Americká armáda má tři hlavní složky, které se všechny rozpadly. Americká armáda se rozpadla v Afghánistánu a nyní i na Ukrajině. Námořnictvo si vylámalo zuby na Jemenu a letectvo ztratilo nadvládu na Blízkém východě. Rusko komplexně rozdupalo všechny bašty na všech křídleh.

Budu se věnovat jednotlivým odvětvím postupně, počínaje armádou.

Armáda

Americká armáda byla kdysi „expediční silou“, ale nyní je to jen drahá fraška. Za Bushe mladšího byla Amerika schopna vylodit vojáky na kterémkoli kontinentu, ale za starého Bidena jsou monumentálně nekontaktní. Za Bushe staršího mohla Amerika nasadit své boty v Iráku, ale Biden starší dokáže jen vyřvávat do větru na Ukrajině. Tak mocní padli.
Známý americký publicista Jonah GoldbergČesky prohlásil, že:

zhruba každých deset let musí Spojené státy vzít nějakou malou, mizerně vypadající zemi a přitlačit ji ke zdi, aby světu ukázaly, že to myslíme vážně.

Ale ty „mizerné malé země“ jako Vietnam a Afghánistán ve skutečnosti Ameriku porazily. Jaký vzkaz podle něj svět dostal? Americká válečná mašinérie končí a Ukrajina je jejím posledním výprodejem.

Chyba v posuzování druhé světové války

Než se k tomu dostaneme, vraťme se zpět. Hluboký problém americké armády sahá až do druhé světové války a ke skutečnosti, že je přesvědčená, že ji vyhrála. Amerika nasadila obrovské množství poválečné propagandy proti vlastnímu obyvatelstvu a její elity udělaly tu chybu, že jí uvěřily. Jak řekl Biggie ve svém čtvrtém crackovém přikázání:

Nikdy se nesjížděj z vlastních zásob.

Spojené státy druhou světovou válku nevyhrály, pokud pomineme všechny filmy o záchraně vojínů. Jak uvádíČesky Muzeum druhé světové války: Po většinu války muselo být 75-80 % Wehrmachtu nasazeno na východě, což bylo dáno samotnou rozlohou fronty, a 80 % německých válečných obětí zahynulo právě tam: asi čtyři miliony z pěti milionů německých vojáků padlých ve druhé světové válce. Když však vyrůstáte v Americe, vůbec se to neučíte. Já rozhodně ne. Myslel jsem si, že válku vyhrála Amerika a to kvůli holokaustu, přičemž nic z toho vůbec není pravda. Amerika vedla jen zlomek bojů, jen zlomek zásobování a uprchlíky z holocaustu posílala rovnou zpátky do táborů. Díky kouzlu světel, kamer a akce však upoutali veškerou pozornost.

Jako příklad, jak dobře propaganda funguje, se stačí podívat na to, jak jsou (nejen) ve Francii zblblí.

Francouzský výzkum: Kdo nejvíc přispěl k porážce Německa? Zdroj

Lidé ve Francii, kteří zažili druhou světovou válku, připisovali vítězství SSSR, zatímco lidé, kteří o ní sledovali filmy, ho připisovali USA. Stejné je to v celé EvropěČesky a samozřejmě i v USA. Vítězné kolo po druhé světové válce bylo ohromujícím propagandistickým převratem, který však nakonec připravil o rozum celou generaci amerických mozků. Z historie se nic nenaučili.

Během druhé světové války do toho šla americká armáda velmi nalehko. Protože věděla, že nemá dostatek vojáků, spoléhala se (až příliš) na letecké bombardování a válečné zločiny. Jak řekl bývalý ministr „obrany“ USA, Robert McNamara:

Kdybychom válku prohráli, byli bychom všichni stíháni jako váleční zločinci[1].

Notoricky nedostatečně vyzbrojená americká armáda se za druhé světové války namísto válečných operací spoléhala především na (většinou letecké) válečné zločiny. Protože se po většinu války doslova nemohla dostat na bojiště, spoléhala na bombardování, které v té době bylo neuvěřitelně nepřesné. Prostě zapalovali celá města, z nichž většina měla jen malý nebo žádný vojenský význam. Dnešní Američané na tyto válečné zločiny poukazují na omluvu „Izraele„. Jak nedávno jako bizarní ospravedlnění[2] izraelského vraždění civilistů v Gaze řekl bývalý generál Mark Milley během konference AI Expo for National CompetitivenessČesky (Výstava AI pro národní konkurenceschopnost), která se konala 7. a 8. května ve Washingtonu:

Než se všichni začneme povyšovat nad to, co dělá Izrael, a mně je nevinných lidí v Gaze, kteří umírají, strašně líto. Ale neměli bychom zapomínat, že my, Spojené státy, jsme zabili spoustu nevinných lidí v iráckém Mosulu. Že my, Spojené státy, jsme zabili 12 000 nevinných francouzských civilistů – a jsme tady při 80. výročí Normandie – při přípravné palbě v Normandii. Zničili jsme 69 japonských měst – Hirošimu a Nagasaki včetně. Masově jsme vraždili lidi – nevinné lidi, kteří se svou vládou neměli nic společného.

Co to sakra je „přípravná palba“? Palba na civilisty ve skutečnosti z vojenského hlediska nic „nepřipravuje“. To je jedinečný americký koncept, o kterém si bláhově mysleli, že funguje, místo aby se poučili od Sovětů. Říkají tomuto konceptu „strategické bombardování“, přestože má jen malou nebo dokonce zápornou strategickou hodnotu. Amerika se od SSSR nepoučila a ani se poučit nemohla, což znamená, že vlastně neví, jak druhou světovou válku vyhrála.

Sun Tzu řekl, že pokud neznáte ani nepřítele, ani sami sebe, prohrajete každou válku, což je přesně to, co Amerika už několik desetiletí dělá. Nikdo však mistru Sunovi neřekl, kolik peněz se dá na prohrách vydělat, zejména pokud se války vedou na druhém konci světa. To byla skutečná lekce, kterou si Amerika odnesla z druhé světové války. Ta válka byla výnosná.

Amerika tak použila chybné poučení z druhé světové války v Koreji a Indočíně, kde to nepřekvapivě také nefungovalo. Protože to vlastně nefungovalo ani v Evropě. Američané dělali propagandu sami sobě a miliony Asiatů musely pro jejich ignoranci (a mrzký zisk) zemřít. Amerika tyto války prohrála nebo remizovala. Mohlo to být i jinak, ale západní lidé (po dobytí Evropy Amerikou to byla jedna bílá říšeČesky[3]) se pořád ještě nepoučili. Viz výměna názorů profesora Johna Mearsheimera s profesionálním idiotem Piersem MorganemČesky:

Morgan: Jak se může nějaká země ubránit před existenční hrozbou, jako byli nacisté, aniž by se podle vaší klasifikace dopustila válečných zločinů?

 

Mearsheimer: No, když se podíváte na to, jak bojovali Sověti, kteří byli v podstatě za porážku nacistů ve druhé světové válce zodpovědní, tak se při porážce Wehrmachtu mnoha válečných zločinů nedopustili. Byla to v podstatě pozemní válka, ve které Sověti, Rudá armáda, Wehrmacht rozmetali. Nedošlo k žádnému bombardování měst ani k použití jaderných zbraní.

Morgan se samozřejmě nikdy nepodíval na to, jak bojovali Sověti. Na Západě to udělalo jen velmi málo lidí. Není to nikde ve vzdělávacím systému, nikde v jejich filmech a nikde v jejich médiích. Nežijí v historii, ale v propagandě. A tak jim zcela uniká, jak byla druhá světová válka skutečně vyhrána, na rozdíl od toho, jak byla překroucena. Američané (a dokonce i Evropané a Japonci, které si podmanili) spolkli báchorku o rozhodujícím vlivu kobercového bombardování a bombardování civilistů, a to se stalo plnohodnotným parazitem, který jim rozežírá mozek.

Americké vojenské elity se považovaly za osvobozené od věčného zákona války, podle kterého je nutné nasadit vojáky do pole a obětovat je. Myslely si, že našly „podvodnou fintu“ v podobě masového vraždění civilistů, alias průmyslového terorismu. Lepší zabíjet prostřednictvím technologií. Američanům uniklo, že bez Rudé armády, která skutečně bojovala, to nefunguje. Stejně tak jim unikly následné body, že to nefungovalo v Koreji, Vietnamu, Afghánistánu a vůbec nikde. Protože se válka nikdy nepodívala k nim domů, a tak se nic nenaučili a dějiny zfalšovali.

Skutečností je, že shazování milionů tun munice na prosté lidi žádnou vojenskou hodnotu nemá a fakticky jen posiluje odpor. Má to ovšem peněžní hodnotu, a proto to Američané dělají dál. Všechny tyto neúspěšné války byly velmi úspěšné pro jejich vojensko-průmyslový komplex, který se nyní specializuje na shazování velmi drahých bomb na velmi chudé lidi. Víra ve vlastní propagandu o druhé světové válce zničila jejich schopnost vést skutečné války proti lidem, kteří se skutečně mohou bránit. Jako reinkarnovaná Rudá armáda.

Válečná kořist[7]

Poslední poslední říše

Druhá světová válka ve skutečnosti v roce 1945 neskončila. Američané dobyli Evropu a Japonsko, asimilovali nacisty do NATO a NASA, deportovali ŽidyČesky[4] a ještě několik desetiletí pokračovali v Hitlerově projektu boje proti Slovanům a komoušům. Když druhá světová válka v roce 1991 skutečně skončila, dali si Američané další pořádný doušek vlastní propagandy, ze kterého se ovšem stále nemohou vzpamatovat. Jako Jesse v Breaking Bad, když tomu chlápkovi spadl bankomat na hlavu, si připsali zásluhy za něco, co se prostě stalo[5].

Rusko se totiž k překvapení a zklamání Ameriky zhroutilo z velké části samo od sebe. Ta mrcha Gorbačov byl pro ně dobrý partner a chyběl jim. Jak řekl bývalý velvyslanec v SSSR Jack Matlock: „Vtip je v tom, že jsme Sovětský svaz nerozvrátili my i když by si to teď někteří lidé rádi připsali k dobru a někteří šovinisté v Rusku by nás z toho rádi obvinili. Jenomže to prostě není pravda.“

Jak napsal Anatolij Čerňajev za sovětskou stranu: „To, co se toho roku v SSSR skutečně stalo, se v ‚jejich dnech‘ stalo jiným říším, když historie jejich potenciál vyčerpala,“ napsal zpětně Čerňajev a shrnul výsledek roku 1991. Podle tohoto pojetí „Sovětský kolaps jednoduše uzavřel proces, který začal na úsvitu století a byl urychlen dvěma světovými válkami: rozpadem světových impérií a jejich zmizením z politické mapy.„

Zajímavé je, že by se tento proces týkal (a týká) všech světových říší. Co stoupá, musí také klesat. Všechny světové říše se hroutily v důsledku větších historických a environmentálních sil a právě to se stalo SSSR dříve než USA. Obě však stály ve stejné frontě. Zhroucení SSSR mělo v USA vyvolat strach ze smrtelnosti, ale namísto toho si jako hlupáci mysleli, že jsou nesmrtelní. Proto by se člověk nikdy neměl sjíždět vlastními zásobami. Je to sice skvělý pocit, ale co stoupá, musí také klesat.

Modrorudá armáda

Američané si po roce 1991 skutečně mysleli, že Rusko skončilo a že jej vyřídili. Sun Tzu řekl: „Válka je umění klamu. Když můžeš, předstírej neschopnost.“ U Američanů je to zbytečné. S přehledem klamou sami sebe.

Amerika v ruských červených linií ohledně NATO viděla hromadu kokainu a prostě si šňupla. Dokonce i v roce 2023 opakoval vysoký představitel Evropy Josep Borrell slova Johna McCaina: „Rusko je ekonomický trpaslík jako benzínová pumpa, jejíž majitel má atomovou bombu.“ To je hrubě špatná charakteristika a každopádně to byla jeho benzínová pumpa. Bílá říše se skutečně sjela z vlastních zásob, stala se závislou na fosilních palivech a přitom se od nich doslova odřízla. Je zbytečné citovat Sun Tzu o hlupácích, ale Mistr řekl:

Poznej nepřítele, poznej sám sebe a ve stovkách bitev se nesetkáš s žádným nebezpečím. Pokud neznáš nepřítele, ale znáš sebe, pak budeš střídavě vítězit a prohrávat. Pokud neznáš ani nepřítele, ani sebe, jistě prohraješ každou bitvu.

Bílá říše nezná ani nepřítele, ani sama sebe, což je spolehlivý recept na prohru. Evropští vazalové ani nevědí, na jakém kontinentu se nacházejí (ano, je to Asie), a jejich američtí páni jsou skutečně i obrazně řečeno senilní. V roce 2022 řekl Joe Biden: „V důsledku těchto bezprecedentních sankcí se rubl téměř okamžitě proměnil v trosky. Ruská ekonomika – (potlesk) – mimochodem, to je pravda. Na výměnu jednoho dolaru je zapotřebí asi 200 rublů. Ekonomika je na nejlepší cestě, aby se v příštích letech snížila na polovinu.“ Nebyla to pravda ani v době, kdy to Biden říkalČesky (kurz rublu byl kolem 100), a rubl se ve stejném roce stal nejvýkonnější měnou. Letos (2024) roste ruská ekonomika rychleji než ekonomika USA, Německa a Spojeného království. Možná, že být čerpací stanicí s jadernými zbraněmi není tak špatný obchodní model a Rusko je opravdu mnohem víc než to.

Jak uvedl Andrej Martyanov ve své knize Losing Military SupremacyČesky (Ztráta vojenské převahy)[6]:

Ve skutečnosti se zdá, že tato ekonomika, která byla „ponechána v troskách“ (Obama) nebo byla ekonomikou „čerpací stanice vydávající se za stát“ (McCain), je jedinou další ekonomikou na světě, která může vyrábět a vyrábí celé spektrum zbraní od ručních zbraní až po nejmodernější komplexní systémy pro zpracování zbraní a signálů.

Povšimněte si, že to bylo zveřejněno v roce 2018, tak dlouho sankce nefungují. Jak Martyanov pokračoval,

Bylo zapotřebí naprostého a trapného selhání hospodářských sankcí Západu vůči Rusku, aby Západ uznal, že skutečná velikost ruské ekonomiky je zhruba stejná jako velikost Německa, ne-li větší, a že se Rusko definovalo z hlediska uzavřených technologických cyklů, lokalizace a výroby dávno předtím, než bylo nuceno zapojit se do války v Gruzii v roce 2008.

 

O ruský akciový trh se reálně zajímá jen velmi málo lidí; finanční trhy Německa jsou řádově větší. Ale Německo, nemluvě o Jižní Koreji, nedokáže navrhnout a postavit od nuly nejmodernější stíhačku, zatímco Rusko ano. Německo nemá vesmírný průmysl a Rusko ano.

 

Jak již bylo uvedeno a stojí za to to zopakovat, ekonomiky třetího nebo druhého světa nevyrábějí takové zbraně, jako jsou strategické raketové ponorky třídy Borey nebo stíhačky SU-35, případně stíhačky SU-57 typu stealth. Nevyrábějí také vesmírné stanice a neprovozují jedinou globální alternativu k americkému systému GPS, systém GLONASS.

Americké sankce proti Rusku již mnohokrát selhaly, a přesto jsou opakovány. To je jedna z definic šílenství. Další definice je, že se váš mentální svět zcela odtrhne od fyzické reality, což je přesně to, co se stalo pozdní fázi Bílého impéria. To, čemu říkají „řád založený na pravidlech“, je jen libovolný podklad vlastní propagandy a je nazýván strategií. Neznají ani nepřítele, ani sami sebe, a proto ztrácejí Ukrajinu.

Rusko-ukrajinská válka

Válečná kořist

V Afghánistánu prohráli na body a museli ustoupit. Pravděpodobně to bude znamenat historický pád amerického impéria, ale já se zaměřím na rusko-ukrajinskou válku, kde se nemohli ani ukázat. V rusko-ukrajinské válce prohrála americká armáda z podstaty. Hodně toho napovídala, ale nikdy se neukázala. Americká armáda je jen samý hluk a vztek, což nic neznamená.

Někde hluboko ve svém nitru Amerika ví, že na Rusko nemá. Ruská armáda je nyní přebudována do té míry, že je silnější než americkáČesky. Vychvalovaný americký vojenský rozpočet je jen měřítkem korupce a Amerika už doslova nedokáže zajistit dělostřelectvo. Stejně jako za druhé světové války má ruská armáda lepší materiál, zkušenější muže a větší schopnost soustředit obojí na bojišti. Amerika se k Asii fyzicky nepřiblížila a její vojensko-průmyslový komplex se rozpadl na prach. Americká armáda tak dlouho bombardovala svatby, až zmeškala vlastní pohřeb.

Američtí vojenští myslitelé mají nyní funkčně mrtvý mozek. Mají celou třídu profesionálních idiotů v médiích, think-tancích i v samotné vládě. Ameriku postihl smrtelný případ toho, co Bryan MacDonald nazývá rusofrenií, „stav, kdy nemocný věří, že se Rusko jednak zhroutí a jednak ovládne svět. Od roku 2013 dosáhly případy tohoto onemocnění v některých částech Washingtonu, Londýna a Bruselu rozměrů epidemie.“ Na jakési hluboké úrovni však mají alespoň nějaký pud sebezáchovy. Ať už o Rusku mluví sebevětší hovadiny, přímo se mu postavit nechtějí. Což tak trochu vypadá na prohru.

Při všem tom hluku, který Amerika kolem Ruska vytváří, se v podstatě bojí sama vyrazit na hřiště. Nejen proto, že by mohlo dojít k jaderné válce, ale také proto, že by Amerika prohrála i konvenční válku a oni to vědí. Mnoho amerických jaderných zbraní je doslova zastaralých na to, aby se daly spolehlivě použít, a nemají žádnou spolehlivou odpověď proti dronům a hypersonickým střelám. Schovávají se za zástupce, protože jsou zbabělci. Prostě poseroutkové.

Je vidět zděděný a jak se domnívám, vrozený rozdíl v bojových stylech současného Ruska a Ameriky. Je to stejný model, jakým se řídili za druhé světové války. Amerika jde do boje s lehkými silami (nebo v tomto případě úplně bez sil), zatímco SSSR/Rusko skutečně nasadilo na zemi své boty. Rusko cíleně nebombardovalo Ukrajinu kobercovými nálety, protože to má malou strategickou hodnotu. Samozřejmě bombardovalo, ale bombardovalo skutečné vojenské cíle, na rozdíl od Američanů, kteří obecně bombardují všechno a otázky kladou později. Rusko se řídilo klasickou Clausewitzovou doktrínou zapojení a zničení nepřátelských vojsk a to i za cenu mnoha mrtvých ruských vojáků. Když bombardovali infrastrukturu „dvojího užití“ – jako například energetiku -, bylo to až po letech války, nikoliv první věc, jako to udělali Američané v Iráku. Na Ukrajině dochází k masivním vojenským ztrátám, ale ne k masivním civilním obětem, jako k nim dochází v okupované Palestině. Civilní oběti jsou v rusko-ukrajinské válce vlastně vedlejšími oběťmi, na rozdíl od hlavního chodu, konzumovaného „Izraelem“ a Amerikou.

Amerika se snažila vybavit a vycvičit ukrajinskou armádu podle amerického vzoru NATO, ale to nefunguje proti někomu, kdo se skutečně může bránit. Často se na stejných bojištích se učí, jak vlastně druhá světová válka probíhala. Druhá světová válka byla vyhrána tím, že muži a materiál ničili jiné muže a materiál, ne tím, že bombardovali města a zabíjeli civilisty. A v troskách historického SSSR se učí, proč toto impérium padlo. Ne proto, že Reagan křičel o zdi, ale proto, že složité říše jsou náchylné k rozpadu, včetně Bílé říše, kterou zdědili po Britech a spol.

Upozorňuji, že můj názor není, že Rusko jsou ti „dobří hoši“. Jen myslím, že Rusko je rozumně a koherentně řízené, ale to je v tomto kontextu irelevantní. Zejména pokud považujete Rusko za nepřítele, měli byste se je snažit pochopit, a ne jen nasávat vlastní propagandu. Nepřítel je skvělý učitel, ale největším guru jsou fakta na místě, která jsou následující. Americká armáda byla komplexně poražena (nebo remizovala) všude, kde se dostala na bojiště, a nyní už vlastně na bojiště ani nemůže. Je doslova spotřebovanou silou.

Znehodnocení americké armády

Válečná kořist

Bojové síly, které napadly Irák a Afghánistán, už prostě neexistují, rozpadly se na prachČesky. Americká vojenská infrastruktura je stará a její mladí lidé jsou příliš neschopní a neochotní sloužit. Lidé se často odvolávají na americké vojenské výdaje, ale to je pouze měřítko korupce. Za pytel matic a šroubů utratí 90 000 dolarů. Stejně jako všechno ostatní v  Americe byl i vojensko-průmyslový komplex financializován – neboli kanibalizován – až na kost. Je na dně jako Červený HumrČesky. Neomezené krevety a neomezené válečné zločiny skončily. O tom, jak se americká armáda fyzicky rozpadáČesky, jsem se již podrobně rozepsal a nebudu to zde dále rozvádět.

Jediné, co chci říct je: rozhlédněte se. Při všem tom humbuku, který Amerika všude dělá o Hitlerech, kde je jejich armáda? Žene před sebou zástupce, zatímco její hlavní síly ve skutečnosti ustupují. Amerika a její veselí muži jsou jako scvrkávající se koule ve filmu Snatch. Zrovna je bombardují v Iráku a vyhodili je z Nigeru. Trvá jim dva měsíce, než postaví vyloďovací molo v Gaze, a jejich předsunuté lodě cestou hoří. Hlavním znakem selhání americké armády je její nepřítomnost. Na to, kolik povyku Amerika nadělá, kde sakra jsou?

Jsem dost starý na to, abych si pamatoval dobu, kdy Amerika mohla napadat místa jen proto, že se jí zachtělo, a všichni jsme se s tím museli vyrovnat. Byly to skutečně „expediční síly“. Teď jsou jen [vysvětlující] fraškou. Materiál se znehodnotil, muži se rozplizli a rozpočet je teď samá korupce a splátky úroků. Amerika nemůže napadat země, nemůže kontrolovat námořní cesty a nemůže vyhlašovat bezletové zóny. To všechno je už minulost. Všechny větve americké vojenské moci byly zlomeny, a když se zlomí větev, spadne i houpačka.

Redakční poznámky e-Republiky

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Související články (1)

• Ruská strategie během ukrajinské protiofenzívy
• Americký mlýnek
• Válka na Ukrajině se vyvíjí tragicky
• Surovikin překvapil NATO svými metodami na Ukrajině
• Ruská mobilizace

Související články (2)

• Kruciální otázka
• Otázky na periferii Impéria
• FED otočil, to jen Kalousek kormidluje Titanic
• Americká atomovka za všechny prachy
• Neutrální Ukrajina?