh Central Group (CG) a Nadace Arietinum na vklad 40 bytů na Praze 5 – Zličín k. ú. Třebonice ve prospěch nadace. Zde je seznam všech 40 bytů, které byly takto převedeny. Katastrální úřad tento převod zapsal 25. 8. 2022. Bytů 3+kk bylo 13, bytů 2+kk bylo 8 a malometrážních bytů 1+kk bylo 19. Předpokládejme, že cena za jeden m² byla 101 325,70 Kč. Tuto částku Kverulant vypočetl z kupní ceny mezi CG jako prodávajícím a Arcibiskupstvím jako přímým kupujícím. Šlo o kupní smlouvu o převodu jednotky č. 227/30 o výměře 86 m² za cenu 8 714 010 Kč. Takto bylo nakoupeno dalších asi 25 jednotek ze stejného projektu. Kverulant vypočetl, že cena 40 bytů, které Central Group převedl v rámci složité směny na nadaci Arietinum, činila 222 353 671 korun. To je tedy hodnota menší než cena hostivařského pozemku, kterou Kverulant po konzultaci s developery odhadnul na částku nejméně 250 milionů korun.

Nabízí se otázka, proč stejně jako zmíněných 25 bytů nekoupilo Arcibiskupství i oněch 40 jednotek, které složitě a neprůhledně nabylo prostřednictvím směnné smlouvy? Dne 27. 4. 2023  bylo všech 25 výše uvedených bytů zakoupených Arcibiskupstvím vloženo jako nepeněžitý vklad, coby součást závodu, do základního kapitálu spol. XPlace Radost s.r.o.

Pozemky v Bohnicích za 170 milionů korun

Pozemky v Bohnicích mají celkovou výměru 21 648 m² a Dukově nadaci je darovací smlouvou věnovala v srpnu 2021 Římskokatolická farnost v Bohnicích. Pozemky byly v době převodu z velké části volné a stavby tam stojící jsou lehké skladové haly, které je možno snadno zbourat. Pozemky byly v metropolitním plánu uvedeny jako zastavitelné území a toto označení koresponduje i s platným územním plánem. Kverulant po konzultaci s developery odhadl cenu těchto pozemků na částku nejméně 170 milionů korun.

Jak už bylo uvedeno, je podle církevního práva každý z farářů stojících v čele farnosti podřízen striktní poslušností svému diecéznímu biskupovi. V tomto případě právě Dominiku Dukovi. Velmi zjednodušeně lze shrnout, že Duka daroval opět pozemky sám sobě. Výmluvně to dokládá podpisová doložka předmětné darovací smlouvy. Za obdarovaného i za zřizovatele dárce jsou tam podepsáni tři naprosto shodní lidé.

I v tomto případě nadace Arietinum pozemky převedla na developera Central Group. Stalo se tak v prosinci 2021 a nadace Arietinum za to má od Central Group opět dostat byty. Kolik těchto bytů bude, kdy je privátní nadace dostane ani jaká má být jejich cena, směnná smlouva s developerem opět neuvádí.

Převod lesů za miliardu

Ve prospěch Nadace Arietinum byly v lednu 2022 z majetku arcibiskupství podřízené organizace Kolegiální kapituly sv. Kosmy a Damiána ve staré Boleslavi vyvedeny pozemky o celkové rozloze 538 hektarů. Z toho téměř 500 hektarů tvořily lesy. Šlo především o lesy v katastrálním území Mirotice u Kozlova, poblíž obce Bochov zapsané na listu vlastnictví číslo 99.

Obvyklé prodejní ceny lesa se na konci roku 2023 pohybovaly v poměrně širokém pásmu od 30 do 100 korun za m². Zprůměrujeme-li tuto částku, je výsledkem cena 65 korun za m². Při této ceně nám vychází, že 499 ha lesa, tedy 4,99 milionu metrů čtverečních, má hodnotu 324 milionů korun.

To však nejsou zdaleka všechny lesy, které do svého majetku Nadace Arietinum získala. Na stránkách nadace Arietinum je uvedeno, že do Nadace vložily své lesní pozemky na konci prosince 2023 tyto farnosti: Římskokatolická farnost Benešov, Římskokatolická farnost Beroun, Římskokatolická farnost Budyně nad Ohří, Římskokatolická farnost Bystřice u Benešova, Římskokatolická farnost Hořovice, Římskokatolická farnost Jince, Římskokatolická farnost Kolín, Římskokatolická farnost Kostelec nad Černými lesy, Římskokatolická farnost Kralupy nad Vltavou, Římskokatolická farnost Lysá nad Labem, Římskokatolická farnost Mnichovice, Římskokatolická farnost Neratovice, Římskokatolická farnost Nové Strašecí, Římskokatolická farnost Nymburk, Římskokatolická farnost Pečky, Římskokatolická farnost Petrovice u Rakovníka, Římskokatolická farnost Petrovice u Sedlčan, Římskokatolická farnost Poříčí nad Sázavou, Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem, Římskokatolická farnost Roztoky u Prahy, Římskokatolická farnost Řevnice, Římskokatolická farnost Slaný, Římskokatolická farnost Stará Boleslav, Římskokatolická farnost Týnec nad Sázavou, Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba Staršího Příbram, Římskokatolická farnost Uhlířské Janovice, Římskokatolická farnost Unhošť, Římskokatolická farnost Votice, Římskokatolická farnost Zlonice.
Tyto lesy mají rozlohu přibližně 1100 hektarů a nacházejí se nejčastěji ve Středočeském kraji. Při ceně 65 korun za m² nám vychází, že 1100 ha lesa má hodnotu 715 milionů korun. Společně s lesy původně patřícími Boleslavské kapitule jde celkem o majetek v hodnotě více než 1 miliarda korun. Pojďme se podívat, co získání tohoto majetku předcházelo.

Arcibiskup Graubner: Darujte lesy, nebo…

V létě 2023 pražský arcibiskup Jan Graubner vyzval dopisem jednotlivé farnosti, aby svoje lesy bezplatně převedly do Nadace Arietinum. Arcibiskup Graubner ve svém dopise farnostem uvádí, že sloučení farních pozemků přinese daleko větší zisk, a tvrdí: „Z tohoto důvodu se jeví vklad farních lesních pozemků do Nadace Arietinum jako výhodný, ekonomicky efektivní, a tedy pro místní církev prospěšný.“ Jak by mohlo být pro farnosti výhodné zbavit se bez náhrady svého cenného majetku, už Graubner nevysvětluje. A těm, kteří by přesto váhali, vyhrožuje, že pokud lesy do nadace nedarují, tak jim arcibiskupství se správou lesů nijak nepomůže.

Přestože arcibiskup Graubner v dopise farnostem uvádí, že se po dlouhých jednáních otevírá možnost spolupracovat s Lesy České republiky a rozdrobené pozemky směnit, scelit a majetek tak proměnit na výhodnější aktivum, nic takového realizováno nebylo.

Kverulant položil počátkem roku 2025, tedy rok a půl od Graubnerova dopisu, otázku, zda došlo ke směně mezi LČR a nadací. Odpověď LČR z 10. 2. 2025 byla lakonická a naprosto jednoznačná: „LČR dosud nerealizovaly žádnou směnu s Nadací Arietinum.“

V této souvislosti se jako velmi farizejské jeví vyjádření Graubnera v rozhovoru pro iDNES.cz z prosince 2023: „Vrátily se nějaké lesy, ale jsou hodně roztroušené, proto se snažíme je směnit tak, aby se vytvořily větší celky. Některé pozemky horší kvality vidíme jako vhodné pro fotovoltaickou elektrárnu. I o to se pokoušíme.“

Nadace Arietinum

Nadace Arietinum byla založena Dominikem Dukou 19. prosince 2020. Duka nadaci založil jako fyzická osoba a jmenoval se předsedou správní rady. Spolu s ním ve správní radě zasedl, mimo jiné, bývalý politik Antonín Juriga a jeho bývalá sekretářka Linda Dolečková. Oba posledně jmenovaní působili ve vysokých funkcích na pražském arcibiskupství jako Dukovi chráněnci.
V zakladatelské listině Nadace Arietinum se uvádí, že první členy správní rady lze vyměnit až po pěti letech. Tedy až v roce 2025. Nicméně Kverulantova široká medializace skutečnosti, že Duka a jeho chráněnci už na tuto nadaci převedli pozemky v hodnotě stovek milionů, vedla k tomu, že ti nejkontroverznější lidé, politik Juriga i jeho bývalá sekretářka Dolečková, byli vyměněni už v září 2022 a do vedení nadace byli jmenováni vysocí církevní hodnostáři. Více o této výměně však až dále v textu.

Nadace Arietinum v zápisu do nadačního rejstříku deklaruje rozsáhlé pole působnosti: „podpora náboženské, duchovenské, pastorační, charitativní, sociální, humanitární, kulturní, vzdělávací, školské a jiné veřejně prospěšné činnosti související s posláním římskokatolické církve (…)“. Toto pole je definováno tak široce a vágně, že se do něj dá schovat prakticky cokoliv. Nelze také přehlédnout tři podstatné skutečnosti, které se k této nadaci vážou. Za prvé, o použití peněz nebude rozhodovat církev, ale představitelé nadace. Za druhé, tato nadace není nijak vázána církevním, tedy kanonickým právem, které chrání církevní majetek před jeho nehodnými správci. A konečně za třetí, v zakladatelské listině nadace Arietinum se uvádí, že první členy správní rady lze vyměnit až po pěti letech. V tomto světle je možné posuzovat i platnost závazku pomáhat církvi deklarovaného v zakládací listině nadace.

Olomoucká cesta

Kverulant chápe, že se katolická církev připravuje na období po roce 2029, kdy skončí výplata nákladů na duchovní, a na období po roce 2042, kdy skončí výplata restitučních náhrad. Pro srovnání, že lze postupovat i jinak než založením privátní nadace, je druhé největší biskupství v zemi, a to Arcibiskupství olomoucké. To si na podzim roku 2024 založilo fond Donátor, fond na podporu pastorace a kněží v olomoucké arcidiecézi, který byl zřízen jako organizační složka Arcibiskupství olomouckého s vlastními stanovami, bez samostatné právní subjektivity. Ve stanovách je mimo jiné uvedeno, jak Arcibiskupství nad tímto fondem vykonává kontrolu.

Další problematické okolnosti

Na výše popsaných transakcích je ještě několik dalších okolností, které Kverulanta utvrzovaly v přesvědčení, že z počátku šlo zřejmě o tunel. Tak především, pokud by církev chtěla mít vedeny pozemky v odděleném právním subjektu, mohla si takový subjekt založit s tím, že tento subjekt by jí byl, na rozdíl od soukromé Dukovy nadace, zcela podřízen.
Kdyby církev počkala, až budou pozemky zapsány jako stavební pozemky, mohla by jistě žádat vyšší cenu. Té nejvyšší ceny za pozemky by církev jistě dosáhla pořádáním veřejné dražby. Podobné je to s nákupem bytů. Pokud církev chtěla kupovat byty v době, kdy se odborníci shodovali, že jejich cena je nadhodnocena, měla tak učinit veřejnou soutěží.
A konečně, pražská arcidiecéze je podřízena, jako všechny katolické arcidiecéze na světě, Římu a podle církevního práva si měla před převedením církevního majetku vyžádat souhlas Vatikánu v případě, že hodnota majetku převyšovala 40 milionů korun. To však neučinila.

Nadace Arietinum nikomu nepomáhá, ale náklady generuje
Vedení arcibiskupství opakovaně tvrdí, že Nadace Arietinum vznikla na konci roku 2020 z jediného důvodu: postupně se do ní soustředí majetek, jenž bude vydělávat peníze například na platy kněžích nebo opravy kostelů. Když se ale podíváme do výročních zpráv za rok 2021 a za rok 2022, zjistíme, že nadace ještě nikdy nikoho nepodpořila. Na internetových stránkách nadace Arietinum našel Kverulant v únoru 2025 tuto větu: „V roce 2023 nebyl udělen žádný nadační dar a výnosy zůstaly v Nadaci pro využití v dalších letech.“ Náklady však již nadace generuje. Jen v roce 2022 to byly skoro 2 miliony korun.

Kverulant opakovaně marně psal do Vatikánu a nunciovi

Kverulant se s podezřením na tunelováním majetku, který má sloužit široké veřejnosti, odmítl smířit, a proto se poprvé obrátil na Svatý stolec už v dubnu roku 2021. Dopisem informoval Vatikán, že Duka vyvedením majetku za nejméně 250 milionů korun mimo církev porušil kanonické právo. Teprve 12. října 2021 byl Kverulantovi doručen dopis od apoštolského nuncia v Praze. Nuncius, arcibiskup Charles D. Balvo, v něm Kverulantovi píše, že Vatikán, resp. jeho kongregace pro kněze se jeho dopisem zabývá. Další odpověď však již nepřišla. Apoštolský nuncius je cosi jako velvyslanec Vatikánu v České republice.

Počátkem května 2022 se novým apoštolským nunciem v Česku stal arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. I toho Kverulant dopisem seznámil se situací a požádal jej, aby se v celé věci osobně angažoval, a to především s cílem navrátit zcizený majetek zpět církvi.

V prosinci 2023 se Kverulant na Svatý stolec obrátil znovu. Tentokrát se svými zjištěními vyvádění lesů z majetku farností. Dopis o tom zaslal na vědomí i papežskému vyslanci v Praze.
V prosinci 2024 urgoval Kverulant na papežském nunciovi v Praze meritorní odpověď na dopis z května 2022. Žádal zejména „o informaci ohledně výsledku šetření této závažné záležitosti“. Odpovědi se mu dostalo, ale byla to odpověď vyhýbavá. „S politováním Vám oznamuji, že se nemohu zabývat záležitostmi, které jste popsal ve své korespondenci. Předmětné otázky řeší vyšší statutární a právní instituce: Česká policie, různá dikasteria Svatého stolce atd.“

Svěřenský fond

Arcibiskupství pražské založilo v září 2021 AP veřejně prospěšný svěřenský fond. Jeho svěřenskými správci se stali opět Balík, Juriga a Dolečková. O měsíc později vznikla APASSET s.r.o. Tuto společnost vlastní výše uvedený svěřenský fond a jednateli se tehdy opět stali Balík, Juriga a Dolečková.

O dva měsíce později, v prosinci 2021, byla založena další s.r.o., XPlace Beta s IČ 14053519. Uvádět IČ je v tomto případě nutné, protože později byla založena další společnost stejného jména, jen s jiným IČ. Jediným vlastníkem XPlace Beta s IČ 14053519 se stalo Arcibiskupství pražské. Jednateli se opět stali tři již zmínění. Ještě v prosinci 2021, čtyři dny před Štědrým dnem, převedlo Arcibiskupství pražské na XPlace Beta s IČ 14053519 velký činžovní dům v pražské Jaselské ulici. Dům je po celkové rekonstrukci, je v něm asi 25 bytů a Kverulant jeho cenu odhaduje na 150 až 200 milionů korun. Pod smlouvou, skrze kterou k převodu tohoto činžovního domu došlo, jsou za Arcibiskupství pražské i za XPlace Beta s IČ 14053519 podepsáni prakticky titíž lidé. Za arcibiskupství je to Dominik Duka, Balík a Juriga. Za XPlace Beta s IČ 14053519 je to Juriga a Dolečková.

Praha 6, Jaselská 285/7, foto Kverulant.org

Dne 13. července 2022 byla založena další společnost s ručením omezeným, název byl stejný, XPlace Beta, jen IČ jiné, a to 17327237. Jednatelé byli stejní, jen majitel této firmy byl jiný, a to společnost APASSET s.r.o. Společnost APASSET už nevlastní Arcibiskupství pražské, ale je v majetku AP veřejně prospěšného svěřenského fondu.

V pátek 13. května 2022 Vatikán odvolal z pozice pražského arcibiskupa Dominika Duku. Jen pět dnů po tom, 18. května, došlo k převodu stejného činžovního domu v Jaselské ze společnosti XPlace Beta s IČ 14053519 na společnost XPlace Alfa s.r.o. Za obě strany podepsali dokument, kterým k převodu došlo, naprosto titíž lidé, Balík, Juriga a Dolečková. Společnost XPlace Alfa s.r.o. na rozdíl od společnosti XPlace Beta s IČ 14053519 už Arcibiskupství pražské nevlastní. Společnost XPlace Alfa s.r.o. je vlastněna subjektem AP veřejně prospěšný svěřenský fond. Vyvedení velkého činžovního domu v Jaselské ulici za 150 až 200 milionů korun z majetku arcibiskupství tak bylo dokončeno. Podpis Duky na dokumentu, ve kterém k tomuto vyvedení došlo, není. Nedá se tedy dokázat, že o tomto převodu věděl. O vyvádění ostatního majetku, o kterém budeme psát dál, však věděl naprosto určitě. A aby věc byla ještě složitější, tak podle výše uvedeného dokumentu zanikla společnost XPlace Beta s IČ 14053519 a její jmění přešlo na společnost XPlace Alfa s.r.o.

Neprůhledná vlastnická struktura

Už jste se v síti firem s podobnými nebo shodnými názvy, jen s jiným IČ, ztratili? Není divu, ale bude to ještě horší. Tím totiž popis neprůhledné vlastnické struktury zdaleka není u konce. Den po státním svátku, 29. října 2021, byly založeny  společnosti, XPlace Alfa s.r.o. a XPlace Services s.r.o. a AP lesnická s.r.o. Všechny tyto společnosti nevlastní arcibiskupství, ale prostřednictvím firmy APASSET svěřenský fond. Na pozicích jednatelů v nich opět figurovali Balík, Juriga a Dolečková. Dne 11. prosince 2021 k nim přibyla XPlace Gama s.r.o. a 29. června 2022 pak další dvě, a to XPlace Delta s.r.o. a XPlace Epsilon s.r.o. Lze předpokládat, že i na tyto subjekty byl z Arcibiskupství pražského vyveden další majetek.

Mimo výše uvedené firmy Juriga figuroval ještě v mnoha dalších subjektech, které mají něco společného s majetkem církve. Jsou jimi Beroun Real Estate s.r.o., Hořovice Real Estate s.r.o., XRetail Alfa s.r.o., Nadace sv. Ludmily a již výše několikrát zmíněná Nadace Arietinum.
Neprůhlednou vlastnickou strukturu, která sloužila k vyvádění majetku Arcibiskupství, dobře ilustruje následující graf, sestavený v září 2022. Podobné grafy se primárně používají k odhalování podvodů a k mapování trestné činnosti. Odkaz na něj naleznete i zde.

Reakce arcibiskupství

Jak už bylo uvedeno, zveřejnění Kverulantových odhalení vyvolalo na Arcibiskupství pražském dosti podrážděnou reakci. Jan Balík, generální vikář arcibiskupství a jeden ze statutárních zástupců Dukovy nadace, uveřejnil v červnu 2021 článek s názvem Správa církevního majetku v zemi závisti. Kdo by čekal sebereflexi, vysvětlení nebo lítost nad tunelováním církevního majetku, bude zklamán již perexem Balíkova článku: „Značný mediální rozruch vyvolalo nedávné nařčení kardinála Dominika Duky z ‚tunelování církevního majetku‘. Proč, pokud jde o majetek, je církev permanentně pod palbou nejrůznějších útoků, falešných nařčení a lží?“

Duka byl konečně odvolán

V pátek 13. května 2022 Vatikán konečně odvolal z pozice pražského arcibiskupa Dominika Duku.

Jan Graubner

Novým pražským arcibiskupem jmenoval papež František v květnu 2022 Jana Graubnera, před tím arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Jeho první kroky byly dosti rozpačité, nejprve potvrdil všechny svoje podřízené, včetně Balíka, Jurigy a Dolečkové ve funkci a ani slůvkem se veřejně neohradil proti problematickým transakcím.
Naopak 14. července 2022 nahradil Jan Graubner na postu předsedy správní rady Nadace Arietinum Dominika Duku. Dominik Duka však nepřestal být jediným zakladatelem Nadace Arietinum. Zakladatel se sice na běžném provozu nadace nepodílí, zákon mu však přiznává oprávnění měnit zakládací listinu a tím i měnit základní poměry nadace.

Vyhazov a návrat Jurigy a Dolečkové

Arcibiskupství s Jurigou a s Dolečkovou v polovině září 2022 rozvázalo pracovní poměr. Podle vyjádření arcibiskupství údajně také oba odstoupili ze všech statutárních orgánů a dalších pozic, do kterých byli v rámci svého pracovního poměru jmenováni nebo zvoleni. Dolečková a Juriga byli dokonce přinuceni rezignovat na své pozice ve správní radě Nadace Arietinum.
Ale Dolečková ani Juriga neodešli na dlouho. Někdejší Jurigova sekretářka Dolečková se v roce 2023 vrátila do vedení arcibiskupství jako ekonomka a Antonín Juriga podle dobře informovaných zdrojů arcibiskupství stále navštěvuje, je stále hlavním hybatelem mnoha církevních „transakcí“ a stojí i za převodem lesů za miliardu na nadaci Arietinum.

Policejní zásah na pražském arcibiskupství

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v úterý 10. září 2024 odpoledne zasahovali na pražském arcibiskupství, kde prověřovali podezření z podvodu při převodu nemovitostí z vlastnictví arcidiecéze.

Informaci o policejním zásahu NCOZ jako první přinesl web iROZHLAS.cz a Radiožurnál. „Policejní orgán provedl řadu domovních prohlídek v trestní věci, kterou dozorujeme. Šlo o podezření z podvodu. Arcibiskupství je v postavení poškozeného,“ řekl v úterý odpoledne ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Pražák.

„Souvisí to s převody nemovitých věcí z majetku arcibiskupství. Předběžný odhad škody je asi 200 milionů korun. Policie věc prověřuje, zatím nezahájila žádné trestní stíhání,“ dodal Pražák.
Padla i otázka, zda má případ Nadace Arietinum souvislost s razií kriminalistů na arcibiskupství. „S tímto názvem jsem se v té věci setkal, to ano, ale přímá souvislost v tom není,“ uzavřel Pražák.

„Zásah Policie ČR se týkal podezření ze zločinu podvodu, v němž figuruje jako poškozené Arcibiskupství pražské. Policie provedla řadu úkonů trestního řízení včetně domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor. Podstata prověřované trestné činnosti spočívá v převodech nemovitých věcí z vlastnictví arcibiskupství,“ vysvětlil Pražák. Na dotaz Novinek, zda tedy šlo o prodej majetku, který byl prodáván zřejmě za nižší cenu, než jaká byla jeho skutečná hodnota, odpověděl: „Zhruba tak by se to dalo říct.“

Rozhodovaly statutární orgány

O prodeji majetku patřícímu arcibiskupství přitom musely rozhodovat jeho statutární orgány. Mezi ně patří především arcibiskup, kterým byl do poloviny roku 2022 kardinál Dominik Duka a od července 2022 Jan Graubner. Dalším statutárním zástupcem pak byl generální vikář (nyní Jan Balík) a také ředitel kurie.

„Samotné transakce jsou z období let od roku 2021. Zatím zcela předběžný odhad je okolo 200 milionů korun. V září 2024 nebyl nikdo zadržen ani obviněn, neočekávám, že by se to změnilo v horizontu nejbližších několika týdnů nebo měsíců,“ doplnil Pražák.

Ale ať už je přesný důvod policejního zásahu na arcibiskupství jakýkoliv, už nyní je jisté, že Kverulant není zdaleka sám, kdo nabyl přesvědčení, že majetek arcibiskupství byl tunelován.

Duka zažaloval Kverulanta o 3 miliony korun

V září 2021 doručil soud Kverulantovi Dukovu žalobu, ve které po něm požaduje stažení všech článků, „peněžní zadostiučinění“ ve výši 3 miliony korun a omluvu. Pokud by Kverulant v této při prohrál, znamenalo by to jeho likvidaci. K Dukově žalobě se připojili Juriga a Dolečková. Ti však po Kverulantovi požadují jen omluvu.

Mediace

Prvnímu jednání před soudem ve sporu o zaplacení 3 milionů korun Dukovi předcházelo soudní nařízení jednání před mediátorem z dubna 2022. Mediátorem byl ustanoven zkušený profesionál JUDr. Martin Svatoš, Ph.D. Kverulant na jednání přišel s nabídkou, že svoje články o tunelování je ochoten přepracovat, vysvětlí-li mu protistrana hodnověrně důvody, pro které předmětné sporné transakce realizovala. To protistrana zastoupená Jurigou a Dolečkovou odmítla a trvala na smazání všech Kverulantových článků. Pokud by k tomu došlo, tak protistrana nabízela ustoupení z požadavku na odškodnění nemajetkové újmy ve výši 3 miliony korun. Vymazání předmětných článků Kverulant rozhodně odmítl.

První veřejné jednání před soudem

Přestože Dukova žaloba o stažení všech Kverulantových článků o tunelování církevního majetku a odškodné ve výši 3 miliony korun byla podána již červnu 2021, první jednání před soudem bylo nařízeno až na 17. prosince 2024. Na jednání do Justičního paláce byly předvolány tyto fyzické osoby: za žalobce Dominik Duka, Mgr. Antonín Juriga, Ing. Linda Dolečková, za žalované Ing. Vojtěch Razima a Jan Urban. Žalovaní zástupci Kverulanta se dostavili oba. Za stranu žalující přišla osobně jen Linda Dolečková. Novinářskou obec zastupovala ČTK a redaktor Novinek.cz Radim Vaculík.

Pro zájemce o detailní informace o průběhu Kverulant uveřejňuje celý protokol o jednání před soudem prvního stupně Obvodní soud pro Prahu 10 ze dne: 17. prosince 2024. Zde je popis jednání, jak je vnímal Kverulant. Žalující strana u soudu tvrdila, že články Kverulanta jsou nepřesné, plné polopravd a domněnek a měly za cíl poškodit Duku i Arcibiskupství. Podle Dukova advokáta za články stojí osobní msta zakladatele Kverulanta Vojtěcha Razimy, který byl kdysi propuštěn z arcibiskupství. Právní zástupce Kverulanta mu oponoval tím, že všechny články vycházejí z ověřených faktů a publikace Kverulantových článků byla realizací veřejné kontroly ve veřejném zájmu. Právní zástupci žalující strany naopak tvrdili, že hospodaření církve je čistě privátní věcí, a proto není legitimním předmětem veřejného zájmu. Právní zástupce Kverulanta argumentoval tím, že cílem článku bylo rozpoutat veřejnou diskuzi a upozornit na nestandardní jednání žalobců, a to především v souvislosti s převedením hostivařských pozemků na společnost Central Group. Zdůraznil, že motivem článku nebylo vyřizování osobních účtů, neboť Kverulant se podobným kauzám věnuje dlouhodobě. Soudkyně Alžběta Stříbrná připustila, že nakládání s majetkem Arcibiskupství pražského je předmětem veřejného zájmu a je logické, že se na něj někdo veřejně ptá a píše o tom.

Žalující strana se před soudem konečně poprvé pokusila vysvětlit, proč Nadaci Arietinum nezaložilo Arcibiskupství, ale Dominik Duka jako fyzická osoba. Prý proto, že „zakladatel ze zákona nikdy nemůže být beneficientem prostředků z nadace, a tedy pokud by zakladatelem bylo Arcibiskupství, pak by nemohlo požívat příspěvky ze strany nadace“. Žalobkyně přitom patrně mylně vycházela z ust. § 353 odst. 2 o. z. Ovšem dle komentářové literatury (viz např. str. 399 Komentáře k občanskému zákoníku, z nakladatelství C. H. Beck, 2. vydání) se toto omezení, tedy vyloučení zakladatele i osob jemu blízkých jakožto potenciálních příjemců nadačních příspěvků, vztahuje pouze na nadace veřejně prospěšné, nikoli soukromé. Přitom pro závěr, že by se jednalo o nadaci spíše soukromou, by svědčilo hned několik důležitých skutečností. Soukromá nadace je typicky financována především zakladatelem, kterým by tedy v takovém případě bylo Arcibiskupství, jako organizace primárně povolaná, k onomu přerozdělování církevního majetku v rámci deklarované solidarity. Zároveň má užší okruh beneficientů, oproti typicky široce definovanému okruhu u nadací veřejně prospěšných. I soukromá nadace může samozřejmě mít dobročinný či veřejně prospěšný účel.

Žalobci u soudu také tvrdili, že na převod církevního majetku v hodnotě stovek milionů do Nadace Arietinum měli souhlas Vatikánu. Ten však soudu ani Kverulantovi na jednání neukázali.

Přestože první soudní jednání trvalo bezmála devět hodin, tak se soud k rozsudku nedobral. Jednání bylo odročeno na 4. 3. 2025 od 9.30 hod. do stejné jednací síně 1.301, v 1. patře Justičního paláce na Mičánkách. Před skončením prvního jednání uložil soud oběma stranám uplatnit do 5. února 2025 návrhy důkazů a tvrzení.

Kverulant předpokládal, že v rámci této lhůty předloží Dukova strana onen souhlas Svatého stolce s převodem církevního majetku na Nadaci Arietinum. Tento souhlas Dukova strana nedoložila, protože jej prý nepotřebovala.

V rámci objektivity však dodejme, že Vatikán o založením Nadace Arietinum pravděpodobně dodatečně informován byl a patrně nic nenamítal, jak dokládá dopis z 24. září 2021 adresovaný Dukovi. Duka je v něm upozorňován, že „Kněží z farností a další osoby působící v orgánech veřejné církevní právnické osoby zapojení do činnosti nadace by se měli na rozhodování o jejím směřování podílet alespoň formou reprezentativní participace, a to pod vedením Vaší Eminence a osob, jež byly pověřeny dohledem nad daným subjektem.“ Kongregace pro Klérus zároveň dala Dukovi zelenou v dalších převodech majetku: „Pro budoucí potřebu lze poznamenat, že použití arcidiecézního nebo farního majetku za účelem jeho vložení do této nadace by nebylo dle práva považováno za zcizení, neboť takový majetek by nadále představoval církevní statky, jež by byly arcidiecézi (místní církvi) k dispozici.“

Kverulant ve svém podání pro soud před druhým jednáním znovu zopakoval, že jeho úmyslem bylo vyvolat veřejnou diskuzi o nakládání s církevním majetkem a tímto způsobem pomoci sjednat nápravu. Kverulant má za to, že to se mu do značné míry povedlo, když 14. července 2022 nahradil Jan Graubner na postu předsedy správní rady nadace Arietinum Dominika Duku. Když 25. srpna 2022 byl na katastrální úřad doručen návrh Central Group (CG) a Nadace Arietinum na vklad 40 bytů na Praze 5 – Zličín k. ú. Třebonice ve prospěch nadace. A konečně když v září 2022 Dolečková a Juriga rezignovali na své pozice ve správní radě Nadace Arietinum.

Církevní majetek nemá být tunelován, nemá být okupován konzervativně byznysovým konsorciem prelátů, ale má sloužit široké veřejnosti. A právě toho se Kverulant svojí prací na této kauze snaží dosáhnout. Jak už bylo řečeno, strategií církve je Kverulanta zastrašit žalobami a vyčerpat jej dlouhým a nákladným právním bojem.

Vojtěch Razima (*1968) je zakladatel a ředitel watchdogové organizaci Kverulant.org založené v roce 2009. Jako student Strojní fakulty ČVUT se angažoval v Sametové revoluci v Praze, v Pelhřimově spoluzakládal Občanské fórum a byl jako zástupce studentů zvolen do akademického senátu fakulty a později do akademického senátu ČVUT. V letech 1992–1997 byl zpravodajským důstojníkem BIS a důstojníkem Služby pro odhalování korupce (SPOK). Následujících 5 let pracoval jako konzultant v poradenské společnosti Deloitte a v letech 2001–2003 zastával pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. Roky 2003–2006 strávil jako ředitel divize a člen představenstva společnosti Škoda Praha.