Víceméně liberální izraelská demokracie má dnes pozoruhodný problém: rozdíl v porodnosti mezi Židy a takzvanými „izraelskými Araby“ – což je poněkud nepřesný termín, protože značnou část izraelské židovské populace tvoří arabští Židé, kteří přišli ze sousedních zemí. Jak často v rozhovorech říká izraelský židovský historik Avi Šlaim, bagdádský Žid, jehož mateřským jazykem je arabština a jehož hudba, kuchyně atd. jsou arabské. Kategorie Žid a Arab se vzájemně nevylučují.
„Izraelská arabská“ populace, tedy palestinští nežidé, kteří získali izraelské občanství, má vyšší porodnost než izraelští Židé. V Izraeli veřejné orgány vždy otevřeně hovoří o demografickém problému: v dlouhodobém horizontu by to umožnilo převzetí izraelského státu demokratickou cestou. Stát proto přijímá opatření, jako je zákaz pobytu nebo práce nežidů na pozemcích spadajících pod jurisdikci Národního pozemkového úřadu (NSA), který dnes tvoří 93 % území státu Izrael. Kromě toho Izrael nepovoluje vytváření gójských čtvrtí, často pod záminkou ochrany životního prostředí. Protože „izraelští Arabové“ nemají kde bydlet ani se rozšiřovat, jsou nuceni emigrovat.
Když se někdo zeptá: „Proč nedat občanství všem Palestincům?“, sionisté odpovídají, že by Palestinci tvořili většinu a Izrael by přestal být židovským státem. Tento argument používaly i bílé menšiny ve státech apartheidu v Africe.
Jestliže dnes je běžné poukazovat na podobnosti mezi Bantustany a Západním břehem Jordánu a Gazou, tedy mezi Jihoafrickou republikou a Izraelem, v padesátých letech nebylo pro anglicky mluvící konzervativce neobvyklé poukazovat na podobnosti mezi bělošskou menšinou z afrických zemí a jihu Spojených států. V tomto případě měli být běloši z Afriky příkladem pro ty z jihu Spojených států, kteří by se měli naučit na černochy dohlížet, než dosáhnou intelektuální kapacity k emancipaci. Je to takový rasismus, že staví gramotné anglicky mluvící černochy s kořeny ve Spojených státech na roveň s africkými černochy, kteří znali pouze kmenové společenství.
V SCF (Strategic Culture Foundation) jsme již podrobněji popsaliČesky, že v šedesátých letech přestala Fordova nadace pod vedením CIA podporovat registraci černošských voličů na Jihu a začala podporovat afrocentrismus, což je separatistická ideologie. Nuže: paralela, která se málokdy objevuje a kterou zde chci uvést, je mezi Spojenými státy a Izraelem, neboť v obou zemích existuje historie snahy v demografické oblasti zabránit demografickému vlivu menšiny.
V době Luthera Kinga bylo omezování volebního práva černochů výsledkem řady byrokratických manévrů, nikoliv legislativního zákazu vydávat černochům voličské průkazy. V roce 1870, krátce po americké občanské válce (1861-1865), bylo patnáctým dodatkem odepření volebního práva na základě rasy zakázáno. Tehdy převládal argument, že pokud černoši vstoupili do armády a za svou zemi bojovali, pak také musí mít volební právo. Později byly toto právo omezené požadavkem gramotnosti.
Je to zřídka zmiňovaná kapitola amerických dějin. Když mluvíme o boji za volební právo ve 20. století, vybaví se nám sufražetky. Další pojem z boje černochů 19. století, který nakonec skončil propojením s feminismem, byla emancipace. Emancipační proklamací v roce 1863 ukončil Abraham Lincoln otroctví a emancipoval černochy. Ve 20. století se podstatné jméno „emancipace“ nejčastěji spojovalo s přídavným jménem „ženská“.
V 19. století bylo běžné, že křídla liberalismu (reprezentované Millem) a protestantismu (zejména kvakeři a unitáři) přirovnávalo situaci žen k situaci černochů. Obojí bylo příkladem lidských bytostí, jejichž rovnost byla popírána kvůli jejich fyzickým vlastnostem. Protože černoši byli ve zjevném otrockém postavení, stavěla tato analogie ženy do role domácích otrokyň, služebnic svých manželů. Zkrátka drama – které se stalo základem feministického tažení proti domovům a rodinám.
Volební právo žen v USA přinesl devatenáctý dodatek, který v roce 1919 zakázal bránit komukoli ve volbách na základě jeho pohlaví. Jazyk dodatku byl tedy stejný jako jazyk patnáctého dodatku a analogii mezi ženami a černochy zachovával. V letech 1870-1919, tedy po dobu 49 let, nebylo černochům zakázáno volit, ženám ano. V tomto období feministické hnutí – které bylo velmi silné a organizované již od sjezdu v Seneca Falls (1848) – požadovalo, aby jeho členky, vzdělané bílé ženy, měly stejná práva, jaká měli i černoši. Z tohoto důvodu byla feministická věc v tomto období vnímána jako způsob, jak neutralizovat dopady nástupu černošských voličů. A ve skutečnosti, vzhledem k tomu, že před aktivitou Luthera Kinga bylo pro černochy velmi obtížné se k volbám zaregistrovat, lze říci, že feminismus posloužil k vybělení voličstva Spojených států, čímž se zvýšila kontrola populace WASP (bílých anglosaských protestantů) nad zemí, a tím i nad ostatním obyvatelstvem USA.
Jako by to nestačilo, feministka Margaret Sangerová od počátku otevírala své kliniky pro plánování rodiny v černošských čtvrtích. Od té doby se k antikoncepčním metodám plánovaného rodičovství přidaly i potraty a černošské ženy v USA mají k tomuto „právu“ sponzorovanému eugeniky zvláštní přístup. Jak uvádí spisovatelka Patrícia Silva, „černošské ženy mají nejvyšší podíl potratů [v USA] – 335 potratů na tisíc živě narozených dětí. Procenta na této úrovni ilustrují, že od roku 1973 [Roe v. Wade] bylo [v USA] potraceno přibližně 20 milionů černošských dětí. Počet obyvatel města Rio de Janeiro v roce 2023 bude něco málo přes 6 milionů. Dvacet milionů černošských dětí odpovídá více než trojnásobku populace města Rio de Janeiro. Jedná se o schválenou a překvapivě i oslavovanou infanticidu.“ (Mulheres que o feminismo não vê, s. 175-76) A je zřejmé, že tato infanticida, kterou lze velmi dobře nazvat genocidou, má dopad na demografii, a tedy i na demokracii.
Demokracie souvisí s demografií. Proto budou bezohlední političtí činitelé, kteří chtějí ovládat stát, usilovat o kontrolu porodnosti nežádoucího obyvatelstva. A protože demokracie naučila USA, že vysoká hustota obyvatelstva je moc, snaží se snížit světovou populaci tím, že kontrolují porodnost v jiných zemích – viz Kissingerova zpráva.[1]
Skutečnost, která je stejně tak zajímavá jako dramatická, spočívá v tom, že tato liberálně-demokratická elita není vůbec plodná. Má tedy smysl, když chodí sterilizovat a provádět potraty po celém světě. Už hnutí Elona Muska na obranu natality ukazuje, jak k tomu nemají vůbec žádné sklony: pokud se bude reprodukce provádět prostřednictvím laboratoří a náhradních matek, cena placená za rozmnožování způsobí, že porodnost ještě více poklesne, protože několik dětí bude moci mít jen hrstka plutokratů. Představte si porodnost, kdyby střední třída musela financovat dítě na úvěr, jako kdyby šlo o auto nebo byt…
Abychom se vrátili k Izraeli a míru ironie ještě zvýšili, i kdyby se liberálním Židům podařilo zabít v zaslíbené zemi posledního nežida, stále se budou bát ultraortodoxních Židů… kteří mají tuny dětí. Nevědí tedy, jestli je Izrael předurčen k tomu, aby se za 30 let stal teokracií podobnou Íránu, a to kvůli vlivu, který má demografie na demokracii.
V konečném důsledku způsobuje právo volit, že některé komunity jsou vnímány jako nepřátelé, se kterými je třeba fyzicky bojovat. Demokracie tedy způsobuje válku všech proti všem, která údajně předchází společenské smlouvě.
[VB]
Chovat se jako chameleon je odporné, v případě rošiřování válečného konfliktu tím spíše., ať se jedná o prezidenta Erdogana nebo…
Ztráta soudnosti je sice příčinou, ale i ona má svoji příčinu. Tuším, že v r. 2008 uvolnil americký Kongres finance…
"Plná kontrola nad celým územím" neznamená nutně, že by území muselo zcela náležet Rusku. Jen výkonná moc by byla na…
Pane Dugine, je to omyl. Je to příliš velké sousto a Rusko jej nespolkne a může se jím udávit. Ukrajina…
Neuvěřitelně narostl sektor služeb a z těch jen málokteré produkují skutečné hodnoty. Ovšem platit musíme za všechny služby, a to…