1. Palestine Chronicle: Představitelé Gazy varují před zdravotními katastrofami
2. Ramzy Baroud: Od Gazy po Sýrii: Neústupná realita izraelského osadnického kolonialismu

---

Zprávu Gaza Officials Warn of Health Disasters over Electricity, Water Cuts vydala Palestine Chronicle 12. března 2025

Představitelé Gazy varují před zdravotními katastrofami

Městské úřady Gazy varovaly před zdravotními a ekologickými katastrofami kvůli pokračujícímu přerušení dodávek elektřiny a vody do enklávy Izraelem.

Svaz obcí Gazy ve středečním prohlášení uvedl, že přerušení dodávky elektřiny Izraelem způsobilo zastavení provozu hlavního závodu na odsolování vody, uvedla tisková agentura Anadolu.

„Tato represivní politika vůči Palestincům v Gaze je porušením mezinárodního práva a zhoršuje utrpení obyvatelstva, které čelí nejhorší humanitární krizi v dějinách,“ dodává prohlášení.

Izrael v neděli [9. března] přerušil dodávky elektřiny do Gazy a zpřísnil dusivou blokádu enklávy navzdory dohodě o příměří a výměně zajatců.

Human Rights Watch tento krok odsoudil a uvedl, že „se rovná kolektivnímu trestání civilistů, válečnému zločinu, a je součástí zločinu proti lidskosti izraelských úřadů, vyhlazování a genocidy“.

Hrozba genocidy

Zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albanese odsoudila izraelský krok jako „hrozbu genocidy“ a uvedla, že bez elektřiny neexistují „fungující odsolovací stanice, ergo: žádná čistá voda“.

„STÁLE ŽÁDNÉ SANKCE/ŽÁDNÉ EMBARGO NA ZBRANĚ pro Izrael znamená mimo jiné POMOC A PODPORU Izraeli při spáchání jedné z genocid, kterým lze nejlépe předejít,“ dodala Albanese v příspěvku na X.

Tento krok Izraele následoval po jeho dalším rozhodnutí zablokovat vstup veškeré humanitární pomoci do Gazy.

Svaz obcí Gazy apeloval na mezinárodní společenství a humanitární organizace, aby „okamžitě zasáhly a zajistily základní potřeby a zaručily vstup nezbytných materiálů… a zabránily tak dalším zdravotním a ekologickým katastrofám“.

V úterý Mohammad Thabet, mluvčí Gaza Electricity Distribution Company, řekl, že Izrael dodával enklávě od loňského listopadu pouze pět megawattů elektřiny, než se rozhodl napájení enklávy přerušit.

Kritický nedostatek vody

Dětský fond OSN (UNICEF) varoval, že vážný nedostatek vody v pásmu Gazy dosáhl kritické úrovně, přičemž pouze jeden z deseti Palestinců má v současnosti přístup k nezávadné pitné vodě.

Podle Rosalii Bollen, představitelky UNICEF v Gaze, bylo opět odříznuto od vody 600 000 lidí, kteří od listopadu 2024 znovu získali přístup.

„Pro tisíce rodin a dětí je opravdu životně důležité toto spojení obnovit,“ řekla Bollen.

UNICEF: Uprostřed nových izraelských blokád postrádá 90 % obyvatel Gazy vodu.

Agentury OSN odhadují, že 1,8 milionu lidí – více než polovina z nich děti – naléhavě potřebuje vodu, hygienu a hygienickou pomoc, uvádí zpráva OSN News.

Podobné jako v říjnu 2023

UNRWA také varovala, že situace je „podobná té, která panovala v říjnu 2023“.

Rozhodnutí Izraele zakázat vstup humanitární pomoci a komerčních dodávek do Gazy před téměř deseti dny „ohrožuje životy a přežití civilistů v Gaze, kteří si jen krátce odpočinuli od 16 měsíců brutální války,“ řekl Philippe Lazzarini, generální komisař UNRWA, v pondělí na tiskové konferenci.

„Je zásadní, aby byla do Gazy znovu povolena humanitární pomoc, aby se zachoval pokrok dosažený během první fáze příměří a aby byly uspokojeny základní potřeby lidí,“ uvedl.

První fáze dohody o příměří, která vstoupila v platnost 19. ledna, skončila v sobotu [8. března], načež izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že „vstup veškerého zboží a dodávek do pásma Gazy bude zastaven“.

Kolektivní tresty

Lékaři bez hranic (MSF) také důrazně odsoudili „izraelskou blokádu“ Gazy, které podle nich připravuje lidi o základní služby a kritické zásoby, včetně přístupu k vodě přerušením dodávky elektřiny.

„Izraelské úřady zneužily humanitární potřeby tím, že je použily jako vyjednávací čip, jako například přerušení dodávek elektřiny do pásma 9. března a zabránění vstupu veškeré pomoci,“ uvedliČesky Lékaři bez hranic ve svém prohlášení.

„Tato politika, která se rovná kolektivnímu trestu, musí být okamžitě zastavena. Lékaři bez hranic vyzývají izraelské úřady, aby respektovaly mezinárodní humanitární právo a dostály své odpovědnosti jako okupační mocnosti a tuto nelidskou blokádu Pásma ukončily,“ dodala organizace.

Příměří přerušilo izraelský genocidní útok na enklávu, který zabil více než 48 500 Palestinců a zanechal Pásmo v troskách.

---

Zpět na obsah

---

Esej Ramzyho Barouda From Gaza to Syria: The unyielding reality of Israeli settler-colonialism vyšel na serveru Middle East Monitor 6. března 2025

Od Gazy po Sýrii: Neústupná realita izraelského osadnického kolonialismu

Rozhovor o kolonialismu osadníků se nesmí omezit na akademickou diskusi. Je to politická realita, která se jasně projevuje v každodenním chování Izraele.

Izrael není expanzivním režimem pouze historicky; je aktivní i dnes. Kromě toho se jádro izraelského politického diskursu, jak minulého, tak současného, točí kolem územní expanze.

Často podlehneme pasti připisování viny za takový jazyk konkrétní skupině pravicových a extremistických politiků nebo konkrétní administrativě USA. Pravda je diametrálně odlišná: izraelský sionistický politický diskurz, i když se může ve stylu měnit, zůstává v průběhu času v podstatě nezměněn.

Sionističtí vůdci vždy spojovali založení a expanzi svého státu s etnickými čistkami Palestinců, později označovanými v sionistické literatuře jako „odsun“ („transfer“).

Theodor Herzl, zakladatel moderního politického sionismu, ve svém deníku o etnických čistkách arabského obyvatelstva z Palestiny napsal :

Budeme se snažit odsunout nemajetnou populaci přes hranice tím, že pro ni zajistíme zaměstnání v tranzitních zemích a zároveň jí odepřeme jakoukoli práci v naší zemi… Jak proces vyvlastnění, tak odsun chudých musí být prováděn diskrétně a obezřetně.

Není jasné, co se stalo s Herzlovým velkým pracovním plánem zaměřeným na „oduševnění“ obyvatel Palestiny v celém regionu. Víme, že takzvaná „nemajetná populace“ vzdorovala sionistickému projektu mnoha způsoby. Nakonec došlo k vylidnění Palestiny násilím, které vyvrcholiloČesky Nakbou, katastrofou z roku 1948.

Diskurz o vymazání palestinského lidu byl společným základem mezi všemi izraelskými úředníky a vládami, i když byl vyjadřován různými způsoby. Vždy měl materiální složku, která se projevovala pomalým, ale rozhodným převzetím palestinských domů na Západním břehu Jordánu, konfiskací farem a neustálým budovánímČesky „vojenských zón“.

Navzdory izraelským tvrzením tato „postupná genocidaČesky“ s povahou a stupněm palestinského odporu přímo nesouvisí. Jenin a Masafer Yatta to jasně ilustrují.

Vezměme si například probíhající etnické čistky na severním Západním břehu Jordánu, které jsou podle UNRWA nejhoršíČesky od roku 1967. Vysídlení desítek tisíc Palestinců odůvodnil Izrael jako vojenskou nutnost kvůli prudkému odporu v tomto regionu, především v Jeninu, ale i v jiných oblastech.

Mnoho částí Západního břehu, včetně oblasti Masafer Yatta, se však do ozbrojeného odporu nezapojilo. Přesto byli primárními cíli izraelské koloniální expanze.

Jinými slovy, izraelský kolonialismus není v žádném případě spojen s palestinským odporem, aktivitami nebo nečinností. To platí po celá desetiletí.

Gaza je jasným příkladem. Zatímco probíhala jedna z nejděsivějších genocid v nedávné historii, sešli se izraelští developeři nemovitostí, členové Knesetu (parlamentu) a vůdci hnutí ilegálních osadČesky, aby diskutovali o investičních příležitostechČesky ve vylidněné Gaze. Bezcitní magnáti měli plné ruce práce s tím, že slibovali vily na pláži za konkurenceschopné ceny, zatímco Palestinci umírali hlady uprostřed stále rostoucího počtu těl. Ani fikce nemůže být tak krutá jako tato realita.

Není divu, že se přidali i Američané, o čemž svědčí stejně bezohledné komentáře Jareda KushneraČesky, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa, a nakonec i samotného prezidentaČesky.

Zatímco mnozí v té době hovořili o podivnostech zahraniční politiky USA, jen málo z nich zmínilo, že jsou obě země ukázkovým příkladem osadnického kolonialismu. Na rozdíl od jiných osadnických koloniálních společností jsou Izrael i USA stejnému projektu stále oddány.

Trumpova touhaČesky převzít a přejmenovat Mexický záliv, jeho ambiceČesky okupovat Grónsko a nárokovat si ho jako americké území a samozřejmě jeho komentáře o vlastnictví GazyČesky jsou příklady koloniálního jazyka a chování osadníků.

Rozdíl mezi Trumpem a předchozími prezidenty je v tom, že jiní používali k rozšíření amerického vlivu vojenskou sílu prostřednictvím války a stovek vojenských základen po celém světě, aniž by výslovně používali expanzivní jazyk. Místo toho jako ospravedlnění svých činů odkazovali na potřebu postavit se sovětské „rudé hrozbě“, „obnovit demokraciiČesky“ a zahájit globální „válku proti teroruČesky“. Trump však potřebu maskovat své činy falešnou logikou a přímými lžemi necítí. Jeho znakem je brutální poctivost, i když se od ostatních v podstatě neliší.

Na druhou stranu cítí Izrael jen zřídka potřebu někomu vysvětlovat. Zůstává modelem divoké, tradiční koloniální společnosti, která se nebojí zodpovědnosti a nerespektuje mezinárodní právo.

Zatímco Izraelci tlačili na dobytí a etnické vyčištění Gazy, zůstali usazení v jižním Libanonu a trvají na setrvání v pěti strategických oblastech, čímž porušili dohodu o příměří s Libanonem podepsánouČesky 27. listopadu.

Dokonalým příkladem byla okamžitá – a myslím tím okamžitá – expanzeČesky do jižní Sýrie, v okamžiku , kdy se 8. prosince zhroutilČesky syrský režim .

Jakmile události v Sýrii uvolnily bezpečnostní zábrany, vjely tam izraelské tanky, válečná letadla zničila téměř celou syrskou armádu a izraelský premiér Benjamin Netanjahu zrušil dohodu o příměříČesky podepsanou v roce 1974.

Tato expanze pokračovala, ačkoli Sýrie pro Izrael žádnou takzvanou bezpečnostní hrozbu nepředstavovala. Izrael nyní v Sýrii ovládá pohoří Sheikh a Quneitra.

Neutuchající izraelská touha po půdě zůstává stejně silná jako při formování sionistického hnutí a převzetí palestinské vlasti před téměř osmi desetiletími.

Toto poznání je zásadní a zejména arabské země to musí pochopit. Obětování Palestinců izraelské mašinérii smrti při chybné kalkulaci, že se ambice Izraele omezují na Gazu a Západní břeh, je fatální chybou.

Izrael nebude váhat ani minutu vojensky se posunoutČesky do jakéhokoli arabského geografického prostoru ve chvíli, kdy se bude cítit schopen tak učinit, a vždy nalezne americkou podporu a evropské mlčení, bez ohledu na to, jak destruktivní jeho akce jsou.

Jordánsko, Egypt a další arabské země by se mohly ocitnout před stejnými potížemi jako Sýrie dnes: sledovat, jak jsou jejich území požírána, a přitom zůstat bezmocní a bez možnosti nápravy.

Toto uvědomění by se mělo týkat i těch, kdo jsou zaneprázdněni hledáním „řešení“ palestinsko-izraelského „konfliktu“, který problém izraelské okupace Západního břehu Jordánu a Gazy rámuje úzce.

Osadnický kolonialismus nelze nikdy vyřešit kreativními řešeními. Osadnický koloniální stát přestává existovat a koloniální společnost přestává fungovat, pokud trvalým stavem věcí není územní expanze.

Jediným řešením je, aby byl izraelský osadnický kolonialismus zpochybněn, omezen a nakonec poražen. Může to být obtížný úkol, ale je nevyhnutelný.

---

Zpět na obsah

---

[PJ]