Dvě zasedání

Příspěvek Dvě zasedání – úvod vyšel naserveru China Radio International CRI 4. března 2024

V příštích dnech proběhnou v Pekingu dvě nejenom pro samotnou Čínu, ale i svět, důležitá zasedání: Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ), Čínské lidové politické poradní shromáždění (ČLPPS).

Národní výbor Čínského lidového politického poradního shromáždění, krátce nejvyšší čínský politický poradní orgán, uspořádal dnes v neděli 3. března, den před svým výročním zasedáním, tiskovou konferenci. Liou Ťie-i, mluvčí druhého zasedání 14. celostátního výboru KS Číny, informoval tisk o zasedání a o navrhovaném programu pro nadcházející druhé zasedání 14. národního výboru Čínské lidové politické poradní konference (CPPCC), který byl představen v pátek, který ale nemám prostudovaný a tím k dispozici.

Všeobecně platí, že navrhovaný program zasedání zahrnuje slyšení a projednání pracovní zprávy Stálého výboru Národního výboru CPPCC a zprávy o tom, jak bylo naloženo s návrhy politických poradců od předchozího zasedání Národního výboru CPPCC. Členové Národního výboru CPPCC zasednou jako nehlasující účastníci, aby si vyslechli a projednali dokumenty včetně zprávy o práci vlády podle navrženého programu.

Během devíti dnů zasedání, předpokládám s obsáhlou diskuzí, oba orgány formálně schválí Komunistickou stranou předpřipravenou legislativu a případné personální změny na vládní úrovni. Letošní zasedání se pravděpodobností hraničící s jistotou zaměří především na problematiku čínské praxe celo-procesní lidové demokracie, význam systému shromáždění lidových zástupců při správě státu, ochraně práv a zájmů lidí a podpoře sociálního pokroku.

Bez pochyby na zasedání bude řeč o stagnujícím hospodářství (v západním i čínském slova smyslu), nových výrobních sílách a inovacích.

V pokračování příspěvku během výročních zasedání VSLZ a ČLPPS se podrobněji vrátím k projevu myšlení prezidenta Si Ťin-pchinga ohledně správy státu s využitím faktů, které pragmaticky myslícímu člověku s rozumem mohou přesvědčivě představit a popsat obrovské příležitosti, které světu již dnes přináší koncept Společenství se sdílenou budoucností lidstva.

V kontextu výročních zasedání VSLZ a ČLPPS a jednotlivých programových bodů, které mě zaujmou, nabídnu komentáře týkající se hnací síly, vitality a vybraných potenciálů rozvoje Číny, který představuje již dnes výjimečný přínos čínské ekonomiky pro udržení světové politické, hospodářské a finanční stability a rozvoje.

Pokusím se vybrat příklady a zkušenosti z čínského typu modernizace, které by bylo, nebo je možné přímo nebo v modifikované formě převzít na podporu globální správy a rozvoje. A v neposlední řadě i pro restart některých hospodářských odvětví v EU v době sankcí.

V závěru dnešního článku si dovoluji reagovat na tři z několika horkých témat Dvou zasedání, k nimž patří čínská diplomacie, národní zájem na Ukrajině a obchodní tření mezi Čínou a Spojenými státy a Čínou a Evropou. V pokračování se zmíním i o aspektech obrany, problematiky etnických a náboženských menšin v kontextu pojetí lidských práv na Západě a na Východě.

Cílem komentářů s analytickými prvky a fakty je pokusit vyvrátit zkreslené zpravodajství politicky korektních západních médií.

Ministerstvo zahraničí

Pokud si mohu dovolit vyjádřit spekulaci v personální sféře vlády založenou na pozorování zvenku a hodnocení postřehů během poslední návštěvy Číny, nevylučuji možnost jmenování nového ministra zahraničí. Zda jim bude například současný šéf stranického Oddělení pro mezinárodní styky Liou Ťien-čchao, nevím. Mohu si ale představit, že by funkci vykonával kvalitně, ale přece jenom jinak, než dosavadní hlavní čínský diplomat Wang I. Jeho reakce a formu vedení argumentu není těžké odhadnout. Současná doba pro nevědoucí je ale plná neočekávaných událostí a vyžaduje proto i od Číny neočekávané reakce a formulace.

Západní spekulace týkající se osudu předchozího ministra zahraničí Čchin Kanga, který se od června neobjevil na veřejnosti a které obsahovaly i jeho úmrtí, vyvrací skutečnost, že tento týden sám rezignoval na pozici člena stálého výboru VSLZ.

Zahraniční obchod a národní zájmy

Co se týče zahraničního obchodu a sankčního programu USA a EU předpokládám, že dojde řeč na 22. zprávu Úřadu o dodržování pravidel Světové obchodní organizace (WTO) ze strany Číny, ve které je Čína označena za největší výzvu pro mezinárodní obchodní systém. A samozřejmě i na skutečnost, že Evropská unie schválila nové sankce proti Rusku a poprvé při tom zařadila na černou listinu firmy z pevninské Číny. Subjekty EU tak nebudou smět třem čínským společnostem prodávat vojenský materiál a technologie dvojího užití.

Peking hodnotí prostřednictvím Ministerstva zahraničí a Ministerstva obchodu rozhodnutí EU jako nestydaté porušení mezinárodního práva. Takové hodnocení ale nebude stačit, dojde-li k uzavření ošklivého – ugly – míru na Ukrajině, kde Čína investovala mimo jiné i do společnosti Motor Sič. Proč?

Protože podle interview na platformě X, zakladatel nechvalně známé soukromé vojenské společnosti Blackwater, Erik Prince řekl, že není povinností amerických daňových poplatníků utratit dalších sto miliard na Ukrajině, když tam vládne značná korupce, a neexistuje žádná šance, že by se jí podařilo Rusko porazit a nebo nějak výrazně snížit jeho vojenské a mobilizační kapacity. „Ugly“ mír je jediné řešení a Rusům je třeba za souhlas s ním věnovat Krym. Doněck i Luhansk,

Problém je staro-známý Princeův plán privatizace společnosti Motor Sič. Podle plánu má vzniknout kolos schopný po sloučení s americkým Boeing vytlačit evropský Airbus z leteckého trhu a tím i vytvořit konkurenci Číně. Jediná vada Princeova plánu spočívá ve skutečnosti, že naprostá většina výrobních továren a technických zařízení společnosti Motor Síč se nachází v Záporoží, které má Putin v plánu Ukrajině zabavit.

Pro doplnění připomínám, že bilaterální vazby obou zemí během posledních let výrazně posílily. Podle čínských celních údajů v roce 2021 dosahoval vzájemný obchod 147 miliard dolarů, minulý rok to bylo již 240 miliard.

Nepřekvapivá kritika Washingtonu, který Peking obviňuje ze zaujatosti a šikany, má jeden ze svých kořenů v rostoucím geopolitickém napětí a množství obchodních sporů u WTO. I proto Čína zrychluje své úsilí o vytvoření alternativní světové obchodní architektury, která by byla nezávislá na vlivu Západu obecně a byla zaměřená na rozvojový svět. Realizaci úsilí Číny umožní využití bilaterálních vazeb se státy v iniciativě Pás a stezka (BRI) a přesměrování vývozu z tradičních trhů, jako jsou právě Spojené státy a EU, na globální Jih.

Souhlasu netřeba.