Kamiony – blokáda ukrajinské hranice

Kontroverzních témat bude přibývat.

Co se říká a píše v Polsku o blokádě ukrajinské hranice

Александра Харченко / Alexanra Charčenko, 24 ноября / listopadu 2023

Protest polských dopravců, který probíhá na ukrajinských hranicích již tři týdny, nabírá na síle.

Jak jsme již psali, hlavním důvodem nespokojenosti Poláků je konkurence ze strany ukrajinských dopravců, kteří mají od začátku války povoleno působit na evropském dopravním trhu bez zvláštních povolení (to bylo později zakotveno v „bezvízovém režimu dopravy“, který Ukrajina získala), zatímco polští dopravci mají na evropském trhu velmi silné pozice. Nyní jsou však vytlačováni nižšími cenami ukrajinských společností.

Polští dopravci předložili celý seznam požadavků: od zrušení povolení ukrajinským společnostem až po speciální pořadníky pro dodávky s evropskými SPZ a přístup k ukrajinskému systému „Shlyakh“. Ukrajinské ministerstvo dopravy již většinu těchto požadavků označilo za nereálné.

Ve čtvrtek 23. listopadu se protest polských dopravců zintenzivnil – je blokován další hraniční přechod s Ukrajinou Medika – Šegini (k již třem blokovaným – Korczowa – Krakovec, Grebennoe – Rawa Russka, Dorogusk – Jahodin), k akci se připojí i zemědělci.

„Hranice s Ukrajinou tak od dnešního dne prakticky neexistuje,“ píše polský portál Money.pl.

Ukrajina utrpí velké ztráty – trpí vývoz zboží i dovoz. V zemi je nedostatek benzínu. Na hranicích parkují nákladní vozy s humanitární pomocí a zbožím potřebným pro armádu.

Už se zvedla vlna rozhořčení nad „proradností Poláků“, kteří válčící zemi vrážejí nůž do zad. Objevují se požadavky, aby úřady vyvolaly co nejtvrdším způsobem jednání s Varšavou a aby Rada národní bezpečnosti a obrany proti organizátorům blokády zavedla sankce. Zaznívají také výzvy, aby Ukrajinci v Polsku vyšli protestovat.

„Blokování hranic polskými dopravci v době námořní blokády Ukrajiny Ruskou federací v den 90. výročí Holodomoru je jako kdyby někdo postavil pomník NKVD v den výročí zastřelení v Katyni. Těžko to vnímat jinak,“ píše poslanec Maxim Bužanskij.

„A v Polsku už se konaly ukrajinské mítinky za odblokování hranice? U nás na hranici s Polskem už zemřeli dva ukrajinští řidiči, protože byla zablokovaná. Stojí tam humanitární pomoc, hromada součástek důležitých pro armádu atd. Už teď kvůli tomu máme obrovské ekonomické ztráty a z obchodů může zmizet některé zboží. A naši politici, kteří si jezdí do Polska pro všelijaké nesmysly, aby se tam vyfotili, děláte něco?“ táže se na Telegramu „Lačen píše“.

„Strana“ se rozhodla zjistit, co o této situaci píší v samotném Polsku. Jaké argumenty tam předkládají, jak motivují blokádu hranic, která tvrdě zasáhla Ukrajinu, za jejíž spojence se Poláci neustále označují?

Stručně řečeno – Poláci kladou důraz na to, aby šly politické a vojenské otázky stranou. Zdůrazňují výhradně ekonomické zájmy své země, které staví nade vše ostatní. A navíc dávají jasně najevo, že s integrací Ukrajiny a EU se v bilaterálních vztazích objevuje stále více kontroverzních témat.

Navíc Poláci vnímají jen stěží hlavní argument Ukrajiny, že jejich kroky oslabují její schopnost odrazit ruskou invazi a nahrávají tak Putinovi. Buď Polsko skutečně pro sebe Putina nevnímá jako velkou hrozbu, nebo nepovažuje za menší hrozbu ztrátu svého dominantního postavení na trhu silniční dopravy v EU.

To vše opět ukazuje to, o čem jsme již podrobně psaliČesky při analýze konfliktu kolem zákazu dovozu ukrajinského obilí – z ekonomického hlediska jsou Ukrajina a Polsko na evropském trhu nejbližšími konkurenty. A Poláci takovými akcemi, jako je blokáda hranic, ukazují, že své zájmy budou hájit mimořádně tvrdě. Tím spíše, že jako členský stát EU má Polsko právo klást kandidátům na členství v EU v procesu přístupových jednání podmínky.

Více se dočtete dále v článku „Strany“.

„Konflikt nemá konce“

Situace je patová jak pro polské, tak pro ukrajinské řidiče, kteří stojí na hranicích a čekají už více než týden na výjezd, aniž by měli elementární podmínky. Například v Korczowé je povolen průjezd jednomu kamionu za hodinu a na dálnici jich stojí asi tisíc. Na cestu je třeba čekat až osm dní. Podle polských médií však jejich dopravci hodlají vydržet až do konce a jsou odhodláni k neomezeným akcím.

„Přestože se často znají osobně a potkávají se na cestách, protože vykonávají stejnou profesi, stojí nyní každý na jiné straně barikády. Na jedné straně jsou polští dopravci, kteří zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Na druhé straně jsou ukrajinští řidiči, kteří se snaží opustit naši zemi. Konflikt zatím nemá konce,“ píše Fakt.

„Stojím tu už více než týden. Nyní jsem asi 12 kilometrů od hranic. Je to další týden stání. Pořád ti samí chlapi. Střídavě chodíme na benzinovou pumpu a kupujeme 20 litrů paliva. Abychom se zahřáli, protože je zima. Všem nám docházejí peníze i jídlo. Není kde se najíst něčeho teplého, není kde se umýt. Smrdíme, máme hlad. A chceme se jen vrátit do své země,“ řekl Oleg, jeden z ukrajinských řidičů, kteří uvízli někde uprostřed fronty.

Polští dopravci obviňují ukrajinské konkurenty, že údajně uvolnění evropského trhu po začátku války využívají a chtějí vytlačit Poláky.

„Polští zemědělci se bojí levného obilí a my se bojíme ukrajinské dopravy. Jejich kamiony nás zavalily,“ stěžuje si pro Money.pl protestující Jacek Sokol.

„Podle polských dopravců Ukrajinci zneužívají ‚koridory solidarity‘. Konkurují tak polským podnikatelům, protože poskytují služby levněji. Koridory solidarity byly odpovědí EU na ruskou agresi proti Ukrajině. Jedná se o alternativní logistické trasy mezi EU a Ukrajinou pro vývoz zemědělských produktů a vývoz a dovoz dalšího zboží s cílem zlepšit celosvětovou potravinovou bezpečnost a pomoci ukrajinské ekonomice. Nové trasy z velké části procházejí Polskem,“ napsaly Wiadomosci.

„Ačkoli zrušení povolení pro vjezd ukrajinských kamionů do Polska mělo zemi ve válce s Ruskem usnadnit vývoz například obilí, nyní se stává, že ukrajinské kamiony vjíždějí do Polska prázdné – aby mohly poskytovat služby v jiných zemích,“ dodává TOK FM.

Dopravci očekávají, že vláda znovu zavede normu vyžadující povolení pro komerční přepravu.

„Požadujeme návrat k normálnímu stavu (tj. situaci před válkou – pozn. red.),“ řekl TOK FM Tomasz Borkowski, dopravce a člen Výboru na ochranu dopravců a zaměstnavatelů v dopravě. – Před válkou bylo k dispozici omezené množství povolení k přepravě zboží. EU tato povolení v červnu loňského roku zrušila, což vedlo k abnormálnímu růstu ukrajinských firem. Protože doprava již není regulována, nekontrolovaně se rozrůstá naše firmy a jednoduše ohrožuje.“

Dopravci si stěžují na vládu Mateusze Morawieckého, která podle nich problémy odvětví ignoruje, a předpovídají patovou situaci minimálně do začátku léta.

„Polsko na tuto dohodu přistoupilo a nyní obviňuje EU a Ukrajinu. Polské úřady nikdy neprotestovaly proti myšlence dočasného zrušení povolení, ale příležitost k tomu měly. Dohoda platí od června 2022 a v roce 2023 byla prodloužena do června 2024. Země EU ji přijaly jednomyslně. Na začátku února 2023 Evropská komise navrhla prodloužení dohody od června 2022, poté návrh přijala pracovní skupina, později jej přijali velvyslanci 27 zemí EU a nakonec jej přijali ministři EU. V každé fázi mohlo Polsko své pochybnosti vyjádřit a pokusit se bojovat, ale neučinilo tak. Nyní se s touto otázkou nedá nic dělat nejméně do června 2024. Povolení nelze znovu zavést, protože by tím bylo porušeno právo EU,“ píše Money.pl.

Jak někteří protestující ujišťují, jejich akce není namířena proti Ukrajincům.

„Pokud mají obě země zájem na harmonii a dobrých vztazích, co s tím má společného EU? Žijeme vedle sebe a společně rozhodujeme o tom, podle jakých zásad budeme pracovat,“ řekl TOK FM Jacek Sokol z Výboru na obranu dopravců.

Přesto mnozí svůj hněv a nespokojenost neskrývají.

„Jak můžeme konkurovat ukrajinským firmám, když polský řidič musí zaplatit 2 500 eur, zatímco ukrajinské firmy platí 700 eur? Dříve jsem přepravoval zboží z Polska do Francie za 1,15 eura, ale přišel jsem o zakázku ve prospěch ukrajinské společnosti, která přepravuje zboží za 0,9 eura. Polští speditéři využívají ukrajinské dopravce i pro vnitrostátní přepravu, přestože podle dopravní dohody mezi EU a Ukrajinou mohou ukrajinská vozidla jezdit pouze v bilaterální a tranzitní dopravě,“ svěřil se RMF 24 jeden z protestujících.

„Ukrajinští dopravci mají kvůli válce mnohem nižší náklady na pracovní sílu. To vše proto, že měli přepravovat humanitární pomoc, ale provozují komerční činnost. A vydělávají na tom slušné peníze. A my přicházíme o příjmy,“ říká pro Fakt Rafal, podnikatel z Lublinu a účastník protestu.

„Otázka života a smrti“

Rzeczpospolita vyzývá k přípravě na dlouhodobou blokádu hranic s Ukrajinou.

„Pro polské podniky je to otázka života a smrti. Emoce jsou na vzestupu, protože, jak tvrdí účastníci blokády, trh pro dopravní firmy zpoza naší východní hranice se kvůli příliš liberálnímu přístupu k nim rychle zmenšuje,“ píše publikace.

„Ukrajinci mají všechna privilegia EU, ale žádné povinnosti,“ říká listu polský podnikatel, který požaduje obnovení komerčních dopravních povolení. – „Ty rychle vytlačily polské firmy z atraktivní dopravy na Ukrajinu.“

Státní tajemník Rafal Weber, jak sděluje RMF 24, uvedl, že obnovení povolení pro ukrajinské dopravce je mimo dosah polské vlády – je třeba o ně usilovat v Bruselu.

„Pro vyvolání revize ‚bezvízové zóny‘ pro ukrajinský náklad se polská strana snaží získat podporu dalších zemí, zejména Slovenska, Maďarska, Rumunska a Pobaltí, aby to bylo ‚jako s obilím'“, píše RMF 24. V případě, že by polská strana chtěla revize „bezvízové zóny“ pro ukrajinský náklad dosáhnout, musí se snažit získat podporu dalších zemí, zejména Slovenska, Maďarska, Rumunska a Pobaltí.

To znamená, že Poláci shromažďují skupinu lobbistů a očekávají, že jim tímto způsobem Evropská komise umožní stanovit vlastní pravidla pro ukrajinské dopravce, což se osvědčilo v situaci s omezením vývozu ukrajinských zemědělských produktů do několika východoevropských zemí.

„Před válkou se téměř 90 procent ukrajinského vývozu uskutečňovalo po moři. Od roku 2022 přešla naprostá většina z nich na silniční dopravu. A ještě před válkou jsme měli vážný konflikt o dopravní povolení, které Polsko pro ukrajinské dopravce výrazně omezilo. Naši řidiči nechtěli jezdit na Ukrajinu a my jsme vydávali povolení na principu ekvivalence: protože naši řidiči potřebovali tolik povolení na Ukrajinu, vydávali jsme stejný počet povolení jim. Ruští a běloruští dopravci pak dostali více povolení, každý asi 200 tisíc, a ukrajinští 160 tisíc. Požadavek na obnovení licencí pro řidiče z Ukrajiny v takovém množství je nyní absurdní. Polsko je přece pro Ukrajinu tranzitní zemí na cestě do západní Evropy. Ukrajina pro naše dopravce takovou zemí není,“ řekl listu Gazeta Wyborcza Jacek Piechota, prezident Polsko-ukrajinské komory zahraničního obchodu.

Nyní překračuje hranice s Polskem každý měsíc v průměru 40-50 tisíc kamionů, což je za rok dvakrát více než před válkou. Poláci to považují za hrozbu.

Dvanáct dní – tak dlouho obvykle řidiči pracující pro přepravní společnost, kterou vede Tomasz Borkowski, na návrat z Ukrajiny do Polska čekají.

„Když přijedou na Ukrajinu, zaregistrují se v elektronickém systému, který jim umožňuje zemi opustit. Čekání trvá minimálně 12 dní. Naše práce na Ukrajině trvá jen dva dny – cesta do Kyjeva, vykládka a návrat. Zbylých 10 dní tedy řidiči stráví na parkovišti. A tento proces nemohou urychlit,“ říká Borkowski pro Money.pl.

„Netuším, proč na polské straně fronty nejsou, ale na ukrajinské straně se čeká tak dlouho. Bohužel v současné situaci chce v takových podmínkách pracovat stále méně řidičů. Je to 10 dní nudy, většina lidí by ten čas raději strávila na silnici. Kromě toho probíhá válka, i když  hranice je bezpečná. Ale je to nepříjemná situace. Bojíme se konkurence z Ukrajiny. Velmi se bojíme cenového dumpingu. Polští řidiči pomalu opouštějí svá místa,“ dodává Borkowski.

Jacek Sokol z Výboru na ochranu dopravců a zaměstnavatelů v dopravě se na „nekontrolovanou dopravu“ z Ukrajiny mračí.

„Před válkou bylo pro Polsko a Ukrajinu vydáno po 160 000 povolení, což znamená, že ročně hranici překročí 320 000 nákladních vozidel. Jen v letošním roce však počet přeprav z Ukrajiny činil 800 tisíc. Byli jsme jejich kamiony zaplaveni. To zničilo dříve vyvážený trh dopravních služeb. Kdyby šlo jen o vztahy s Ukrajinou, náš trh by to nedestabilizovalo, ale bohužel pracují ukrajinské firmy na přepravách uvnitř EU“, stěžuje si v rozhovoru pro Money. pl Sokol.

„Nejsme proti Ukrajincům, chceme jim pomoci, ale důležitý je i náš zájem a ekonomická bezpečnost. Jsme připraveni souhlasit se zrušením povinných povolení pro humanitární a vojenskou dopravu, ale ne pro komerční dopravu. Tuto situaci vytvořila naše vláda a EU. Vymyká se kontrole. Nyní je na nich, aby ji napravily,“ říká Sokol.

Náměstek ukrajinského ministra pro komunální rozvoj, území a infrastrukturu Serhij Derkač, kterého citují polská masmédia, uvedl, že polští dopravci, kteří mají největší vozový park v EU, se obávají ukrajinské konkurence. Podle jeho názoru je polská hranice „branou Ukrajiny na Západ“ a Kyjev přes ni „vyváží tolik zboží jako přes všechny sousední země dohromady“.

„Polský byznys pravděpodobně vidí problém v tom, že naši dopravci trh s nákladními sazbami v Evropě jako by ‚převálcovali‘. To však není pravda. Jsou to polští dopravci, kteří evropský trh drží. Polské společnosti mají největší vozový park nákladních automobilů v EU – celkem asi polovinu celého bloku. Dopravní průmysl vytváří významný podíl polského HDP a vláda mu často naslouchá,“ uvedl Derkach.

„Bezvízová doprava“ pro Ukrajinu platí do července 2024. Podle Derkacze však probíhají jednání i pro rok 2025. Jacek Sokol polským médiím řekl, že prodloužení povolení do roku 2025 „by bylo katastrofou“.

„Objeví se další a další kontroverzní témata“

Obecně polští odborníci předpovídají, že napětí mezi Ukrajinou a Polskem bude jen narůstat – neshod je příliš mnoho, a to nejen v oblasti dopravy.

„Patová situace na hraničních přechodech s Ukrajinou bude pokračovat, to je jisté. Dopravci na obou stranách blokády bojují o přežití.
Kromě toho se už mnoho let nedaří vyřešit problém exhumace polských obětí volyňského zločinu. Nedávno zástupce šéfa polského ministerstva zahraničí Pawel Jablonski prohlásil, že bez vyřešení této otázky „nemá smysl, aby Ukrajina o vstupu do EU snila“. Jedná se o problém, který měl již dávno z agendy zmizet díky podpisu jednoho ukrajinského úředníka, a ne být předmětem opakovaných jednání mezi prezidenty a premiéry. Když ukrajinské obilí zaplavilo polský trh a vláda uvalila zákaz jeho dovozu, Kyjev toto rozhodnutí spojil výhradně s volební kampaní, která v té době v Polsku probíhala. Tam nikdo nechtěl slyšet argumenty polských zemědělců. Volby jsou za námi, ale nic nenasvědčuje tomu, že by nová vláda embargo zrušila. Polští dopravci dnes protestují blokádou několika hraničních přechodů. Tvrdí, že neomezený příliv ukrajinských kamionů má dopad na jejich odvětví, které v Polsku zaměstnává více než milion lidí a vytváří šest procent HDP. Kyjev na to neslyší a hledá skrytý smysl protestu, ruské stopy. S tím, jak se Ukrajina a EU sbližují, se v bilaterálních vztazích objevuje stále více kontroverzních témat, zejména ekonomických. Kéž by je někdo předvídal, předvídal důsledky, místo aby se o problému po zablokování hraničních přechodů dozvídal z médií,“ napsal ve svém sloupku v listu Rzeczpospolita publicista Ruslan Šošin.

O tom, že Ukrajina a Polsko jsou nejbližšími ekonomickými konkurenty na trhu EU, jsme psali již v dubnu, kdy konflikt o dodávky ukrajinského obilí začal.

Tehdy jsme citovali názor ukrajinského podnikatele, který je aktuální i dnes:

„Na čem je založena polská ekonomika po vstupu do Evropské unie? Recept je jednoduchý: díky levnější pracovní síle než v západní Evropě a kompetentní politice stimulace investic přilákali Poláci do své ekonomiky velmi velké investice a stali se v Evropě vlastně novou „montovnou a výrobnou“. Plus velké investice EU do polské infrastruktury. Plus dobré podmínky pro polské zemědělce na evropském trhu. A kromě toho se jim velmi daří s pracovní silou. Spousta Poláků odešla za prací do jiných zemí EU a jejich remitence jsou velkým tokem valut do země. A na druhé straně přišli do Polska Ukrajinci, kteří byli ochotni pracovat za relativně malé mzdy. Výsledkem je dvojí výhoda – jednak přicházejí peníze z převodů od jejich pracovních migrantů, jednak má uvnitř země kdo levně pracovat. Když se v letech 2011-2013 jednalo o podpisu asociační dohody mezi Ukrajinou a EU, odborníci se domnívali, že Ukrajina zaujme stejnou niku. Stane se místem, kam budou proudit evropské investice, jako kdysi proudily do Polska. Pak ale na Ukrajině začala éra velkých otřesů a válek s nezměněnou mírou korupce. A naše země přirozeně žádné velké investice nedostala, přestože asociační dohodu podepsala. A vítězem se stalo Polsko, kam nadále směřovaly statisíce ukrajinských migrantů, kteří tam získali práci a posílili polskou ekonomiku a zajistili jí konkurenceschopnost. A teď si představme, že válka na Ukrajině skončí, naše země dostane nějaké tvrdé bezpečnostní záruky a budeme přijati do EU. Co se stane? Ukrajinské výrobky se budou prodávat po celé Evropě bez jakýchkoli cel a kvót. Polští agrárníci samozřejmě nejsou našimi konkurenty. Ani jejich produkce není vázána na zpracování zemědělských produktů nebo závislá na krmivové základně. A to bude vnímáno jako problém. Avšak nejen Poláci, ale i řada dalších evropských zemí. Kromě toho je Ukrajina velká země, se značným domácím trhem a s levnější pracovní silou než v Polsku. A mnozí velcí investoři zde začnou otevírat výrobní závody nebo je z Polska a dalších východoevropských zemí přesunou k nám. Plus politický faktor – Poláci se neustále staví do pozice konkurentů Německa. Proto Němci mohou reagovat tím, že vsadí na Ukrajinu a přesunou sem investice. A po investicích začne návrat pracovních migrantů. Především z Polska. Další rána pro polskou ekonomiku. Ukrajina navíc bude potřebovat investice do infrastruktury a rozpočet EU není gumový. Někdo bude muset dát méně. A Poláci jsou jedním z největších příjemců evropské pomoci. Poláci jsou vlastně velmi praktičtí lidé, kteří vždy dbají na své zájmy a i před Němci a Francouzi se ohánějí právy. Pokud tedy v dohledné době skutečně dojde k zahájení skutečných příprav na vstup Ukrajiny do EU, nevylučuji, že Varšava bude klást ty nejtěžší podmínky. A boj to bude velmi tvrdý.“

[VB]