---

Sklárna Květná po 230 letech končí. Propustí většinu zaměstnanců

Výroba ručního skla ve Sklárně Květná v obci Strání na Uherskobrodsku po 230 letech končí. V důsledku extrémně navyšovaných cen energií v uplynulých letech, které výrazně zdražily ceny skla, tam k poslednímu lednu příštího roku přijde o práci více než osm desítek lidí, převážně ze Strání.Deníku to sdělil majitel sklárny Lubor Cerva. Ten však doufá, že by se mu v následujících měsících mohlo podařit transformovat výrobu skla ve Květné do speciální automatické linky, což se ale podle jeho slov týká nejdříve roku 2025.

„Doběhly nás vysoké nákladové ceny, které máme. Na zahraničních trzích nejsme za tyto ceny konkurenceschopní. Jedinou cestou, jak to překonat, je, že necháme v továrně namontovat nějakou automatizovanou linku s velkou průtočnou, například osmnátitunovou, vanou a jako vedlejší budeme mít tu současnou výrobu, což nám umožní produkty vyrábět podstatně levněji, než tomu tak je v současné době. Toť je ten plán,“ prozradil svoje eso v rukávu majitel Lubor Cerva.

Problém však je podle něj v tom, že momentálně intenzivně jedná o financování tohoto projektu.

„Do toho se ale nikdo nehrne, protože sklárna je vysokoenergetický provoz, což není úplně v trendu. Zároveň je potíž v tom, že dodání jakékoliv technologie trvá dlouhé měsíce,“ vysvětluje zapeklitost situace Lubor Cerva.

Jenom výstavba pece k této lince by podle něj trvala až rok, protože jde o složitý mechanismus.

„Dál takto sponzorovat tu sklárnu už nemůžu a jediná šance, jak to vyřešit, je, že lidi nenecháme na 60 procentech platu, ale k poslednímu lednu je propustíme, i za cenu toho rizika, že odejdou a už se nám zpátky nevrátí,“ tvrdí majitel sklárny.

Zaměstnanci jsou podle něj s touto situací obeznámeni.

„Většina z nich je ze Strání a já počítám s tím, že i když čas uteče, práci ve sklárně zpátky přijmou. Nebude to ale dřív než v průběhu roku 2025, bohužel. Teď dostanou tříměsíční odstupné, což bude rána, skoro devět milionů korun, které zaplatím z vlastní kapsy, ale na to mají samozřejmě nárok,“ upřesnil Lubor Cerva.

Jeho slova potvrdil ředitel sklárny Marek Mikláš.

„Od roku 2022 nám meziročně stouply náklady na energie o 14 milionů korun. Bohužel v globálním světě vůbec nemůžeme konkurovat,“ uvedl Marek Mikláš s tím, že holt letošní Vánoce budou pro některé rodiny ve Strání smutné.

Za velmi špatné zprávy pro obec považuje starosta Strání Antonín Popelka informace o agónii Sklárny Květná a propouštění.

„I dnes s 87 zaměstnanci byla sklárna největším zaměstnavatelem v naší vesnici. Vím jen, že dostali výpovědi, co bude dál, to je otázka,“ povzdechl Antonín Popelka, jenž kdysi ve Sklárně Květná také pracoval.

Zpět na obsah

---

Základní škola v Dolním Němčí slaví 50 let. Výročí připomněl koncert i výstava

Půlstoletí od svého otevření slaví letos Základní škola a Základní umělecká škola Dolní Němčí. Její současní i bývalí učitelé a zaměstnanci si tyto kulatiny připomněli v pátek 8. prosince v prostorách instituce vyzdobených mnoha stovkami výtvarných prací školáků. Slavnostního koncertu žáků Základní umělecké školy se mimo jiné účastnili starosta obce František Hajdůch i hejtman Zlínského kraje Radim Holiš a další hosté.

Stavba školního komplexu byla zahájena v roce 1971 a už o dva roky později došlo k jejímu slavnostnímu otevření. O rekordně krátkou dobu výstavby areálu se postaralo také to, že se Dolněmčané na vybudování své školské výkladní skříně podíleli stovkami zdarma odpracovaných brigádnických hodin.

Tak jako před 50 lety vítá i dnes příchozí ve vestibulu školy rozměrná vitráž od národního umělce Karla Svolinského [1], který byl otevření školy 25. srpna 1973 přítomen stejně tak, jako i tehdejší ministr školství Josef Havlín.

Za socialistického režimu to bylo označováno jako Akce „Z“ (zdarma). Výstavba školy tehdy přišla na 22 milionů korun.

Neúčast při otevření omlouvala jen vážná nemoc

Kronika uvádí, že při slavnostním otevření chyběli jen vážně nemocní, nikdo si nenechal ujít tu významnou událost.

„V čele průvodu byla nesena státní vlajka, za ní se seřadila školní mládež s učiteli, dechová hudba i slavnostní hosté, jako ministr školství, ale i národní umělec Karel Svolinský, jehož dílo – skleněná vitráž stojí doposud v hlavním vestibulu školy,“ cituje z kroniky ředitel školy Milan Kvasnička.

Na svoji dobu nezvykle rozsáhlý a moderní areál Základní školy v Dolním Němčí nebyl sice ještě kompletně hotový, když v něm na prahu nového školního roku, 3. září 1973, přivítal jeho tehdejší ředitel Vlastimil Novák 542 žáků.

Školní obvod byl vytvořen z obcí Dolní Němčí, Horní Němčí, Slavkov a Boršice u Blatnice. V zahajovacím školním roce (1973/74) měla škola 19 tříd o 542 žácích, vyučovalo na ní 23 učitelů.

Počet žáků se průběžně zvyšoval, rekordních čísel škola dosáhla ve školním roce 1989/90, dnes téměř neuvěřitelné číslo 611 žáků ve 22 třídách (a navíc při 8 ročnících, 9. třídy nebyly), kdy vyučovalo 26 učitelů. Také počty žáků ve třídách byly v minulosti ve srovnání s dnešním stavem vyšší, koncem 70. let nebylo výjimkou 38 dětí v jedné třídě.

K 1. září roku 1973 byl uveden do provozu pavilon pro mimoškolní výchovu a k 1. lednu 1974 byl zprovozněn plavecký bazén, jehož budovu nechal stavět jako první ze všech tehdejší předseda Místního Národního Výboru v Dolním Němčí Antonín Zimčík.

V roce 1996 škola podala žádost o zřízení základní umělecké školy. V prosinci téhož roku bylo žádosti vyhověno a ZUŠ zařazena do sítě škol. Po splnění dalších náležitostí bylo k 18. únoru 1997 schváleno zahájení výuky od 1. září 1997.

… placený obsah …

Zpět na obsah

---

Ptáte se, kde jsou ti rudí prezidenti?

Tady, na obrázku číslo 19 z galerie Deníku u výše uvedeného článku.

Antikomunistická úderka na škole Dolní Němčí se musela pořádně činit, když do jednoho pytle nacpala všechny ty zločince – od Klementa Gottwalda po Gustava Husáka.

Co na tom, že tato škola byla postavena za funkčního období rudého prezidenta armádního generála Ludvíka Svobody, velitele 1. československého armádního sboru v Karpatsko – Dukelské operaci, který byl po ukončení 2. světové války v padesátých letech zatčen pro nesouhlas s restrukturalizací armády a propuštěn z vojenské služby? Ludvíku Svobodovi nesahá současná hradní atrapa ani po kotníky.

Co na tom, že Gustav Husák byl 9 let vězněn pro spolupráci s vykonstruovanou skupinou slovenských „buržoazních nacionalistů“?

Všechno jsou to zavrženíhodní komouši, kteří nemají v dnešní době místo.

Čas oponou trhnul – a změněn svět!
kam, kam padlo lidstvo staré?
Ej, kamkoli tázavý letěl hled,
vše nové, tak mladě jaré!
A ve vzduchu šuměla divná báj
a pěl nám ji sad, pěl ji haluzný háj,
i pěl nám ji údol i horstva tem,
a pěla ji celá nám širá zem
a pěli jsme: „Volnost – volnost!“

Jan Neruda – Balady a romance: Romance o jaře 1848

Jen pro ukázku, jak rychle se mění názory médií – vezměme si právě Ludvíka Svobodu – od významné osobnosti po hrdinu, který zklamal národ.

• 11. srpna 2014: Dcera generála Svobody navštívila Uherský Brod
• 22. září 2015: Od legií po normalizaci. Dlouhý život Ludvíka Svobody
• 23. ledna 2018: Hrdina, který zklamal národ. Ludvík Svoboda normalizaci v Československu jen přihlížel

Kolik škol, školek a jeslí se postavilo po sametové revoluci? Není krajské delegaci hanba, že oslavuje objekt, který je dědictvím „rudého prezidenta“ a postavený „zadarmo“ z nucené práce obyvatel?

Mimochodem, Akce „Z“ neznamenala „zadarmo“, ale „zvelebení“.
Je pravda, že občané si účastí v Akci Z vylepšovali kádrový profil, ale stavba nebyla ani zdaleka zadarmo. Na tak velký objekt, jako je tato škola, byl potřebný projekt, stavební dozor, odborné vedení a materiál – a všechno musel poskytnout stát. Občané vykonávali většinou pomocné a úklidové práce.
Ano, v dnešní monetarizované době se může práce „zadarmo“ zdát něčím nepředstavitelným. Ti lidé však pracovali na stavbách občanského vybavení / veřejně prospěšných objektech (školy, školky, jesle, kulturní a společenská střediska), pro sebe, své děti a svou obec – a výsledky své práce měli stále na očích (jak vidíme z článku, i padesát let a více). Zde nešlo práci příliš ošidit – taková křivá zeď, hrbolatá podlaha, utopená nebo nakřivo osazená krabice pod vypínač nebyla dobrou vizitkou místních řemeslníků.
Na rovinu: je jistý rozdíl mezi prací „zadarmo“ v socialistické akci Z a dnešní praxí zaměstnavatelů, kteří pracovníkům neproplácejí přesčasy s odůvodněním, že jsou zohledněny v zásluhové části mzdy – kteroužto část zaměstnanec může, ale také nemusí obdržet (a když tak ne v plné výši – to záleží na libovůli zaměstnavatele).

V době reálného socialismu byla také jiná, pro školy příznivější demografická struktura (údaje Českého statistického úřadu):

• podíl obyvatel ve věku 0 až 15 let v roce 1973 … 22,7 %
• podíl obyvatel ve věku 0 až 15 let v roce 2022 … 17,3 %

---

[1] … vitráž od národního umělce Karla Svolinského má štěstí, že je umístěna zde na okraji pozornosti bdělého oka bořitelů socialistických ikon. V Praze by tak dlouho zaručeně nepřežila a byla by nahrazena kreativní plastikou například od Davida Černého. A navíc – jak informuje Wikipedie – Karel Svolinský podepsal Antichartu, čímž se stal puncovaným posametovým vyvrhelem. Jeho díla můžete také zhlédnout na webu MutualArt nebo ArtNet.
Podobná vitráž, odrážející dobu výstavby, byla v divadle Pavla Országa Hviezdoslava v Bratislavě nahražena novou, vyjadřující lépe dnešního ducha doby. Nyní zobrazuje multi-kulturní osoby s vlajícími duhovými a ukrajinskými prapory. O tom jsme psali zde na Disputu dne 22. 9. 2023 v článku „Vec: Propagandistické tézy dnešných dní“.

---

Zpět ke konci skláren. Tato malá firma není první ani poslední, která doplatila na neúnosné, politicky vyšroubované ceny energií.
Uvedu aktuální případ bývalé Nové huti Klementa Gottwalda (NHKG), nyní Liberty Steel Czech Republic (Bidco), s.r.o. se společníkem Liberty Steel East Europe (BIDCO) Limited se sídlem W1J7RH Londýn, Hertford Street 7, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

17.12.2023:
Vláda chce, aby zástupce hutní společnosti Liberty Ostrava, jejímž věřitelem je stát, nejlépe v pondělí předložil ministerstvu průmyslu a obchodu věrohodný plán restrukturalizace. Bude také chtít o ostravské huti jednat s Evropskou komisí (EK), protože situace je problematická i v dalších zemích EU, kde Liberty podniká. Novinářům to po pátečním jednání v Ostravě řekli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL). Již před jednáním Jurečka uvedl, že mimořádná půjčka od státu pro Liberty Ostrava není na pořadu dne. Společnost Tameh Czech, která dodává huti energii, na sebe podala insolvenční návrh, huť jí dluží dvě miliardy korun. Liberty Ostrava má i s dceřinými společnostmi 6000 zaměstnanců, v Tamehu pracuje přes 300 lidí. Podle Jurečky firmy zatím nechtějí propouštět. Liberty Ostrava je integrovaný hutní podnik, vyrábí mj. stavební ocel, silniční svodidla a ocelové trubky, dodává materiál také strojírenským firmám.

19.12.2023:
Kateřina Konečná (KSČM): Viníci krachu Liberty? EU, privatizace, Indové!
Je to smutný pohled. Před třiceti lety fungující huť, dnes firma bez fungující vysoké pece. Kdo jsou viníci je jasné, ale je třeba to rozebrat podrobněji…
V EU jsou kvůli snahám o dekarbonizaci ceny energií dlouhodobě vyšší než jinde. Když k tomu přičteme náklady na plnění evropských ekologických a jiných norem, ocelářství je v problémech ve všech zemích EU. Nad vodou se drží jen hutě vyrábějící speciální druhy ocelí, které ještě neumí vyrábět v Asii a jinde. Vysoké ceny energií již vyhnaly z EU výrobu neželezných kovů včetně hliníku, a nyní přichází řada na výrobu oceli, ale i keramiky a skla. Hutě omezují či zastavují výrobu v různých členských státech EU.
…
Druhým viníkem zavírání hutí je privatizace a ideologická zaslepenost. Nedomyšlenost kroků různých vlád byla v průběhu let otřesná. Nejdříve rozdělení původní velké firmy NHKG ve jménu jakési konkurence, přitom konkurenci představoval pro NHKG svět, kde jsou firmy ještě mnohem větší a nikoli Česká republika. Poté podivnosti s privatizací do společnosti Petrcíle, a nakonec prodej do rukou indické společnosti Mittal. NHKG je ukázkou toho, že pravicové slogany o lepším fungování soukromého vlastnictví jsou iluzí, a to zejména u velkých, strategických společností. A výroba oceli je strategickou záležitostí. Společnost měla zůstat ve státním vlastnictví. A pokud měla být privatizována, pak jedině s rozmyslem a do rukou seriózního vlastníka.

Indičtí majitelé jsou kapitola sama pro sebe. Pokud se podíváme na evropský trh, tak vidíme, že ArcelorMittal a Liberty jsou největšími vlastníky hutí v Evropě. Připomínají supy pochutnávající si na mršině evropského ocelářství. Ve svém jednání majitelé umně skrývali, že firmy ždímali a neinvestovali do nich. A když se hutě dostaly do problémů, tak natahovali ruce po penězích od státu. Ohled na zaměstnance nutil každého politika, aby se snažil hutím pomoci. Bohužel to nevedlo k lepším výsledkům.
…

Česká vláda je na vrcholu neumětelské politiky, a to nejen politiky energetické, ale v celém spektru působnosti (lépe řečeno nezpůsobilosti).

O energetické inflaci jsme zde psali již 24. listopadu 2023 v seriálu článků „Rozměry konfliktu: Energetika“.

Otisknu zde ještě jednou grafy drahoty v ČR, tentokrát jako galerii, obrázek po obrázku, protože všechno najednou by mohlo slabší povahy porazit.

Před námi je na konci roku světlo v temnotě – oslava křesťanských Vánoc. Přeji všem čtenářům příjemné prožití svátků a do nového roku hodně zdraví a odvahy k boji proti všem druhům zla.
Zejména buďme pozorní a ostražití v boji s lidskou hloupostí, která se projevuje v nejrůznějších formách. Zastavme skřípějící pětiosý vůz naložený žebráckými holemi chudoby, slaměnými kabáty lží a a konopnými provazy cenzury, tažený loutkami v růžových hávech pošitých blyštivými fialovými flitry.

Zpět na obsah

[VB]