Článek As Ukrainian Defenses Collapse, What Can US Patriots Learn From The Conflict? vyšel na serveru Alt-Market.us 31. července 2024

Ve svém článku ‚Rusko ukrajinskou obranu přemůže, proč tedy nejsou mírová jednáníČesky‘ z května jsem vyložil své důvody k předpovědi blízkého zhroucení ukrajinské obranné frontové linie a rozsáhlých záborů území ruskými vojsky. Mým primárním argumentem od raných měsíců války bylo, že se Ukrajina pokouší skrývat ohromné ztráty živé síly a že ten podfuk bude nakonec odhalen. A co z toho vyplývá? Války vyhrávají muži a ne technologie DARPA, ani kufříky plné natištěných peněz.

Před rokem mainstreamoví analytici tvrdili, že ukrajinská vojska s pomocí NATO brzy zničí jak Ruská vojska, tak i ty mejdany na krymských plážích. Teď už establishment přiznává realitu nedostatku živé síly i že Rusko po celé délce fronty ukrajinské obranné pozice překonává. V této opotřebovací válce bude brzy kontrolovat celou oblast Donbasu a dále.

Tihle „experti“ buď nemají o tom, o čem mluví, ani ponětí, nebo veřejnosti záměrně lžou. Jejich názorům však každopádně nelze věřit.

Jako student historie (a vojenské taktiky) vám mohu zprostředkovat jen to, co objektivně vidím. Nejsem na Ukrajině a ani na frontové linii, abych ji viděl z obou stran (to ale nemohou ani ti experti). Nemám přístup ke speciálnímu zpravodajství a nemám přístup do válečných kabinetů v Kyjevě či v Kremlu (ale tam nemohou ani ti experti). Mým cíle zde NENÍ rozebrat do šroubku hry téhle války. Doufám jen, že poukážu na hlavní skutečnosti, které se během vývoje situace odhalují.

Ve válce takového charakteru, jaký vidíme na Ukrajině, západní armády nebojovaly od časů Korejské války. Pokud jde o opotřebovací válku v průmyslovém měřítku, v NATO už neexistují SKUTEČNÍ VÁLEČNÍ EXPERTI, kteří by ještě pracovali na Ministerstvu obrany. Takoví už nejsou.

Právě tady chci začít, protože v USA je mnoho patriotů, kteří se připravují na očekávaný požár vnitřních i zahraničních konfliktů – tedy jak regionálních válek v mnoha zemích, tak i spousty rebelie tady doma. O čem nás tedy události na Ukrajině o budoucí válce poučí? Jaké klasické předpoklady byly vyvráceny a jaké jsou šance na úspěch v nové světové strategii? Začněme s tím…

Manévrové válčení už mizí

Základní důraz v manévrové válce je ve využití iniciativy a překvapení; při rychlé koordinaci jednotek je nepřítel obklíčen dříve, než si uvědomí, co se děje. Spoléhá na šok a demoralizující překvapením, je založen na představě, že nepřítele lze porazit jeho uštváním a využitím nadřazené technologie, aby jeho obranné pozice přestaly být funkční (tzv. doktrína Vietnamské války). Těžko říct, zda tyto taktiky někdy opravdu fungovaly, avšak tím, co víme dnes, je, že v budoucích válkách fungovat nebudou.

Zvláště pak se jeví jako zcela neužitečná doktrína NATO. Příliš spoléhá na minimalizaci ztrát vysoce vycvičených důstojníků. Veškeré manévrové válčení vyžaduje přesně vyladěnou taktiku v kombinaci s technologickými znalostmi. Jakmile zkušení důstojníci padnou, je jejich náhrada obtížná. Zatímco Rusové jsou schopni ustát statisíce padlých, západní armády jsou takovými ztrátami často roztříštěné na frakce.

Američtí patrioti by si to měli dobře uvědomit. Nepřítel využívající doktrínu manévrové války je poražen, jakmile padnou jeho nejlépe vycvičení vojáci a důstojníci, a tedy nemůže rychlé útoky koordinovat. Nepřítel využívající doktrínu opotřebování je poražen, když se po něm chce chvatný útok. Ztráta zdrojů ho donutí k chvatnému spěchu.

Drony změnily vše

Velkou změnu hry přináší drony: Malé, levné letecké sledování s kamerami o 4K rozlišení, kterým se lze těžko bránit. Jak Rusko, tak NATO se rychle poučily, jakou hrozbu tato zařízení na ukrajinském bojišti představují, a nemluvím o výbušných FPV dronech pořádajících štvanice na vojáky. Mám podezření, že většina těchto videí jsou stejně fejky.

Skutečné nebezpečí je v neustálém dohledu ze vzduchu, kdy se každodenně 24 hodin pořád vše vidí. Manévrová válka vyžaduje rychlá přemisťování velkých jednotek bez vědomí nepřítele; jenže s levnými drony to už není možné. Všechny manévry velkých vojsk lze předvídat a zasáhnout, aniž by k tomu bylo zapotřebí něco víc než pár hraček za 3000 $.

Proto Rusko rychle přešlo na opotřebovací taktiku. Teď tlačí svoji frontovou linii vpřed jen občas o pár stovek metrů, místo aby se pokoušelo urvat kilometry území v divokých ofenzivách. Ministerstvo obrany pořád považuje manévrovou taktiku za účinnou, ale abyste úspěšně manévrovali aniž by to nepřítel věděl, musíte úplně kontrolovat oblohu. S drony ale už oblohu nekontroluje nikdo. Je dostupná všem.

Ničení infrastruktury a zdrojů je důležitější než zabíjení nepřátel

V roce 2022 během ruského ústupu mnoho pro-ukrajinských expertů jásalo s výkřiky, že válka brzy bude vyhraná. Já jsem v mnoha článcích varovalČesky, že Rusko z boje neustupuje, ale jen buduje opevněnější frontovou linii. Rovněž jsem předpovídal, že hned začne se systematickým bombardováním ukrajinských síťových infrastruktur. A přesně k tomu za necelý měsíc došlo.

Nemyslím si, že je na Západě mnoha lidem jasné, jaký je rozsah škod, které ukrajinská infrastruktura utrpěla. Velké části země jsou po značnou část dne bez elektřiny a situace se jen zhoršuje. I zdroje vody jsou, mírně řečeno, omezené. Pouze sítě, které slouží velkým městům jako Kyjev lze opravovat, ale opravy jsou jen improvizované a zfušované.

Patrioti už pro infrastrukturní sítě vlastní scénáře mají, měla by se ale brát v úvahu hodnota útoků na infrastruktury nepřítele, který značně závisí na konvenční logistice. Ukrajina by mohla být položena na lopatky nikoliv invazními vojsky, nýbrž výpadky elektřinyČesky a kvůli chybějící čisté vodě.

Menší, rychlejší a diskrétnější – v tom je budoucnost válčení

Je zajímavé, že na Ukrajině velitelé na obou stranách začínají čím dál více spoléhat na malé jednotky zanechávající malou stopu. Hra v této válce dnes nese jméno „small signature“ („malé projevy“ nasazení). Spočívá ve využití malých oddílů, aby se tak omezily vizuální a tepelné projevy a zabránilo se zacílení drony nebo dělostřelbou. Jinými slovy, i ty ohromné konvenční armády jako způsob přežití a dosažení úspěchů v útocích na obranné pozice přechází na partyzánskou taktiku.

Mohl bych realisticky předjímat éru, v níž budou války vedeny JEN pomocí malých týmů vojáků podporovaných spoustou dronů a zbraní dalekého dosahu. Teď už tanky nejsou moc užitečné. I tradiční letectvo je zvolna vytlačováno. Pohyby v rozsahu praporů nejsou možné, aniž by přišla rychlá protiakce a i jednotky velikosti čety jsou zjištěny dříve, než dosáhnou místa svého určení.

Zvláště Rusové, místo aby se pohybovali ve velkých, snadno zaměřitelných skupinách, spoléhají na nápor útoků malých jednotek, ovšem napříč rozsáhlým územím, po kterém využívají rychlou přepravu (jako motocykly). Zasahují spoustu cílů podél stovky kilometrů dlouhé fronty a nutí tak Ukrajince, aby svou obranu a zdroje široce rozprostřeli. Pak ale udeří na kriticky důležitou oblast, jakmile tam zjistí slabost. To je obvyklý způsob, jakým bojují partyzáni, teď už to ale dělají všichni.

Čas partyzánů je v dohledu

Události na Ukrajině prokazují spoustu slabostí konvenčních armád. Americkým patriotům se po desetiletí tvrdilo, že jakýkoliv pokus ubránit se autoritářské vládě podporované technologicky pokročilou válečnou mašinérií nemá smysl. „Naše pušky AR15 přeci nic nezmůžou proti tryskáčům F-16,“ ne?

Nyní objevujeme, že opak je pravdou. F-16 jsou na Ukrajině k ničemu. Tím, co teď jejich vojska chtějí více než cokoliv jiného, je více výcviku pro rekruty, více zařízení pro tepelné a noční vidění, více dronů, lepší optika pro jejich pušky a lepší výstroj pro bojovníky na frontové linii. Tryskáče a tanky jsou cetky.

S rozšířením levných dronů má každá skupina občanských obránců poprvé možnosti a pokročilé zbraně, aby vše viděla a šla na to ze vzduchu. Mohou sledovat velké nepřátelské útvary a znemožňovat překvapivé útoky, na které síly potlačující vzbouřence spoléhají. Lze to říci tak, že partyzáni mají pořád možnost momentu překvapení, ale tradiční síly už ne.

Vstup pod zem – návrat k tunelovým krysám

Američané se poprvé setkali s propracovanou podzemní obranou na pacifickém válčišti během 2. světové války, Okinawa je nejpůsobivějším příkladem. Zažili jsme to i proti Severní Koreji a pak zase ve Vietnamu. Na Ukrajině se tato metoda začíná stávat běžnější.

Tipnul bych si, že budoucí války se povedou převážně z podzemních instalací a tunelových systémů. Drony spoléhají na využití třírozměrné pohyblivosti a v uzavřených prostorech nejsou k ničemu. I to je metoda, kterou patrioti potřebují přijmout. V nadcházejících dekádách bude budování tunelů stěžejní.

Všechny aspekty války teď budou v televizi

S tím, jak je internet funkční součástí každodenního života, jsou války dokumentovány s tak intimní podrobností, jaká tu ještě nikdy nebyla. Každá bitva, každý maličký manévr či palba, každé vítězství a všechny porážky i všechny oběti se zadokumentují. To znamená, že neoddělitelnou součástí jakéhokoliv válečného úsilí se stane propaganda na webu.

Jinými slovy, vlády se budou snažit všude podstrkávat falešné zprávy a falešná videa. Cílem bude učinit fantazii nerozeznatelnou od faktů a zmást veřejnost ohledně toho, co se opravdu děje. Taková situace je v Ukrajinské válce brutálně zjevná, když si nejméně polovina obyvatel Západu pořád myslí, že Ukrajina „vítězí“. Čím je obyvatelstvo ošálenější, tím snadnější bude přesvědčit ho o podpoře probíhajících operací i odvodů.

Informační válka se stává ještě důležitější než skutečná válka. Patrioti se budou muset naučit, jak ji rozebrat, stejně jako se budou muset naučit střílet.


Brandon SmithČesky je investigativní novinář a alternativní ekonomický a geopolitický analytik v tradici odpovědnosti sídlící ve Washingtonu, DC. Od roku 2006 dokumentuje policejní brutalitu, sledování aktivistů, veřejné zdraví a znečištění, monopoly a vojenské výdaje. Jeho nástroji jsou především šifrovaný whistleblowing a Zákon o svobodném přístupu k informacím (FOIA). Mimo jeho serveru Alt-Market.usČesky, který založil v roce 2010, se jeho texty objevují např. v The GuardianČesky, Lew RockwelČesky a dalších médiích.


[MP]