Kryptoměny v USA jako offshore bankovní centrum

Foto: Kanchanara

Deník Wall Street Journal dnes (14. června 2024) otiskl objevný článek Paula D. Ryana „Crypto Could Stave off a U.S. Debt Crisis“ („Crypto by mohlo  dluhovou krizi USA odvrátit“).

Pan Ryan, libertariánský republikánský předseda Sněmovny reprezentantů v letech 2015-2019, který nyní působí v pravicovém American Enterprise Institute, píše, že: „Stablecoiny kryté dolary vytvářejí poptávku po americkém veřejném dluhu a způsob, jak držet krok s Čínou.“

Uvádí, že „podle ministerstva financí a analytického webu DeFi Llama, který se zabývá kryptoměnami, se stablecoiny kryté dolarem stávají důležitým čistým kupcem amerického veřejného dluhu“. Kdyby byl stablecoinový fond státem, byl by v „první desítce zemí držících státní dluhopisy – menší než Hongkong, ale větší než Saúdská Arábie“. Výsledkem jejich oficiální podpory „by tedy bylo okamžité a trvalé zvýšení poptávky po americkém dluhu“.

Ryan tvrdí, že „podpora obou stran v Kongresu … by pomohla používání digitálních dolarů v daném kritickém okamžiku dramaticky rozšířit“.

Tohle je skutečná logika: Již dříve jsem psal o tom, jak jsem asi v roce 1966 nebo 67 pracoval jako ekonom pro platební bilanci Chase Manhattan a jeden bankovní úředník, který zřejmě nastoupil ze Státního departmentu, mě požádal, abych posoudil memorandum navrhující, aby se Spojené státy staly „novým Švýcarskem“, tj. útočištěm pro světové peníze z drog a dalšího kriminálního praní špinavých peněz, pro kleptokraty a daňové úniky, a pomohl tak zastavit deficit platební bilance USA, který byl výhradně důsledkem zahraničních vojenských výdajů v jihovýchodní Asii a jinde ve světě.

Dnes, kdy zahraniční země svůj obchod de-dolarizují – například když Rusko a Čína obchodují za ropu a průmyslové výrobky v měnách ostatních zemí – se američtí finanční stratégové obávají, co to pro kurz dolaru bude znamenat.

Transakce takového zahraničního obchodu v jiných než dolarových měnách ve skutečnosti nemají na platební bilanci USA žádný vliv. Neprojevuje se v obchodní bilanci, a dokonce ani v zahraničních investicích, ačkoli de-dolarizace může americké banky, které takové transakce zpracovávají, připravit o provize z obchodů s měnami.

Co však poptávku po dolarech ovlivňuje, je konverze aktiv denominovaných v cizí měně na dolar. Právě tento král důvěryhodného bankovnictví vyhnal v 70. a 80. letech minulého století švýcarský frank tak vysoko, že švýcarské výrobky vytěsnil z mezinárodních trhů. Společnosti jako Ciba-Geigy musely svou výrobu přesunout za hranice do Německa, aby zabránily, že je vysoká hodnota franku učiní nekonkurenceschopnými. (Když mě tato společnost v roce 1976 přetáhla, zjistil jsem, že cena koly přesahuje 10 dolarů a běžné jídlo stojí 100 dolarů.)

Spojené státy se snaží vysokou hodnotu dolaru udržovat, nikoliv snižovat, a proto považují roli cílové destinace pro světové neplatiče daní, zločince a další za pozitivní národní strategii. („Kleptokracie jsme my“). V plánu není odsouzení daňové kriminality a násilnější trestné činnosti, ale snaha o zisk z toho, že jsou pro tyto činnosti bankéřem. Logika zní: „Jako přední světová demokracie volného trhu poskytujeme světovému kapitálu jistotu, ať už je ‚vydělaný‘ anebo získaný jinak.“

Měl jsem přidat skutečný trumf. Stablecoiny neplatí úroky. Kupující tedy získají ekvivalent cenného papíru americké státní pokladny – ale NE úrok (nyní se pohybuje ve vysokém 4% pásmu). Ten získá společnost Stablecoin. To je pro ně obrovské rito – a tomu odpovídající obrovský ušlý příjem držitelů Stablecoinů.

Proč si prostě nekoupí americké státní směnky, bankovky nebo dluhopisy sami?

Odpovědí musí být ideologie (představa, že Stablecoiny jsou protivládní, když půjčují vládám peníze), neznalost a BEZPEČNOST. Platí obrovské náklady obětované příležitosti za to, že svou identitu a zdroj svých peněz skrývají.

Michael HudsonČesky (*1939) je americký ekonom, profesor ekonomie na University of Missouri v Kansas City a výzkumný pracovník Levyho ekonomického institutu na Bard College, bývalý analytik Wall Street a prezident Institutu pro studium dlouhodobých ekonomických trendů (ISLET). Je autorem knih Super-Imperialism: The Economic Strategy of American Empire (edice 1968, 2003, 2021), ‘and forgive them their debts’ (2018), J is for Junk Economics (2017), Killing the Host (2015), The Bubble and Beyond (2012), Trade, Development and Foreign Debt (1992 & 2009) a The Myth of Aid (1971), mezi mnoha dalšími. Působí jako ekonomický poradce vlád po celém světě včetně Číny, Islandu a Lotyšska pro finanční a daňové právo. Má svůj vlastní portál https://michael-hudson.com/Česky.