Připomeňme si, že před pár týdny Nejvyšší rada otevřela cestu ke zrušení Ukrajinské pravoslavné církve (UOC). Když došlo na hlasování a 267 poslanců z 301 schválilo v prvním čtení zákon číslo 8371, tak v poslaneckých lavicích zavládla euforie. Divoké výkřiky radosti se mísily s potleskem – přitom většina poslanců je křtěných právě v této církvi a je dosud jejími platnými členy.

Zákon musí ještě projít druhým čtením, definitivním hlasováním a prezidentským potvrzením, ale o něm nikdo nepochybuje. Je nazván „o změně některých zákonů Ukrajiny o činnosti náboženských organizací na Ukrajině“, zjednodušeně „o zákazu náboženských organizací spojených s Ruskou federací.“ Ve zprávě k zákonu se praví: „…omezení a zákaz nezákonných aktivit Ruské pravoslavné církve a náboženských organizací s ní spojených a center vlivu Ruské federace je záležitostí národní bezpečnosti.“

Proti tomu protestuje Ukrajinská pravoslavná církev (UOC), za kterou mluví nyní metropolita Kliment, předseda Synodního informačního a vzdělávacího odboru církve. Kliment považuje zákaz za protiústavní a porušující právo na svobodu vyznání a rovněž zdůrazňuje, že UOC vyhlásila po 24. 2. 2022 nezávislost na Ruské pravoslavné církvi a vyjádřila nesouhlas s postojem patriarchy moskevského a celého Rusi Kirilla ohledně války na Ukrajině.

Poslanci tohle samozřejmě dobře vědí, ale pro Zelenského režim je to málo! Ten požadoval, aby hierarchové, mniši a farníci UOC přestoupili do nové pravoslavné církve, což se přes soustavný nátlak (ukrajinská bezpečnostní služba provedla jen za minulý rok 41 000 vyšetřování UOC kvůli údajné spolupráci s Ruskem), nestalo. Ukrajinské pravoslavné církvi je vytýkáno, že nadále tíhne k moskevskému patriarchátu a projevuje se to prý dokonce i tím, že kněží zpovídají ruské zajatce a poskytují jim útěchu. Je pravdou, že UOC se nepřizpůsobila válečné rétorice, nehlásá nenávist k Rusům a nerozdmýchává protiruské nálady a skutečně poskytuje útěchu i ruským zajatcům, což ovšem podle evangelia činit má.

V nejvyšší radě se v současnosti schvaluje celý balík protikřesťanských zákonů. Zpustošená a zkorumpovaná země teď horečně pracuje na nové legislativě. Očekává se průlom například v agendě LGBT, genderu či legalizací „lékařských“ drog. Země se těmito zásadními kroky chce přiblížit západní a americké legislativě.

Proti rušení UOC se ozvala Světová rada církví a poměrně důrazně OSN. V České republice žádná organizace, žádná církev neprotestuje. Tedy kromě pravoslavné církve, ale i ta se vyjadřuje dosti umírněně. U nás jsou velké církve, katolická a evangelická, stále více přívěskem moci, duchovní se angažují v politice, takže nejde o nic překvapivého.

A co bude dál? Ukrajinští politologové, kteří komentují události pro nezávislý web strana.ua, soudí, že tímto krokem se vláda rozhodla odvrátit pozornost od tématu války, která se pro Ukrajinu nevyvíjí úspěšně. Když se nedaří ve válce, pojďme porazit aspoň moskevské kněze, to je leitmotiv zákona. Ale neuvažuje se a nepřemýšlí o důsledcích tohoto kroku. Přitom UOC, k níž se hlásí téměř 20 procent populace (u nás ke katolické církvi necelých 8 procent), už ohlásila, že v případě zákazu bude dál působit. Jak metropolita Pavlo, se kterým nyní probíhá soudní proces, už dříve pravil: „Budeme se scházet po bytech a garážích a můžete nás zavřít i zabít, ale přijdou noví.“ Je tedy pravděpodobné, že vnikne silná podzemní církev a že rozkol s proamerickou, liberalistickou a materialistickou částí společností se ještě více prohloubí.