Článek Hysteria After IAEA Issues Quarterly Report on Iran’s Uranium Enrichment vyšel na serveru AntiWar 27. února 2025

Írán nadále obohacoval pouze na 60. %, což neodpovídá požadavkům na atomovou zbraň

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vydala čtvrtletní zprávu o íránském civilním jaderném programu a média jako hodinky reagovala hysterickými spekulacemiČesky o íránských jaderných zbraních, přestože tato zpráva v podstatě není nepodobná nedávným čtvrtletním zprávám.

Poslední listopadová zpráva byla, že Írán má 182,3 kg 60% obohaceného uranu, zatímco nová zpráva uvádí tyto zásoby na 274,8 kg. To, že číslo rostlo, není překvapivé, jak proto, že Írán 60% obohacený uran k ničemu nepoužívá, tak proto, že v listopadu zvýšil počet odstředivekČesky na jeho obohacení poté, když USA a Velká Británie v MAAE hlasovaly pro jeho odsouzení.

Původní jaderná dohoda JCPOA s Íránem měla růstu těchto zásob zabránit tím, že Írán vyvážel obohacený uran k dalšímu zpracování na palivo pro civilní reaktory. USA od JCPOA odstoupily během prvního funkčního období prezidenta TrumpaČesky a od té doby k přepracovávání nedošlo.

Fotografie IAEA jaderné elektrárny Búšehr

60% obohacený uran je stále ještě mnohem méně než uran pro zbraně, za který je považováno obohacení na 90-95%[1]. Ačkoli média zdůrazňují, že další obohacování je „technickou“ záležitostí, je třeba poznamenat, že nejenže se Írán nikdy nepokusil obohatit ho na více než 60 %, ale ještě v listopadu slíbil, že bude obohacování udržovat na 60 % nebo nížeČesky .

Írán od dubna 2021 obohacuje na úrovni 60 %Česky a od té doby je kvůli svým obohacovacím technologiím soustavně terčem jestřábských výzev k útoku na něj. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzýval k útokům na Írán kvůli jeho jadernému programu od svého prvního funkčního období v 90. letech 20. stoletíČesky, takže pokud by nebylo záminkou 60%, pravděpodobně by jí bylo něco jiného.

Pro strach z Íránu je relevantnější, že CIA v lednu oznámila, že neexistují žádné důkazyČesky, že by se Írán rozhodl pokusit vyrobit jadernou zbraň. Navíc, jen před několika týdny prezident Trump myšlenku útoku na Írán odmítlČesky a řekl, že nevěříČesky, že Írán chce jadernou zbraň. Naprostá většina mediálního pokrytí nové zprávy MAAE nic z toho nezmiňuje a pouze spekuluje, co by Írán mohl případně udělat.

Jak se dalo očekávat, Fox News v tom šel ještě dále než jiná médiaČesky a citoval íránského generála volajícího po „Operaci True Promise 3“, která by srovnala Tel Aviv se zemí, v úmyslu naznačit, že měl na mysli hrozící jaderný útok na Izrael.

Ve skutečnosti byla operace True Promise 2 pojmenování pro říjnový konvenční raketový útok na Izrael odvetou za předchozí izraelské útoky, které způsobily menší škody. Nic nenasvědčuje tomu, že by tyto komentáře byly něčím jiným než hrozbou dalších konvenčních raketových útoků.

Vzhledem k tomu, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí vydal v roce 2003 náboženskou fatwu zakazující výrobu jaderných zbraní, bylo by nemyslitelné, aby íránský představitel hrozil útokem pomocí zbraně, kterou nemá a podle všech indicií se ani nepokouší získat.


Jason C. DitzČesky (*1978) je hlavním redaktorem Antiwar.comČesky. Více než 25 let píše investiční analýzy se zaměřením na hru s hlubokým diskontem, 20 let má zkušenosti s analýzou zahraniční politiky. Jeho práce se objevují napříč webem v Global Research, The Libertarian InstituteČesky, Mintpress NewsČesky, MediumČesky, The American ConservativeČesky, ScheerpostČesky, The IranianČesky, Anti-EmpireČesky a v řadě dalších médií.

[PJ]

[1]

Atomová bomba Little BoyČesky, svržená Spojenými státy dne 6. 8. 1945 na japonskou Hirošimu, obsahovala 64 kilogramů obohaceného uranu. Většina byla obohacena na 89%, ale některé byly pouze z 50% z uranu-235 (²³⁵U), s průměrným obohacením 80%. Jaderným štěpením prošel necelý kilogram uranu a z této hmotnosti se pouze 0,7 gramu přeměnilo na několik forem energie, většinou kinetické energie, ale také tepla a záření.

Ke srovnání:
Jaderné palivoČesky pro běžné tlakovodní reaktory (PWR) je obonaceno do obsahu 5% štěpitelného izotopu, například v Elektrárně Dukovany jsou palivové tablety s obsahem 4,38 % uranu-235 (²³⁵U).

Ochuzený uran (angl. depleted uranium, DUČesky) je uran s obsahem radioaktivního izotopu uranu-235 (²³⁵U) v množství pod 0,23 %. Přídomek „ochuzený“ získal proto, že byl oproti přírodnímu uranu s podílem 0,7 % uranu-235 (²³⁵U) zbaven podstatné části tohoto izotopu ve prospěch obohaceného uranu. Ochuzený uran má nejaderné využití v civilním i vojenském sektoru.

DODATEK REDAKCE

Výtah z Úvodního prohlášení generálního ředitele IAEA / MAAE pro Radu guvernérů / IAEA Director General’s Introductory Statement to the Board of Governors, Vídeň, 3. 3. 2025

Paní předsedkyně[2],

pokud jde o íránský jaderný program, máte před sebou mou poslední zprávu o ověřování a monitorování v Íránské islámské republice ve světle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2231 (2015).
Po mé poslední zprávě se íránské zásoby uranu obohaceného na 60 % U-235 zvýšily na 275 kg, přičemž v minulém čtvrtletí to bylo 182 kg. Írán je jediným nejaderným státem, který obohacuje uran na tuto úroveň, což ve mně vyvolává vážné obavy.

Uplynuly čtyři roky od doby, kdy Írán přestal plnit své závazky týkající se jaderných zbraní podle společného komplexního akčního plánu (Joint Comprehensive Plan of Action – JCPOA), včetně prozatímního uplatňování jeho dodatkového protokolu, a proto jsou to také čtyři roky, kdy agentura mohla v Íránu provádět doplňující kontrolu.

Máte také před sebou mou zprávu o dohodě o zárukách v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní s Íránskou islámskou republikou. Írán tvrdí, že ohlásil veškerý jaderný materiál, činnosti a místa, která jsou požadována podle dohody o zárukách NPT (Nuclear Non-Proliferation Treaty / Smlouva o nešíření jaderných zbraní)[3]. Toto prohlášení je však v rozporu se zjištěními agentury o přítomnosti částic uranu antropogenního původu na neohlášených místech v Íránu. Agentura potřebuje znát současné umístění jaderného materiálu a / nebo kontaminovaného zařízení.

Existuje rovněž nesrovnalost v materiálové bilanci uranu, který se podílel na experimentech s výrobou kovového uranu prováděných v laboratoři Jaber Ibn Hayan Mutlipurpose Laboratory, kterou Írán nezohlednil.

Poté, co Írán prohlásil, že tuto činnost pozastavil, stále neprovádí upravený kód 3.1[4], což je pro Írán zákonná povinnost.
Jsem vážně znepokojen tím, že nevyřešené otázky týkající se záruk zůstávají nevyřešeny. Vyplývají ze závazků Íránu podle dohody o komplexních zárukách a musí být vyřešeny, aby agentura mohla poskytnout ujištění, že íránský jaderný program je výhradně mírový.

Hluboce lituji, že Írán, přestože projevil ochotu zvážit jmenování dalších čtyř zkušených inspektorů agentury, jejich jmenování nepřijal.

Nedošlo k žádnému významnému pokroku při provádění společného prohlášení ze dne 4. března 2023. Vyzývám Írán, aby společné prohlášení neprodleně provedl prostřednictvím seriózního jednání.
V reakci na žádost Rady obsaženou v jejím usnesení z listopadu 2024 vypracuji komplexní a aktualizované posouzení přítomnosti a využívání neohlášeného jaderného materiálu v souvislosti s minulými a současnými nevyřešenými otázkami týkajícími se íránského jaderného programu.

Pro dosažení skutečného pokroku je nezbytná angažovanost na vysoké úrovni. Moje návštěva Teheránu v listopadu loňského roku a setkání s prezidentem Masúdem Pezeškianem a ministrem zahraničí Abbásem Arakčím naznačují, že může existovat prostor pro konstruktivní kompromisy. Doufám, že se s nimi brzy znovu setkám a budeme usilovat o účinný dialog a hmatatelné výsledky.

Generální ředitel IAEA / MAAE Rafael Mariano Grossi

Viz také IAEA and Iran: Chronology of Key Events / IAEA a Írán: Chronologie klíčových událostí


[2]
Předsedkyní správní rady pro rok 2025 je paní Matilda Aku Alomatu Osei-Agyeman z Ghany.

[3]
Smlouva o nešíření jaderných zbraní (anglicky: Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear WeaponsČesky) je mezinárodní smlouva, která má omezit šíření jaderných zbraní. Byla podepsána 1. července 1968 a vstoupila v platnost v roce 1970. Do současné doby byla podepsána a ratifikována 189 zeměmi, z nichž pět – Spojené státy americké, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francouzská republika, SSSR a Čínská lidová republika – vlastní jaderné zbraně. Myšlenkou této smlouvy je, že se státy, které vlastní jaderné zbraně, zaváží k jadernému odzbrojení, zatímco státy, které nevlastní jaderné zbraně, se vzdají práva je vyrábět nebo je jinak získávat. Na oplátku, že se státy, které nedisponují jadernými zbraněmi vzdají jejich výroby, jim byl přislíben rovnoprávný přístup k jaderným technologiím.
Jedinými státy, které smlouvu nepodepsaly jsou Indie, Izrael a Pákistán. Severní Korea smlouvu přijala, ale později vypověděla. Všechny tyto státy také jaderné zbraně vlastní: všichni kromě Izraele oznámily úspěšné provedení jaderného testu, Izrael dosud oficiálně držení jaderných zbraní nepřiznal, ale z různých nepřímých dokladů lze usuzovat, že jimi rovněž disponuje.

[4]
V originále „Iran still is not implementing modified Code 3.1“. Pan Rafael Mariano Grossi neupřesnil, co přesně je míněno tímto „upraveným kódem“, který je zmiňován již v předcházejících zprávách pro radu guvernérů. Snad by mohlo jít o článek 3.1 NPT, upravený národními dohodami mezi Íránem a IAEA / MAAE. Níže je text „Smlouvy o nešíření jaderných zbraní“, článek 3, odstavec 1.

NPT, článek 3

1. Každý smluvní stát, který není držitelem jaderné zbraně, se zavazuje přijmout záruky stanovené v dohodě, která bude sjednána a uzavřena s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii v souladu se Statutem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a systémem kontrol agentury, a to výhradně za účelem ověření plnění závazků přijatých podle této smlouvy s cílem zabránit odklonu jaderné energie od mírového využití k jaderným zbraním nebo jiným jaderným výbušným zařízením. Procedury bezpečnostních kontrol vyžadované tímto článkem musí být dodržovány ve vztahu ke zdrojovému nebo speciálnímu štěpnému materiálu bez ohledu na to, zda je vyráběn, zpracováván nebo používán v jakémkoli hlavním jaderném zařízení nebo se nachází mimo takové zařízení. Bezpečnostní opatření požadovaná tímto článkem se vztahují na veškerý výchozí nebo zvláštní štěpný materiál při všech mírových jaderných činnostech na území tohoto státu, pod jeho jurisdikcí nebo prováděných pod jeho kontrolou kdekoli.

Dohoda mezi iránem a agenturou pro uplatňování záruk v souvislosti se smlouvou o nešíření jaderných zbraní z 13. 12. 1974 je zde, Doplněk k Dohodě mezi iránem a agenturou pro uplatňování záruk v souvislosti se smlouvou o o nešíření jaderných zbraní ze 4. 3. 1974 tady.
V těchto dokumentech se nevyskytuje označení „Code 3.1“.

[VB]