Přátelé:
Okolnosti mi nedovolují rozesílat individuální pozdravy a přání, přijímat řadu pozvání na setkání a darovat materiální hodnoty. Proto jsem se rozhodl nadále a v rámci svých možností pomáhat těm, kteří UMÍ požádat o pomoc.
Vám přátelé děkuji touto cestou za přízeň a současně dovoluji si připomenout známou skutečnost: Politická nejistota je momentálně v mnoha zemích světa vysoká, Evropu omrzelo předstírat, že je demokracií, a vrátila se k původní části své pravé podstaty: totalitní, autoritářské, nulové úctě ke svobodě slova nebo soukromému vlastnictví. Evropa je v procesu zrady všeho, co tvrdí, že zastává.
Dnes Evropané se připravují na modlení k transgender bohům. Evropa je opět ve válce s Ruskem, potřetí od Napoleona a Hitlera. Ale ani tentokrát nemá šanci vyhrát a zničit Rusko. Evropané a Američané se tváří jako andělé. Zapomněli na zrcadlo hanby, které tvoří zrada, pokrytectví a lež. Když se do něj podíváme, uvidíme ďábla šířícího po staletí tutéž imperialistickou, lživou propagandu demokracie, svobody a práva.
Jakkoli by se mi chtělo vyjádřit se optimisticky k vývoji ve světě v představitelné a střednědobé buducnosti, musím bez emocí konstatovat, že ČR není schopna rozvíjet vztahy již proto, že je státem s omezenou státní suverenitou, prakticky neumožňující vést samostatnou zahraniční politiku a zahraniční obchod. Upadající kvalita vzdělání, absence vize a bezpečnostní strategie zdrojů a výzva, kterou představují generace Z a Y, nepřidávají mi na optimismu.
V době křesťanských svátků, historicky navazujících na pohanské oslavy zimního slunovratu jako symbolu znovuzrození Slunce, přeji Vám, Vašim rodinám a přátelům zdraví a radost, podobnou té, kterou mám z pohledu na labuť: Ta představuje prvotní dech, kterým vdechuje život hmotné podstatě dokonce i v zárodečném stavu. Labuť je symbolem dokonalé dámy a je spojována s obětavou láskou, odvahou a čistotou, se schopností dávat život na různých úrovních.
Dovoluji si připomenout slova Nicolase K. Roericha (1874-1947), která jsem několikrát použil v referátech nebo besedách: Poslední válka mezi lidmi bude válkou za pravdu. Tato válka bude v každém člověku. Válka s vlastní nevědomostí, agresivitou, podrážděním. A pouze radikální transformace každého jednotlivce se může stát začátkem pokojného života pro všechny lidi.
Upřímně přeji Vám všem prožít sváteční dny v kruhu milovaných. Kruh totiž nemá konec ani začátek, připomíná věčný život a znovuzrození, tedy i zmrtvýchvstání Ježíše Krista o Velikonocích. Tento vánoční symbol se poprvé objevil v Hamburku na počátku 19. století – symbolicky – v místním sirotčinci. Byl to zpočátku velký dřevěný kruh s 23 svíčkami. Dnes čtyři svíčky znázorňují čtyři adventní neděle před Vánocemi.
Přeji vnukům a vnučkám vysvětlit tradiční symbol českých Vánoc: vánočku. Správně se plete z devíti copů. Spodní čtyři symbolizují čtyři živly, tedy oheň (slunce), vodu, zemi a vzduch. Prostřední tři copy představují rozum, cit a vůli člověka. Vrchní dva copánky se upínají k tomu, co vede člověka nejvýše, tedy k vědění a lásce.
V úctě k Vám, Jan
Krásné přání, dovolil bych si touto cestou také popřát všem pokojné Vánoce a mnoho zdraví a štěstí v Novém roce 2025 (Bože to to letí).