1. Sakshi Tiwari: Zruší Německo objednávku F-35 kvůli obavám z „Kill Switch“ a přerušení vazeb s Donaldem Trumpem?
2. Lubomír Zaorálek: ČR musí urychleně zvážit ukončení smlouvy na F-35

Komentář Will Germany Cancel F-35 Deal With The U.S. Amid Fears Of “Kill Switch” & Sinking Ties With Donald Trump? publikoval portál The Eurasian Time 11. března 2025

Zruší Německo objednávku F-35 kvůli obavám z „Kill Switch“ a přerušení vazeb s Donaldem Trumpem?

F-35 Lightning II – Lockheed Martin

Krátce poté, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se Německo v březnu 2022 rozhodlo zakoupit od Spojených států 35 letounů F-35 spolu s raketami a další výzbrojí za zhruba 10 miliard eur.

Tento krok je vyvrcholením německého záměru nahradit svou stárnoucí flotilu stíhaček Tornado.

První F-35 budou německému Bundeswehru ze Spojených států dodány v roce 2026. Zbývající budou německé Luftwaffe dodány v roce 2027 a obsluha zahájí výcvik na nich v USA v roce 2026 nebo 2027.

Kromě 35 stíhaček sdělil neznámý vojenský zdroj v červnu 2024 agentuře Reuters, že Německo zvažuje nákup dalších osmi F-35 americké zbrojařské firmy Lockheed Martin.

Kromě toho bylo zřejmé, že Německo zvažuje nahrazení svých nosičů jaderných zbraní Tornado certifikovanými nosiči F-35. Německá Luftwaffe v březnu 2024 uvedla, že získání jaderné certifikace pro Lockheed Martin F-35A Lightning II Joint Strike Fighter (JSF) bylo klíčovým faktorem pro nákup letadla.

Vzhledem k napětí mezi administrativou Donalda Trumpa a zeměmi v Evropské unii by však podle médií mohlo Německo nákup amerických stealth stíhaček přehodnotit.

Trumpova nedávná rozhodnutí zaměřená na zkrocení Ukrajiny zvýšila obavy, že by na německých stíhačkách F-35 mohl k vnucení svých politických zájmů Německu použít „Kill switch“ (vypínač), jak nedávno uvedl německý list BILD.

Obecně se má za to, že „Kill switch“ je mechanismus zadních vrátek vložený do softwaru, který by mohl dodavatel technologie použít k deaktivaci nebo zhoršení provozu systému, v konkrétním případě stíhacích letounů F-35.

I když se již nějakou dobu o americkém řízeném „Kill switch“ v F-35 šuškalo, zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině podnítilo obavy, že by mohl být použit proti spojencům provozujícím F-35.

BILD citoval Joachima Schranzhofera, vedoucího komunikace obranné společnosti Hensoldt: „Kill switch na F-35 není jen fáma. Jednodušší způsob je přes systém plánování mise, který stíhačce nedovolí přistát.“

EurAsian Times nemohl tato tvrzení nezávisle ověřit.

Zdá se však, že odborníci na obranu a bezpečnost v Německu jsou ohledně amerických záměrů paranoidní. Bývalý předseda Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger  pro BILD řekl: „Pokud bychom se měli obávat, že by USA zacházely s budoucími německými letouny F-35 stejně jako nyní na Ukrajině, pak je možné zvážit otázku zrušení smlouvy.“

Obavy však byly zamítnuty úředníky ze Švýcarska a Belgie, které F-35 Lightning II také zakoupily. Švýcarské ministerstvo obrany uvedlo, že USA nemohou letoun F-35 vypnout, a ujistilo, že jeho operátoři s ním mohou létat nezávisle, jak uvedl The Telegraph.

Generál Frederik Vansina, šéf belgické obrany, zaujal přísnější tón a řekl, že F-35 není dálkově ovládané letadlo.

I když alarm ohledně předpokládaného vypnutí může být neopodstatněný, existuje také obava, že by americká administrativa mohla pozastavit dodávky kritických dílů pro letadlo, podobně jako tomu bylo v případě Ukrajiny.

Podle zpráv Ukrajina nedostane radarové rušičky používané ve stíhačkách F-16, které provozuje, což ukrajinskému letectvu v kritickém okamžiku války odepře jeho nejdůležitější vzdušná protiopatření.

Již dříve vyjádřila Kanada podobné obavy, jak uvádí místní kanadská publikace Ottawa Citizen. Některé sekce v Kanadě vyvolaly poplach, že by USA mohly kanadskou flotilu F-35 nepřímo ovládat, protože by mohly řídit upgrady hardwaru a softwaru potřebné k udržení letadla v provozu.

Kanadské ministerstvo národní obrany (DND) však také popřelo obvinění, že by USA měly na letounu „Kill switch„.

Přesto Bundeswehr obavy vyjádřené v Německu nepotvrdil ani nevyvrátil. Vycházejí však z hluboce narušeného vztahu mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi, včetně Francie a Německa, ohledně toho, jak Washington v poslední době zachází s Ukrajinou.

Transatlantické vztahy jsou napjaté

Trhliny v transatlantických vztazích se objevují od zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plně se však projevily, když Trumpova administrativa vedla s Rusy diskuse o ukončení ukrajinské války bez jakéhokoli zastoupení Ukrajiny nebo Evropské unie.

Později došlo mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentem JD Vancem v Oválné pracovně k hořké hádce, přičemž druhý jmenovaný zahnal Zelenského do defenzívy.

Zelenskyj, kterého Spojené státy odmítají, získal podporu svých evropských partnerů, včetně Německa, Francie a dalších. Na summitu v Londýně na začátku března se evropští lídři sjednotili k projevu solidarity s Kyjevem, slíbili zvýšení výdajů na obranu a vytvoření koalice na ochranu případného příměří na Ukrajině. Summit za účasti 18 spojenců projednával bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě příměří.

USA také oznámily, že zastavují veškerou vojenskou pomoc Ukrajině a ukončují pro ni mechanismy sdílení zpravodajských informací, což mezi USA a Evropskou unií vyvolává další napětí. V celé Evropě navíc sílí pocity a obavy, že by Washington mohl v případě neshod své spojence opustit.

Evropa nyní vzhledem k hrozbám ze strany Ruska přislíbila navýšení výdajů na obranu. Lídři EU se minulý týden semkli, aby obranu bloku posílili. „Rozhodně směřujeme k silné a suverénnější evropské obraně,“ řekl po jednání novinářům Antonio Costa, který stojí v čele Rady 27 států EU.

Nejen to, špičkoví zpravodajští experti v Bundestagu obhajují evropskou špionážní síť a varují, že se Evropa tváří v tvář rostoucí nejistotě nemůže spoléhat na americké zpravodajské služby.

Německo je například v popředí kritiky evropské politiky administrativy Donalda Trumpa. Koncem minulého měsíce slíbil Friedrich Merz, nastupující německý kancléř, nezávislost na Spojených státech. „Mojí absolutní prioritou bude co nejrychleji posílit Evropu, abychom krok za krokem dosáhli nezávislosti na USA,“ řekl nový německý kancléř.

Šéf výboru pro dohled nad zpravodajskými službami německého parlamentu Konstantin von Notz vyzval Německo a jeho evropské partnery, aby vytvořili svou síť pro výměnu zpravodajských informací, jak uvádíČesky POLITICO. „Potřebujeme formát evropské zpravodajské spolupráce – nazývaný ‚Euro Eyes‘ – abychom zajistili, že si silné státy budou moci rychle a bezpečně vyměňovat informace na jasných právních základech,“ řekl deníku.

Náhlé rozhodnutí CIA zastavit sdílení informací s Ukrajinou, které minulý týden potvrdil ředitel John Ratcliffe, vyvolalo obavy, že by se podobná omezení mohla týkat i Německa, což by ohrozilo bezpečnost Evropy.

Navíc, jak transatlantické vztahy dosáhnou nového minima, čelí Evropská unie tlaku na zlepšení svých technologických schopností a odvykání od značné závislosti na digitální infrastruktuře a službách Spojených států. Zdá se, že hysterie kolem „Kill switch“ je vedlejším produktem tohoto deficitu důvěry.

Zpět na obsah

Komentář Lubmíra Zaorálka Zaorálek: ČR musí urychleně zvážit ukončení smlouvy na F-35 vyšel v deníku Parlamentní listy 10. března 2025

ČR musí urychleně zvážit ukončení smlouvy na F-35

.

V Evropě se rozbíhá zásadní debata o nevhodnosti stíhacích letounů F-35 v naší výzbroji (viz např. dnešní Financial Times). Rostou obavy, že Američané se mohou rozhodnout v kritickém okamžiku stáhnout podporu pro tato letadla. Bez ní jsou tyto stroje nepoužitelné a my jimi prakticky nevládneme. Nejistota roste také proto, že Spojené státy sdělily, že se nebudou účastnit vojenských cvičení NATO.

Vzhledem k tomu, že v debatě v US kongresu zaznělo, že 71 % těchto letounů je ve vlastní armádě USA neprovozuschopných, měla by Česká republika urychleně začít jednat o zrušení kontraktu, který tato vláda s USA uzavřela.

Pokud se Petr Fiala chce setkat se zástupci všech parlamentních stran k jednání o zahraničně-politické situaci, mělo by být otevřeno především toto téma, protože se týká ohromného kontraktu za stovky miliard Kč, který je už dnes naprosto zpochybněn.

Je třeba rychle ukončit nesmyslné vyplácení obrovských záloh na letadla, která by měla přijít až za sedm let a u kterých hrozí, že nad nimi nebudeme mít žádnou kontrolu. U tohoto typu letounu nemáme pod kontrolou nic – od personálu až po operační nasazení. Vše je podmíněno souhlasem a kontrolou Spojených států. Dnes vidíme, že USA ukončily Ukrajině pro F-16 podporu rušiček radarů.

PhDr. Lubomír Zaorálek (*1956) je český politik a dramaturg, v letech 2009 až 2018 a opět od roku 2023 místopředseda SOCDEM (do roku 2023 Česká strana sociálně demokratická), od října 2024 navíc statutární místopředseda strany, od ledna 2014 do prosince 2017 ministr zahraničních věcí ČR v Sobotkově vládě a od srpna 2019 do prosince 2021 ministr kultury ČR ve druhé Babišově vládě. Po sametové revoluci byl v lednu 1990 kooptován do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, v níž setrval do červnových voleb téhož roku. Od června 1996 do října 2021 zasedal v Poslanecké sněmovně Parlamentu, v letech 2002–2006 působil jako předseda dolní komory. Od roku 2008 byl rovněž předsedou Masarykovy dělnické akademie. V roce 2005 vydal výbor svých projevů a článků Evropa jako dialog. Má účty na Facebooku, TickToku a X (Twitteru).

Zpět na obsah