Analýza Elon Musk and Brazil: The conflict is more complex than it seems vyšla na serveru Strategic Culture Foundation 19. září 2024
Pozastavení služeb X (dříve Twitter) v Brazílii, stejně jako hrozba pokuty 8 000 dolarů pro každého, kdo používá VPN, aby mohl v používání sociální sítě pokračovat, se dostaly do celosvětových titulkůČesky. Přestože se zprávy o třenicích mezi X a brazilským politicko-právním systémem objevily již dříve, zpráva o pozastavení mnoho lidí v Brazílii i v zahraničí překvapila.
Pro cizince, zejména pro ty, kteří se považují za „antiimperialisty“, je velmi obtížné vytvořit konzistentní výklad konfliktu mezi Muskem a Brazílií, protože kritici si unipolarity ohledně Brazílie po Lulově návratu vytvořili svá očekávání.
Jsou to titíž lidé, kteří byli šokováni nepřátelstvím Brazílie vůči Nicolási Madurovi a řadou dalších nekonzistentních postojů, které brazilská vláda na mezinárodní scéně zaujala.
Ale i když je důležité zkoumat, jak moc je současná brazilská vláda myšlence multipolárního řádu oddaná, faktem je, že se Lula na pozastavení X v Brazílii podílí jen okrajově.
Za prvé, jak je tato otázka oběma stranami sporu koncipovaná? Obecně je problém „X“ v Brazílii považován za konflikt mezi „respektováním zákona“ a „svobodou projevu“. Z mnoha důvodů je obtížné brát toto rámování vážně.
X pod vedením Elona Muska od Muskovy návštěvy Izraele důsledně cenzuruje nebo omezuje dosah propalestinských účtů. Přestože X není jako Facebook, Instagram, YouTube nebo novější BlueSky, jako na baštu svobody slova na něj jednoznačně pohlížet nelze.
Na druhé straně je však situace také o něco složitější než jen povinnost společnosti X dodržovat brazilské zákony. Elon Musk skutečně vznesl některé otázky týkající se soudce Alexandra de Moraese, který rozhodnutí učinil v rozporu s brazilskými internetovými normami a snažil se přinutit X, aby ho dodržoval.
I když tato rozhodnutí o cenzuře účtů sociálních médií ponecháme stranou, samotné řešení případu X vyvolalo v Brazílii kritiku.
Kořenem konfliktu je skutečnost, že Moraes již více než pět let vede trestní vyšetřování, nyní známé jako „vyšetřování fake news“, ve kterém překračuje obvyklou roli pasivního a nestranného soudce a aktivně vyšetřuje a soudí případy „dezinformací“, které údajně ohrožují „demokracii“ a brazilský volební proces. Rétorika velmi připomíná orwellovská vyprávění produkovaná ve Washingtonu a Bruselu.
Vzhledem k tomu, že politicko-právní establishment a jeho mezinárodní partneři jsou se současným postojem brazilské vlády ve většině otázek celkem spokojeni, hlavním cílem vyšetřování jsou postavy spojené s opozicí.
V souvislosti s tímto vyšetřováním tedy soudce Moraes nařídil pozastavení účtů vyšetřovaných na sociálních sítích. Taková rozhodnutí jsou podle brazilského práva právně sporná. Za prvé proto, že vyšetřování daleko přesáhlo rozumný časový rámec pro uzavření a nezdá se, že by mělo jasný cíl. Zadruhé, protože pozastavení účtů jednotlivců na sociálních sítích bez odsouzení, v šetření, které se zdá být „nekonečné“, je pochybné. Za třetí, protože brazilský internetový občanský rámec, legislativa země o povinnostech společností souvisejících s internetem, stanoví, že účet na sociálních sítích lze zablokovat pouze za konkrétní porušení norem – a soudce Moraes ve svých příkazech pro X důvody. pro pozastavení nikdy nespecifikoval.
To jsou některé z hlavních argumentů, včetně těch, které vznesl Elon Musk, aby soudní rozhodnutí napadl.
Situace se zhoršila, když Moraes údajně zaměstnancům kanceláře X v Brazílii vyhrožovalČesky vězením, pokud jeho rozhodnutí nedodrží. Uprostřed tohoto soudního zmatku tvrdí, že se zástupce X v Brazílii vyhýbá soudním předvoláním. Na druhou stranu existují náznaky, že Moraesovi zaměstnanci, když se pokoušeli X upozornit, poslali obsílku na špatnou e-mailovou adresu.
Tyto hrozby nicméně vysvětlují, proč se X rozhodla svou kancelář v Brazílii uzavřít. Bezprostředně poté Moraes X nařídil, aby jmenovala nového právního zástupce v Brazílii, což je pro společnosti působící v zemi povinné.
Protože X nové zastoupení v Brazílii nezaložil, nařídil Moraes pozastavení společnosti.
Situace by se zdála srozumitelnější, kdyby Moraes neuložil také denní pokutu ve výši 8 000 dolarů všem Brazilcům, kteří k pokračování v přístupu na sociální síť používají VPN. Netřeba dodávat, že příkazu okamžitě neuposlechla většina brazilských uživatelů X a Brazilská advokátní komora podala odvolání, aby pokutu zrušila.
Problém s pokutou je v tom, že zpochybňuje tvrzení, že jde pouze o přirozený důsledek toho, že X nemá v zemi právní zastoupení v souladu se zákonem. Proč tedy ukládat pokuty běžným uživatelům, kteří nejsou součástí šetření a o rozhodnutí ani nebyli informováni (což je opět podle brazilského práva protiústavní)?
Dále Moraes nařídil zablokování účtů společnosti Starlink, společnosti s jinými akcionáři, aby vybral pokutu uloženou společnosti X – což je opět rozhodnutí, které porušuje celý brazilský právní rámec.
Tento problém však přesahuje právní debatu a odkazuje zpět na skutečnost, že X je prostorem úspěšně využívaným sektory brazilské politiky, které se staví proti „juristokracii“, stejně jako vlivu zahraničních nevládních organizací v Brazílii a současné vlády.
Platformy jako Meta jsou například absolutně kontrolovány americkým Deep State a uvalují drakonická omezení na každého, kdo se od globalistické ideologické ortodoxie odchyluje. Navíc se to našim partnerům v jiných zemích BRICS může zdát nepochopitelné a neuvěřitelné, ale Brazílie nemá antiatlantická, kontrahegemonická hromadná média. Brazilská hromadná média patří k oligopolu, který je hluboce svázán s americkými mediálními konglomeráty.
V tomto smyslu prostory jako X představují „oázu“, kterou využívá jak pravicová opozice, tak antiimperialistická levice.
Abychom pochopili, co si o tom Moraes a další soudci myslí, stačí si vzpomenout na výrok, který učinil před několika týdny: „Na přelomu století neexistovaly žádné sociální sítě; a byli jsme šťastnější,“ řeklČesky za hlasitého potlesku zástupců hlavních brazilských televizních sítí a novin.
Přirozeně – a na tom trváme – zde Elon Musk není zrovna obětí. K tomu má daleko. Pravdou je například i to, že jeho Tesla v posledních letech v Brazílii ztratila kontraktyČesky ve prospěch čínských rivalů, což ho značně popudilo. Je také pravda, že věří, že může získat větší obchodní podíl na brazilském trhu, pokud se k moci vrátí Bolsonaro – a své velké přítomnosti na X otevřeně využívá k občasnému posílení příspěvků od odpůrců Lulovy vlády.
Případ proto přesahuje povrchní dualitu prezentovanou jako „suverenita versus svoboda projevu“ a přesněji je vyjádřením sporu mezi dvěma různými sektory brazilské elity, a to obou jak s mezinárodními vazbami (připomeňme, že Moraes byl součástí mezinárodní operace Car Wash, jejímž cílem bylo pod vedením amerického ministerstva spravedlnosti zničit brazilské společnosti, uvěznit Lulu a svrhnout Dilmu Rousseffovou), tak i jasně nepřátelských k projektu nového multipolárního řádu.
[PJ]
Prosím o prominutí, neboť se mi stala nemilá věc. Po vyslechnutí besedy pana Hájka s panem Novotným, jsem četl úvahu…
Obdivuji pana Kratochvíla a protože jsem první československý občan, který jel prokazatelně jako první, vlakem, po 21. srpnu 1968 spolu…
Vynikající článek. Měl by jej číst každý.
Článek pravdivě popisuje situaci, ale nevěřím závěru ohledně válek. Evropa přece nemůže existovat bez čínského zboží a ruského plynu. Válku…
Polská intenzivní podpora Ukrajiny byla nesena prvotním přesvědčením, že Rusko bude válkou těžce poškozeno nebo dokonce se rozpadne. Poláci niterně…